Sjednocování Itálie po roce 1849 Od Sardinského království ke království Italskému

Situace na Apeninském poloostrově po roce 1848 jižní Itálie a Sicílie pod nadvládou Bourbonů (Království obojí Sicílie) ve střední Itálii se Papežský stát a Středoitalské státy (Toskánsko, Parma, Romagna, Modena) v severní Itálii Lombardie, Benátsko a Istrie pod vlivem Rakouska a nezávislé Sardinské Království

Sardinský pragmatismus a první válka s Rakouskou monarchií Sardinské království si jako jediné po roce 1848 ponechává liberální ústavu díky Camillo Cavourovi dochází ke sblížení s Francií Napoleona III. za účelem dobytí Lombardska a Benátska bitva u Solferina a Magenty (1859), kde dochází k porážce armád Rakouské monarchie Ministr zahraničí Sardinska hrabě Camillo Cavour

Bitva u Solferina (1859) Napoleon III v bitvě u Solferina Olejomalba (1863) – Jean-Louis-Ernest Meissonier Více o bitvě na http://www.battlefieldanomalies.com/solferino/

Následky bitvy u Solferina Po bitvě dochází k dohodě Napoleona III. s Františkem Josefem I. Benátsko zůstává pod vlivem Rakouské monarchie, Lombardie je odstoupena ve prospěch Sardinského království státy střední Itálie se po rozpadu místních vlád plebiscitem připojují k Sardinskému království

Příběh revolucionáře tělem i duší: Guiseppe Garibaldi v mládí vystupoval v revolučním hnutí Mladá Itálie (odsouzen k smrti) do Itálie se vrací za revoluce 1848 (donucen prchnout do USA) vrací se v roce 1859 jako generál Sardinských vojsk organizuje „Výpravu tisíce“ do jižní Itálie, za což je později paradoxně Cavourem uvězněn

Výprava tisíce, aneb proč Italové rádi pochodují v košilích 6.května 1860 vyráží Guiseppe Garibaldi s tisíci dobrovolníky na Sicílii 11.května přistávají v Marsale a již 30.května dobývají Palermo. během jara 1860 obsazuje celé Sicilské království Sardinská a Garibaldiho vojska během roku 1860 obsazují východní části Papežského státu Situace na konci roku 1860

Vzniká Italské království (1861 –1946) pod vedením sardinského krále Viktora Emanuela II. Turínský parlament schvaluje vznik Italského království hlavní město je Turín (od roku 1864 Florencie) a po plebiscitu v roce 1871 pak Řím 6.června 1861 umírá ministerský předseda Camillo Cavour Guiseppe Garibaldi je zatčen (a později již jako národní hrdina bojuje ve Francouzsko-Pruské válce)

Připojení Benátska a Říma, aneb jak úspěšně prohrát válku spojenectví s Bismarckovým Německem ve válce s Rakouskou monarchií Italské vojsko jde od porážky k porážce avšak jako jeden z důsledků porážky Rakouských vojsk (v bitvě u Hradce Králové 3.7.1866) je Benátsko postoupeno novému Italskému království spojenectví s Německem znamená také možnost připojení Říma po bitvě u Sedanu (1970)

Další územní vývoj Italského království během 70.let osmnáctého století dochází k dalšímu sbližování s Německem a ke koloniální expanzi do Libye a tzv. Italské Eritreje po první světové válce se součástí Itálie stávají Jižní Tyroly a tzv. Přímoří (oblast Terstu a Istrijského poloostrova) Italské království v roce 1921

Informační zdroje Delouch, F., Dějiny Evropy, Argo, Praha 2001 Hlavačka M., Dějepis pro gymnázia a střední školy 3, SPN, Praha 2003 www.battlefieldanomalies.com/solferino/ http://en.wikipedia.org, (+ česká a italská mutace) Celá prezentace je dostupná na adrese: http://digrizak.wordpres.com/studium/