Chudoba a sociální zabezpečení Kurz Evropská sociální politika Chudoba a sociální zabezpečení Speciální téma kursu Evropská sociální politika

Chudoba a sociální zabezpečení Kurz Evropská sociální politika Chudoba a sociální zabezpečení Sociální kontext chudoby Jak chápat a měřit chudobu a přerozdělování Výskyt chudoby Jak bojovat proti chudobě Chudoba a sociální zabezpečení

Sociální kontext chudoby Kurz Evropská sociální politika Sociální kontext chudoby Kulturní aspekty chudoby (příklad indické venkovanky u sv. Františka) Souvislost s pojetím životních šancí (Ralf Dahrendorf 1979) Sociální vyloučení/začlenění Sociální marginalizace Sociální diferenciace, stratifikace… Sociální soudržnost, sociální důvěra, sociální kapitál Relevantní kontexty: Trh práce Rodina Životní prostor Politická odezva / účinnost státu Jedinec, životní fáze Sociální ochrana Chudoba a sociální zabezpečení

Kurz Evropská sociální politika Společenské postavení a riziko chudoby (EU 15) Zdroj: Společná zpráva o sociálním začleňování (2004) Chudoba a sociální zabezpečení

Kurz Evropská sociální politika Jak měřit chudobu První analytický zájem o příčiny chudoby vzešel z nuzných životních poměrů dělnické třídy v Anglii v rané fázi industrializace v první polovině 19. století. Tradice sociální statistiky Indikátory chudoby: Absolutní chudoba: příjem pod definovanou prahovou hodnotou (OSN – 2 nebo 1 USD denně) Relativní chudoba: definovaný podíl populace pod hranicí považovanou za „normální“ příjem: 60% (50%) mediálního příjmu v dané zemi - EU (Pozor na rozdíl mezi průměrným a mediálním příjmem – viz následující obrázek) Životní podmínky: přístup k tomu, co je definováno jako předpoklad kvality života Způsoby stanovení minimálního spotřebního koše – Beveridge 1942 Oficiálně stanovené sociální minimum (existenční minimum) Chudoba a sociální zabezpečení

Jak měřit rozdělování bohatství Kurz Evropská sociální politika Jak měřit rozdělování bohatství Jaký je rozdíl mezi různými indikátory úrovně příjmu? Chudoba a sociální zabezpečení

Jak měřit rozdělování bohatství Kurz Evropská sociální politika Jak měřit rozdělování bohatství Gini koeficientu lze porozumět pohledem na Lorenzovu křivku, která znázorňuje podíl celkového příjmu každého populačního podílu seřazeného podle úrovně příjmu. A. Úplná příjmová rovnost B. Lorenzova křivka pro typické rozdělení příjmů Podíl populace (%) Podíl populace (%) Gini koeficient je podíl plochy mezi Lorenzovou křivkou a 45-stupňovou úsečkou (tmavá plocha na diagramu B) a celou plochou pod 45-stuňovou úsečkou. Čím jsou příjmy rozděleny nerovnoměrněji, tím více se Lorezova křivka odchyluje od 45-stupňové úsečky a plocha mezi ní a křivkou se zvětšuje. V důsledku toho se Gini koeficient zvyšuje se zvyšující se nerovností příjmů a naopak (v rozmezí hodnoty 0 až 1). Chudoba a sociální zabezpečení

Jak měřit rozdělování bohatství Kurz Evropská sociální politika Jak měřit rozdělování bohatství Bod P leží tam, kde má Lorenzova křivka stejný sklon jako úsečka rovnosti OB (tzn. 45°) a vyznačuje průměrný příjem: příjem OC populace je pod tímto průměrem, a příjem CA populace se nalézá nad průměrem. Vzdálenost CD je podíl celkového příjmu, kteý by dostaly osoby s podprůměrným příjmem, pokud by si byly všechny příjmy rovny, a vzdálenost CP představuje jejich aktuální hodnotu. Robin Hood index je rozdíl mezi CD a CP. Představuje maximální vertikální rozdíl mezi Lorenzovou křivkou a úsečkou rovnosti OB. Robin Hood index: Decilový (kvartilový) poměr: Poměr mezi příjmy nejvyššího a nejnižšího decilu (kvartilu) kumulativní příjmové škály. Chudoba a sociální zabezpečení

Výskyt chudoby za komunismu Kurz Evropská sociální politika Výskyt chudoby za komunismu Chudoba a sociální zabezpečení

Kurz Evropská sociální politika Srovnání rozdělování příjmů v socialistickém Československu a ve Velké Británii Chudoba a sociální zabezpečení

Chudoba na začátku transformace – Východ a Západ Kurz Evropská sociální politika Chudoba na začátku transformace – Východ a Západ Chudoba a sociální zabezpečení

Chudoba na začátku transformace – Východ a Západ Kurz Evropská sociální politika Chudoba na začátku transformace – Východ a Západ Relativní míry chudoby: osoby pod daným podílem mediálního příjmu, 22 industrializovaných zemí, začátek 90. let 20. století Procento středního příjmu 50% 60% Severské země Dánsko 1992 7.1 14.2 Finsko 1991 5.8 11.2 Norsko 1991 6.1 12.1 Švédsko 1992 6.3 11.1 Kontinentální Evropa Rakousko 1987 6.7 12.2 Belgie 1992 5.5 11.4 Francie 1989 9.4 15.8 Německo 1989 5.8 11.7 Lucembursko 1991 4.2 12.1 Nizozemsko 1991 6.7 11.8 Zdroj: Výpočty z mikrodatabáze Lucemburské příjmové studie (LIS) Jižní Evropa Itálie 1991 10.9 19.0 Španělsko 1990 10.5 17.9 Anglo-Saské země Austrálie 1989 12.0 19.4 Kanada 1991 11.4 17.1 Irsko 1987 11.7 19.9 Velká Británie 1991 14.6 23.0 USA 1991 18.0 24.2 Střední a Východní Evropa Česká Republika 1992 2.1 6.0 Maďarsko 1992 8.6 14.7 Polsko 1992 9.9 16.3 Rusko 1992 19.7 26.4 Slovensko1992 2.0 5.8 Chudoba a sociální zabezpečení

Kurz Evropská sociální politika Střední příjem domácností v příjmových kvartilech Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004) Chudoba a sociální zabezpečení

Kurz Evropská sociální politika Chudoba domácností (procento domácností ohrožených chudobou na národní úrovni a na úrovni EU – pod 60% mediálních národních hodnot a mediální hodnoty EU25) Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004) Chudoba a sociální zabezpečení

HDP na hlavu a kvalita života Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004) Kurz Evropská sociální politika HDP na hlavu a kvalita života Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004) Chudoba a sociální zabezpečení

Jak bojovat proti chudobě Kurz Evropská sociální politika Jak bojovat proti chudobě „Problém chudoby je problémem bohatých.“ „Policy matters“ Stein Ringen (1987) Sociální politika: Preventivní: zamezit vytlačování lidí na okraj společnosti a vyloučení z důvodu chudoby. Zmírňující: pomáhat lidem v nouzi, osobám na okraji společnosti a chudým. Kombinace obojího. Chudoba a sociální zabezpečení

Některé koncepty sociální politiky Kurz Evropská sociální politika Některé koncepty sociální politiky Úzká: sociální pomoc Široká: sociální podmínky lidského života Napravující: zmírňovat negativní důsledky současných sociálních problémů Aktivní: zabránit vzniku budoucích sociálních problémů Sociální spotřeba jako neproduktivní výdaj Sociální investice: kultivovat lidské zdroje pro vývoj společnosti v budoucnosti Chudoba a sociální zabezpečení

Sociální zabezpečení jako nástroj přerozdělování Kurz Evropská sociální politika Sociální zabezpečení jako nástroj přerozdělování Sektory sociálního zabezpečení→ Kritérium ↓ Státní socální podpora Sociální pojištění Sociální pomoc Příjemci Demogranti (přesně definované skupiny obyvatel) Výdělečně činné osoby a lidé, za které platí pojištění stát Chudí (potřební) Technika redistribuce Kategorizované dávky Dávky pojištění Služby a dávky podmíněné testováním příjmů Zajišťující institutce Stát Stát, veřejné instituce, v rostoucí míře komerční sektor Stát, obce, občanská sdružení Chudoba a sociální zabezpečení

Nástroje sociální politiky: daně a transfery Kurz Evropská sociální politika Nástroje sociální politiky: daně a transfery Chudoba a sociální zabezpečení

Nástroje sociální politiky: daně a dávky v závislosti na příjmech Kurz Evropská sociální politika Nástroje sociální politiky: daně a dávky v závislosti na příjmech Chudoba a sociální zabezpečení

Rozdělování příjmů před a po sociálních transferech v Kanadě Kurz Evropská sociální politika Rozdělování příjmů před a po sociálních transferech v Kanadě Chudoba a sociální zabezpečení

Kurz Evropská sociální politika Snižování chudoby sociálními transfery – srovnání v EU 15 Zdroj: Společná zpráva o sociálním vyloučení (2004) Chudoba a sociální zabezpečení

Dopady přerozdělování sociálních dávek Kurz Evropská sociální politika Dopady přerozdělování sociálních dávek Chudoba a sociální zabezpečení

Kurz Evropská sociální politika Dopady sociálních výdajů na chudobu – EU 15 Zdroj: Společná zpráva o sociálním vyloučení (2004) Chudoba a sociální zabezpečení

Kurz Evropská sociální politika Jsou rozdíly v příjmech ve vaší zemi příliš velké? Odpovědi, vyspělé kapitalistické země Rozhodně souhlasím Souhlasím Něco mezi Nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím CELKEM Rakousko 41.6 44.7 9.1 4.5 0.1 100 Kanada 26.7 41.5 16.3 12.5 3.1 Francie 60.0 26.8 7.4 5.0 0.8 Německo 29.4 52.8 10.7 6.5 0.6 Velká Británie 30.6 50.7 12.3 5.8 Japonsko 38.6 30.5 18.3 7.5 Holandsko 15.7 48.2 21.7 12.6 1.8 Nový Zéland 43.8 13.5 11.8 1.6 Norsko 22.4 50.1 13.8 12.0 Portugalsko 82.2 1.4 0.9 Španělsko 35.9 53.4 0.3 Švédsko 29.2 41.9 18.1 8.4 2.4 Švýcarsko 18.8 36.1 37.0 7.3 0.7 Prčůměr OECD 35.4 41.1 14.4 7.6 1.5 Chudoba a sociální zabezpečení

Kurz Evropská sociální politika Jsou rozdíly v příjmech ve vaší zemi příliš velké? Odpovědi, postkomunistické země Rozhodně souhlasím Souhlasím Něco mezi Nesouhla-sím Rozhodně nesouhlasím CELKEM Bulharsko 84.0 12.8 1.4 0.8 0.9 100 Česká republika 60.3 27.5 6.0 4.2 2.1 Maďarsko 68.2 25.0 3.5 2.9 0.3 Lotyšsko 57.2 39.5 1.8 1.3 0.2 Polsko 47.7 41.6 6.3 Rusko 79.1 16.7 1.9 1.1 Slovinsko 49.7 41.3 4.8 3.6 0.6 Průměr 63.8 29.2 3.7 2.5 Zdroj: ISSP (1999), vlastní výpočty Chudoba a sociální zabezpečení

Chudoba a sociální zabezpečení Kurz Evropská sociální politika Chudoba a sociální zabezpečení Základní literatura: Potůček, M. (1995) Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství. Chudoba a sociální zabezpečení