Prokaryotická a eukaryotická

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Rostlinná buňka Josef Převor (Oktáva).
Advertisements

Prokaryotická buňka VY-32-INOVACE-BIO-120
STRUKTURA BUŇKY.
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
BUŇKA 1 Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
EUKARYOTA.
Systém organismů.
BUNĚČNÉ SOUSTAVY EUKARYOTNÍHO TYPU
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Biologie E
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Buněčné organely.
Buňka.
Základy přírodních věd
Tamara Komárová, Kristýna Hajíčková
Eukaryotická buňka.
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_527.
ZÁKLAD VŠECH ORGANISMŮ
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
EUKARYOTA.
Buňka - test Milada Roštejnská Helena Klímová Obr. 1. Různé typy buněk
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
VY_32_INOVACE_03-01 Živočišná buňka
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu
Rozdělení buněk.
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
Základní struktura živých organismů
BUNĚČNÉ SOUSTAVY EUKARYOTNÍHO TYPU
BUŇKA.
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Základní struktura živých organismů
Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková
Semiautonomní organely a cytoskelet
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Eukaryotická buňka II Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/4 Šablona: III/2 Inovace.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Rostlinná buňka. Tematická oblast: Rostliny Ročník:1. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Eukaryotická buňka I. Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/2 Šablona: III/2 Inovace.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA.
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Šárka Svobodová Název materiálu:
Stavba buňky.
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
Porovnání eukaryotické a prokaryotické buňky
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Téma: MORFOLOGIE ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov
Mgr. Natálie Čeplová Fyziologie rostlin.
Živočišná Buňka.
VY_52_INOVACE_24_Buňka rostlinná a živočišná
Název materiálu: VY_32_INOVACE_06_BUŇKA 3_P1-2
Autor: Mgr.Petr Procházka
Molekulární základy genetiky
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA.
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky
4. Buňky.
Buňka Test.
Prokaryotická buňka.
Botanika Rostlinná Buňka.
Eukaryotická buňka Vnitřní ORGANELY.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Eukaryotní buňka Marcela Petrová 3.B
Stavba buňky.
Biologie.
BUŇKA (cellula) - je základní a nejmenší stavební a funkční jednotkou každého živého organismu - je malá, pouhým okem neviditelná, pozorovatelná MIKROSKOPEM.
Transkript prezentace:

Prokaryotická a eukaryotická BUŇKA Prokaryotická a eukaryotická

Nebuněčné struktury virion

virus Bakteriofág = virus napadající bakterie

Zoofág Virus napadající buňky živočichů ( i člověka). Toto je virus HIV

Fytofág Viry napadající rostliny. Virus tabákové mozajky.

Působení virů

Prokaryotická buňka

Buňka sinice

Eukaryotická buńka rostlin

Chloroplasty

Semiautonomní organela-chloroplast

Eukaryotická buňka živočichů

Srovnání eukaryot a prokaryot

Eukaryota-buňka houby

Eukaryotické buňky-membrána

Buněčné organely Plazmatická membrána: Dvojitá vrstva fosfolipidů, mezi nimi vmezeřeny bílkoviny. Na lipidy i bílkoviny se mohou vázat sacharidy. Membrána tvoří tekutou (fluidní) mozaiku. Je semipermeabilní a místem metabolických dějů.

Transport přes membránu

Turgor v buňce

Cytoplazma Je to směs koloidních a krystaloidních roztoků org. I anorg. Látek. Hyaloplazma X Granuloplazma. Udržuje tvar, Biochem. Pochody. Výměna látek mezi buňkou a prostředím

Cytoskelet Buněčná kostra. Vláknité bílkovinné útvary= mikrofilamenta (tvořena aktinem, příp. myozinem) a mikrotubuly (tvořeny tubulinem).

Mikrofilamenta Interakce aktinu a myozinu

Aktin a myozin

Foto cytoskeletu

Buněčné jádro=nucleus=karyon Tvar kulovitý, oválný, větvený, vláknitý, podkovovitý,… Uvnitř je jaderná šťáva=karyoplazma a 1 či více jadérek

Jaderná membrána Je opatřena otvůrky-jaderné póry. Jimi se uskutečňuje výměna látek (RNA,bílkoviny) mezi karyoplazmou a cytoplazmou.

DNA v jádře-genetická fce

DNA Chromatin tvoří většinu B jádra. Základem chromatinu jsou nukleozómy. Ty jsou tvořeny necelými 2 otočkami DNA kolem 8 molekul bílkovin (histonu)

DNA DNA tvoří: -zbytek kyseliny fosforečné -cukr (pětiuhlíkatý=pentó za) -dusíkatá báze A=adenosin T=thymin C=cytosin G=guanin Komplementarita dusík. bazí! A-T, C-G

DNA

Chromozomy v buňce

RNA Je obsažena v jadérku. Je to jednoduchá šroubovice. Platí zde komplementarita N bází, ale místo thyminu je zde uracyl=U

RNA RNA ribozomu

Ribozomy Kulovité útvary, tvořené r-RNA a bílkovinami v poměru 1:1. Každý ribozom se skládá z velké a malé podjednotky (vznikají v jadérku). Funkce: syntéza bílkovin

Endoplazmatické retikulum=ER Soustava vzájemně propojených silně zploštělých váčků a kanálků. V okolí jádra napojeno na perinukleární prostor. Funkce: syntéza bílkovin (drsné),lipidů a polysacharidů (hladké), sklad

ER

ER drsné=ER s ribozomy Snímek drsného ER pořízený elektronovým mikroskopem

Golgiho aparát= GA Soubor srpkovitých váčků- tvoří diktyozomy (6-30 propojených plochých váčků). Funkce: úprava produktů ER. Odškrcováním váčků z GA vznikají lyzozomy a cytozomy.

Lyzozomy a cytozomy Váčky kulovitého tvaru uzavřené jednotkovou membránou, obsahují enzymy (vnitrobuněčné trávení). Primární lyzozomy jdou cytoplazmou a splývají s váčky s potravou= =sekundární lyzozomy. Reziduální tělíska=terciární lyzozomy- odstraňovány exocytozou.

Mitochondrie Semiautonomní organely (obsahují vlastní DNA). Složeny ze 2 biomembrán, vnější je hladká, vnitřní tvoří záhyby=kristy, vyplněné mitochondriální matrix. Je dýchacím a energetickým centrem!

Mitochondrie

Vakuoly Oddělěny od cytoplazmy tonoplastem. U živočichů: prvoci- potravní vakuoly Ostatní-tukové buňky

Vakuoly Snímek rostlinných vakuol v podeňce

Centriola=dělící tělísko Stálá struktura živ.B poblíž jádra. Kolem ní je centrosféra (zrnitá cytoplazma), z níž paprskovitě vybíhají vlákna mikrotubulů= astrosféra. Dohromady tvoří centrozóm. Funkce: při dělení buněk

Organely pohybu Řasinky= cilie Centrální mikrotubuly končí v tzv. bazální destičce, pronikají do cytoplazmy a končí bazálním tělískem= kinetozóm.

Bičík = flagellum Struktura podobná řasinkám.