THEME 2 Public Choice Basic Assumptions of Public Choice Theory Selected Problems of Public Choice

2. téma: Veřejné finance v paradigmatu veřejné volby - podstata veřejné volby a její aktéři - role byrokracie ve veřejné volbě - zájmové skupiny ve veřejné volbě - hlasovací pravidla ve veřejné volbě

O čem je toto téma? No, to se možná chci dovědět .... Je to o vztahu mezi preferencemi a volbami jednotlivých členů společenství a mezi kolektivní volbou učiněnou např. vládou Možností je mnoho - v různých typech demokracií, v diktatuře, v anarchii …

TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY DVA PROBLÉMY: Jak agregovat jednotlivé preference ve skupině? K jakému cíli agregovaná rozhodnutí směrovat?

2.1 Aktéři veřejné volby politici voliči (občané) zájmové skupiny byrokracie Všichni: maximalizují svůj užitek

Soukromý zájem - jednotlivec maximalizuje svoje užitky za pomoci racionálního užívání zdrojů homo economicus Veřejný zájem - (někdy také kolektivní potřeby) - je patrný intuitivně, ale při podrobném studiu se začne rozkládat na různě integrované zájmy skupin nebo jednotlivců. Často je idealizován - v ideologiích a teoriích státu

VOLIČ MEDIÁN 1,2,3 … voliči Q…množství veřejného statku Pg…cena veř. I…index ordinálního užitku Q

Předpoklady poptávky voliče po nabízených volebních programech Předpoklad (axióm) úplnosti – volič umí uspořádat všechny nabízené varianty Předpoklad tranzitivity – volič uspořádá varianty tranzitivně (A – B – C...) Předpoklad výběru – volič usiluje o nejvíce preferovaný stav (umí maximalizovat svůj užitek)

Hypotéza racionální neúčasti ve volbách Volič K nepůjde volit, jestliže náklady na rozhodovací akt (zejména získání informací o možnostech a důsledcích volby) převyšují jeho očekávaný prospěch – tento prospěch závisí na tom, zda volič svým hlasem rozhodne volbu (je mediánový voličem) a ví o tom, tzn. že jeho prospěch je očekávaný

HODNOTA VOLEBNÍHO VÝSLEDKU Zvítězí-li kandidát X, společnost získá z jeho programu 50 jednotek; zvítězí-li kandidát Y, zisk je 20 jednotek ČISTÁ HODNOTA VOLEBNÍHO VÝSLEDKU NV = VX – VY = 50 – 20 = 30 jednotek Kdyby volič SÁM ovlivnil výsledek (sám si vybral celý volební program), je jeho očekávaný užitek z volby 30; každý další volič, který může ovlivnit výsledek, snižuje očekávaný užitek voliče K hodnotou pravděpodobnosti, že volba nedopadne podle jeho rozhodnutí: UK = p * NV, kde p = 1/n n je počet voličů

2.2 Role byrokracie ve veřejné volbě Byrokrat – odborník realizující rozhodnutí politikova – jak: MU, MC MU C QN Q...množství veřejného statku QOPT MCBYR MU=MC

Niskanenův model (William A. Niskanen, USA) C,B C B Qopt Qbyr Q

2.4 Hlasovací pravidla ve veřejné volbě

Paretovské optimum v tržní ekonomice bez selhání Paretovsky neoptimální bod Užitek skupiny B F E1 F1 Užitek skupiny A Bod E: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání. Bod E1: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání a po přerozdělení zdrojů na pozici F1.

Paretovské optimum v tržní ekonomice se selháním trhu Užitky dostupné při kolekt. akci Užitek skupiny B Proč E Důchody dostupné bez kolektivní akce Užitek skupiny A Bod E: Výsledek čistého laissez faire v tržní ekonomice se selháním trhu. Při kolektivních akcích se může užitek každého zvyšovat s tím, jak se společnost pohybuje z bodu E k hranici užitkových možností.

Tři výsledky kolektivní akce Užitek skupiny B Užitky dostupné při kolekt. akci E P R W Užitek skupiny A E: Bod laissez faire. EP: Každý si polepší. EW: Vládní selhání (každý si pohorší). ER: Efekt přerozdělení (odnětí zdrojů skupině B a jejich postoupení skupině A.

Základní pravidla většinového hlasování I. PROSTÁ VĚTŠINA (absolutní, >50%, obvykle jen dvě varianty) RELATIVNÍ VĚTŠINA (voliči volí mezi více variantami, jen nejvyšší % vítězí – first past the post, winner takes all) CONDORCETOVO PRAVIDLO (bodují se výsledky porovnání s každou variantou PLURALITNÍ HLASOVÁNÍ (PREFERENČNÍ) – přidělování bodů čili preferencí jednotlivým variantám

Základní pravidla většinového hlasování II. PŘIDĚLOVÁNÍ BODŮ – z daného počtu bodů každé variantě volič přidělí část BORDŮV POČET – je to preferenční hlasování s vahami pro preference (např. první pořadí má váhu 5, druhé pořadí váhu 4 atd.) a mnoho dalších....

Jednohlasná shoda Dostupné užitky X E´ Užitek skupiny B E Y Užitek skupiny A Dostupné užitky E´ X Y Užitek skupiny B E Předpoklad: Každá osoba musí souhlasit s každým rozhodnutím. Důsledek: Nikdo si nemůže pohoršit. Vyjdeme-li z E, musí všechny výsledky rozhodnutí ležet v oblasti EXY.

Většinové pravidlo Užitek skupiny B (menšina) Dostupné užitky Užitek skupiny B (menšina) L E M N Užitek skupiny A (většina) Většinová skupina bude hlasovat pro zlepšení vlastního užitku: Např. EL - efektivně a s užitkem pro A i B, EN - neefektivně a s velkým zmenšením užitku B, EM - kdy bod M přináší skupině A nejvyšší užitek.

Cyklické hlasování, hlasovací paradox (Markýz Condorcet, 18. stol.) vzniká, pokud žádný jednotlivý program nemůže docílit většinu proti všem ostatním programům podmínka: nejméně 3 voliči, 3 alternativy

Dvouvrcholová preference (2) volič (3) volič (1) volič A B C Druhý volič má dvouvrcholovou preferenci

Výskyt hlasovacího paradoxu: Při třech voličích a třech posuzovaných návrzích (A, B, C) je 63 = 216 možností a z toho pouze 12 vytváří paradox

Arrowův teorém (Kenneth Arrow, 1963): Neexistuje takový volební systém, který by vedl ke kolektivnímu rozhodnutí za splnění těchto podmínek: byl by demokratický (nediktátorský), nezávisel by na množství a pořadí variant, byl by založen na rozhodnutí jedince bez restrikce jeho preferovaného pořadí variant, byl by založen na nezávislém a racionálním rozhodování každého jednotlivce, byla by zachována Paretova optimalita.

Reálné volební systémy - obcházejí některou Arrowovu podmínku Bodová volba - pořadí alternativ není ordinální, ale je kardinální - tím je respektována intentezita preferencí, ale porušeno pravidlo o nezávislosti voličů navzájem Log-rolling - voliči si vyměňují hlasy pro různé alternativy Manipulace s hlasy - před volbami (OK) a po volbách (nelze!)

Anthony DOWNS - An Economic Theory of Democracy, 1957 „Politické strany neusilují o uvedení společnosti do stavu Paretovského optima; každá usiluje o maximalizaci počtu voličských hlasů. Zásadní otázkou potom je, zda soutěž mezi stranami vede k Paretovskému optimu.

Vládní selhání (government failure) Hlavní důvody: obtížnost předvídání důsledků státních zásahů obtížnost jasného vymezení cílů vládní politiky obtíže s implementací - omezená možnost kontroly subjektů a organizací veřejného sektoru byrokracie jako vrstva profesionálů je drahá - transakční náklady mohou převýšit přínos vládního zásahu politikové usilují o maximalizaci svého užitku - to může být zdrojem poškozování společnosti - uspokojování skupinových zájmů, lobby