NIŽŠÍ ROSTLINY (Thallobionta) Oddělení: ČERVENÉ ŘASY Oddělení: HNĚDÉ ŘASY Vypracovala: Dana Prchalová, 4.B.

ČERVENÉ ŘASY (Rhodophyta) Červené řasy neboli ruduchy Většinou mnohobuněčné, méně často jednobuněčné autotrofní organismy s vláknitou nebo pletivnou stélkou V plastidech chlorofyl a, karotenoidy, ve vodě rozpustná barviva: červený fykoerytrin, modrý fykokyan Barva stélek: červená nebo olivově zelená až modrozelená Produkt fotosyntézy – florideový škrob Jednobuněčné ruduchy se rozmnožují dělením buněk, vícebuněčné rozpadem stélky nebo pomocí nepohyblivých výtrusů Složitý způsob oogamického rozmnožování je vyjímkou mezi řasami

Ruduchy dosahují největšího rozvoje a druhové bohatosti v teplých mořích, žijí zpravidla přisedle na skalách pobřeží, malý počet druhů se vyskytuje ve sladkých vodách nebo v půdě V čistých horských tocích se vyskytuje potěrka Využívány ve východní Asii k přípravě pokrmů, zdroj léčivých látek apod. Nejvýznamnější využití získávání agaru vyluhováním stélek(např. rodu Gelidium), využití agaru v mikrobiologii, v potravinářském průmyslu, při výrobě papíru, hlavně v Japonsku

HNĚDÉ ŘASY (Chromophyta) Obsahují chlorofyl a, chlorofyl c, ß-karoten a xantofylu (hlavně hnědý fukoxantin) Zásobní látky polysacharidy(chryzolaminarin a laminarin), někdy olej Buňky 1-2 bičíky

Třída: ROZSIVKY (Bacillariophyceae) Druhově nejpočetnější hnědé řasy Charakteristické znaky: jednobuněčná kokální mikroskopická stélka, dvoudílné křemité schránky Žijí v koloniích nebo jednotlivě Rozmnožují se dělením, při němž dojde ke zmenšení schránky, původní velikost se obnovuje při pohlavním procesu Rozšířené ve všech typech vod, ale i v půdě Bioindikátory znečištění vody Druhohorní a třetihorní schránky rozsivek vytvořili křemelinu, která se využívá na výrobu skla, filtrů, izolačních hmot..

Vnitřní stavba buňky rozsivky Penátní (nahoře) a centrická (dole) schránka rozsivek. Mi - mitochondrie; Ch - chloroplast, Va - vakuola; y - pyrenoid; Ja - jádro; Dy – diktyozóm.

Třída: CHALUHY (Phaeophyceae) Nejpokročilejší skupina hnědé vývojové větve řas Stélka je mnohobuněčná, trichální až pletivná a hlavně makroskopická(délka až 60 m) Pletivné stélky: rhizoidy: řasy pevně připevněny k podkladu kauloidy: válcovitý či zploštělý fyloidy: připomínají vegetativní orgány vyšších rostlin Některé chaluhy hromadí ve stélkách jód Rozmnožují se: vegetativně, nepohlavně, pohlavně a většinou dochází k metagenezi Využití jako hnojivo, palivo, k výrobě jódu, sody a potaže nebo pastva pro ovce V buněčné stěně polysacharidy, které se využívají v potravinářském, farmaceutickém a textilním průmyslu

Žijí většinou přichyceny k podkladu (do hloubek 20-30 m), hlavně v chladnějších mořích: Chaluha bublinatá, bobulák… Hroznovice: na otevřené mořské hladině, v Sargasovém moři