Občanská nauka Volvy v ČR ; VY_32_INOVACE_D2_13 Interaktivní výklad: Volby v ČR 2.A.; 11.12.2012 Mgr. Ludmila Muchová

Volby v ČR

Volby v ČR Volby jsou akt, při kterém volí oprávnění voliči své zástupce do určitých funkcí nebo orgánů. Rozlišují se volby parlamentní, prezidentské a komunální Svobodné, pravidelně pořádané volby jsou základním principem demokracie

Pravidelné volby plní několik funkcí: 1) Umožňují pokojnou změnu vlády a řešení politických konfliktů 2) Určují reprezentaci (kdo bude vládnout a v jaké síle), zjišťují aktuální rozložení politických sil ve společnosti 3) Udělují legitimitu parlamentu a vládě, tj. oprávnění vydávat a vykonávat zákon 4) Vyjadřují mínění voličů a posilují občanské vědomí

Základní znaky voleb: A) SVOBODNÉ = volič má mít svobodný výběr mezi politickými subjekty, musí mít možnost volit svobodně a bez nátlaku B) VŠEOBECNÉ = aktivní volební právo (volit) i pasivní volební právo (být volen) má občan po dovršení požadované věkové hranice, bez ohledu na pohlaví, národnost, rasovou či etnickou příslušnost, politické přesvědčení apod.

Základní znaky voleb: C) ROVNÉ = hlasy všech voličů mají stejnou platnost D) PŘÍMÉ = voliči hlasují přímo pro politické subjekty nebo pro jednotlivé kandidáty E) TAJNÉ = volič projeví svoji politickou vůli a přízeň určitému politickému subjektu bez jakékoliv kontroly hlasování

Volby v ČR Volby do parlamentů i zastupitelstev krajů a obcí vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Státní volební komise organizuje průběh a provedení voleb Ústředním orgánem státní správy pro volby je Ministerstvo vnitra ČR

Volby v ČR Voličem je občan ČR, který dosáhl větu 18 let. Každý volič hlasuje osobně Občané volí na základě kandidátních listin Zjišťování výsledků voleb provádí Český statistický úřad

1) Parlamentní volby ČR rozdělena na volební obvody a okrsky: Volebním obvodem pro volby do Poslanecké sněmovny je 14 vyšších územně správních celků – krajů, v nichž je volí poslanci Volebním obvodem pro volby do Senátu je 81 územních jednotek, v nichž se volí senátor a které jsou upraveny zákonem Volební okrsek je část volebního obvodu, stanovená pro příjem volebních lístků a sčítání hlasu

Parlamentní volby : a) volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Konají se ve 14 volebních krajích. Poslanecká sněmovna má 200 poslanců – voleni na 4 roky. Poslancem – každý občan, kdo dosáhl 21 let Každá polit. strana, hnutí, koalice podá nejpozději 66 dnů před volbami kandidátní listiny pro jednotlivé volební kraje Volič zvolí jednu kandidátní listinu, na němž označí kandidáty, kterým chce dát své preferenční hlasy

Parlamentní volby : a) volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Přepočítávání volebních výsledků a rozdělování mandátů probíhá v rámci složitého systému. Dle počtu získaných hlasů obdrží jednotliví kandidátní listiny počet mandátů

Parlamentní volby : b) volby do Senátu Parlamentu ČR Konají se v 81 volebních obvodech na území ČR, v každém obvodu se volí jeden senátor Senát má 81 senátorů- voleni na 6 let, každé dva roky se obnovuje třetina senátorů Senátor může být každý občan, který dosáhl věku 40 let

Parlamentní volby : b) volby do Senátu Parlamentu ČR Kandidát na senátora podává přihlášku k registraci sám, musí ji ale doplnit o petici s nejméně 1 000 podpisy voličů z obvodu, kde kandiduje Zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů. Pokud žádný kandidát nezískal víc jak 50% hlasů, koná se 2. kolo voleb, kde postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů v prvním kole

2) Krajské a komunální volby a) do zastupitelstva kraje Zastupitelstvo se skládá z členů, jejichž počet se určuje dle počtu obyvatel v kraji ( do 600 tis. obyvatel 45 členů, 600-900 tis. obyvatel 55 členů, nad 900 tis. obyvatel 65 členů) Právo volit a být volen má občan starší 18 let, který je přihlášen k trvalému pobytu v daném kraji Krajští zastupitelé – voleni na čtyřleté funkční období podle zásad poměrného zastoupení

2) Krajské a komunální volby a) do zastupitelstva kraje Na základě kandidátních listin jsou vytištěny hlasovací lístky politických stran, které občan volí vhozením do hlasovací urny. Na lístku může určit 4 kandidáty, jímž uděluje preferenční hlas. Sčítání hlasů probíhá pouze v jednom volebním kole, do nějž postoupí strany a koalice s 5 a více procenty platných hlas

2) Krajské a komunální volby b) do zastupitelstva obce Zastupitelstvo se skládá z členů, jejíchž počet stanoví stávající zastupitelstvo dle počtu obyvatel ( 3-10 tis. ob. – 11-25 členů, 150 tis. ob. – 23-55 členů. Právo volit a být volen má občan ČR starší 18 let s trvalým pobytem v obci Konají se každé 4 roky

2) Krajské a komunální volby b) do zastupitelstva obce Volič obdrží hlasovací lístek s kandidáty všech politických stran. Může označit křížkem buď jednu volební stranu, nebo také zakřížkovat ve sloupci libovolné politické strany preferované kandidáty ( nejvýše tolik kandidátů, kolik zastupitelů má být zvoleno).Zvolí tím předně jednotlivé označené osobnosti a zbylý počet kandidátů podle pořadí zvolené strany.

3) Prezidentské volby Volba prezidenta republiky probíhala v ČR prostřednictvím parlamentu, to znamená nepřímo. V současné době dochází ke změně v legislativě a volba prezidenta bude PŘÍMÁ. Prezident ČR je volen na 5 let, celkem může ve funkci zůstat maximálně dvě funkční období, tj. 10 let.

4) Volby do Evropského parlamentu Vstupem ČR do EU v roce 2004 vzniklo občanům ČR občanství Evropské unie – občané mají právo volit své zástupce do zastupitelského orgánu Evropské unie – Evropského parlamentu Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni na 5 let, a Češi jich mají podle Smlouvy o přistoupení ČR k EU celkem 24

4) Volby do Evropského parlamentu Volby do Evropského parlamentu se konají ve všech členských státech EU, volební systém však není jednotný, liší se podle tradic a ústavních pravidel jednotlivých členských zemích. Právo volit do Evropského parlamentu má každý občan ČR po dosažení 18 let Poslancem do Evropského parlamentu může být zvolen každý občan ČR, či občan jiného členského státu Unie, který pobývá na území ČR nejméně 45 dnů

Volební systém v ČR Volební systém je ústavou nebo zákonem stanovený způsob voleb do zastupitelských sborů. Existují dva základní volební systémy – většinový a poměrný

Většinový (majoritní) volební systém Při většinovém volebním systému je zvolen pouze jediný kandidát, který získá v daném volebním obvodu nejvíce hlasů. V každém volebním obvodu spolu soupeří několik kandidátů z různých stran

Většinový (majoritní) systém voleb VÝHODY NEVÝHODY Systém umožňuje vytvořit snadno parlamentní většinu, protože se do voleného sboru dostane jen několik stran s nejvyšší voličskou podporou. Výsledkem jsou častěji stabilní vlády tvořené jednou stranou. Zvolený reprezentant je v úzkém sepětí s obvodem, v němž byl zvolen Zvolený parlament nedostatečně odráží skutečné rozložení politických sil v zemi, protože nezastupuje společenské menšiny a je nepříznivý pro nové vzniklé strany Tab. č. 1 - Odmaturuj ze společenských věd, str. 33

Poměrný (proporcionální) volební systém V systému poměrného zastoupení odpovídá rozdělení poslaneckých mandátů procentu odevzdaných hlasů. Volební obvody jsou vícemandátové, větší, jejich počet je však nižší. Pro jednotlivé obvody připraví politické strany kandidátní listiny Volič nevolí jednotlivce, ale celé kandidátské listiny

Poměrný (proporcionální) volební systém VÝHODY NEVÝHODY Systém přenáší vůli obyvatelstva i jeho menšin do politického systému a umožňuje určit rozložení politických sil. Ulehčuje vytváření nových politických stran. Volič volí kandidátní listiny. Politická moc se tříští, často vzniká koaliční vláda, která není tak stabilní. Spětí poslance s volebním obvodem není tak silné, při rozhodování se řídí více stranickými zájmy Tab. č. 2 – odmaturuj ze společenských věd, str. 33

Použitá literatura Odmaturuj: ze společenských věd. Brno: DIDAKTIS, 2008, s. 32-36. ISBN 978-80-7358-122-0.