Přechod od středního k mladému paleolitu Initial Upper Palaeolithic (IUP) Ondřej Mlejnek 29. října 2013.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Počátky osídlení našeho území
Advertisements

Rosice – Seslávky Historický vývoj od nejstarších dob Jan Musil
PRAVĚK Mgr. Lenka Venclová 2009.
DĚJINY PRAVĚKU 3. HODINA MLADÝ PALEOLIT.
Exogenní procesy Činnost tekoucí vody.
Úvod do paleolitu Ondřej Mlejnek Opava, podzimní semestr 2013
Vývoj člověka dle anglického badatele Charlese Darwina.
Terénní prospekce podporovaná mapovými aplikacemi, GPS a Google Earth
Revize paleolitického osídlení na dolním toku Bobravy Petr Škrdla, ArÚ AV ČR Brno Tereza Rychtaříková, FF UK Praha Ladislav Nejman, PřF MU Brno Martin.
Chronologie počátku mladého paleolitu na Moravě
Vytvořily: Verča Rozehnalová a Kika Kořínková Neandrtálec
HOMO HABILIS (4-1MA) Jeho kosterní pozůstatky byly nalezeny v Olduvai
PORCELÁN A KERAMIKA.
Želešice-Hoynerhügel: Nové poznatky o szeletienu na Moravě
ČESKÉ ZEMĚ V PRAVĚKU.
Ondřej Mlejnek Opava, 4. března 2014
Izotopy uhlíku a radiokarbonová metoda datování
Aurignacien Ondřej Mlejnek Opava,
VY_32_INOVACE_Dj.6.02-Pravěk-prezentace
Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu
Počátek mladého paleolitu
Úvod do studia paleolitu
Metody paleolitického výzkumu
Aurignacien a příbuzné industrie
Závěrečný projekt Stránská skála Václav Janda a Václav Hrabovský.
Dokumentace Úvod do paleolitu Ondřej Mlejnek Opava, podzimní semestr 2013.
Společenské a hospodářské složky města MIKULOV I. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_180_Atmosféra AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 7.,
1 VŠFS KSM MEI Společný rozpočet EU Společný rozpočet EU Osnova: 1. Obecná charakteristika společného rozpočtu EU 2. Příjmy společného rozpočtu.
Neruda Petr Anthropos, Moravian Museum, Zelný trh 6, Brno, Czech Republic Rekonstrukce středopaleolitických prostorových struktur v jeskyni Kůlně.
K současným trendům v rozvoji venkova RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj.
Geologický vývoj Karpat
Krkonoše Robin Plch IX.A
Eneolit - úvod Název školy
Paleolit v Čechách Základní škola Kutná Hora, Kremnická 98
PŘEDCHŮDCI ČLOVĚKA STARŠÍ DOBA KAMENNÁ (PALEOLIT)
Člověk rozumný (Homo sapiens)
Počátky člověka v regionu jihovýchodní Moravy
Nástroje mladého paleolitu
CHKO Český kras.
Paleolit a mezolit 2012.
Paleolit a mezolit
Vybrané problémy z mladšího období neolitu
Vývoj Karpat.
OLOMOUCKÝ KRAJ Andrea Klášterecká.
Paleolit a mezolit.
Metody paleolitického výzkumu
VESMÍR.
Metody paleolitického výzkumu
Pokračování EUP projektu na Moravě
Neolit - úvod Název školy
Jednoduchá krása neolitických nástrojů
Tematická oblast Archeologie Datum vytvoření Ročník 5. ročník osmiletého nebo 1. ročník čtyřletého gymnázia Stručný obsah Student se seznámí.
Z PRŮZKUMŮ A VÝZKUMŮ ÚSTAVU ARCHEOLOGIE Slezská univerzita v Opavě Filozoficko – přírodovědecká fakulta.
VY__III/2__ INOVACE__108 Dějepis Pravěk na území Čech a Moravy.
ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Starší doba kamenná Dějepis 6.roč. Mgr. Renata Šimková.
PRAVĚKÉ UMĚNÍ – let př.n.l..
Metody paleolitického výzkumu
Metody paleolitického výzkumu
STARŠÍ DOBA KAMENNÁ – př.n.l..
Paleolit a mezolit.
Lokalita bohunicienu v Ořechově
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Dějepis 6. ročník
Analýza štípané industrie Kamenné suroviny
Neolit Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období, ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Počátek mladého paleolitu
(Homo sapiens) 200 tisíc let před n. l tisíc let př. n. l.
Lovci mamutů. Lovci mamutů Obsah Období lovců mamutů – doba kamenná Archeologická naleziště v ČR Zdroje.
Transkript prezentace:

Přechod od středního k mladému paleolitu Initial Upper Palaeolithic (IUP) Ondřej Mlejnek 29. října 2013

Periodizace Mladého Paleolitu Přechodné období (IUP) – 46000-38000 BP cal Počáteční období (EUP) – 38000-31000 BP cal Střední období (MUP) – 31000-23000 BP cal Pozdní období (LUP) – 23000-14000 BP cal

Mladý Paleolit Asi před 40000 lety přicházejí první moderní lidé do Evropy (Pestera cu Oase, Mladeč). Z období mezi cca 48 a 38 000 lety se v Evropě nacházejí soubory ŠI se znaky typickými jak pro střední, tak pro mladý paleolit. Sedimenty, ze kterých tyto nálezy pocházejí ovšem neumožňují dochování kostí. Nevíme tedy, kdo byl tvůrcem těchto technokomplexů. Teprve technokomplex aurignacienu můžeme s velkou pravděpodobností spojit s moderními lidmi (viz Mladečské jeskyně). Mladopaleolitický balíček: technologie výroby ŠI založená na těžbě čepelí z prizmatických jader, převaha mladopaleolitických typů nástrojů (škrabadla, rydla) v souborech ŠI, první ozdobné předměty, parietální i mobilní umění, kostěné artefakty opracované po celém povrchu, nové technologie (broušení, hlazení, vrtání).

Fanny – tanzende venus (Stratzing)

Kořeny mladého paleolitu Moustérien: středopaleolitická kultura známá hlavně z jeskyní (Šipka, Švédův stůl), levalloiská technika, drásadla Micoquien: středopaleolitická kultura známá také hlavně z jeskyní (Kůlna, Pekárna), zřejmě i povrchové lokality (Bořitovsko, Krumlovský les), klíny a klínky, drásadla a klínové nože, plošná bifaciální retuš Vlivy z jihovýchodu - Boker Tachtit (emirien), Balkánu – Bačo Kiro, Temnata, Ukrajiny – Kuličivka, střední Asie – Kara Bom – snad souvislost s příchodem AMH

Přechodné kultury Asi před 45 tisíci lety se v Evropě objevuje několik tzv. přechodných technokomplexů (bohunicien, szeletien, jerzmanowicien, bačokirien, châtelperronian…) Tyto soubory vykazují směs středopaleolitických a mladopaleolitických znaků. Sedimentační poměry v tomto období (GI 11-12) neumožňují dochování organických materiálů (kostí, takže nevíme, kdo byl tvůrcem těchto industrií. Ve stejném období, nebo mírně později se objevují také první aurignacké soubory (Willendorf II, Švábská jura).

Chronologie počátku mladého paleolitu

Bohunicien V průběhu 70. let odkryl K. Valoch na lokalitě Bohunice-Kejbaly soubor, ve kterém se levalloiské produkty, listovité hroty a mladopaleolitické typy nástrojů nacházely pohromadě. K. Valoch nazval tento druh industrie szeletienem levalloiské facie. V roce 1980 publikoval J. Svoboda křemencovou část industrie z lokality Želeč/Ondratice I a použil termín bohunický typ. M. Oliva použil v roce 1979 a zejména při zpracování povrchového souboru z Podolí (Líšně) v roce 1981 pojem bohunicien. Většina lokalit bohunicienu leží v Brněnské kotliny, případně v blízkém okolí (údolí Bobravy).

Kamenné suroviny Většina artefaktů je vyrobena z rohovce typu Stránská skála a většina lokalit se nachází v blízkosti Stránské skály. Plošně retušované nástroje jsou většinou vyrobeny z jiné suroviny (rohovec typu Krumlovský les, spongolit, radiolarit)

Technologie Bohunicienská technologie se nachází na pomezí mladopaleolitické čepelové a středopaleolitické levalloiské technologie Dvojpodstavová prizmatická jádra jsou upravena do podoby levalloiského jádra. Po odbití série levalloiských produktů je opět obnovována konvexita jádra.

Typologie Kromě levalloiských produktů se v souborech objevují nízká i vysoká škrabadla, rydla, drásadla, moustérské hroty, listovité, jerzmanowické hroty a hroty typu Quinson (nejsou na Stránské skále) atd.

Brno – Bohunice - Kejbaly Eponymní lokalita bohunicienu zkoumaná v 70. letech K. Valochem a později P. Škrdlou a G. Tostevinem (4 polohy). Artefakty ležely ve spodní části hnědé půdy (půda typu Bohunice), zřejmě mírně přemístěná. Data přes 40 tisíc (44 tis cal). Využíván byl hlavně rohovec typu Stránská skála, méně rohovec typu Krumlovský les, spongolit, radiolarit, křemen a křemenec. Listovité hroty hlavně z KL a spongolitu, proto M. Oliva uvažuje, že pocházejí z cízího (szeletského?) prostředí. Proti tomu svědčí nálezy BTF na lokalitě. Početná levalloidní jádra a produkty. Atypická rydla mírně převažují nad škrabadly. Listovité hroty (5%) ojediněle doprovází hroty typu Quinson a Chatelperron. Častá jsou drásadla a zoubkované nástroje. Objevilo se i okrové barvivo.

Brno – Slatina – Stránská skála Výchozy rohovce typu Stránská skála. Dílny na zpracování místního rohovce (starý paleolit?, bohunicien, aurignacien, KNP). Lze předpokládat i těžbu místního rohovce. Vrstvy s bohunicienem v polohách IIa, IIIb, IIIa, III na temeni kopce (310 m n. m.). Technologická i typologická charakteristika industrie podobná jako v Bohunicích. Škrabadla (i vysoká) převažují nad rydly. Absence listovitých hrotů. Zkoumáno J. Svobodou a K. Valochem. Bohunicienská industrie ležela ve dvou přemístěných půdních sedimentech v podloží aurignackých vrstev. Zřejmě se jedná spíše o dílny na zpracování rohovce než o regulérní sídliště. Datování kolem 45 tis BP cal.

Tvarožná X – Za Školou Lokalita asi 7 km východně od Stránské skály zkoumaná P. Škrdlem a G. Tostevinem (2008). Povrchová kolekce zahrnuje stovky kusů, stratifikovaný soubor je chudší – retušovaný levalloiský hrot z limnokvarcitu, levalloiská jádra a úštěpy, nízké škrabadlo. Vyrovnaný poměr rohovce typu Stránská skála a rohovce typu Krumlovský les. Kosti ani uhlíky se nedochovaly. Na výsledky OSL datování se stále čeká. Výzkum snad bude pokračovat v příštích letech.

Brno – Líšeň - Čtvrtě Nejbohatší polykulturní povrchová lokalita na Moravě. V souboru zřejmě převažuje bohunicienská složka. Sondáž prokázala přítomnost aurignackých vrstev, na nedaleké lokalitě Líšeň-Hrubé podsedky (Podolí I podle M. Olivy) zachyceny i bohunicienské vrstvy. V souboru zastoupeny levalloiské produkty, drásadla, škrabadla (i aurignackých typů) převažují nad rydly, zastoupeny jsou i listovité hroty (J. Svoboda). V okolí méně bohaté polohy s paleolitickými nálezy (Lepiny, Hrubé podsedky, Kryčmusy, Kostelíček).

Ostatní lokality Některé lokality v okolí Ořechova (údolí Bobravy) vykazují znaky bohuniciénu (Ořechov IV – Kabáty). Bohuniciénské znaky nese také větší část industrie z lokality Hradsko v Čechách (středověké hradiště Kanina u Mšena, okr. Mělník). Levalloidní komponentu zde ovšem doplňují typicky aurignacké nástroje (kýlovitá škrabadla). Podle některých badatelů je mezi bohunicienské lokality řazen také soubor z hornoslezské Dzierżyslawi u Opavy. Podle jiných se jedná spíše o szeletien, podobně jako v případě souboru z blízké Třebomi. Otázkou je vztah bohunicienu k ostatním vzdálenějším lokalitám, odkud pocházejí podobné industrie (ukrajinská Kuličivka atp.).

Ořechov IV - Kabáty

Industrie ondratického typu Již od 80. let po vydělení bohunicienu ze szeletienu bylo zřejmé, že se na Moravě objevují soubory, které stojí na pomezí těchto dvou technokomplexů. Z. Nerudová pro tyto industrie použila pojem szeletien levalloiské facie, toto označení ale dříve používal K. Valoch pro označení szeletienu. Proto O. Mlejnek navrhl pojem industrie ondratického typu. Jedná se zejména o povrchové lokality z okolí Brodku u Prostějova (Ondratice, Drysice), z okolí Mohelna (Mohelno-Boleniska) a z údolí Bobravy (Ořechov I - Pisoňky a Ořechov II - Randlík). Bohatší stratifikovaný soubor zatím chybí, bude sem zřejmě ale spadat hlavní nálezový horizont na lokalitě Želeč.

Údolí Bobravy V údolí říčky Bobravy se nachází mnoho povrchových lokalit z počátku mladého paleolitu (Modřice, Želešice, Hajany, Ořechov, Neslovice). Paleolitickému osídlení regionu se věnovali H. Freising, K. Valoch, M. Oliva a P. Škrdla. Některé soubory mají blíže k bohunicienu, jiné k szeletienu a konečně třetí skupina nese znaky obou technokomplexů (levalloiské produkty vedle plošně retušovaných nástrojů). Zastoupen je KL i SS. Otázka, zda se jedná o zvláštní typ industrie (ondratický typ) nebo jde o pomíchání obsahu více kulturních vrstev. Jedná se např. o soubory z Ořechova I nebo Ořechova II.

Mohelno-Boleniska Povrchová lokalita nacházející se asi 2 km sv. od obce. Objevena byla V. Grossem, artefakty publikovali M. Oliva a později P. Škrdla. Mezi surovinami výrazně převládá KL následovaný MJR, radiolaritem a rohovci typu Stránská skála. V industrii je zastoupena levalloiská složka i listovité hroty. Zajímavé je, že i levalloiské hroty jsou většinou vyrobeny z rohovce typu Krumlovský les. V okolí se nachází více menších lokalit z počátku mladého paleolitu.

Mohelno - Boleniska

Okolí Brodku u Prostějova Další cluster povrchových lokalit z počátku mladého paleolitu se nachází na poli mezi Ondraticemi a Drysicemi. Artefakty zde sbírali H. Hostínek, J. Možný a později J. Ječmínek, jehož sběry publikoval K. Valoch. Nejbohatší lokalita se nachází na hranici katastrů Ondratic a Želče na okraji ondratické pískovny (Ondratice I/Želeč) v tratích Velká Začaková a Holcase. Mezi surovinami jsou zastoupeny MJR, sluňák, SGS, KL, spongolit, SS, T-Z a radiolarit. Levalloiská složka je více zastoupena mezi artefakty ze sluňáku a SS. V souboru nástrojů výrazně převažují škrabadla nad rydly, početná jsou i drásadla a levalloiské produkty. Dále se objeví plošně retušované hroty (lisťáky a hroty typu Jerzmanowice), moustérské hroty, odštěpovače a kombinace (často škrabadla s hrotem). Přítomné aurignacké typy škrabadel a rydel mohou naznačovat aurignackou příměs. V okolí se nachází více lokalit s podobnou industrií (Ondratice III-V, Drysice I-IV) a také několik epiaurignackých lokalit.

Ondratice I / Želeč

Želeč V roce 2009 jsme při obhlídce profilů ondratické pískovny na třech místech nalezli ojedinělé paleolitické artefakty. Proto jsme zde nechali vyhloubit asi 50 m dlouhou a 1 m širokou sondu bagrem. V profilu této sondy se vyrýsovalo několik uhlíkových čoček. V místě nejvýraznější čočky jsme v průběhu dalších 3 let provedli archeologický výzkum (sonda 4a). Z dalších sond byla pozitivní zejména bagrem vyhloubená sonda 12, kde se na profilu vyrýsovaly další dvě uhlíkové čočky, které byly následně odkryty (sondy 12 a a 12b). Na základě AMS datování se zdá, že lokalita byla osídlena minimálně ve dvou obdobích (před 43 a 36 tisíci lety). Mezi nepočetnou ŠI, která se nacházela na rozhraní podložního miocenního písku a nadložního okrově hnědého půdního sedimentu, se objevily jak nálezy typické pro szeletien (listovitý hrot, BTF, drásadla), tak pro bohunicien (fasetované patky). Mezi kamennými surovinami převažoval spongolit a radiolarit (!) Antrakologická analýza prokázala v ohništích přítomnost uhlíků z modřínu, borovice, jalovce a vrby.

Želeč - datování

Želeč - stratigrafie

Želeč – distribuce nálezů

Želeč - artefakty

Želeč – ohniště 2

SZeletien Pojem Szeletien použil již I. L. Červinka podle jeskyně Szeleta v Maďarsku. Později dal tomuto pojmu novou náplň F. Prošek. Středoevropskému szeletienu se věnoval P. Allsworth-Jones, moravskému szeletienu M. Oliva. Szeletien definován jako technokomplex z počátku mladého paleolitu založený na technice bifaciální retuše. Mezi nástroji se objevují jak mladopaleolitické typy (škrabadla, rydla), tak i středopaleolitické typy (listovité hroty, drásadla). Typickou by měla být plošná retuš. K. Valoch uvažoval o starém szeletienu (např. Krumlovský les - Jezeřany) s převahou středopaleolitických typů navazující na micoquien, dále o středním szelezienu s levalloiskou technikou (Ondratice) o mladém szeletienu s trojúhelníkovými listovitými hroty a mladopaleolitickými typy nástrojů (Moravany-Dľhá). Dnes koncept szeletienu vyžaduje revizi (viz Kaminská-Škrdla).

Vedrovice V Lokalita nacházející se v nejvyšší části sprašového hřbetu stoupajícího od obce k lesu v místě neolitické lokality. Zkoumáno K. Valochem. Artefakty vyrobeny převážně z rohovce typu Krumlovský les. Převažují vruby, drásadla a zoubkované nástroje. Zastoupena jsou také škrabadla, rydla a listovité hroty. Nelevalloiský charakter. Radiokarbonové datování ukazuje na období kolem 43 tisíc BP cal (GI 11). Artefakty ležely v interpleniglaciálním půdním sedimentu. Na dalších stratifikovaných lokalitách Moravský Krumlov IV a Maršovice II nalezeny archaické soubory (drásadla, bifasy) snad už středopaleolitického stáří (?). Bohaté povrchové sběry s listovitými hroty pocházejí také z okolí Jezeřan a z jiných míst v okolí Krumlovského lesa.

Vedrovice V

Želešice III - Hoynerhügel Lokalita zkoumaná v posledních třech letech P. Škrdlou se nachází u kapličky na ostrožně nad Hajanským potokem. Lokalitu znal již K. Valoch, ale až v roce 2009 zde P. Škrdla objevil stratifikované vrstvy. Rohovec typu Krumlovský les převažuje nad rohovcem typu Stránská skála, dále se vzácně objeví spongolit a SGS. Mezi nástroji jsou zastoupeny škrabadla, drásadla, jerzmanowické hroty, odštěpovače, rydla, retušované čepele a listovitý hrot. Radiometrické datování se pohybuje mezi 43 a 46 tisíci lety (GI 11 -12). V okolí (údolí Bobravy) se vyskytuje více povrchových lokalit s podobným inventářem, např. Želešice I (viz Škrdla: PV 52-1).

Želešice III

Neslovice Povrchová lokalita asi 15 km jihovýchodně od Brna. K. Valoch zde roku 1960 vyhloubil tři sondy, ale nezachytil žádné artefakty v intaktních sedimentech. Bohatý soubor z povrchových sběrů vyrobený hlavně z KL. Škrabadla převažují nad rydly. Dále zastoupeny listovité hroty a drásadla. Zajímavá je přítomnost obsidiánového škrabadla. Další menší povrchové soubory pocházejí z lokalit v údolí Rokytné a Jihlavy (viz P. Škrdla).

Další povrchové soubory Vincencov – Kamenice: Jediný z povrchových souborů ŠI z IUP na Prostějovsku, kde není levalloiská technologie. Rydla výrazně převažují nad škrabadly! Hojné listovité hroty a drásadla. Vzhledem k přítomnosti aurignackých typů nástrojů je možné uvažovat o smíšené kolekci. Okolí Drnovic: Povrchové lokality objevené M. Daňkem. Publikováno J. Svobodou (1994) a O. Mlejnkem. Vzácně se objeví levalloiské produkty. Hojné plošně retušované artefakty. Nejbohatší lokality jsou Drnovice I – Končiny, Kněží háj, Drnovice III – Za Horkó a Opatovice I - Lány. Rozdrojovice: Povrchový soubor na Brněnsku, sondáž K. Valocha nezachytila artefakty in situ, vysoké zastoupení křemene mezi surovinami.

Drnovice III – Za Horkó

Szeletien na Slovensku Podle dřívějších představ mělo být szeletské osídlení západního Slovenska poměrně bohaté včetně stratifikovaných lokalit. V poslední době byla ale szeletské zařazení v případě většiny těchto lokalit zpochybněno (Kaminská et al. 2012). Ivanovice – Skala: Lokalita na vápencové skalce nad Váhem zkoumaná F. Proškem a J. Bártou. Radiolaritová industrie pochází z interpleniglacální půdy mezi dvěma sprašovými horizonty. Podle revizního výzkumu Ľ. Kaminské z roku 2006 nelze vyloučit soliflukční smíchání středopaleolitického a mladopaleolitického horizontu. Zamarovce-Skalka: Cihelna na jižním svahu Karpat na pravém břehu Váhu. Artefakty nalezeny v několika vrstvách. Plošně retušované nástroje nalezené F. Proškem mimo stratigrafický kontext jsou dnes řazeny k micoquienu (Chmielewski). Plavecký Mikuláš – Dzeravá skála: Viz výše. Podle revizního výzkumu (2002-2003) lze kostěné hroty přiřadit k aurignacienu a bifaciální opracované kamenné nástroje k micoquienu. Radošina – Čertova pec: Viz výše. J. Bárta zde odkryl ohniště datované na 38 tisíc BP s údajně szeletskou industrií. Přiřazení k szeletinu bylo na základě nálezu dvou plošně retušovaných artefaktů, které podle revizního zpracování pocházejí z jiného místa jeskyně a náležejí snad moustérienu nebo micoquienu. Szeletské osídlení jeskyně není dobře zdokumentováno.

Děkuji za Pozornost