Bc. Zdeněk Doubravský, Bc. Hana Maršálková

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PLAYBOY Kalendar 2007.
Advertisements

Vývoj české ústavnosti
TEORIE ROZHODOVÁNÍ A TEORIE HER
*Zdroj: Průzkum spotřebitelů Komise EU, ukazatel GfK. Ekonomická očekávání v Evropě Březen.
Český Internet po (uši v?) krizi Marek Antoš. snímek |datum |dokument | 1. Internetové prostředí 2.
Politika, politické strany, politický pluralismus
Občanská nauka Politické strany ; VY_32_INOVACE_D2_16
1 Ing. Vít Beneš, Ph.D. Ústav mezinárodních vztahů, v.v.i.
Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/
Sociální politika a Welfare State
Výzkumy volebních preferencí za ČR a kraje od
NÁSOBENÍ ČÍSLEM 10 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Vizualizace projektu větrného parku Stříbro porovnání variant 13 VTE a menšího parku.
Komunikace o evropských fondech Názory široké veřejnosti Tisková konference Ministerstva pro místní rozvoj
VY_32_INOVACE_ 14_ sčítání a odčítání do 100 (SADA ČÍSLO 5)
Volby VY_32_INOVACE_29-12 volební systémy.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.
Zábavná matematika.
Dělení se zbytkem 6 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
V OLEBNÍ SYSTÉMY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/
Stav přípravy novelizace energetických zákonů a vyhlášek a účinnost užití energie v průmyslu Současný stav energetické legislativy v ČR Seminář AEM
Volební systém České republiky
Čtení myšlenek Je to až neuvěřitelné, ale skutečně je to tak. Dokážu číst myšlenky.Pokud mne chceš vyzkoušet – prosím.
Dělení se zbytkem 8 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Zásady pozorování a vyjednávání Soustředění – zaznamenat (podívat se) – udržet (zobrazit) v povědomí – představit si – (opakovat, pokud se nezdaří /doma/)
Dánsko Státní zřízení.
Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce III_Shrnutí_Riskuj Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod.
Vývoj české ústavnosti
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
Cvičná hodnotící prezentace Hodnocení vybraného projektu 1.
O. s. Fórum 50 % Usiluje o společnost s vyrovnaným zastoupením mužů a žen ve veřejném životě.
Funkce voleb
Česká národní banka – historie a současnost VY_32_INOVACE_2B6
Systémy politických stran – základní klasifikace a typologie
Dělení politických stran
VY_32_INOVACE_ Smlouva o EU je platná od Je zavedeno „evropské občanství“ Přináší „kritéria konvergence“ – ekonomické sblížení 1.Stabilita.
registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/
Standard Eurobarometer 71 / Spring 2009 – TNS Opinion & Social Standard Eurobarometer EUROBAROMETR 71 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V EVROPSKÉ UNII Jaro 2009 ZVEŘEJNĚNÍ.
1 Celostátní konference ředitelů gymnázií ČR AŘG ČR P ř e r o v Mezikrajová komparace ekonomiky gymnázií.
EURO a česká veřejnost Prezentace výsledků sociologických výzkumů PSP ČR dne 17. září 2008.
Základní otázky demokracie
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK Tematický celek: Výchova k občanství II. stupeň Název a číslo učebního materiálu.
Cesta tam a zase zpátky Konference „Má Česko strategickou vizi EU?“, Praha dne 19. září 2012.
Přednost početních operací
POLITICKÝ SYSTÉM NORSKA
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Vývoj české ústavnosti
Porovnání výroby a prodejů vozidel ve světě
Volební preference a jejich místo ve výzkumu veřejného mínění
Stranický euroskepticismus v zemích EU
Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Mgr. Lenka Hrušková Datum: Název: VY_ 32 _INOVACE.
Charakteristické rysy československé demokracie
Euroskepticismus Skandinávský euroskepticismu. Historické souvislosti Absence u první vlny integračního procesu Absence u první vlny integračního procesu.
Království Švédsko Michal Polák. Základní informace hlavní město Stockholm počet obyvatel (odhad 2010) člen EU od EURO není dosud.
Michal Dosoudil Obsah prezentace  Úvodní info o Rumunsku  Situace na rumunské politické scéně r  Původní volební systém  Návrhy nových.
Ústavní vývoj 1918-?.
Politický systém Rakouska
Politické strany ČR NěmeckoFrancie Velká BritánieSpojené státy ODS ČSSD KDU – ČSL KSČM SZ CDU – CSU SPD FDP Zelení PDS RPR – Sdružení pro republiku UDF.
11. Vztah práva a státu a pojem právního státu
Ústavní vývoj ČR Barbora Vítová, Kristýna Jiránková, C3A.
Kočí Kristýna UČO: Oficiální název: Španělské království Hlavní město: Madrid Rozloha: km² Počet obyvatel: 46 milionů.
ROZVOJ OS A TŘETÍHO SEKTORU V ČESKÝCH ZEMÍCH Přednáška OS, ZS 2011/12, KAP FF ZČU Lenka Strnadová.
Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy
Populistické strany v Evropě –skutečná hrozba nebo mediální bublina?
Politické strany VY_32_INOVACE_03-57 Ročník: 9. Vzdělávací oblast:
Komunální politika: teorie a praxe. Hlavní město Praha
První čs. republika.
Politický systém ČSR.
POLITICKÝ PLURALISMUS
Transkript prezentace:

Bc. Zdeněk Doubravský, Bc. Hana Maršálková Prezentace do předmětu KPO/KPOSY – Komparace politických systémů EU LS 2011   Seminární prezentace: první KPO/KPOSY – Komparace politických systémů

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů OBSAH PREZENTACE  DÁNSKO Obecná charakteristika PS Ústavní vývoj Volební systém Stranický systém Politické strany Volby 2005 a 2007 KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 2

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PS  Dánské království konstituční monarchie parlamentní demokracie unitární stát královna: Markéta II. (od r. 1972) premiér: Lars Løkke Rasmussen (od roku 2009) 2009 Anders Fogh Rasmussen se stává generálním sekretářem NATO, Lars ho střídá počet obyvatel: 5,5 mil 85 % protestanti = luteráni + 2 autonomní oblasti: Faerské ostrovy Grónsko KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 3

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů ÚSTAVNÍ VÝVOJ I  1849 – ústava konec absolutismu = omezení moci krále garance občanských práv a svobod dvou komorový parlament Riksdag (Folketing + Landsting) volební právo většina mužské populace (na evropské poměry velmi moderní)   1864 – prohraná válka s Pruskem a Rakouskem = ztráta Šlesvicka a Holštýnska konzervativní reakce = 1866 ústavní úprava vysoký majetkový cenzus volebního práva do Landstingu část členů Landstingu jmenuje král (12/64) KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 4

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů ÚSTAVNÍ VÝVOJ II 1901 – poprvé uplatněna zásada jmenování vlády panovníkem v souladu s názorem většiny ve Folketingu 1915 – ústavní reforma, v platnosti po WWI vlády jsou formovány parlamentem a odpovědné pouze parlamentu X konceptu vlády jako „Královské rady“ volební právo pro ženy KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 5

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů ÚSTAVNÍ VÝVOJ III během WWII (okupace) krize mezi Folketing + Landsting   1953 – dosud platná ústava zrušen Landsting => Dánsko je jednokomorovým parlamentem (Folketing) téměř zrušen majetkový cenzus mandáty pro Fearské ostrovy a Grónsko posílení role referend viz ratifikace zakládajících smluv EU 2000 – referendum o EURO – negativní (53 %) 2009 – zda nemají být dále muži preferováni před ženami jako nástupnicí trůnu - pozitivní KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 6

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů VOLEBNÍ SYSTÉM I Folketing 179 poslanců, volení na čtyři roky 2 poslanci voleni na Feárských ostrovech 2 poslanci voleni v Grónsku tato území mají značnou míru autonomie, nejsou součástí EU, a platí zde jiný volební systém tudíž volební systém o kterém hovoříme je o 179-4=175 poslancích 175 hlasů se přerozděluje ve 2 skrutiniích: KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 7

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů VOLEBNÍ SYSTÉM II První skrutinium   135 mandátů určeno pro přímé rozdělení v 10 obvodech (do volební reformy v roce 2007 jich bylo 17 !) volby 2009 - návrat d´Hondtův dělitel (1,2,3,...) děliteli, který se používal před 1953 1953-2005, užívá se modifikovaný Sainte Laguë dělitel (řada dělitelů: 1.4, 3,5,7,…) žádná uzavírací klauzule, pouze přirozený práh (který je v nejmenším obvodě až okolo 30 %) KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 8

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů VOLEBNÍ SYSTÉM III Druhé skrutinium   40 „kompenzačních“ mandátů nominovány strany, které splní, alespoň jednu ze tří podmínek 1. zisk alespoň jednoho mandátu v prvním skrutiniu 2. zisk alespoň 2 % platných hlasů v celém Dánsku 3. zisk nejméně tolik hlasů, jaký byl průměrný počet hlasů na jeden mandát alespoň ve dvou ze tří velkých regionů (Kodaň, Jutland a Ostrovy) KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 9

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů VOLEBNÍ SYSTÉM IV Druhé skrutinium   virtuálních 175 mandátů je v jednom (celostátním) obvodě rozděleno Hareovou kvótou (v/s) + metoda nejvyšších zbytků = jeden obvod + (v/s) – nejvíce proporční volebně-inženýrská varianta výsledek = konečná podoba rozložení sil ve Folketingu ale 135 mandátů bylo přece už rozděleno v prvním skrutiniu proto za pomocí 40 „ kompenzačních“ mandátů vyvážíme rozdíly velmi zjednodušený příklad: strana A získá v prvním skrutiniu 30 mandátů, Hareovou kvótou vypočítáme, že by měla získat 45 mandátů ve druhém skrutiniu bude tedy straně přiřazeno 45-30=15 mandátů KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 10

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů VOLEBNÍ SYSTÉM V Druhé skrutinium   kompenzační mandáty ale nejsou přiřazeny stranám na celostátní úrovni, ale vrací se zpátky na místní nejprve se kompenzační mandáty rozdělí mezi tři regiony (Kodaň, Jutland a Ostrovy) pomocí čistého Sainte Laguë dělitel (řada dělitelů: 1,3,5,7,…) poté jsou mandáty rozděleny mezi 10 volebních obvodů pomocí Dánského dělitele (1, 4, 7, 10, …) = jedinečný dělitel KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 11

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů VOLEBNÍ SYSTÉM VI Chytilek, s. 325. KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 12

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů STRANICKÝ SYSTÉM I stranický systém modelovou ukázkou změn západoevropských systémů ve 20. století specifikem je, že systémové změny (rozmrznutí) nebyly rozloženy v čase, ale odehrály se v jednom okamžiku – ve volbách 1973 dva důležité roky: 1973, 2001 KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 13

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů STRANICKÝ SYSTÉM II 2. polovina 19. století pravolevá soutěž mezi konzervativci a liberály vznik prvních politických stran Liberálové a Konzervativní lidová strana 10. – 20. léta 20. století – transformace bipartismu v multipartismus zavedení poměrného volebního systému nové politické strany Sociálnědemokratická strana, Radikální liberální strana čtyřstranický formát od 1924 na pozici největší strany Sociálnědemokratická stran (40 %) na druhém místě Liberálové (20-25 %) Konzervativci a Radikální liberálové (okolo 10 %) 20. – 60. léta – zamrzlý stranický systém pevné vazby mezi stranami a voliči, omezená voličská fluktuace, třídně determinované hlasování pokusy jiných stran proniknout do systému neúspěšné nejblíže Komunistická strana Dánska po 1945 KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 14

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů STRANICKÝ SYSTÉM III do 1973 homogenita společnosti, koheze politické elity konsenzuální fungování stranicko-politického systému sociální demokraté v opozici jen výjimečně 1945-47, 1950-53, 1968-71 neschopnost ostatních tří stran kooperovat až do 1950 – první koaliční vláda liberálů a konzervativců 1968 už všechny tři strany Sociálnědemokratická strana dominantní strana v systému ne predominantní formace – museli vytvářet menšinové vlády nebo koalice s radikálními liberály – pivotální formace dostředivost fungování stranického systému absence významnějších antisystémových nebo protestních stran umírněný pluralismus s minimální mírou polarizace KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 15

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů STRANICKÝ SYSTÉM IV 1973 – volební zemětřesení 1958 vznik Socialistické lidové strany volby 1973 – zdvojnásobil se počet parlamentních stran čtyři tradiční strany ztratily v součtu třetinu poslaneckých mandátů proč změna chování voličů? klesl podíl osob zaměstnaných v zemědělství a v průmyslu fenomén generačního protestu neschopnost starých stran nabídnout řešení problémů schopnosti nových lídrů využívat mass media minimální volební bariéra pro vstup do parlamentu nové strany: Pokroková strana (nízké daně, omezení imigrace) Demokraté středu Křesťanští demokraté Komunisté Strana spravedlnosti KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 16

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů STRANICKÝ SYSTÉM V 1973 – počátek 80. let – nestabilní menšinové vlády 1982 – 1993 – koalice pravostředých stran Poul Schülter, konec koalice – tamilský skandál 1993 – 2001 – levostředá koalice – Poul Nyrup Rasmussen po 1973 došlo k přechodu od omezeného pluralismu k extrémnímu pluralismu, došlo ke zvýšení polarizace systému – posun od umírněného k polarizovanému pluralismu v závěru 20. století – posun zpět k umírněnému pluralismu předčasné volby 2001 – téma imigrační a uprchlické politiky země, také otázka budoucnosti sociálního státu pravicové a pravostředové antiimigračně orientované strany X levicové a centristické formace naladěné přátelsky výsledek – významné vychýlení ve vývoji dánského stranického systému směrem doprava – menšinová vláda liberálů a konzervativců pod vedením A. F. Rasmussena KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 17

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů POLITICKÉ STRANY I Liberální strana (Venstre) Lídr: Lars Løkke Rasmussen nejsilnější PS v Dánsku, založena 1870 ač název levicový (venstre = levý), jde o pravicovou stranu !!! původně levicová strana, hájila zájmy rolnictva, dnes strana středo-pravá, liberálně-agrární liberální prvky (důraz na osobní svobodu, individuální odpovědnost) zastánce transatlantické vazby, pro intenzivní spolupráci s USA pro aktivní členství v NATO a EU (pro zavedení EURA) výrazná antiimigrační politika KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 18

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů POLITICKÉ STRANY II Sociálnědemokratická strana Dánska (SD) Lídr: Helle Thorning-Schmidt založena 1971 ve dvacátém století nejsilnější stranou (1924-2001) dnes druhou nejsilnější stranou levicová, moderní sociálně demokratická strana usiluje o reformovaný sociální stát cílem je humanitní socialismus podpora NATO X ale proti pobytu plavidel s jadernou výzbrojí v dánských vodách iniciovala a prosadila vstup země do EU pro úzkou spolupráci se severskými zeměmi KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 19

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů POLITICKÉ STRANY III Dánská lidová strana (Dansk Folkeparti) Lídr: Pia Kjærsgaard Strana stojí kolem charismatické vůdkyně založena 1995 pravicově populistická formace částečně důraz na konzervativní hodnoty (rodina, tradice, monarchie) ale hlavně anti imigrační a anti uprchlický populismus proti EU pro NATO KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 20

POLITICKÉ STRANY III (karikatury) září 2005 – karikatury KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 21

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů POLITICKÉ STRANY IV Socialistická strana lidová silně levicová strana 1959 vznikla odštěpením od komunistů růdí + zelení v současnosti program rozšířen o prvky enviromentalismu pacifismu feminismu ochrana lidských práv cílem je nastolení socialistické demokracie ve 20. století odsoudila invaze do Československa a Afghanistánu v 80. let silně proti EU, dnes už ne, ale je euroskeptická KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 22

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů POLITICKÉ STRANY V Konzervativní lidová strana založena 1915 pravostředová konzervativní strana tradiční konzervativní strana ideová i programová blízkost s Liberály = koaliční partner podpora soukromého podnikání, tržního hospodářství silná role státu jako garanta národních zájmů, suverenity snižování daní + udržení silného sociálního státu podpora EU i NATO KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 23

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů POLITICKÉ STRANY VI Radikálně liberální strana (Det Radikale Venstre) vznikla 1905 odtržením od liberálů středová sociálně-liberální strana individuální svoboda klíčovou hodnotou ale zároveň stát hlavním garantem sociálních jistot KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 24

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů POLITICKÉ STRANY VII Liberální aliance vznikla 2007 původní název Nová aliance středová strana do jisté míry populisté pro otevřenější imigrační a azylovou politiku KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 25

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů POLITICKÉ STRANY VIII Jednotná kandidátka - Rudozelení vznikla 1989 levicová, ale nekomunistická strana demokratická socialistická strana enviromentální akcent silně proti EU i NATO KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 26

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů VOLBY 2005, 2007, 2011 – volební účast I ačkoliv v Dánsku není volební povinnost, bývá volební účast velmi vysoká Volby 2005 84.5% Volby 2007 86.6% Volby 2009 do EP 59.5% Volby 2011 budou až v listopadu 2011 ale účast bude opět vyšší než v Česku  KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 27

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů VOLBY 2005 I datum voleb – 8 měsíců před řádným termínem – příznivá ekonomická situace témata – ekonomika, školství, reforma trhu práce, daně méně také imigrace a vojáci v Iráku vítězství zopakovala Liberální strana, pro Sociální demokracii nejhorší volební výsledek od 1973 menšinová koalice * 70 (94) křesel, premiér Fogh Rasmussen KPO/KPOSY – Komparace politických systémů Strana % hlasů Počet mandátů Liberální strana * 29 % 52 Sociální demokraté 25,8 % 47 Dánská lidová strana (*) 13,3 % 24 Konzervativní lidová strana * 10,3 % 18 Radikálně liberální strana 9,2 % 17 Socialistická lidová strana 6 % 11 Jednotná kandidátka - Rudozelení 3,4 % 6

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů VOLBY 2005 II KPO/KPOSY – Komparace politických systémů

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů VOLBY 2007 I 15 měsíců před řádným termínem třetí úspěch pravice v řadě nová strana – Nová aliance (květen 2007) celkem tedy 8 stran v parlamentu témata – sociální stát, daně, imigrace, zdravotnictví vláda * dosavadní koalice – liberálové a konzervativci + podpora Dánské lidové strany – jen 89 mandátů k potřebné většině chybí 1 mandát 1 poslanec z Faerských ostrovů vyslovil podporu Rasmussenovi KPO/KPOSY – Komparace politických systémů

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů VOLBY 2007 II Strana % hlasů Počet mandátů Liberální strana * 26,3 % 46 Sociální demokraté 25,5 % 45 další pokles Dánská lidová strana (*) 13,8 % 25 Socialistická lidová strana 13 % 23 dvojnásobek hlasů Konzervativní lidová strana * 10,4 % 18 Radikálně liberální strana 5,1 % 9 ztráta poloviny hlasů Nová aliance 2,8 % 5 zklamání Jednotná kandidátka - Rudozelení 2,2 % 4 příští volby – nejpozději listopad 2011 témata – imigrace (došlo ke zpřísnění imigrační politiky) a ekonomika (úspory, důchodová reforma) levicové strany mají v průzkumech většinu KPO/KPOSY – Komparace politických systémů

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů VOLBY 2007 III KPO/KPOSY – Komparace politických systémů

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů DĚKUJEME ZA POZORNOST KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 33

KPO/KPOSY – Komparace politických systémů ZDROJE HAVLÍK, Vlastimil. Na imigrantské vlně – volby do Folketingu v roce 2007. European Electoral Studies, Vol. 3 (2008), No. 2, s. 252-263. CHYTILEK, Roman a kol. Volební systémy. Praha, Portál, 2009, s. 206-207 + s. 325. KOPEČEK, Lubomír. Dánsko. In STRMISKA, Maxmilián (ed). Politické strany moderní Evropy : analýza stranicko-politických systémů. Praha: Portál, 2005, s. 204-223. http://www.electionresources.org/dk/ http://www.electoralgeography.com/ KPO/KPOSY – Komparace politických systémů 34