Základy oboru vnitřního lékařství a psychické a sociální dopady na klienta, rodinu a komunitu Y. Hrčková I. interní klinika – kardiologická FN a UP Olomouc Velehrad 1. 10. 2013

Zkušenost je učitelem všech věcí. Caesar

Slovo úvodem Medicínský vývoj postupuje rychle kupředu. Pacient však zůstává ve své různorodosti obtíží stále stejný a bohužel „nezapadá do škatulek“ které jsme si v jednotlivých podoborech pro něj vytvořili. Poslání medicíny není jen čelit zdravotním nesnázím, ale pomáhat lidem najít cestu ke zdraví a těšit se z něho co nejdéle.

Vnitřní lékařství rozsáhlý obor stěžejní význam spočívá ve skutečnosti, že je to syntetizující medicínská specializace nechirugického charakteru Internista: je člověk, který má ve své praxi sjednocovat poznatky jednotlivých podoborů

J. Tomayer je považován za zakladatele české interní školy

Kardiovaskulátní onemocnění (KVO) stále patří na první místo v příčinách úmrtí ve vyspělých zemích a není tomu jinak ani u nás v České republice zemře ročně na onemocnění srdce a cév více než 50. tisíc lidí většina těchto onemocnění je podmíněna aterosklerózou ateroskleróza je složitý proces, který začíná od narození ateroskleróza je chronické zánětlivé onemocnění cévní stěny po řadu let či desetiletí má asymptomatický průběh

Ateroskleróza Manifestuje se svými komplikacemi: Ischemickou chorobou srdeční (ICHS) Ischemickou cévní mozkovou příhodou (CMP) Ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK)

Ateroskleróza - rizikové faktory

Ateroskleróza ovlivnění jednotlivých rizikových faktorů snižuje riziko kardiovaskulárních příhod protože je multifaktoriální neexistuje její kauzální léčba u většiny lidí je možná její prevence

Arteriální hypertenze

Prevalence HN 25-64 let (35%) nárůst ve vyšších věkových skupinách 55-64 let (M: 72%, Ž: 65%) 3/4 ví o své nemoci 30% nemocných s HN dosáhne cílových hodnot TK v ČR: v posledních 10 letech došlo k nárůstu prevalence v dospělé populaci z 33,4-40,5%

Definice HN systolicko-diastolická HN izolovaná systolická HN opakovaně zvýšení TK → či nad 140/90 mm Hg (naměřené minimálně při 2 různých návštěvách) izolovaná systolická HN → či nad 140/pod 90 mm Hg HN 1 st. 140-159/90-99 mm Hg HN 2 st. 160-179/100-109 mm Hg HN 3 st. → nebo nad 180/110 mm Hg

Arteriální hypertenze léčba farmakologická a nefarmakologická účinná léčba snižuje kardiovaskulární riziko a riziko úmrtí o 16% snižuje cerebrovaskulární úmrtí o 42% snižuje riziko postižení ledvin u nemocných s diabetem mellitem snižuje riziko poklesu renálních funkcí

Ischemická choroba srdeční Akutní koronární syndrom (AKS) souhrn symptomů, která vznikají v důsledku akutní ischemie myokardu nestabilní angína pectoris akutní infarkt myokardu Chronická ischemická choroba srdeční stabilní angína pectoris dysrytmická forma ICHS chronickou ICHS s projevy srdečního selhání němá ischemie

Poruchy srdečního rytmu-arytmie vznikají na podkladě poruchy vzniku elektrického impulzu nebo vedení

Poruchy srdečního rytmu-arytmie bradykardie tachykardie dle místa vzniku –supraventrikulární, komorové

Poruchy srdečního rytmu-arytmie nejčastější srdeční arytmií je fibrilace síní srdce při ní bije většinou rychleji než normálně, zcela nepravidelně odhadem ji trpí v ČR asi 150 000 lidí je nejzávažnějším rizikovým faktorem pro vznik mozkové mrtvice

Léčby antiarytmika elektrická kardioverze kardiostimulace RF ablace

Kardiopatie – nemoci myokardu s poruchou funkce komory Srdeční vady – vrozené + získané Záněty (myokarditida, perikarditida, endokarditida) Nádory – vzácné, nejčastější je myxom (25% všech nádorů srdce)

Plicní embolie je způsobená obstrukcí různě velké části plicního arteriálního řečiště krevní sraženinou, vzácně jinými hmotami (tuk, vzduch, plodová vod, cizí těleso) důsledkem obstrukce je výrazný vzestup tlaku v plicnici s následným vývojem prekapilární plicní hypertenze

Plicní embolie -rizikové faktory velké chirurgické výkony zejména u nemocných starších 40 let trauma dolních končetiny a pánve maligní nádory srdeční selhání obezita některá onemocnění (CHOPN, neurologická onemocnění í s postižením hybnosti, onemocnění ledvin)

Onemocnění aorty a velkých tepen nejčastější příčinou je AS dělí se na: vrozená onemocnění (koarktace aorty, vrozená onemocnění oblouku aorty ) získaná onemocnění (aneurysma, disekce, záněty) aneurysma – rozšíření aorty o vice než o 50 % disekce – odtržení intimy na podkladě krvácení do medie – vzniknou 2 lumina (pravé-původní, nepravé –disekční linie, jsou oddělena vlající intimou)

Onemocnění periferních tepen a žil postižení tepen nekoronárních, zásobujících mozek, viscerální orgány a končetiny záněty žil, žilní insuficience

Bronchopulmonální onemocnění

Astma bronchiale chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest chronický zánět je spojen s opakovaným poslechovým plicním nálezem s dušností a kašlem je to velmi časté onemocnění prevalence 1-18% na světě žije asi 300 milionů astmatiků v ČR 8% dospělé populace a 12-15% dětí

Pneumonie zánět plic – akutní onemocnění dělí se na infekční a neinfekční dle časového průběhu na akutní, recidivující, chronické

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) chronický zánět vyvolává strukturální změny, zužování drobných dýchacích cest a postižení plicního stromatu je to multifaktoriální onemocnění nejčastější příčinou je kouření, různé škodlivé expozice chemikálií, prachů prognóza je nepříznivá CAVE!!!!! - NEKOUŘIT !!!

Tuberkulóza je infekční onemocnění, celosvětově rozšířené v 85% postihuje dýchací cesty v 15% jiné orgány v roce 1882-Robert Koch objevil bacil TBC je druhou nejčastěji smrtící příčinou po infekci HIV v ČR poprvé klesl výskyt TBC v roce 2002 pod 10/100 000, v roce 2010 byla incidence 6,3/100 000

Nádory karcinom je obvykle diagnostikován ve věku 55-80 let ČR je na 7 místě ve světě v roce 2002 byla incidence 65/100 000 obyvatel

Onemocnění zažívacího ústrojí

Onemocnění jícnu záněty, divertikly, funkční poruchy refluxní choroba jícnu –reflux žaludeční šťávy prekaceróza - Barretův jícen –změna výstelky jícnu nádory - vzácné 1-2%

Žaludek vředy - porucha integrity sliznice žaludku (Hel. pylorii) dělení vředy žaludku a dvanáctníku vředy sekundární zánět nádory - karcinom-v ČR mortalita 40/100 000 obyvatel

Onemocnění střev poruchy vstřebávání záněty (ulcerozní kolitida, Crohnova nemoc) poruchy vyprazdňování –průjem, zácpa dráždivý tračník nádory benigní-polypy kolorektální karcinom (druhý nejčastější nádor po nádoru plic u mužů, po nádoru prsu u žen) Divertikulární nemoc prevalence stoupá s věkem, do 40 let 5%, v 60 letech 30% 70 % asymptomatických 15-25 % divertikulitis 5-15% krvácení

Onemocnění střev - prevence strava s vysokým obsahem vláknin snížení živočišných tuků snížení spotřeby červeného masa vyšetření stolice na OK nad 50 let

Onemocnění slinivky akutní a chronický zánět slinivky nádor slinivky - incidence 11-12/100 000 obyvatel v ČR u mužů incidence 19/100 000 M 1,3:1 Ž výskyt narůstá, nejvyšší výskyt je ve věku 65-75 let jen 20-30 % je operativně řešitelné a operace ke jediná považována za kurativní

Onemocnění jater infekční onemocnění záněty jater cirhóza jater- difuzní proces jater s přestavbou jaterního parenchymu nádory-benigní (hemangiom) maligní -2% všech nádorů incidence 8 / 100 000 obyvatel metastázy

Onemocnění žlučníku a žlučových cest záněty funkční změny cholelithiásis nádory

Onemocnění ledvin a močových cest

vrozené a dědičné onemocnění ledvin- 5-10% narozených děti cystické onemocnění ledvin –autozomálně dědičné onemocnění, je nejčastějším dědičným onemocnění s frekvencí 1:500-1000 obyvatel glomerulonefritidy pyelonefritidy

postižení ledvin diabetem, hypertenzí IMC postižení ledvin diabetem, hypertenzí vaskulární onemocnění - stenóza ledvinné tepny nefrolithiasis nádory ledvin 1-3% všech nádorů 2x častější u mužů než žen v roce 2007 v ČR incidence M 35/100 000 Ž 20/100 000 selhání ledvin akutní a chronické

Závěr I rozvoj oborů interní medicíny přínos moderních zobrazovacích a invazivních diagnostických a léčebných technik rozsáhlé koordinované studie v neposlední řadě i nově medikamentozní léčebné možnosti začínaly postupně ukazovat, že „zlatý standart“ biochemické diagnostiky osmdesátých let minulého století má své meze a v řadě situací nestačí. Změnil se náhled na onemocnění, jednak vlivem invazivních přístupů, preference, racionální farmakoterapie, změna náhledu náhled na rehabilitaci a lázně.

Závěr II Diagnóza onemocnění, sledování jeho průběhu, odhad rizika jeho nepříznivého vývoje a rozhodování o volbě optimální léčby jsou vždy výsledkem komplexního hodnocení všech získaných informací. Všechno lidské konání je o komunikaci. Správná komunikace je základem úspěchu a snižuje vznik mnoha nedorozumění. Již dávno neplatí, že pacient je pouhým pasivním konzumentem péče. Moderní lékař vítá poučeného pacienta, který se snaží pochopit svou chorobu a při dostupných a přiměřených znalostech aktivně spolupracuje při léčbě

Závěr III Poučený a správně komunikující pacient je pro lékaře výhra. Pokud pacient a jeho rodina má informace o onemocnění o prognóze, o vyšetření, která nemocného čekají, může změnit své postoje ke svému zdraví, personálu a následně může hlavně změnit své chování. Prevence je opravdu základem všeho.

Závěr IV Otázky života a smrti se pro současného člověka vůbec nestaly lehčími nebo méně významnými, než byly pro všechny generace před námi. Pokračujme v dřívější osobní péči o nemocného, mějme důvěru lékaře, jako ochránce střežícího svěřené intimnosti a buďme přítelem, který bere na sebe odpovědnost za léčení, jako za svou věc. Důvěra pacienta k lékaři se vytváří od jejich prvního setkání, buduje se postupně a dlouho, ale velmi rychle se dá ztratit.

Děkuji za pozornost