Zpracoval: Ing. Radek Műller, OŽP KS, UJEP Ústí n.L. prosinec 2008 Zjištění stupně ekologické stability krajinného segmentu (katastrálního území) VRÚ Trojmezí (Praha 10, Praha 11, Praha 15) Seminární práce z předmětu Krajinná ekologie Zpracoval: Ing. Radek Műller, OŽP KS, UJEP Ústí n.L. prosinec 2008

Obsah Obecná charakteristika Popis území Popis stavů Popis metodik Řešení Miklós Agroprojekt Rohon Míchal Výsledky Srovnávací tabulka KES Srovnávací graf KES Komentář výsledku Literatura

Popis území Obecná charakteristika Jedná se o území původně vyplňující prostor mezi Jižním Městem (Chodov I), Spořilovem, Záběhlicemi a Hostivaří. Původně území s polnostmi, ke konci 80. let využity jako pole, sady, louky, část území zaujímá přírodní památka „Meandry Botiče“, navazuje na rekreační oblast Prahy – Hostivařskou přehradu. Prostor postupně zastavovaný. V současnosti dle územního plánu Velké rozvojové území (VRÚ Trojmezí) s nutností individuálního řešení požadavků ochrany přírody a dalších specifických požadavků majících vliv na přilehlé městské části. Území řešené 4 orgány veřejné správy – MČ P-10, MČ P-11, MČ P-15, MHMP.

Popis řešených stavů Řešeny jednotlivé KES v závislosti na postupném zastavování území (současném i budoucím): 2000 – základní stav (celková plocha 3.181.025 m2) 2004 – stavba sídliště Kulatý Chodovec (26.000 m2) změna některých polí na louky (73.800 m2) 2006 – stavba sídliště Nové Zahradní město (186.300 m2) 2008 – stavba sídliště Slunečný vršek (90.000 m2) 2010 – stavba sídliště Trojmezí východ (107.500 m2) 2012 – stavba celku Trojmezí jih (340.500 m2)

Popis metodik stanovení KES Obecná charakteristika KES – Koeficient ekologické stability je poměrové číslo, stanovuje poměr ploch ekologicky stabilních a ekologicky nestabilních ve vymezeném území. KES umožňuje odlišit krajiny (areály, území) ekologicky stabilnější od ekologicky nestabilních. Ekologicky stabilní plochy jsou lesy a vodní plochy a toky, mokřady, louky, pastviny, sady a vinice. Ekologicky nestabilní plochy jsou zejména orná půda, antropogenizované plochy (zástavba, komunikace apod.), chmelnice. Jednotlivé metody se liší v kategorizaci krajinných segmentů a dále použitím upřesňujících koeficientů.

Popis řešeného území Rozdělení území: Hypermarket Spořilov 1,76 č. popis plocha [ha] změna Plocha [ha] 1 Hypermarket Spořilov 1,76 19 Roz. plocha Trojmezí Jih 30,00 2012 2 Zahrádkáři 5,33 20 Sídl. Slunečný vršek 9,00 2008 3 Spořilovský potok 0,76 21 Sídl. Košík 39,05 4 2,58 22 Hostivař – louka 6,30 5 Sídl. Spořilov východ 3,20 23 OS Toulcův Dvůr 7,77 6 2,66 24 OC Hostivař 10,16 7 Spořilov – louka 5,88 2010 25 Sídl. Nové Zahr. město 2 5,55 2006 8 Sídl. Chodovec 44,02 26 Sídl. Nové Zahr. město 1 13,08 9 Park Chodovec 2,25 27 Niva Meandry Botiče 7,45 10 Košíkovský potok 1,60 28 Skládka inertů PS 2,43 11 Roz. plocha bazén P-11 4,05 29 PP Meandry Botiče 10,27 12 Hotel Chodov 3,80 30 Trojmezí – sady 28,55 13 Nádrže Chodov 6,42 31 Záběhlice – pole 27,22 14 Roz. plocha KCH Jih 7,24 2004 32 Sídl. Záběhlice Jih 4,92 15 KCH pole 2,51 33 2,39 16 KCH louka 3,17 34 Záběhlice – zámek 2,50 17 4,87 35 Záběhlice – zámecký park 3,01 18 Sídl. Kul. Chodovec 2,61 36 Záběhlice - zahradnictví 3,75

Popis řešeného území - mapa 8 9 10 11 13 12 15 14 16 17 18 19 6 5 4 7 2 1 3 35 34 33 29 32 31 30 36 28 27 26 25 24 23 20 21 22

KES dle Miklóse (1986) Popis metody Nerozděluje plochy na stabilní a nestabilní, ale nahrazuje jej koeficientem Koeficienty: Ovocné sady 0,3 Lesy a voda 1,00 Ostatní 0,1 Lada 0,62 Vinice 0,63 Skály 0,4 Liniová spol. 0,4 Pole 0,14 Louky 0,62 Pastviny 0,68 Zahrady 0,5

SES dle metodiky Agroprojekt (1998) SESi – stupeň významnosti prvku Fi - plocha Základ metody Zavádí Stupeň ekologické stability jako významnost krajinného segmentu pro daný ekosystém Metoda pracuje se stupněm významnosti prvku pro území Významnost: 0 bez významu 1 velmi malý význam 2 malý význam 3 střední význam 4 velký význam 5 velmi velký význam

KES dle metodiky Agroprojekt (1998) A ≈ % plochy s SESi = 5 B ≈ % plochy s SESi = 4 C ≈ % plochy s SESi = 3 D ≈ % plochy s SESi = 2 E ≈ % plochy s SESi = 1 a 0 Popis metody Využívá stupně významnosti prvku pro území (viz SES) Výsledné KES je funkcí velikostí ploch o stejném stupni významnosti prvku Vyhodnocení: KES ≤ 0,1 devastovaná krajina 0,1 < KES <1,0 narušená krajina schopná autoregulace KES ≈ 1,0 vyvážená krajina 1,0 < KES < 10,0 krajina s převažující přírodní složkou 10,0 ≤ KES krajina přírodní nebo přírodě blízká

KES dle Rohona (1995) Popis metody Hx = Σplochyx * Hx Popis metody Rozdělení krajiny na segmenty (geoekologická stanoviště) Důležitým hlediskem je stanovení, jakým způsobem plní konkrétní segment svou úlohu v krajině – funkčnost segmentu Koeficienty H (koeficienty funkčnosti): 1 GES neplní svou funkci a je nutná jeho obnova (zásadní na původní GES nebo rekonstrukce na jiný GES) 2 GES plní svou funkci omezeně z hlediska kvalitativního nebo krajinotvorného 3 GES plní svou funkci omezeně z důvodu změněné kvality, z hlediska krajinotvorného je však vyhovující a funkční 4 GES plní ekologickou funkci, a to po stránce kvalitativní i kvantitativní

KES dle Míchala (1985) in Lipský (2000) Popis metody Vyjadřuje poměr ploch stabilních a nestabilních ekosystémů Podobně viz Rohon, ale bez koeficientů H Stabilní ekosystémy: Nestabilní ekosystémy: LP – lesní půda VP – vodní plochy a toky TTP – trvalé travní porosty Pa – pastviny (lada, lin. zeleň, skaliny) Mo - mokřady Sa – sady Vi - vinice OP – orná půda Ap – antropogenizované plochy Ch - chmelnice

KES dle Míchala (1985) in Lipský (2000) Popis hodnocení 0,0 < KES < 0,1 území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0,1 < KES < 0,3 území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0,3 < KES < 1,0 území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1,0 < KES < 3,0 vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů 3,0 < KES stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur

Řešení KES dle Miklóse (1986) Koeficient ekologické významnosti ploch MAPA 2000 2004 2006 2008 2010 2012 1 0,1 19 0,14 2 0,5 20 0,62 3 1,0 21 4 22 5 23 0,68 6 24 7 25 8 26 9 0,4 27 10 28 11 29 12 30 0,3 13 31 14 32 15 33 16 34 17 35 18 36

Řešení KES dle Miklóse (1986) Výsledky: Rok 2000 2004 2006 2008 2010 2012 KES 0,327 0,342 0,311 0,297 0,279 0,269 Výstavbou nových obytných celků dochází ke snížení KES Zanedbáním péče o ornou půdu dojde ve sledovaném území ke zvýšení KES

Řešení KES dle Agroprojekt (1998) Koeficient SESi MAPA 2000 2004 2006 2008 2010 2012 1 19 2 20 3 21 4 22 5 23 6 24 7 25 8 26 9 27 10 28 11 29 12 30 13 31 14 32 15 33 16 34 17 35 18 36

Řešení KES dle Agroprojekt (1998) Výsledky: Rok 2000 2004 2006 2008 2010 2012 A [%] 3,23 B [%] 2,44 C [%] 22,74 25,80 19,95 17,12 13,74 D [%] 13,85 12,58 E [%] 57,74 54,67 60,53 63,36 66,74 68,01 KES 0,381 0,434 0,337 0,296 0,252 0,249 Výstavbou nových obytných celků dochází ke snížení KES Hodnocení – narušená krajina schopná autoregulace

Řešení KES dle Rohona (1995) Kategorie / GES Č. 2000 2004 2006 2008 2010 2012 1 AP 19 OP 2 Za 20 TTP 3 Vt 21 4 22 5 23 6 24 7 25 8 26 9 Rz 27 MO 10 28 11 29 12 Ap 30 13 Vn 31 14 32 15 33 16 34 17 35 18 36

Řešení KES dle Rohona (1995) Výsledky: Rok 2000 2004 2006 2008 2010 2012 KES 1,330 1,544 1,277 1,162 1,035 1,113 Krajina s významným podílem ploch ekologicky nestabilních V r. 2012 vliv změny OP s GES 2 na AP s GES 1 (obojí ale zůstává v ekologicky labilních plochách)

Řešení KES dle Míchala (1985) Kategorie ekosystémů MAPA 2000 2004 2006 2008 2010 2012 1 AP 19 OP 2 Vi 20 TTP 3 VP 21 4 22 5 23 PA 6 24 7 25 8 26 9 27 MO 10 28 11 29 12 30 Sa 13 31 14 32 15 33 16 34 17 35 18 36

Řešení KES dle Míchala (1985) Výsledky: Rok 2000 2004 2006 2008 2010 2012 KES 0,753 0,853 0,672 0,596 0,514 0,486 Výstavbou nových obytných celků dochází ke snížení KES Území intenzivně využívané, oslabení autoregulačních pochodů, značná ekologická labilita území, vyžaduje vysoké vklady energie do území Další výstavba povede ke zřetelnému narušení přírodních struktur a k neustálým technickým zásahům pro zachování základních ekologických funkcí krajiny

Srovnání KES - tabulka Výsledky – tabulka KES 0,327 0,342 0,311 0,297 Rok 2000 2004 2006 2008 2010 2012 Miklós 0,327 0,342 0,311 0,297 0,279 0,269 Agroprojekt 0,381 0,434 0,337 0,296 0,252 0,249 Rohon 1,330 1,544 1,277 1,162 1,035 1,113 Míchal 0,753 0,853 0,672 0,596 0,514 0,486

Srovnání KES - tabulka Výsledky – graf KES

Srovnání metodik Všechny metodiky podobným způsobem zachytily probíhající změny v krajině Metoda dle Rohona (1995) problematicky zachycuje změnu orné půdy na souvislé obytné celky (takto provedená změna se zdá být směřující k ekologicky stabilnější krajině) Zavedením jednoduchých pravidel pro korekci výsledků KES (např. posunem osy) lze považovat jednotlivé metody za rovnocenné Podrobnosti výpočtu jednotlivých KES jsou uvedeny v souboru KREK_vypocet.xls

Použitá literatura Prezentace v ppt – Krajinná ekologie – cvičení, Ing. R. Pokorný http://fzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/KREK_vzorec_KES.pdf (Miklós L. (1986): Stabilita krajiny v Ekologickom genereli SR, Život. Prostr., 20, 1986, roč.20, číslo 2, s. 87-93 Löw J. a kol. (1988): Návod na navrhování územních systémů ekologické stability krajiny, Agroprojekt Brno Rohon P. (1995): Tvorba a ochrana krajiny. Vydavatelství ČVUT Praha Míchal I. (1985): Ekologický generel ČSR. Textová část studie pro SKVTRI Praha – Brno, Terplan, Geografický ústav ČSAV Lipský Z., 2000: Sledování změn v kulturní krajině, ČZU Praha (Lesnická práce, s.r.o.)