Umění raného středověku Mgr. Jitka Nováková A3V 3.února 2011

Úvod vzdělání - výsada úzké skupiny lidí školy provozovala církev ( vyuč. jazykem byla latina) mnišské hnutí se rozvíjelo od 4. stol. n.l. pravidla mnišského života vypracoval Benedikt z Nursie nové řehole – kartuziáni, premonstráti a další vznik klášterů – nejstarší na našem území klášter sv. Jiří na Pražském hradě (ženský)

Románské umění Architektura románské umění – výtvarná tvorba 11.a 12.stol., konec ve 13. století kámen- častěji využívaný materiál, většina staveb je církevních (kláštery, kostely) arch. v západokřesťanské oblasti navazovala na starořímskou architekturu typické znaky: valená klenba, půlkruhový oblouk, sdružená okna, silné stěny

Trojitý nelomený oblouk románského slohu ve Zdíkově paláci (dříve Přemyslovský palác) v Olomouci

typy staveb: 1. rotundy – malé kostelíky 2. baziliky – podélný půdorys nejznámnější stavby ve Francii, Itálii, Španělsku nebo Porýní ve Francii existovalo několik škol – např. škola v Ile de France, burgundská románská škola nebo škola languedocká

Románská architektura na našem území stavby působí jednoduše a chudě nejvýznamnější stavby: rotunda sv. Jiří na hoře Říp a rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě (přemyslovský cyklus) dále bazilika sv. Jiří na Pražském hradě, Strahovský klášter, kostely v Milevsku, Třebíči nebo Tismicích u Českého Brodu

Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě, vpravo apsida závěru tamtéž

Rotunda sv. Jiří na hoře Říp

Malby, malované technikou fresco secco, tedy do hotové, zvlhčené omítky, zaplňují celou plochu vnitřních stěn rotundy v apsidě i hlavní lodi od podlahy až do kupole a jsou uspořádány v několika souběžných pásech. Právě malířská výzdoba je tím, co činí rotundu tak ojedinělou památkou. Nicméně identifikace jednotlivých světských postav je poněkud nejasná, i mezi historky existuje řada odlišných teorií. Snahou je podle atributů postav (pláště, kopí, praporce, štíty, pokrývky hlavy /helmice, čelenka, myrta/ a pod.), jejich vzájemných postojů a umístění na čestných, či méně čestných místech, identifikovat jednotlivé panovníky, případně mýtická knížata, nebo moravské údělníky. Většinu jmen, vztahující se k malbám je tedy třeba brát s jistou obezřetností

Ukázka písma zachovaného na stěnách rotundy sv Ukázka písma zachovaného na stěnách rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě (1134)

Průčelí baziliky Panny Marie v Tismicích u Českého Brodu – stavba pochází ze 12.století, prošla barokními úpravami

Juditin most v Praze (12.stol) – stával na místě dnešního Karlova mostu budovaly se kupecké a řemeslnické domy kamenné hrady (vojenské pevnosti i obydlí) Pražský hrad – přebudován ve 12. stol., další hradní komplexy: Přimda nebo Cheb šlechta si začala stavět hrady až ve 13.století

Zbytky románského hradu Přimda

Románské sochařství sochy sloužily jako součást architektury, oslavovaly církev z této doby máme velmi málo pramenů o sochařském umění sochařské ztvárnění v architektuře se objevilo až v 1. polovině11. století ve Francii (reliéfy na průčelích, zdobení hlavic,… výzdoba portálů – převážně náboženské náměty snaha o realismus, do sochařství pronikal vliv východního umění

Ukázka hlavic románských sloupů – francouzská provenience

sochařská výzdoba sloupů baziliky sv sochařská výzdoba sloupů baziliky sv. Víta na Pražském hradě (1060 – 1094) Olomouc, Kapitulní síň (1141) Doksany, klášter premonstrátů (po 1142) Jakub, kostel sv. Jakuba portál někdejšího kláštera benediktinů v Třebíči (13.stol.) florální výzdoba, jednoduché církevní náměty

V Podklášteří se nachází Bazilika svatého Prokopa, která je společně s židovskou čtvrtí zapsána na seznamu UNESCO. Kdysi se zde nacházelo benediktinské opatství, které bylo založeno v roce 1101.[51] Klášter se postupem času stal náboženským centrem i vojenskou pevností, tuto pozici si udržel až do husitských válek. V roce 1468 byl dobyt uherskými vojáky. Pozdější světská vrchnost klášter přestavěla na zámek. Dnes zde sídlí Muzeum Vysočiny Třebíč.

Románské malířství většího rozvoje dosáhlo ve Francii, Španělsku není možné určit přesnou dataci děl převažovaly náboženské náměty na našem území nejv. nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě nebo malby v sakristii benediktinské baziliky v Třebíči nositelem výrazu je bohatě členěná draperie s lámanými záhyby (vliv Byzance)

Ukázky nástěnných maleb z rotundy sv Ukázky nástěnných maleb z rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě – vlevo znázornění Vratislava II ve 4. pásu, vpravo Přemysl Oráč ve 3 pásu

Románská knižní malba náměty ze života Ježíše Krista a apoštolů význ. památka 11. století – Kodex vyšehradský a další kodexy – např. Kodex mělnický, Hnězdenský a další znaky maleb: štíhlé protáhlé postavy, zběžně kreslený obličej, pestrá barevná škála díla byla vytvořena několika iluminátory, zřejmě v řezenském okruhu Kodex vyšehradský – je svázaný do dřevěných desek potažených plátnem, dílo nebylo dokončeno. Kodex byl zřejmě psán a zdoben v cizině, objednal ho zřejmě král Vratislav I.

Ukázky z vyšehradského kodexu – výjevy ze života Ježíše Krista