ŘÁD: BROUCI (Coleoptera) KMEN: ČLENOVCI PODKMEN: VZDUŠNICOVCI TŘÍDA: HMYZ Upraveno (pro ZŠ) z materiálu: http://biologie.amoskadan.cz

Brouci Délka těla: 0,5 až 220 mm. Počtem druhů představují třetinu všech známých živočišných druhů. Typickým znakem brouků jsou krovky, což je přeměněný první pár křídel. Druhý pár je blanitý a slouží k letu. Ústní ústrojí je kousací. Především suchozemský hmyz, který osídlil prakticky všechna přírodní prostředí včetně velehor a jeskyní. Některé druhy jsou přizpůsobeny k životu ve sladké nebo poloslané vodě. Většina druhů je býložravých, nemalá část masožravých. V Evropě žije zhruba 15 000 druhů. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Stavba těla Sklerotizované tělo - kutikula – zbarvení vzniká odrazem světla přes strukturu na kutikule. 2 páry křídel 1. pár krovky 2. pár blanitý. Složené oči. Vzdušnice – stigma. Různé typy tykadel. Přední část hrudi je kryta štítem (předohrudní štít). SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Krovky Typickým znakem brouků jsou krovky, což je přeměněný první pár křídel. Přední část hrudi je kryta předohrudním štítem – obrněnci třídy hmyz. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Vývin – nepřímý s proměnou dokonalou Vajíčko 3. Kukla 4. Dospělec 2. Larva SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Titanus giganteus = tesařík největší Jeho rozměry jsou úctyhodné. Největší známý exemplář je uložen v Britském muzeu a měří 22 centimetrů. Entomologové každoročně odchytí několik stovek kusů v obou Guyanách, Surinamu, Kolumbii, Venezuele, Brazílii a Ekvádoru. Výskyt je omezen na počátek období dešťů. Brouka popsal K. Linné roku 1771, avšak nikoliv podle živého či preparovaného exempláře, ale na základě vyobrazení v d’Aubentonově díle z roku 1765. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Draví brouci - masožraví Střevlík měděný Svižník lesní SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Masožraví brouci - draví Potápníkovití Vírníkovití SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Masožraví Střevlíkovití – Střevlík fialový Svižníkovití – Svižník lesní SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Mrchožroutovití Část druhů využívá mršin jako zdroje potravy pro potomstvo. Mrtvolku zahrabávají a na ní se potom vyvíjí nová generace brouků. Některé druhy jsou býložravé a škodí v zemědělství. Paličkovitá tykadla hrobaříka obecného SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Mrchožroutovití - zástupci Hrobařík velký Hrobařík obecný SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Brouci živící se trusem Chrobák lesní - larvy se živí trusem, kuklí se v zemi, dospělci často žijí na hnijících houbách. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Býložraví (všežraví) Chroust obecný - larva (ponrava) se vyvíjí 3-5 let v půdě, kde ožírá kořínky, dospělci ožírají listy stromů, dříve se často přemnožoval. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Detail tykadel chrousta z elektronového rastrovacího mikroskopu Chroust má typická listovitá zakončení svých tykadel. Však také patří do čeledi nazvané "listorozí". Jednotlivé tykadlové lístky jsou posety speciálními smyslovými štětinkami, značně pozměněnými ve srovnání se štětinkami "klasickými". SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Nosorožíci SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Roháči – pohlavní domorfismus Samička Sameček SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Býložraví (všežraví) Zlatohlávek hladký - larva se vyvíjí v hnízdech mravenců, dospělci v létě na květech. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Zlatohlávkovití SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Býložraví (všežraví) Tesařík obrovský - vyvíjí se v starších dubech, v některých případech i příčinou úhynu stromu, štíhlý, velikost do 60 mm, velmi dlouhá tykadla. Tesařík alpský 1 2 SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Býložraví (všežraví) - mandelinky Jedna z nejpočetnějších čeledí na světě, několik desítek tisíc druhů, všechny druhy býložravé, larvy volně žijící na listech. Drobnější, maximální velikost ve světě 30 mm, u nás pouze do 15 mm, velký počet druhů patří k významným škůdcům. Mandelinka bramborová SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Býložraví (všežraví) - kůrovci Lýkožrout smrkový - vyvíjí se ve smrku a jedli, významný kalamitní škůdce, samice vytváří matečnou chodbu, do které klade vajíčka, chodby larev se připojují kolmo a postupně se rozšiřují. Matečná chodba a boční chodbičky larev v kůře stromů se nazývají „požerek“. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Lýkožrout smrkový a jeho činnost Požerek SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Tři největší brouci ČR - 1 Roháč obecný - samec - 75 mm Čeleď: Roháčovití Chráněný druh - kategorie ohrožený druh Délka těla: 35-75 mm SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Tři největší brouci ČR - 2 Tesařík zavalitý - 60 mm Čeleď: Tesaříkovití chráněný druh - kategorie silně ohrožený druh Délka těla: 40-60 mm SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Tři největší brouci ČR - 3 Tesařík obrovský - 53 mm Čeleď: Tesaříkovití chráněný druh - kategorie silně ohrožený druh Délka těla: 25-53 mm SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Které pojmy spolu souvisí? Paličkovitá tykadla Požerek Ponrava Vodní brouk Vírník obecný Hrobařík obecný Lýkožrout smrkový Chroust obecný SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Vyhodnocení b c d a SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Opakování Jakou proměnou se brouci vyvíjejí? Co je to ponrava? Jaká tykadla mají mrchožroutovití brouci? Co je to požerek? Jaký brouk se vyvíjí ve starších dubech a může být příčinou uhynutí stromu? Jak se jmenuje náš největší brouk? Který brouk je považován za největšího na světě? SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

Použité zdroje Daněk, G.: Zoologie. SPN, Praha, 1978 Nováček, J.: Biologie. Credit, Praha, 1997 http://www.insect.cz http://sklipkani-brouci.goliathus.cz/ SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci