ROKOKO 18.století

plynulý přechod od baroka k rokoku název odvozen od fr. „rocaille“ = kamení, mušle (označení pro tehdy oblíbený asymetrický ornament ve tvaru C nebo S, složený z lasturovitých útvarů) 18.století plynulý přechod od baroka k rokoku zjemnění, lehkost, hravost, galantnost náměty: výjevy z pastýřských her galantní motivy slavnosti lásky hravé špásování mužů a dam kratochvilné okamžiky

ARCHITEKTURA

ve Francii (po klasicizujícím baroku) charakter samostatného slohu sloh Ludvíka XV. ve střední Evropě (po dynamickém baroku) plynule na baroko navazuje (chápaní rokoka jako samostatného slohu sporné), někdy označováno jako pozdní barok projevuje se hl. v interiérech, zaměření na detaily

Architektonické prvky

Zámek Nové Hrady 1774 -1777 architekt Josef Jägr pro hraběte Jeana-Antoina Harbuvala de Chamaré po vzoru fr. letních sídel rokoková ornamentální zahrada zámek nazýván „České Versailles“ nebo „Malý Schönbrunn.“

Rokokový interiér inspirovaný orientem Český Krumlov

Maškarní sál – Český Krumlov

Jantarová komnata Palác Kateřiny Veliké v Carskom Sele v Rusku Dar od pruského krále Fridricha I. Petru I. Velikému

SOCHAŘSTVÍ úzce propojeno s výzdobou interiérů drobný hravý dekor, zlacené štuky, rostliné motivy, putti

MALÍŘSTVÍ

Antoine Watteau Gilles (Pierrot) v jeho obrazech hraje hlavní roli láska svět je na první pohled hravý a rozmarný, ale i melancholický náměty: galantní slavností oblíbené postavy italských komedií obrazy ze společnosti stíral hranici mezi hrou a skutečností

Jean Fragonard poslední velký malíř fr. rokoka galantní náměty, portréty hereček Čtoucí dívka

Ukradený polibek

Šťastné náhody houpačky jeden z nejslavnějších obrazů rokoka vůbec manžel houpe svou ženu na houpačce, dole v křoví leží mladík, ženin milenec...

UŽITÉ UMĚNÍ

Umělecký průmysl, nábytek, porcelán

HISTORIE PORCELÁNU S CIBULOVÝM VZOREM (Přejato a upraveno z knihy Porcelánová tradice od D.Braunové) V létech 1738 až 1739 byl námět cibulového dekoru přejat v Míšni z čínských předloh, za využití technologie ruční malby podglazurní modří. Centrálním motivem se stal květ astry na stonku s poupětem a pivoňky vinoucí se kolem bambusové tyče. Při okraji nádob je použita kompozice z broskví a granátových jablek, jejichž způsob stylizace právě připomínal Evropanům cibuli-odtud tedy mylné označení. Abstraktnější vyjádření námětu spojené s dobovou rokokovou ornamentikou lze přičítat malíři porcelánu J.D.Kretschmarovi, který působil v míšeňské manufaktuře v létech 1726 až 1752. V počátečním vývojovém stádiu výzdoby byly všechny plody umístěné na praporu či okrajovém pásu otočeny směrem dovnitř nádoby. Až později se plody střídavě obracejí ven a zpět. Typ cibulového vzoru je výlučný a originální svou barevnou jednoduchostí, i když zároveň bohatou tvarovou modelací a rozmanitostí sortimentu vyzdvihuje jeden prvek druhý. Jako celek proto působí harmonicky a navozuje atmosféru pohody.