ATMOSFÉRA

Chemické složení atmosféry Dusík – 78,08 % Kyslík – 20,95 % Argon – 0,93 % CO2 – 0,037 % Neon – 0,018 % Helium – 0,005 % Vodní páry – 0 až 4 % ostatní plyny kyslík dusík

Vrstvy atmosféry Troposféra – horní hranice (tropopauza) nad rovníkem ve výšce 16 km, nad póly 8 km, teplota nad rovníkem klesá na -65oC, nad póly -30oC Stratosféra – teplota se do výšky 20 km nemění, potom roste, horní hranice (stratopauza) je ve výšce 48 km

Mezosféra – v dolní části se teplota nemění,od 56 Mezosféra – v dolní části se teplota nemění,od 56. km postupně klesá, v horní hranici (mezopauze) je asi -80oC Termosféra (ionosféra) – v dolní části je teplota konstantní, nad 88 km prudce stoupá, v horních částech (termopauze) více než 1000oC (díky pohlcování UV záření) Exosféra – teplota v rozmezí 300oC až více než 1650oC, plynule bez jasné hranice přechází ve volný vesmír

Cirkulace atmosféry

Coriolisův jev/síla Vzniká v důsledku rotace Země Stáčí vzduchovou /vodní hmotu na sev. polokouli doprava, na již. doleva Na rovníku se neprojevuje, na pólech je největší

Tlak vzduchu Působení hmotnosti molekul vzduchu na danou plochu Na zemském povrchu je nejčastěji v rozmezí 980 až 1040 hPa Čím je vzduch teplejší, tím má nižší hustotu a nižší tlak (a naopak) Tlak vzduchu s výškou obecně klesá

Tlakové systémy Anticyklóna (tlaková výše) – tlak vzduchu největší ve středu, vzduch proudí směrem dolů a na okraj, slunečné počasí, ale při inverzích nízká oblačnost Cyklóna (tlaková níže) – tlak vzduchu nejnižší ve středu, vzduch proudí dovnitř a nahoru, vznik oblačnosti a srážek

Frontální systémy Fronta – rozhraní mezi dvěma odlišnými (teplota, vlhkost) vzduchovými hmotami Spojené s cyklonární činností Typické pro střední zeměpisné šířky Způsobují proměnlivost počasí Šířka 100 až 200 km, dosahují až k troposféře

Studená fronta Nasunutí chladnějšího vzduchu Teplejší vzduch je vyzvednut vzhůru Oblaky cumulus, cumulonimbus Kratší intenzivní srážky, bouřky Průměrná rychlost 35 km/h

Teplá fronta Nasunutí teplejšího vzduchu Teplejší vzduch pozvolna stoupá po chladnějším Před frontou oblaky cirrus, následuje střední oblačnost a hustá vrstevnatá oblačnost Trvalejší méně intenzivní srážky Průměrná rychlost 24 km/h

Okluzní fronta Vzniká, když rychlejší studená fronta dožene pomalejší teplou a vyzdvihne ji od zemského povrchu cyklóna se rozpadá

Cyklogeneze Studená vzduchová hmota se setkává s teplou Teplý vzduch stoupá nad chladný, oblast nízkého tlaku, do ní postupuje studená fronta

Ve stoupajícím vzduchu se tvoří oblaka a srážky, fronty začínají rotovat Rychlejší studená fronta dohání teplou, tlak ještě klesá, zesilují se srážky

Studená fronta dostihne teplou, vzniká okluzní fronta, proměnlivé počasí Plně vyvinutá okluzní fronta, ukončí přísun teplého vzduchu, vítr a srážky ustávají, cyklóna se rozpadá, celý proces může začít znovu

Srážky a oblačnost frontální oblačnost konvekce orografická oblačnost

Druhy oblaků

Cumulonimbus capillatus

Cumulonimbus s mraky mamma

Vítr Vyrovnávání různého tlaku vzduchu Vzduch proudí z oblastí vyššího tlaku do oblastí s nižším atmosférickým tlakem, dokud se tlak nevyrovná Rychlost větru závisí na horizontálním tlakovém gradientu (změna tlaku na horizontální vzdálenost)

Beaufortova stupnice síly větru

Převládající (stálé) větry

Monzuny Letní monzun Zimní monzun

Sezónní (proslavené) větry Fén – teplý, suchý, padavý vítr v Alpách Chinook – obdoba fénu ve Skalnatých horách Mistrál – studený, suchý nárazovitý vítr v údolí Rhony v jižní Francii Bóra – studený, suchý, padavý vítr na dalmátském pobřeží

Scirroco – původem suchý teplý vítr ze Sahary, nad Středozemním mořem nabírá vlhkost Buran – silný, velmi studený vítr ruských nížin

Denní (místní) větry Denní mořská bríza Noční pevninská bríza

Zdánlivá teplota Je dána kombinací skutečné teploty a rychlosti větru

El Niño ENSO – jižní oscilace, změna směru Jižního rovníkového proudu v Tichém oceánu

Jev El Niño (tzv. „špatný rok“) je fází ENSO, opakem je jev La Niña („dobrý rok) K El Niño dochází v intervalu 2 až 7 let, nejčastěji koncem prosince (španělsky Ježíšek, Jezulátko), trvá i 3 nebo 4 roky

Normální klimatické podmínky Austrálie – tlaková níže, Jižní Amerika – tlaková výše, JV pasáty ženou teplý Jižní rovníkový proud k Austrálii (srážky), u Jižní Ameriky moře bohaté na živiny

El Niño Tlakové systémy jsou slabé či dokonce opačné, teplá voda proudí k břehům Jižní Ameriky, brání k vzestupným studeným proudům s živinami, málo ryb, v Peru a Chile deště, v Indonésii sucha