Totalitní režimy Komunismus v Sovětském svazu

Obecná charakteristika totalitních režimů: ? Vysvětli, co znamená „obecná“… prosazování státní ideologie ve všech oblastech života – politická kontrola nad všemi oblastmi života nepřipouští kritiku veškerá moc jedné politické straně sdělovací prostředky pod kontrolou porušování lidských práv – politická a policejní kontrola boj s veřejným nepřítelem – i fyzická likvidace, udržování obyvatelstva ve strachu obyvatelstvo nuceno k budování a podpoře režimu

Komunismus v Sovětském svazu socialismus = filosofický směr - snaha o zlepšení postavení pracujících, zejména dělníků marxismus – leninismus = forma(y) socialismu, pojmenovaná po tvůrcích – německý filozof Karel Marx, ruský politik Vladimír Iljič Lenin si ji přizpůsobil společnost je rozdělena na třídy – vykořisťovatelskou – majitelku výrobních prostředků a třídu vykořisťovanou

snaha o vytvoření beztřídní společnosti – výrobní prostředky společným vlastnictvím budou vyvlastněny - tzv. znárodněny počítalo se s násilnou socialistickou revolucí

Komunismus = levicový extremismus (2 významy): z latinského communis = společný 1/ společenský systém se společným vlastnictvím výrobních prostředků, všichni jdou si rovni, nikdo nemůže nikoho vykořisťovat je cílem marxismu – leninismu 2/ oficiální ideologie Sovětského svazu později ji přebíraly další státy pod vlivem SSSR

nejedná se o demokratický systém – zmanipulované volby pronásledované osoby = tzv. třídní nepřátelé teorie třídního boje – třída dělníků a rolníků (= vykořisťovaní) vede boj proti třídě vykořisťovatelů třídní nepřátelé = ti, kdo se staví proti zájmům dělnické a rolnické třídy,nejenom šlechta, majitelé továren, obchodníci, živnostníci, bankéři, velkostatkáři, ale i inteligence, umělci a církev kontrarevolucionář = člověk, který nesouhlasil s totalitním režimem pronásledování třídních nepřátel a kontrarevolucionářů

Ruské revoluce Rusko za 1. sv. války velmi neúspěšné (špatně vyzbrojená a zásobovaná armáda) přelom let 1916/ 1917 hlad mezi obyvatelstvem špatná situace obyvatelstva únor 1917 (podle gregoriánského kalendáře v březnu) – revoluce v hl. městě Petrohradě – nepokoje hladového obyvatelstva car Mikuláš II. donucen k abdikaci, Rusko republikou prozatímní vláda - včele Alexandr Fjodorovič Kerenskij připravovala volby do demokratických orgánů snaha dodržet závazky vůči Dohodě = pokračovat ve válce odpor obyvatelstva proti válce

https://znova2010.signaly.cz/1201/historicke-ohlednuti-krvava-nedele-a car Mikuláš II. s rodinou zavražděni 16./17. července 1918 u Jekatěrinburgu https://znova2010.signaly.cz/1201/historicke-ohlednuti-krvava-nedele-a

Bolševici = nejextrémnější křídlo socialistického hnutí cílem bolševiků svržení prozatímní vlády usilovali o násilnou revoluci, vyžadovali disciplínu a plnění příkazů, zpočátku jich bylo málo – asi 20 000, vůdci byli v zahraničí ve svém programu slibovali rolníkům půdu, dělníkům vedení v továrnách, všem okamžitý mír (Dekret o míru, Dekret o půdě) získali podporu veřejnosti – během půlroku se zdvacetinásobil jejich počet – významné postavení v sovětech spory mezi prozatímní vládou a sověty

sovět (z ruského jazyka) = rada, výbor tvořený dělníky a vojáky - bolševiky podíl sovětů na vládě 25. říjen 1917 (7. listopad u nás) bolševický převrat vedený Vladimírem Iljičem Leninem a Lvem Davidovičem Trockým = VŘSR (Velká říjnová socialistická revoluce) – svržena prozatímní vláda

Vladimír Iljič Uljanov (Владимир Ильич Ульянов), který přijal přezdívku Lenin (Ленин), ( 10. / 22. dubna 1870 v Simbirsku (dnes Uljanovsk) – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy), byl ruský komunistický politik a revolucionář, vůdce bolševické strany, první předseda vlády SSSR a teoretik leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu.

Občanská válka v Rusku = nesouhlas části obyvatelstva s bolševickým převratem březen 1918 separátní brestlitevský mír s centrálními mocnostmi – Rusko vystoupilo z války velké územní ztráty, zrada Dohody osamostatnění pobaltských států – Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva hlavním městem Moskva zhoršené mezinárodní postavení

proti sobě bolševická Rudá armáda a Bílá garda (tzv. Rudí a Bílí) rozpoután rudý teror k zastrašení obyvatelstva Čeka = tajná policie, mohla provádět i rozsudky smrti nad nepřáteli revoluce, skutečnými i domnělými gulagy = koncentrační tábory pro odpůrce režimu vlna hladomorů – zejména na Ukrajině 1922 konec občanské války vítězstvím Rudé armády 1922 vyhlášen SSSR = Svaz sovětských socialistických republik = Sovětský svaz

tajná policie Čeka – zatýkání, popravy ЧК, ВЧК; Vserossijskaja črezvyčajnaja komissija po borbe s kontrarevoljucijej, spekuljacijej i sabotažem) založena Leninem 20. prosince 1917, prvním představitelem této organizace byl F. E. Dzeržinskij. V roce 1922 byla přetvořena v GPU. Pětiletá existence organizace Čeka stála život odhadem 200 až 500 tisíc lidí NKVD 1934–1946 Narodnyj komissariat vnutrennich děl, MVD (1946–1954) KGB (1954–1991) Komitět gosudarstvenej bezopasnosti sídlo ulice Bolšaja Ljubljanka

Lubljanka - sídlo tajné policie http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lubianka.jpg

Gulag = Glavnoje Upravlenije Ispravitelno-trudovych Lagerej = Hlavní správa nápravně - pracovních táborů během existence SSSR nejméně 476 táborových komplexů - tábory produkující otrockou práci hlavním úkolem byla těžba surovin a stavba náročných projektů Informace začaly do světa pronikat až v době Chruščovova tání koncem 50. let literatura: Boris Pasternak : Doktor Živago Alexandr Solženicin (za kritiku Stalina 8 let v Gulagu, 3 roky vyhnanství): Souostroví GULAG, Nobelova cena za literaturu

Oběti hladomoru 1921 - 1923 http://www.svetbezkomunismu.cz/index_800.php?article_file=galerie/sovet.html

Arthur Ransome - reportér pro list Guardian, Londýn, úterý 11 Arthur Ransome - reportér pro list Guardian, Londýn, úterý 11. října, 1921. "Děti nás spatřily a všechny se škrábaly na nohy, některé se strachem, jiné se zájmem, některé byly příliš slabé, aby se postavily na nohy a padaly nazpět na zem. Ercole je fotografoval tak, jak byly. Pak si vybral čtyři malé chlapce a fotografoval je kousek stranou. Chtěl je odměnit a než ho žena, která na děti dohlížela mohla zastavit, dal jim nějakou čokoládu. "To nesmíte," řekla mu, "jsou příliš hladové". Bylo už pozdě. Všechny, které ještě měly nějakou sílu, se ocitly v jednom klubku, bojovaly o kousíčky čokolády jako malá zvířátka, vydávajíc tichý a slabý zvířecí nářek." http://www.svetbezkomunismu.cz/index_800.php?article_file=galerie/sovet.html

Arthur Ransome - reportér pro list Guardian, Londýn, úterý 11 Arthur Ransome - reportér pro list Guardian, Londýn, úterý 11. října, 1921. "Děti nás spatřily a všechny se škrábaly na nohy, některé se strachem, jiné se zájmem, některé byly příliš slabé, aby se postavily na nohy a padaly nazpět na zem. Ercole je fotografoval tak, jak byly. Pak si vybral čtyři malé chlapce a fotografoval je kousek stranou. Chtěl je odměnit a než ho žena, která na děti dohlížela mohla zastavit, dal jim nějakou čokoládu. "To nesmíte," řekla mu, "jsou příliš hladové". Bylo už pozdě. Všechny, které ještě měly nějakou sílu, se ocitly v jednom klubku, bojovaly o kousíčky čokolády jako malá zvířátka, vydávajíc tichý a slabý zvířecí nářek." http://www.svetbezkomunismu.cz/index_800.php?article_file=galerie/sovet.html

Politické poměry v SSSR stát řízen sověty = zastupitelské (volené) orgány od 1917 volební právo ženy volby nebyly svobodné – povolena pouze komunistická strana nejvyšší sovět řídil Sovětský svaz – zástupci všech svazových republik 1924 po smrti Lenina včele státu Josif Visarionovič Stalin generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu povolena pouze KSSS

Josif Vissarionovič Džugašvili 18. prosince 1878 – 5. března 1953), známý též jako Stalin nebo Koba (česky Vyznamenaný, přijal ji v mládí) byl sovětským diktátorem v letech 1927–1953. http://cs.wikipedia.org/wiki/Stalin

pronásledování nepohodlných osob – kruté výslechy, popravy, deportace do odlehlých končin SSSR, mizeli členové rodin, nebyly o nich informace pracovní tábory – gulagy (není název tábora, ale používá se pro odlišení od koncentračních táborů) – otrocká pracovní síla na Sibiři nebo Dálném východě stranické čistky – pronásledování mezi samotnými komunisty – Stalin se zbavoval bývalých spolupracovníků inscenované (přesně sehrané) soudní procesy ( u nás v 50. letech) počet obětí Stalinovy éry neznámý – odhadem 20 tis. lidí

Stalinovy čistky v armádě – zdroj: Očista - Suvorov Viktor ... z pěti maršálů byli popraveni tři. Moderní ruská, ale i dřívější protistalinská sovětská histografie hodnotí výsledky Stalinových čistek v Rudé armádě v letech 1937 - 1938 mimo jiné takto: ... z pěti maršálů byli popraveni tři. Z pěti velitelů armády nezůstal naživu ani jeden. Čistku nepřežil ani jeden armádní komisař prvního stupně. Ze dvanácti armádních velitelů druhého stupně bylo pohřbeno všech dvanáct, ... . Celkem přišlo v čistkách o život čtyřicet tisíc velkých vojevůdců .... Dále historici tvrdí, že: ... porážka Rudé armády v roce 1941 je přímým důsledkem čistek. V roce 1941 postrádali zbylí sovětští velitelé nezbytné zkušenosti, neboť na svých místech byli nejvýše jeden rok ...

kult osobnosti Stalina (název použit až po Stalinově smrti jeho nástupcem N. S. Chruščovem) = nekritické uctívání Stalina – neomylný, moudrý, přívětivý, všude jeho portréty, psaní oslavných básní a písní, sochy, pomníky kulturní revoluce – velké množství škol, snížení negramotnosti, ve školách ovšem ideologická propaganda neruské národy v SSSR porušťovány

Hospodářství SSSR zaostalá agrární (zemědělská) země málo rozvinutý průmysl bolševici – znárodňování – průmysl, obchod, banky konec 20. let za Stalina: 1/industrializace – budování těžkého průmyslu, nutný pro zbrojení zanedbán lehký a spotřební průmysl, nedostatek spotřebního zboží 2/kolektivizace – vytváření zemědělských družstev – kolchozů – násilná kolektivizace – odevzdání půdy, dobytka, strojů do družstev

důsledkem násilné kolektivizace, vývozu obilí na západ - ohromný pokles produkce – hladomory 1932 – 33 – zahynuly miliony lidí, zejména na Ukrajině, v nejúrodnější části Sov. Svazu asi 10 mil. obětí kolektivizace

Vývoz obilí z Charkovské oblasti http://sk.wikipedia.org/wiki/Hladomor_na_Ukrajine

http://sk.wikipedia.org/wiki/Hladomor_na_Ukrajine

3/plánované hospodářství – pětileté úseky = pětiletky naplánováno na 5 let , kolik bude čeho vyrobeno a vypěstováno centrální řízení hospodářství z jednoho úřadu ! snížení životní úrovně obyvatelstva plán GOELRO - Государственная комиссия по электрификации России, Státní komise pro elektrifikaci Ruska – Leninův plán pro elektrifikaci země 1920 – 1931

NEP 1921 dočasné povolení soukromého podnikání týkal se hlavně zemědělství, některých prům. odvětví a obchodu Plán GOELRO - Государственная комиссия по электрификации России, Státní komise pro elektrifikaci Ruska hospodářské oživení – 1927 dosaženo předválečné výroby 1929 byl zrušen naopak utužení režimu v komunistické straně

Kartografie Praha: Dějiny 20 Kartografie Praha: Dějiny 20. Století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str.29 - 30

Zahraniční politika SSSR po revoluci mezinárodní izolace 1922 navázány vztahy s Německem – spolupráce až do r. 1941 do Německa z Ruska suroviny, do Ruska německé průmyslové výrobky vojenská spolupráce postupný ústup z mezinárodní izolace ve 30. letech Francie a Československo ohrožené Německem – 1935 spojenecká smlouva se SSSR – nemohla být účinná – SSSR spolupracuje i s Německem

srpen 1939 uzavřen pakt „Ribbentrop – Molotov“ mezi N a SSSR – tajné dodatky o rozdělení Polska a vlivu v Pobaltí začátek 2. sv. války září 1939 – SSSR obsadí část Polska a 1940 Litva, Lotyšsko, Estonsko vojensky donuceny vstoupit do SSSR rozšiřování hranic SSSR na úkor Rumunska a Finska červen 1941 útok N na SSSR – začíná Velká vlastenecká válka

podpis paktu Molotov – Ribbentrop 24. 8. 1939 http://www.pbs.org/kcet/behindcloseddoors/episode-1/ep1_stalins_pact.html

Změny území SSSR 1939 – 1940 důsledky paktu Molotov - Ribbentrop http://en.wikipedia.org/wiki/File:Ribbentrop-Molotov.PNG