Buňka

Stavba buňky Tělo všech živých organismů je tvořeno z buněk Stavba buňky Tělo všech živých organismů je tvořeno z buněk. U všech buněk najdeme několik společných částí: Cytoplazmatická membrána: Velmi tenká blána, která obaluje buňku, zajišťuje příjem látek dovnitř do buňky a výdej látek ven z buňky. Jádro: Nachází se uvnitř buňky, obsahuje dědičné (genetické) informace, řídí činnost buňky. Cytoplazma: Základní hmota, která vyplňuje vnitřek buňky. Nepovinné doplňující údaje V buňkách jsou ještě zvláštní částice zvané ribozomy, ve kterých se tvoří bílkoviny. Dále v buňkách najdeme i různé částice zásobních látek (kapičky tuku, zrnka škrobu ap.). V buňkách živočichů, rostlin a hub jsou navíc i částice zvané mitochondrie. Ty slouží jako malé "elektrárny", ve kterých se spaluje palivo (cukr) a uvolňuje se energie, kterou buňka potřebuje. Tomuto ději se říká "buněčné dýchání".

cytoplazmatická membrána ribozomy (tvorba bílkovin) jádro mitochondrie (buněčné dýchání) cytoplazma zásobní látky Buňka se představuje: Cytoplazmatickou membránu, jádro a cytoplazmu (červené čáry) musíte znát. S dalšími součástmi buňky se seznámíte později.

Uvnitř jádra se nacházejí vláknité útvary zvané chromozomy Uvnitř jádra se nacházejí vláknité útvary zvané chromozomy. Jsou tvořené látkou, která se označuje zkratkou DNA. Právě zde je uložena dědičná informace.

Chromozomy jsou tak malé, že se dají jen velmi špatně vyfotografovat.

Toto není fotografie, ale model DNA vytvořený v počítači.

živočišná buňka bakterie virové částice rostlinná buňka Buňky se od sebe liší například velikostí. Buňky rostlin bývají větší než buňky živočichů, nejmenší jsou buňky bakterií. Ještě menší jsou částice virů, ale ty už nejsou tvořeny buňkami.

Buňky bakterií (na obrázku zelené) mají nejčastěji tvar tyčinek.

Typická buňka bakterií, jak ji můžeme vidět v mikroskopu.

Další příklad buněk bakterií.

Některé bakterie mají na povrchu vlákna, jimiž se přichytí k podkladu Některé bakterie mají na povrchu vlákna, jimiž se přichytí k podkladu. Toto jsou bakterie, které žijí na povrchu vašich zubů.

Jiné bakterie mají i dlouhé bičíky, pomocí kterých plavou ve vodě.

Některé bakterie mají dlouhé a spirálovitě zatočené buňky.

buněčná stěna cytoplazmatická membrána peroxizom chloroplast jádro vakuola cytoplazma mitochondrie Buňka rostlin má nejen cytoplazmatickou membránu, jádro a cytoplazmu, ale i další typické součásti. S některými z nich se seznámíte později.

Takhle vypadají buňky rostlin v mikroskopu.

Na fotografii rozříznuté větvičky stromu vidíme spoustu buněk.

Buňky dobře rozeznáme i na rozříznutém stonku byliny Buňky dobře rozeznáme i na rozříznutém stonku byliny. Samozřejmě jen pod mikroskopem.

Na této fotografii rozříznutého stébla trávy jsou buňky dobře patrné.

Celý vnitřek rostliny je tvořený buňkami. A nejen rostliny...

Hodně zvětšená část uvnitř květu. Zde se zachytává pyl Hodně zvětšená část uvnitř květu. Zde se zachytává pyl. Jednotlivé buňky jsou dobře patrné.

Jednotlivými buňkami jsou tvořena i zrnka pylu Jednotlivými buňkami jsou tvořena i zrnka pylu. Některá z nich mají velmi zajímavý tvar.

Mezi nejhezčí rostlinné buňky patří buňky vodních řas Mezi nejhezčí rostlinné buňky patří buňky vodních řas. Například buňky řas rozsivek mají kolem sebe obal tvořený křemitými látkami.

I toto je buňka řasy rozsivky s křemitým obalem.

cytoplazmatická membrána endoplazmatické retikulum jádro mitochondrie Buňka živočichů má také nejen cytoplazmatickou membránu, jádro a cytoplazmu, ale i další částice, které poznáte později.

Na fotografii vidíte buňky lidské chrupavky.

Příkladem buněk živočichů mohou být i lidské červené krvinky.

Nervové buňky živočichů mají velmi rozvětvený povrch.

Lidské spermie patří mezi pohlavní buňky Lidské spermie patří mezi pohlavní buňky. K pohybu jim slouží dlouhý bičík.

Největší lidskou buňkou je ženské vajíčko.

Toto je vajíčko ryb pár hodin po oplození Toto je vajíčko ryb pár hodin po oplození. Budoucí mládě už má čtyři buňky.

Jednotlivými buňkami jsou i vajíčka žab Jednotlivými buňkami jsou i vajíčka žab. Každé z nich měří přibližně 1 cm.

Někteří živočichové jsou tvořeni jen jednou jedinou buňkou, například vodní prvok nazývaný trepka.

V dužnaté části citronu nebo pomeranče vidíme velké částice naplněné šťávou. Každá z nich je tvořena jednou obří buňkou. Jedna je na obrázku zvýrazněna.

Největšími buňkami jsou ptačí vejce Největšími buňkami jsou ptačí vejce. Abychom byli úplně přesní, tou buňkou není celé vejce, ale jen jeho žloutek. Jistě snadno uhodnete, který pták vytváří největší buňky na celém světě...

Ano, je to pštros. Žloutek v jeho vejci je největší buňkou na světě.

Konec