Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Hodonín JADRANSKÉ STÁTY 1

CZ.1.07/1.5.00/34.0266 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_KvK_HOZ_2E_16 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0266 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_KvK_HOZ_2E_16 Autor Mgr. Kateřina Kočvarová Tematický celek Evropa Ročník 2. ročník Datum tvorby 17. 8. 2013 Anotace Prezentace o Jadranských zemích Metodický pokyn Prezentace seznámí žáky se základními fakty o Jadranských zemích. Studenti používají Školní atlas světa. Prezentace obsahuje aktivní odkazy. XxX – značka autora, yy – číslo sady (bude přiděleno) zz – číslo materiálu v rámci sady (1–20) tttt – volitelné textové označení podle obsahu 2

Jadranské státy Které země patří do skupiny Jadranských zemí (mimo Itálii)? Slovinsko Chorvatsko Černá Hora Albánie 1.

Práce s atlasem - přiřaď k pojmu stát na Balkáně Plitvická jezera Mostar Šibenik Ohrid – Ochridské jezero Kotor Dalmácie Triglav Vojvodina Chorvatsko – NP Bosna a Hercegovina – město Chorvatsko – město Makedonie Černá Hora – město Chorvatsko – část země Slovinsko – nejvyšší hora Srbsko - oblast Chor, bosna, chor, mak, cerna hora, slovinsko, chor, slov, kosovo, srbsko, alb

Slovinsko Jak se jmenuje hlavní město? Lublaň 2. Jak se jmenuje hlavní město? Lublaň Nej______ země bývalé federace Jugoslávie Je členem EU? Ano, vstup 2004 Vznik republiky v roce 2001 rozpadem Jugoslávie Úzký přístup k Jadranu (30 km) Lublaň, nejvyspelejsi, historicky i kulturne spise do str. evropy, k Jaderskému mori 30 km pobrezi, Video Slovinsko – Evropské pexeso (2 min.) 3.

Obyvatelstvo a sídla Národnostně jednotný stát Slovinci 83 %, dále Chorvati, Srbové, Bosňáci Hlavní město Lublaň (280 000 obyvatel) – rozsáhlé části města navrhl slovinský architekt Plečnik Další velká města – Maribor, Celje, … Lublaň 4.

Rozumíte slovinštině? Republika Slovenija je primorska i podalpska država na jugu Srednje Evrope, koja se na zapadu graniči sa Italijom, na sjeveru s Austrijom, na sjeveroistoku s Mađarskom, na istoku i jugu s Hrvatskom, a na jugozapadu ima izlaz na Jadransko more.

Ekonomika a hospodářství Úspěšná transformace na tržní ekonomiku Malé následky války v 90. letech Dnes v EU, přijalo Euro Výhodná tranzitní přímořská poloha, kvalitní síť dálnic Důležitý je cestovní ruch Významné firmy: Elan (lyže), KRKA (farmacie), Gorenje (bílá technika), Triglav (pojištovna)

Cestovní ruch Vyjmenujte známe destinace CR Slovinska Julské Alpy – skokanské můstky v Planici, vrchol Triglav Jezero Bled – ledovcové jezero v Julských Alpách (do lázní jezdil V. Havel) Postojenské jeskyně – endemit macarát jeskynní (viz. obrázek) 5.

Jezero Bled 6.

CHORVATSKÁ REPUBLIKA Hlavní město? Záhřeb 7. Hlavní město? Záhřeb Vznik 1992 oddělením od Jugoslávie Jmenujte ostrovy v Jadranu Krk, Cres, Hvar, … Nejdelší pobřeží Jadranu Nevýhodný tvar území – podkova Pobřežní část – Dalmácie, vnitrozemí – Slavonie Od roku 2013 v EU 8.

Obyvatelstvo a sídla Chorvaté 90% (římští katolíci), Srbové Jmenujte největší města: Záhřeb Rijeka Split Zadar Makarska 9.

Hospodářství Poškozeno válkou v 90. letech Vyšší nezaměstnanost, inflace Potravinářství: víno, ovoce, olivy, rybolov Nejvýznamnější je cestovní ruch Výborné předpoklady – subtropické podnebí, moře, historická města Příroda – krasové oblasti, NP Plitvice, NP Kornati Jmenujte střediska přímořského CR: Poloostrov Istrie, Split, Dubrovník, Trogir (UNESCO)

Trogir 10.

Koloseum Pula 11.

Plitvická jezera Video – Česká televize (17 min.) 13.

Kornati 14.

Černá Hora Albánie Video Kotor – 4 min. Hlavní město Podgorica 15. 16. Hlavní město Podgorica Vznik 2006 odtržením od Srbska Přijato EURO (snaha o vstup do EU) Cestovní ruch, zemědělské komodity Zajímavost Boka Kotorská Nejdeštivější místo v Evropě (díky morfologii pobřeží) Město Kotor v UNESCO je jedním z nejlépe zachovaných středověkých měst v jihovýchodní Evropě s bohatstvím historických budov Hlavní město Tirana Nejméně rozvinutý stát Evropy Národnostně jednotná země – 100% Albánci Hodně Albánců žije v Kosovu Export zemědělských produktů (tabák, ovoce), chromu Osobnost Enver Hodža od konce 2. SV až do své smrti komunistickým diktátorským vůdcem země (1985) Albánie se za tu dobu dostala do naprosté mezinárodní izolace a její zaostalost se prohloubila Postaveno muzeum E. Hodži v Tiraně (červenec 2011 rozhodnuto o jeho zboření) Video Kotor – 4 min.

Použité odkazy: 1. Mapa Balkánu [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://3.bp.blogspot.com/_R9NLeq97GZg/TO5TmEnpQ6I/AAAAAAAAJ9I/OZ06akPk4Gc/s1600/90737__0001.gif 2. Vlajka Slovinska [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/Flag_of_Slovenia.svg/800px-Flag_of_Slovenia.svg.png 3. Mapa Slovinska [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://www.slovinsko24.cz/wp-content/gallery/slovinsko/slovinsko-4.gif 4. Lublaň [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ab/Ljubljana-skyline.jpg 5. Macarát jeskynní [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f0/Proteus_anguinus_Postojnska_Jama_Slovenija.jpg 6. Bled [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://www.omega-grupa.hr/wp-content/uploads/Bled-4.jpg 7. Vlajka Chorvatska [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Flag_of_Croatia.svg/800px-Flag_of_Croatia.svg.png 8. Mapa Chorvatska [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fe/Mapa_Chorvatska.PNG 9. Mapa národnostního složení Chorvatska [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Hrvatske_etnije.gif 10. Trogir [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://ultrazvuk-tarle.hr/hrvatska-apartman/images/uploads/62/trogir01.jpg 11. Koloseum Pula, autor Kateřina Kočvarová (2003) 12. Plitvická jezera [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://img.justthetravel.com/plitvice-lakes5.jpg 13. NP Kornati [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://croatia.hr/Images/t900x600- 12908/croatia_dalmatia_sibenik_national_park_kornati_004.jpg 14. Vlajka Černé Hory [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Flag_of_Montenegro.svg/110px-Flag_of_Montenegro.svg.png 15. Vlajka Albánie [on-line]. [cit. 17. 8. 2013]. Dostupné na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Flag_of_Albania.svg/700px-Flag_of_Albania.svg.png