Prokaryotická a eukaryotická BUŇKA Prokaryotická a eukaryotická
Nebuněčné struktury virion
virus Bakteriofág = virus napadající bakterie
Zoofág Virus napadající buňky živočichů ( i člověka). Toto je virus HIV
Fytofág Viry napadající rostliny. Virus tabákové mozajky.
Působení virů
Prokaryotická buňka
Buňka sinice
Eukaryotická buńka rostlin
Chloroplasty
Semiautonomní organela-chloroplast
Eukaryotická buňka živočichů
Srovnání eukaryot a prokaryot
Eukaryota-buňka houby
Eukaryotické buňky-membrána
Buněčné organely Plazmatická membrána: Dvojitá vrstva fosfolipidů, mezi nimi vmezeřeny bílkoviny. Na lipidy i bílkoviny se mohou vázat sacharidy. Membrána tvoří tekutou (fluidní) mozaiku. Je semipermeabilní a místem metabolických dějů.
Transport přes membránu
Turgor v buňce
Cytoplazma Je to směs koloidních a krystaloidních roztoků org. I anorg. Látek. Hyaloplazma X Granuloplazma. Udržuje tvar, Biochem. Pochody. Výměna látek mezi buňkou a prostředím
Cytoskelet Buněčná kostra. Vláknité bílkovinné útvary= mikrofilamenta (tvořena aktinem, příp. myozinem) a mikrotubuly (tvořeny tubulinem).
Mikrofilamenta Interakce aktinu a myozinu
Aktin a myozin
Foto cytoskeletu
Buněčné jádro=nucleus=karyon Tvar kulovitý, oválný, větvený, vláknitý, podkovovitý,… Uvnitř je jaderná šťáva=karyoplazma a 1 či více jadérek
Jaderná membrána Je opatřena otvůrky-jaderné póry. Jimi se uskutečňuje výměna látek (RNA,bílkoviny) mezi karyoplazmou a cytoplazmou.
DNA v jádře-genetická fce
DNA Chromatin tvoří většinu B jádra. Základem chromatinu jsou nukleozómy. Ty jsou tvořeny necelými 2 otočkami DNA kolem 8 molekul bílkovin (histonu)
DNA DNA tvoří: -zbytek kyseliny fosforečné -cukr (pětiuhlíkatý=pentó za) -dusíkatá báze A=adenosin T=thymin C=cytosin G=guanin Komplementarita dusík. bazí! A-T, C-G
DNA
Chromozomy v buňce
RNA Je obsažena v jadérku. Je to jednoduchá šroubovice. Platí zde komplementarita N bází, ale místo thyminu je zde uracyl=U
RNA RNA ribozomu
Ribozomy Kulovité útvary, tvořené r-RNA a bílkovinami v poměru 1:1. Každý ribozom se skládá z velké a malé podjednotky (vznikají v jadérku). Funkce: syntéza bílkovin
Endoplazmatické retikulum=ER Soustava vzájemně propojených silně zploštělých váčků a kanálků. V okolí jádra napojeno na perinukleární prostor. Funkce: syntéza bílkovin (drsné),lipidů a polysacharidů (hladké), sklad
ER
ER drsné=ER s ribozomy Snímek drsného ER pořízený elektronovým mikroskopem
Golgiho aparát= GA Soubor srpkovitých váčků- tvoří diktyozomy (6-30 propojených plochých váčků). Funkce: úprava produktů ER. Odškrcováním váčků z GA vznikají lyzozomy a cytozomy.
Lyzozomy a cytozomy Váčky kulovitého tvaru uzavřené jednotkovou membránou, obsahují enzymy (vnitrobuněčné trávení). Primární lyzozomy jdou cytoplazmou a splývají s váčky s potravou= =sekundární lyzozomy. Reziduální tělíska=terciární lyzozomy- odstraňovány exocytozou.
Mitochondrie Semiautonomní organely (obsahují vlastní DNA). Složeny ze 2 biomembrán, vnější je hladká, vnitřní tvoří záhyby=kristy, vyplněné mitochondriální matrix. Je dýchacím a energetickým centrem!
Mitochondrie
Vakuoly Oddělěny od cytoplazmy tonoplastem. U živočichů: prvoci- potravní vakuoly Ostatní-tukové buňky
Vakuoly Snímek rostlinných vakuol v podeňce
Centriola=dělící tělísko Stálá struktura živ.B poblíž jádra. Kolem ní je centrosféra (zrnitá cytoplazma), z níž paprskovitě vybíhají vlákna mikrotubulů= astrosféra. Dohromady tvoří centrozóm. Funkce: při dělení buněk
Organely pohybu Řasinky= cilie Centrální mikrotubuly končí v tzv. bazální destičce, pronikají do cytoplazmy a končí bazálním tělískem= kinetozóm.
Bičík = flagellum Struktura podobná řasinkám.