ČESKÁ RENESANČNÍ LITERATURA VÝZNAMNÍ AUTOŘI Mgr. Michal Oblouk

HUMANISMUS V ČECHÁCH 70. léta 15. století – 20. léta 17. století převaha literatury naukového typu, rozkvět humanistické vzdělanosti literatura pro měšťanstvo, zaměřená k životní praxi rozkvět spisovné češtiny (vliv latiny), význam knihtisku renesance se v pravém slova smyslu neprosadila (vliv náboženské ideologie), pouze v knížkách lidového čtení, zábavné próze o rozvoj humanistického vzdělání se zasloužila Jednota bratrská Hynek z Poděbrad (1452 – 1492) – syn Jiřího z Poděbrad, představitel renesanční literatury

LATINŠTÍ HUMANISTÉ JAN Z RABŠTEJNA (1437 – 1473) – autor latinské rozpravy Dialogus (o politice krále Jiřího z Poděbrad) BOHUSLAV HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC (asi 1461 – 1510) – katolický filozof, básník, cestovatel, autor latinské básně Žaloba k sv. Václavu na mravy Čechů JAN CAMPANUS VODŇANSKÝ (asi 1572 – 1622) – básník, dramatik, rektor pražské univerzity, autor českých dějin, hra Bretislaus JAN SKÁLA Z DOUBRAVKY (1486 – 1553)

NÁRODNÍ HUMANISTÉ VIKTORIN KORNEL ZE VŠEHRD (1460 – 1520) – spisovatel, právník a univerzitní mistr, právnický spis O práviech, o súdiech i o dskách Země české knihy devatery (obhajoba zájmů měšťanstva proti šlechtě) MIKULÁŠ DAČICKÝ Z HESLOVA (1555 – 1626) – spisovatel a šlechtic, sbírka pořekadel a básní Prostopravda, kronika rodu Dačických a Kutné Hory Paměti

NÁRODNÍ HUMANISTÉ KRYŠTOF HARANT Z POLŽIC A BEZDRUŽIC (1564 – 1621) - spisovatel, šlechtic, válečník, diplomat, cestovatel a hudebník, popraven r. 1621 na Staroměstském náměstí, cestopis Putování aneb Cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta VÁCLAV VRATISLAV Z MITROVIC (1576 – 1635) – spisovatel a šlechtic, cestopis Příhody (z diplomatické cesty do Cařihradu, z vězení)

VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN (1523 – 1553) kronikář, spisovatel a katolický kněz pocházel z drobné české šlechty vedl neustálé spory se šlechtici, kteří faráře pokládali za své sluhy jeho kronika mu přinesla velký úspěch, přesto zůstal bez příjmu a silně zadlužen zemřel v klášteře dílo: KRONIKA ČESKÁ – české dějiny od počátku do roku 1526, poutavé příběhy, vypravěčské umění – obliba u čtenářů až do národního obrození, ale historické nepřesnosti a výmysly, byla napsána na objednávku české šlechty

JAN BLAHOSLAV (1523 – 1571) spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské narodil se v Přerově ve velmi bohaté měšťanské bratrské rodině studoval v Prostějově na latinském gymnáziu, poté na univerzitě ve Wittenbergu r. 1557 je vysvěcen na biskupa Jednoty bratrské v 50. letech absolvoval několik diplomatických misí v zájmu své církve, podporoval šíření vzdělanosti jako biskup žil většinou v Ivančicích, kde se věnoval svým církevním povinnostem a kde je také pohřben je považován za předchůdce J. A. Komenského přeložil Nový zákon z řečtiny a dal tak podnět k překladu celé bible

BLAHOSLAVOVO DÍLO Filipika proti misomusům – obrana proti nepřátelům vzdělanosti, polemický a útočný projev, polemika s biskupem Janem Augustou Gramatika česká – rozsáhlá kniha, opis starší gramatiky češtiny od Beneše Optáta a Václava Filomatesa, bohatě doplněná Blahoslavem, o jazykové kultuře a normě, slovní zásoba, frazeologie a skladba + sbírka přísloví, je zaměřena hlavně na sloh (mluvený projev) Muzika – hudební teorie pro zpěváky a skladatele Šamotulský kancionál – soubor 754 bratrských písní, převážně lyrických a duchovních Akta Jednoty bratrské – dějiny jednoty, soubor listin, dopisů a pamětí v 15 svazcích

BIBLE KRALICKÁ 1579 – 1594 kolektivní dílo českých bratří vydána v tajné tiskárně v Kralicích nad Oslavou 1. český překlad bible z původních jazyků iniciátorem překladu byl bratrský kněz Jan Blahoslav první vydání vyšlo v šesti svazcích (tzv. Šestidílka) kvalitní knihtisk a grafická úprava, dokonalost vzor spisovné češtiny vzor literárního jazyka, zvl. v době národního obrození na Slovensku (jako bibličtina) ji evangelíci používali až do poloviny 19. století

ZLATÝ VĚK ČESKÉ LITERATURY poslední třetina 16. století, tzv. doba rudolfinská (císař Rudolf II., 1576 - 1611) nebo veleslavínská DANIEL ADAM Z VELESLAVÍNA (1546 – 1599) – nakladatel a vydavatel (zeť Jiřího Melantricha z Aventina, zdědil po něm tiskárnu), spisovatel, organizátor literární činnosti, univerzitní profesor, zasloužil se o vydání 80 českých děl, autor Kalendáře historického (u jednotlivých dní roku zaznamenal významné historické události) VAVŘINEC BENEDIKT Z NEDOŽIER (1555 – 1615) TADEÁŠ HÁJEK Z HÁJKU (1525 – 1600)

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_H%C3%A1jek_z_Libo%C4%8Dan http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Blahoslav http://cs.wikipedia.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1