OČKOVÁNÍ NA NOVOROZENECKÉM ODDĚLENÍ MUDr. Jozef Macko novorozenecké oddělení KN T.Bati, a.s., Zlín

Historie očkování dnešního typu zahájeno v 18. století – variolizace Edward Jenner – očkování dítěte virem kravských neštovic a po vyléčení očkování virem pravých neštovic – variola, chlapec neonemocněl = podstata očkování vakcinace vacca= latinsky kráva

Historie - ČR nezpochybnitelné úspěchy očkování 1958 – černý kašel – před 30 tis. nemocných, 50 úmrtí, poté žádné úmrtí 1960 – dětská obrna – před 50 úmrtí ročně, 600 nemocných, poté žádné úmrtí 1970 – spalničky – před 50 tis. nemocných, 60 úmrtí, poté žádné úmrtí příušnice, zarděnky, záškrt ČR – u některých očkování první na světe

Povinné očkování je regulováno a hrazeno státem cíle povinného očkování: - zabránit těžkému postižení jako následku infekčního onemocnění - vyloučit či zabránit úmrtí - bránit nejen vzniku, ale především šíření onemocnění

Typy očkování pravidelné – dle očkovacího kalendáře zvláštní – u osob se zvýšeným rizikem vzniku nemoci ( HBV u zdravotníků ) mimořádné – může nařídit hygienik, při nebezpečí epidemie ( např. chřipka ) při cestě do ciziny – očkování dle lokální epidemiologické situace při úrazech, poraněních – tetanus, rabies dobrovolné – meningokok, chřipka, klíšť. encefalitida

Kriteria efektivity očkování vysoce účinná a bezpečná očkovací látka očkování plošné cenová dostupnost dostatek dávky očkovací látky dodržení časového schématu adekvátní zdrav. stav očkované osoby správné provedení imunizace = správná aplikace očkovací látky

Typy vakcín živé virové vakcíny – spalničky, příušnice, zarděnky, dětská obrna, plané neštovice inaktivované ( subjednotkové ) virové vakcíny – HB, HA, chřipka, vzteklina, klíšť. encefalitida živé bakteriální vakcíny – TBC, břišní tyf inaktivované ( subjednotkové ) bakteriální vakcíny – tetanus, záškrt, hemofilus B, meningokoky

Očkování na novorozeneckém oddělení BCG primovakcinace – povinné očkování očkování dětí HbsAg positivních matek – pasivní ( Hepatect, Neohepatect ), aktivní – Engerix B jiná očkování ( RS virus – Synagis )

BCG vakcinace Vyhláška MZ ČR o očkování proti infekčním nemocem č. 439/2000 Sb. novela Zákona o ochraně veřejného zdraví č. 274, § 47a, odst. 1 Metodický návod k provádění vyhlášky o opatřeních proti přenosným nemocem, Věstník MZ ČR 1985, částka 9-12 metodické doporučení pro činnost kalmetizačního oddělení

BCG vakcinace základní očkování proti TBC se provádí u novorozenců, kteří dosáhli hmotnosti 2500g a více nejdříve 4. den a nejpozději 42. den po narození dítěte, a to bez předchozí imunobiologické zkoušky výjimečně lze očkovat zdravé novorozence s nižší hmotností, pokud dobře prospívají ČR – incidence TBC 20/100 000 obyvatel – jedna z nejnižších na světě

BCG vakcinace - otázky očkování dětí s hmotností nižší než 2500 g očkování dětí před 4. dnem po narození ( časnější propouštění do domácí péče ) očkování dětí předčasně narozených ( postkoncepční vs. postnatální věk ) dobré prospívání ?

BCG vakcinace rozdílné přístupy v evropských zemích 1 dávka v dětském věku 1 dávka u novorozence 2 dávky bez vakcinace

BCG vakcinace v ČR Komise MZd ČR pro preventabilní infekce 2005 – primovakcinace co nejdříve po porodu, čím pozdější vakcinace, tím menší efektivita ( kontakt s jinými bakteriemi a antigeny oslabuje účinnost primovakcinace ) Česká pneumologická a ftizeologická společnost 2001 – odsunout primovakcinaci až po proběhlém základním očkování ( přibližně 7-12 měsíc věku )

BCG vakcinace primovakcinaci provádějí lékaři novorozeneckých a dětských oddělení nemocnic vakcinaci po 42 dnu života provádějí pracovníci kalmetizačních oddělení pokud dítě očkováno po 42 dnu života, pak vždy až po provedení tuberkulinové zkoušky a její negativitě

BCG vakcinace - vakcína všechny ve světě používané vakcíny jsou derivovány z původního kmene Mycobacterium bovis, izolovaného Calmettem a Guerinem v roce 1921 v Pasteurově institutu v Lille dnešní vakcíny se liší svými schopnostmi indukovat imunitní odpověď v ČR – BCG vaccine SSI ( Denmark, kmen Copenhagen ) živá lyofilizovaná vakcína

BCG vakcinace vakcína se aplikuje přísně intradermálně nad distální úpon deltového svalu vlevo ( hranice horní a střední třetiny paže ) novorozenci a děti do jednoho roku věku dávka 0,05 ml rozpuštěné vakcíny starší 1 roku věku 0,1 ml vakcíny musí být zřetelný pupen alespoň 5mm 0,1 ml vakcíny = 100 – 300 tis. VBC ( viable bacterial count )

BCG vakcinace 3-4 měsíce po primovakcinaci – kontrola reakce ( místo vpichu, jizva, reg. LU ) a) pokud reakce dostatečná ( zaznamená se v očk. průkazu ) – revakcinace v 11 roce věku b) pokud jizva negativní, do 2 let věku tuberkulinová zkouška, u negativních revakcinace ( booster )

BCG vakcinace - kontraindikace Očkování proti tuberkulóze se neprovádí: horečnatý stav podezření z akutního onemocnění rekonvalescence po nemoci imunodeficitní stav positivní tuberkulinová zkouška komplikace po předchozí BCG vakcinaci terapie systémovými steroidy či léky, významně snižujícími imunitní odpověď

BCG vakcinace – postvakcinační reakce Fyziologické - nehlásí se hyg. službě - celková reakce – únava, nevolnost - lokální reakce – erytém, edém, infiltrace, ulcerace do 10mm 2-4 týdny po očkování Nežádoucí – hlásí se hyg. službě a) alergické ( anafylaxe, šok, exanthem ) b) hyperreaktivní ( ulcerace nad 10 mm, lupoidní kožní reakce, lymfadenitis s fluktuací, píštěle ) c) neurologické ( encefalopatie, křeče, neuritidy ) Nejzávažnější reakcí je generalizace infekce – plicní i mimoplicní

BCG vakcinace – postvakcinační reakce pacienty s reakci po očkování, podléhající hlášení, doporučeno odeslat na příslušnou kalmetizační stanici abscesy a kolikvované LU doporučeno neincidovat, ale punktovat silnější jehlou, sterilně krýt, lokálně Framykoin ung. hlášení na tiskopise „Hlášení podezření na nežádoucí účinek léčiva“

Zásady vakcinace neočkovat akutně nemocné dítě dotázat se na postvakcinační komplikace u předchozích očkování dodržovat časové odstupy mezi jednotlivými vakcinacemi informovat rodiče o průběhu postvakcinačních reakcí po očkování ponechat dítě 30 minut pod lékařským dohledem hlásit nežádoucí reakce

BCG vakcinace - Zlín od r. 2000 – žádná systémová infekce 5-6 nežádoucích reakcí ročně hlásí kalmetizační středisko 30 -35 nehlášených postvakcinačních reakcí ročně ošetří kalmetizační středisko záchyt ?

BCG vakcinace ČR od roku 2001 nárůst komplikací, především reaktivace již zhojené jizvy Příčiny? druh a dávka vakcíny – NE technika aplikace – NE ? věk očkovaného – nejvíce komplikací u dětí, vakcinovaných po porodu, nikoli u dětí, vakcinovaných později ( HBsAg + ) vliv jiného očkování – ANO ? – tetra-, penta- a hexavakcíny

BCG vakcinace - ČR Česká ftizeologická společnost navrhuje změnit očkovací kalendář, BCG primovakcinace až po základním očkování ( mezi 7-12 měsícem věku ) Možná positiva: očkovat budou kalmetizační sestry – minimalizace nesprávné techniky očkování vymizí riziko nepoznaného imunodeficitu vymizí kostní komplikace ( nepozorované u později vakcinovaných dětí ) redukují se lokální komplikace nenaruší se očkovací kalendář ( protrahované hojení )

BCG vakcinace - ČR Česká ftizeologická společnost navrhuje změnit očkovací kalendář, BCG primovakcinace až po základním očkování ( mezi 7-12 měsícem věku ) Možná negativa: možná snížená proočkovanost kalmetizační střediska bude nutno posílit nižší imunitní odpověď ? ekonomická náročnost

BCG vakcinace - otázky děti propuštěné do 3 dne – očkovat či pozvat k očkování později ? ( do 42 dne )- Dr. Škovránková – FN Motol – NE před 4 dnem děti s hmotností nižší než 2500 g – pokud prospívají, očkujeme předčasně narozené děti – postkoncepční či postnatální věk? – Dr. Škovránková – postkoncepční věk, spíše ale vakcinaci odložit odmítnutí očkování – důvody, řešení, postihy

Zákonné normy a povinnosti zdrav. zařízení jsou povinna provést pravidelná……očkování a pasivní imunizaci osob každé očkování nutno zaznamenat do zdrav. dokumentace a očk. průkazu podle § 46. odst.4 zákona č. 258/2000 Sb. odpovídá za plnění povinností na úseku očkování osob mladších 15 let její zákonný zástupce nedodržení = přestupek, možná sankce jestliže zdrav. zřízení nesplní svou povinnost dle Zákona 258/2000 Sb., je hygienik povinen postihnout takové jednání správní pokutou dle § 92 citovaného zákona

Proč očkovat? v ČR používané očkovací látky efektivní ve více než 90% ( imunizace pacienta ), nechrání tedy absolutně očkování je nejbezpečnější cesta k získání imunizace proti jinak nebezpečným infekcím proočkování populace brání šíření infekce a postupně zajišťuje eradikaci negativní přístup k očkování – neproočkovanost – objevení se infekcí – zvýšení nemocnosti a úmrtnosti

Děti HBsAg + matek indikována pasivní imunizace specifickým hyperimunním globulinem ( Hepatect, Neohepatect – Biotest ) – dávka dle hmotnosti, podává se i.v. jako bolus či v infuzi ihned po porodu ( do 1-2 hodin ), protektivita 6-12 měsíců indikována aktivní imunizace Engerix B – podá se i.m., do 12 (24) hodin po porodu, interval očkování 0-1-6 měsíců, 6-8 týdnů po poslední dávce odběr venózní krve na HbsAg a anti-HBs protilátek

Jiná očkování – RSV Synagis Očkování indikováno u dětí do 2 let věku, a to: nedonošení novorozenci s BPD narození do 28 t.g. a dříve, pokud před začátkem RS sezóny dosáhli postkoncepčního věku 36 týdnů, závislí na 02 či na ventil. podpoře novorozenci, narození ve vyšším gest. týdnu s RTG potvrzenou emfyzematozně bulózní formou BPD

Jiná očkování – RSV Synagis dle Lékopisu indikováno u všech dětí, narozených do 36 týdne gestace ( i bez BPD ) cena vakcíny!! v ČR ročně cca do 150 dětí po 2 roce věku již nemá význam – vlastní protilátky preferenčně pneumonie a otitidy

Děkuji za pozornost