Teorie selekce

Selekce = výběr cíl – změna genetického založení populace přímý výběr jedinců, kteří se budou podílet na reprodukci selekce je podmíněna variabilitou variabilita je způsobena genotypem a prostředím (P = G + E)

selekci provádíme dle zjištěných fenotypových hodnot odhadů genotypových hodnot úspěch selekce závisí na výši heritability – dědivosti sledované vlastnosti čím vyšší je dědivost, tím jednodušší metodu selekce lze volit

Uskutečňování selekce 1. neplánovitě přírodní selekce bez zásahu člověka princip zachování druhu 2. plánovitě umělá selekce řízená člověkem zvyšování užitkovosti

Základní charakteristiky: výběrová základna - populace zvířat, ve které uskutečňujeme výběr; je charakterizována průměrem a směrodatnou odchylkou s intenzita selekce – podíl zvířat vybraných z výběrové základny selekční tlak – tím vyšší, čím menší je intenzita selekce výběrová hranice yo – konkrétní hodnota, která odděluje vybraná zvířata od vyřazených

selekční diference d - rozdíl mezi průměrem vybrané části populace a průměrem výběrové základny standardizovaná selekční diference i - selekční diference vyjádřená v dílcích směrodatné odchylky i = d / s genetický zisk ΔG – rozdíl mezi užitkovostí potomstva vybraných rodičů a průměrnou užitkovostí populace, ze které rodiče pocházejí

ΔG = d*h2 = i*s* h2 - genetický zisk vyjadřuje zlepšení za jednu generaci délku trvání generace vyjadřuje generační interval I pokud dělíme genetický zisk délkou generčního intervalu, vyjádříme genetický zisk za rok efekt selekce E se pak rovná E = ΔGrok = d*h2 / I

% počet mladých zvířat potřebných pro obnovu populace při zachování prosté reprodukce Druh Generační interval I % podíl zvířat samice samci Kůň 10 – 13 let 34 – 40 2 – 4 Skot a) masný 4,5 – 5 let 40 – 50 3 – 5 b) mléčný 4 – 4,5 let 50 – 65 4 – 6 Ovce 15 – 55 Prasata 2,5 roku 10 – 15 1 –2 Drůbež 1,5 roku 10 - 15 0,5 - 2

Přenos genetického zisku neuskutečňuje se jednotně v celé populaci geny se předávají čtyřmi hlavními cestami: z otců na syny z otců na dcery z matek na syny z matek na dcery nejvýznamnější jsou cesty 1 a 3, které dohromady představují cca 75% z celkového přenosu genetického zisku

Výsledný efekt selekce se pohybuje ve výši 1,5 – 2% z průměrné výše znaku; je snižován v důsledku inbrední deprese, která je tím větší, čím nižší počet plemeníků působí v plemenitbě, tj. čím větší počet potomků připadá na 1 plemeníka; nárůst koeficientu příbuzenské plemenitby Fx v populaci má za následek ztrátu části selekčního pokroku v důsledku tzv. realizované inbrední deprese; realizovaný selekční efekt, tj. skutečný rozdíl mezi průměrnými hodnotami populace rodičů a potomků, je dán jak zlepšním genetického založení, tak i zlepšením chovatelských podmínek