Základní ukazatele zdravotního stavu Zdravotní stav obyvatel v ČR a v kraji Vysočina MUDr. Stanislav Wasserbauer

Veřejné zdraví lze měřit tzv. ukazateli zdraví (zdravotního stavu) demografické údaje ukazatele úmrtnosti ukazatele nemocnosti (výskyt nemocí) další data související se zdravím... údaje absolutní údaje relativní – incidence, prevalence údaje relativní – standardizované

Ukazatele zdravotního stavu údaje absolutní udávají absolutní počty nemocí, úmrtní apod. v nějakém území za daný čas nedají se vzájemně srovnávat ani v časové řadě, ani mezi jednotlivými územími jsou ale základním podkladem pro výpočet relativních údajů údaje relativní – incidence, prevalence údaje relativní – standardizované

Incidence vyjadřuje počet všech nových (nově hlášených) onemocnění vztahuje se k určitému času a určitému území, tj. k určité populaci Prevalence udává počet všech existujících nemocí v dané populaci i čase Prevalence může být okamžiková (např. k dnešnímu dni) nebo intervalová (v tomto roce)

Vzorec pro výpočet incidence a prevalence: I = x/y Vzorec pro výpočet incidence a prevalence: I = x/y * k x = počet nemocí v dané populaci za daný čas (absolutní údaj) y = počet obyvatel v dané populaci k = konstanta, nejčastěji 100 tisíc, někdy 1 tisíc

Aby bylo možné ukazatele v jednotlivých populacích srovnávat mezi sebou (mezi státy, oblastmi, regiony), je třeba vyloučit vliv faktorů, které mohou srovnání výrazně ovlivňovat a zkreslovat. Těmi hlavními jsou věk a pohlaví. Vliv pohlaví se většinou eliminuje tím, že ukazatele jsou zpracovány odděleně. Věkové rozdíly ve složení populace se eliminují tzv. věkovou standardizací. Věková standardizace znamená přepočet relativních hodnot např. úmrtnosti na hypotetické, tedy jaké by byly, pokud by věková struktura obyvatelstva byla shodná ve všech srovnávaných územích. V našich podmínkách se nejčastěji setkáváme s věkovým standardem evropským.

Základní pojmy Nemocnost (morbidita) vyjadřuje počet nemocných osob k počtu exponovaných, tedy jakousi frekvenci nemocí v populaci. Úmrtnost (mortalita) vyjadřuje počet zemřelých osob v populaci za určitou dobu (nejčastěji za rok) v přepočtu na každých 100.000 (1.000) obyvatel. Letalita (smrtnost) vyjadřuje počet zemřelých z celkového počtu nemocných (u určitého konkrétního onemocnění).

Demografické údaje související se zdravím počet obyvatel věková struktura střední délka života počet živě narozených dětí přirozený přírůstek počet potratů počet sňatků, počet rozvodů .....

za posledních 10 let v Kraji Vysočina: Počet dětí ve věku 0-14 let a seniorů starších 65 let v ČR a v kraji Vysočina za posledních 10 let v Kraji Vysočina: ubylo cca 12 tisíc dětí ve věku do 15 let přibylo cca 6,5 tisíc seniorů starších 65 let za posledních 10 let v ČR: ubylo cca 320 tisíc dětí ve věku do 15 let přibylo cca 110 tisíc seniorů starších 65 let

Počet dětí ve věku 0-14 let a seniorů starších 65 let v kraji Vysočina

Věková struktura obyvatel (kraj Vysočina – 2007)

Vývoj počtu živě narozených dětí (na 1000 obyvatel)

Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel (na 1000 obyvatel)

Střední délka života počet let, které zbývají do smrti (za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu) střední délka života se v ČR i v kraji Vysočina v posledních letech prodlužuje za posledních 10 let o cca 2,5 let nyní se v ČR muži dožijí v průměru 76 let nyní se v ČR ženy dožijí v průměru 82 let ženy u nás žijí v průměru o 5 – 6 let déle než muži v kraji Vysočina žijí ženy zhruba o rok déle a muži o půl roku déle než je průměr v ČR

Střední délka života při narození v ČR

Počet umělých potratů (v kraji Vysočina – absolutní počty)

Počty samovolných a umělých potratů (v kraji Vysočina – absolutní počty)

Počet sňatků a rozvodů (v kraji Vysočina – absolutní počty)

Úmrtnost – ukazatele úmrtnosti ukazují zejména kolik lidí, kde umírá, v jakém věku, a na jaká onemocnění jsou validní (velmi spolehlivé) odrážejí v dlouhých časových řadách vývoj v jednotlivých zemích a regionech a rozdíly mezi nimi úmrtnost celková úmrtnost podle příčin – podle diagnóz

Celková (standardizovaná) úmrtnost v posledním desetiletí poměrně výrazně klesá (podobně jako téměř ve všech „civilizovaných“ státech) u žen je výrazně nižší než u mužů v kraji Vysočina je stabilně nižší úmrtnost než je průměr v ČR ženy v našem kraji umírají nejméně ze všech krajů

Celková úmrtnost mužů a žen v ČR (v přepočtu na 100 tis. mužů či žen)

Celková úmrtnost žen (standardizovaná úmrtnost na 100 tis. žen)

Celková úmrtnost žen (standardizovaná úmrtnost na 100 tis. žen)

Celková úmrtnost mužů (standardizovaná úmrtnost na 100 tis. mužů)

Struktura úmrtnosti u žen podle příčin v % (v ČR v letech 2005-2007)

Struktura úmrtnosti u mužů podle příčin v % (v ČR v letech 2005-2007)

Struktura úmrtnosti podle příčin v % (v ČR v letech 2005-2007)

Každý měsíc v ČR v průměru zemře: 4 400 lidí na onemocnění srdce či cév 2 300 lidí na některý zhoubný nádor 500 lidí na úraz či následky poranění 150 lidí na chřipku a její komplikace 100 lidí při dopravních nehodách 1 člověk na AIDS

Úmrtnost dětí v nejmladším věku Perinatální úmrtnost počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na 1000 celkem narozených dětí Novorozenecká úmrtnost počet zemřelých novorozenců do 28 dnů věku na 1000 živě narozených dětí Kojenecká úmrtnost počet zemřelých kojenců do 1 roku věku

Kojenecká úmrtnost

Úmrtnost dětí v nejmladším věku nejnižší Vysočina ČR nejvyšší perinatální 3,1 3,9 4,1 6,2 novorozenecká 1,4 2,4 2,2 kojenecká 3,6 6,0

Výskyt diabetu (nové případy) v České republice průměrně 56 tisíc nových případů každým rokem, z toho 53 % žen (30 tis.) a 47 % mužů (26 tis.) v Kraji Vysočina průměrně 2 700 nových případů každým rokem, z toho 52 % žen (1 400) a 48 % mužů (1 300)

Výskyt diabetu (incidence – tj. nové případy v jednotlivých letech)

Prevalence diabetu v České republice je v současnosti evidováno cca 345 tis. mužů – diabetiků a cca 405 tis. žen – diabetiček v Kraji Vysočina je v současnosti evidováno cca 15,5 tis. mužů – diabetiků a cca 17,5 tis. žen – diabetiček V ČR je diabetikem každý 14. a v kraji každý 16. člověk

Prevalence diabetu (počty všech evidovaných případů v přepočtu na 100 tis. ob.)

Výskyt zhoubných nádorů (tzv. incidence – výskyt v přepočtu na 100 tis Výskyt zhoubných nádorů (tzv. incidence – výskyt v přepočtu na 100 tis. ob.)

Výskyt zhoubných nádorů (tzv. incidence – výskyt v přepočtu na 100 tis Výskyt zhoubných nádorů (tzv. incidence – výskyt v přepočtu na 100 tis. ob.)

Výskyt nejčastějších zhoubných nádorů v %

V ČR diagnostikováno: každý rok téměř 56 tisíc nových případů zhoubných nádorů (51% u mužů) což znamená: každý měsíc - 4 700 nových případů každý týden - 1 080 nových případů každý den - 155 nových případů

Každý rok v průměru v ČR: 8 000 nových případů rakoviny tlustého střeva nebo konečníku 6 200 nových případů rakoviny plic 6 000 nových případů rakoviny prsu 4 900 nových případů rakoviny prostaty 1 900 nových případů děložního čípku nebo dělohy

Výskyt zhoubných nádorů prostaty u mužů (incidence – v přepočtu na 100 tis. mužů)

Výskyt zhoubných nádorů prsu u žen (incidence – v přepočtu na 100 tis Výskyt zhoubných nádorů prsu u žen (incidence – v přepočtu na 100 tis. žen)

Počty úrazů u dětí ( do 14 let – v přepočtu na 10 tis. dětí)

Průměrné procento pracovní neschopnosti

Příčiny hospitalizace v nemocnicích v ČR v %

SLOVNÍČEK: Úmrtnost (mortalita) - počet úmrtí z definovaného počtu populace za určitou dobu Morbidita (nemocnost) - počet onemocnění z definovaného počtu populace za určitou dobu Smrtnost (letalita) - počet zemřelých z nemocných určitou chorobou Incidence - počet nových případů onemocnění vzniklých za určitou dobu v dané populaci Prevalence - počet případů určité nemoci v dané populaci a čase Standardizace - matematické vyrovnání věkových rozdílů populačních skupin v rámci určitého území

SLOVNÍČEK: Přirozený přírůstek - rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a v daném území (v přepočtu na 1 tisíc ob.) Střední délka života - vypočtený údaj udávající pravděpodobnou délku dožití osob narozených v daném roce (při stejné úrovni úmrtnosti) Standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin - úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a tzv. věkově standardizována Novorozenecká úmrtnost - úmrtnost živě narozených dětí do 28 dnů života. Perinatální úmrtnost - počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na 1000 celkem narozených dětí Kojenecká úmrtnost - počet zemřelých kojenců do 1 roku věku na 1000 živě narozených dětí

Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic Halfdan Mahler