Hydrosféra = vodní obal Země povrchové vody - oceány, moře, říční síť, ledovce ... podpovrchové vody (půdní, podzemní) voda v atmosféře voda v živých organismech

Vědy hydrologie oceánů - oceánologie pevnin - dále se dělí potamologie, limnologie, glaciologie hydrogeografie - sleduje vztah mezi hydrosférou a ostatními složkami krajiny

OBĚH VODY

Oběh vody (hydrologický cyklus) podílí se celkem 525 tis. km3 vody malý oběh - pouze v rámci pevnina  atmosféra nebo oceán  atmosféra velký oběh - oceán  atmosféra  pevnina  oceán  atmosféra

Vodstvo na souši Povrchové vody stékající nebo zadržené v přirozených nebo umělých vodních nádržích zdroj: atmosférické srážky jako déšť, sníh ... + tající led, prameny chemické složení: H2O + minerál. látky chloridy (NaCl), uhličitany, sírany; + kovy Fe + plyny, NOX, N, O2 ...

Vodní toky s nesoustředěným odtokem srážkové vody - ron se soustředěným odtokem srážkové vody - koryto - potok, řeka ... - říční síť - hlavní řeka a její přítoky  řádovost toků - počítáme od hlavní řeky

Vznik řek pramen zdrojnice jezero (Bajkal  Angara) soutok 2 a více řek (Vltava, Orlice) jezero (Bajkal  Angara) tající ledovec (Rhôna)

Ústí řek do jiné řeky do jezera do oceánu propadem  podzemní řeka

Typy ústí limanové přímé nálevkovité (estuáriové) deltovité vysunutá delta

Měříme délku toku - od pramene k ústí spád toku = výškový rozdíl průtok = objem protečený za 1 s plochu povodí = území odkud je voda odváděna do hlavního toku rozvodí = hranice mezi dvěma povodími vodní stav - výška hladiny, určen vodočtem

Základní typy říční sítě podle tvaru

Režim vodních toků závisí na: určen podle odtoku vody povrchu geologickém podloží povrchu druhu a typu půdy rázu vegetace (lesy přitahují více srážek) podnebí oblasti - srážky, výpar, teplota

Režim vodních toků rovníkový - Amazonka, Orinoko, Kongo,.. monzunový - Ganga, Mekong, Indus, ...

Režim vodních toků subtropický Chellif oceánsko dešťový – Rýn, Labe, Temže, Seina

Režim vodních toků pevninský dešťovo sněhový ledovcový Ob, Jenisej, Lena, Volha ledovcový Rhona, horní tok Chuang-che

NEJ... nejdelší řeky: Amazonka (Apurimak); Nil (Kagera); Jang-c-tiang; Mississippi (Misouri); Chuang-che největší průtok: Amazonka; Kongo (Zair); Madeira; Jang-c-tiang; Orinoko největší povodí: Amazonka; Kongo; Mississippi; Jenisej; Lena

Jezera přirozené sníženiny zem. povrchu vyplněné vodou

Jezera Dělení podle vzniku: a) endogenní činností 1.) tektonická - pokles ker zem. povrchu podél zlomu (Bajkal, Tanganika) 2.) sopečná - kráter vyhaslé sopky vyplněný vodou (Bolsenské)

Dělení podle vzniku: b) exogenní činností 1.) hrazená - za přírodní překážkou (Bodamské, Ženevské) 2.) karová - ve skalních výklencích vytvořena ledovcem; v Alpách, Tatrách

Dělení podle vzniku: 3.) krasová jez. - vápencové oblasti (Plitvická jezera) 4.) pobřežní jezera - z částí mořských zálivů c) smíšenou činností

Jezera největší plocha: Kaspické moře Hořejší Viktoriino Huronské (371 tis. km2) Hořejší Viktoriino Huronské Michiganské

Jezera nejhlubší: Bajkal (1637m) Tanganika Kaspické moře Hořejší Michiganské

Mokřady bažiny - půda přesycená vodou bez odtoku rašeliniště - v horských oblastech; rašeliník a mechy; Šumava slatiniště - v nižších polohách

Umělé vodní nádrže 1.) průtočné - protékají jimi řeky rybníky - uměle sypaná hráz, stavidlo 1.) průtočné - protékají jimi řeky 2.) pramenité - zásobené z pramene 3.) nebeské - zdrojem jsou srážky funkce: rybolov, rekreace, dříve regulace toků…..

Umělé vodní nádrže přehradní nádrže - uměle vytvořený prostory k zadržení vody funkce: vodohospodářské účely, výroba elektřiny, rekreace ...

Sníh a led je to převážná zásoba sladké vody, asi 70 % sníh - vzniká ve vyšších vrstvách troposféry, t<0 °C

Sníh firn - ztvrdlý sníh (rozmrzlý a znovu zamrzlý) sněhová čára - ohraničuje plochu zem. povrchu se souvislou sněhovou pokrývkou dočasná - v zimě trvalá - věčný sníh a led

LED Ledovce pevninské - Antarktida, Grónsko, Špicberky led - zmrzlá voda, nebo krystalky zkondenzovaná vodní pára - vzniká ze sněhu: sníh  firn  firnový led  ledovcový led Ledovce pevninské - Antarktida, Grónsko, Špicberky horské - podstatně menší

Podpovrchové vody voda pod zemským povrchem v průlinách, puklinách, trhlinách, prasklinách, zvětralinách, usazeninách a) půdní voda (přítomen i půdní vzduch) b) podzemní voda (bez vzduchu) – je oddělena hladinou podzemní vody

Minerální vody - minerální voda - více než 1g minerálů, solí, plynů ... v 1 l vody - prameny - podle teploty: a) studené - do 37°C - studenější než okolí b) horké - teplejší než vzduch c) termální - 37 - 50°C d) vřídla - nad 50°C - výstupné prameny - samy vystupují

Artézská studna voda vytlačována hydrostatickou vztlakovou silou (princip vyrovnávání tlaku u spojených nádob)

Termální prameny a gejzíry - pravidelné erupce proplyněných vod (Island, N.Zéland) vydatnost v m3s-1 a) trvalé b) občasné

Oceány a moře plocha Země - 510 mil km2 plocha oceánu: S polokoule - 155 mil J polokoule- 206 mil km2

Světový oceán oceány: Tichý, Atlantský, Indický, Sev. ledový -moře: části oceánů vnikající do pevniny a) okrajová - odděleno od oceánu poloostrovy a ostrovy - Severní, Beringovo b) vnitřní - obklopeno pevninou a spojena průlivem se světovým oceánem - Středozemní moře zálivy: menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny - Bengálský záliv průlivy: zúžená část moří a oceánů - Gibraltarský, Beringův ...

Oceánské dno

Vlastnosti mořské vody Složení: -H2O - minerální organické látky (soli - chloridy, sírany, uhličitany) -plyny

Vlastnosti mořské vody salinita = slanost mořské vody určuje se v promilích (‰ - g/l) průměrně 35‰ nejvíce Rudé moře - 42‰ brakická voda - slaná smíchaná se sladkou

Salinita

Vlastnosti mořské vody hustota - větší než u sladké vody (vlivem obsahu minerálních látek) největší hustota je v polárních oblastech závisí na teplotě, tlaku a salinitě

Vlastnosti mořské vody barva - závisí na obsahu minerálních a organ. látek a na hloubce - žlutohnědá - minerální látky z pevniny (Žluté moře  Chuang-che) - zelená - voda s bohatými organickými látkami - plnktonem - modrá - chudá na plankton - červená - Rudé moře - červená řasa Trichlodessium erythreum

Vlastnosti mořské vody teplota - průměr při hladině 17°C; u dna 0-2°C - při salinitě 35‰ zamrzá při -1,9°C

Tabulový led tabulový led - souvislý ledový pokryv (max. hloubky 2,5m) led praská  vznikají ledové kry (návrše) - 1/6 je nad vodou a zbytek ledu pod vodou

Pohyby mořské vody příčiny: kosmické vlivy - přitažlivost Slunce a Měsíce fyzikálně-chemické vlivy - oběh vzduchu; výpar, srážky, slun. záření, teplota, tlak ... pohyby zemské kůry

Vlnění vzniká působením větru – závisí na velikosti vodní hladiny - naráží na pobřeží  příboj - způsobuje erozi

Tsunami - vlny vyvolané zemětřesením na mořském dně nebo sopečnými podmořskými výbuchy - velké ničivé účinky

Tsunami

Mořské proudy - přenos vodních mas na velké vzdálenosti v horizontálním i vertikálním směru - regulátor teploty, slanosti ... - ovlivňuje podnebí oceánu + přilehlých pevnin Hlavní příčinou vzniku je všeobecná cirkulace atmosféry.

Mořské proudy

Mořské proudy a) studené - Západní příhon, Kurilský, Falklandský, Labradorský, Peruánský, Kanárský proud … b) teplé -Golfský; Brazilský; S a J rovníkový proud; Kuro-šio; Rovníkový protiproud …

Mořské dmutí příliv a odliv - způsobuje gravitace vesmírných těles ? Zopakujte si, jak vznikají skočný a hluchý příliv: ? Kolikrát denně se na určitém místě opakuje příliv a odliv?