Znaky barokní architektury Mgr. David Mikoláš 13. října 2011

Průčelí, štíty a půdorysy V raně barokních průčelích stejně jako v půdorysech převládají přímky, pravoúhlost a poměrná hmotnost. Teprve tzv. dynamický vrcholný barok užívá v obrysech i půdorysech křivek a prostory se skládají jakoby z prostupů válců a jiných těles.

Průčelí

Štít

Půdorys

Portály Portály, které v raném baroku navazují na portály renesanční, se stávají v 18. století často nejvýraznějším architektonickým prvkem stavby. Odpoutávají se od přísných forem, aby se ve vrcholném baroku staly výtvarným prvkem, který svou bohatostí dominuje architektuře celé stavby. Portál často vrcholí nikou pro sochu nebo oknem; ostění získávají na plastičnosti, od pásových bosáží, prsténců dospívají k tordovaným (krouceným) sloupkům, k šikmo postaveným polopilířům až k figurálním podpůrným článkům.

Portál

Portál Raně barokní portál Pozdně barokní portál Vlevo zámek Roudnice nad Labem, vpravo Loretánská kaple v Brně

Okna Na fasádě se často střídají okna s trojúhelníkovými a segmentovými frontony s bohatě zdobenými suprafenestrami. Na chrámové architektuře 18. století se objevuje kasulové okno, které je tak pojmenováno pro podobnost s tvarem barokního kněžského ornátu čili kasule.

Okno

Okna s trojúhelníkovými a segmentovými frontony Zámek Roudnice nad Labem

Střechy Typickou střechou baroka ke střecha mansardová, která se od 18. století uplatňuje nejen na měšťanských domech, venkovských farách, ale i v architektuře zámků a věží. Věže bývají zakončeny nejčastěji zvonovou nebo cibulovou střechou.

Mansardová střecha

Mansardová střecha Amber hotel Vavřinec Roudnice nad Labem

Věž a kupole

Kupole Chrám sv. Víta v Praze na Malé Straně

Barokní zámek Raně barokní zámky užívají (stejně jako v renesanci) italské uzavřené čtyřkřídlé dispozice se středním dvorcem. Ve vrcholném baroku ji vystřídává francouzská otevřená „podkovová“ dispozice s předloženým čestným dvorem. Pro barok je charakteristická souměrnost (symetrie) jak v řešení průčelí, tak celých dispozic zámků nebo geometrických půdorysů francouzských zahrad s hvězdicemi cest.

Raně barokní zámek Roudnice nad Labem

Vrcholně barokní zámek

Zámek Rájec nad Svitavou

Raně barokní zahrada francouzského typu

Květná zahrada v Kroměříži Foto: Jiří Bureš

Barokní gotika Barokní gotika je souběžná s vrcholným barokem první třetiny 18. století a kromě nevelkého počtu novostaveb se uplatňuje při obnově velkých středověkých klášterních komplexů. Architekti, kteří ji vytvářejí, se však gotickými prvky pouze inspirují, nekopírují je, i když užívají lomeného oblouku, opěrných pilířů, okenních kružeb a bohatých obrazců klenebních žeber, od skutečné gotiky však odlišných.

Barokní gotika

Barokní gotika Roudnice nad Labem Sedlec u Kutné Hory