Předválečné snahy o sjednocení Evropy Dějiny EU

Situace v Evropě před 1. světovou válkou

Situace v Evropě po 1. světové válce Evropa v r. 1922

Situace v Evropě po 1. světové válce Idea jednoty narážela na politickou konstelaci v Evropě a národní ambice jednotlivých států. Obavy z Německa. Versaillský systém vytvořil prostředí, kde státy dělily na vítěze a poražené. Pro Francii bylo usmíření s Německem obtížně přijatelné, totéž pro Německo (elity i veřejnost). Ve Francii převážila idea, že pouze slabé Německo znamená francouzskou bezpečnost. Velká Británie preferovala starý systém rovnováhy velmocí na evropském kontinentu. Obavy z dominance Francie, proto pomoc Německu, ale zároveň nechtěla do evropských záležitostí zasahovat a udržovala si tradiční odstup. Systém koncertu velmocí, který se objevil po napoleonských válkách, byl po 1SV nemyslitelný, vnucení řádu vítězi poraženým.

Situace v Evropě po 1. světové válce Demokratizace vs. brzký nástup nedemokratických režimů – politická polarizace Evropy Itálie Rusko – nepřátelské k evropským zemím, které byly pro něj buržoazní, to samé i naopak (1924 diplomatické uznání) Střední a východní Evropa Hospodářské a sociální problémy x ekonomický nástup jiných mocností (např. USA) Místo liberalismu a volné směny, která byla charakteristická pro 19. století, protekcionismus Společnost národů – mezinárodní organizace, mezivládní princip, slabá vůči velkým státům. Idea, že členy jsou národy (people – Wilson), sama o sobě znamenala potlačení evropské jednoty a společné identity Sice existovala formální struktura, kde se mohly státy setkávat a diskutovat společné problémy, nicméně pro to chyběly politické podmínky (demokracie vs. nedemokracie, vítězové vs. poražení)

Panevropské hnutí Hrabě Richard Coundenhove-Kalergi (1894-1972) 1923 – Dílo Panevropa Jednota Evropy inspirovaná panamerikanismem Jednotná Evropa, která je schopná čelit expanzi Rusku a USA Mimo Panevropu mělo zůstat: Rusko – bolševické Velká Británie - Commonwealth

Panevropské hnutí Nešlo o federaci, každý stát si měl zachovat svoji suverenitu. Mezinárodní organizace na mezivládní bázi. Postupná integrace - nejprve osvěta a propagace myšlenek, poté volná asociace, poté celní unie a ve finální fázi měla být vytvořena evropská ústava a správní systém Struktura: Rada (zástupci států), Shromáždění (delegáti parlamentů), Soudní dvůr Regionální organizace SN Obecná vize regionalizace světa – PanEvropa, Severní Amerika, Jižní Amerika, Commonwealth, SSSR a Dálný východ – SN místo, kde by se řešily spory mezi regiony

Panevropské hnutí 1923 – založení Panevropské unie ve Vídni Podpora významných osobností té doby – např. Aristide Briand, T.G.M., E. Beneš Zájem u elit, ne u veřejnosti Pro hospodářské kruhy – jednotný trh, který by byl schopný konkurovat USA Naráželo na národní zájmy Např. Francouzsko-německá hospodářská rada –Němci chtěli snížit cla, ale to odmítali Francouzi (obava z dominance Německa)

Panevropské hnutí V 2. pol. 20. let naděje, že by se mohla užší spolupráce mezi státy realizovat. Nástup proevropských politiků ve Francii a Německu (Aristide Briand a Gustav Stresemann), mnohé ale zhatila smrt Stresemanna v r. 1929. Úpadek i samotného hnutí - v 2. pol. 20. let mělo miliony příznivců, po vypuknutí hospodářské krize klesly na tisíce Hospodářská krize – národní řešení jak v rovině politické, tak ekonomické

Briandův návrh Evropské unie Franc. politik Aristide Briand navrhl sjednocení evropských států V r. 1925 ministr zahraničí 1929 ministerský předseda V 2. pol. 20. let příznivá politická konstelace (Stresemann) Briand ale s návrhem vyčkával, nálady vůči Německu byly nepřátelské i ve francouzské vládě

Briandův návrh Evropské unie V září 1929 projev na půdě SN Evropská federace postavená na principu vzájemné solidarity Zároveň ale respekt k suverenitě států, proto hovořil o evropské asociaci Asociace měla působit v hospodářské oblasti, v oblasti politické a sociální méně V návrhu se spojovaly neslučitelné principy – federativní i respekt k suverenitě Jednalo se o návrh, o kterém se mělo dále diskutovat Briand byl ve své rétorice velmi opatrný

Briandův návrh Evropské unie Reakce ostatních států vlažné Briand se nesetkal s pochopením ani ve Francii Opozice pravice, socialisté - Briand upozadil sociální tématiku, rozpor mezi federací a suverenitou, komunisté - návrh je namířený proti SSSR Německo Pro Stresemann – evropská spolupráce je nezbytná, zejména v oblasti hospodářství, byl i pro jednotnou měnu. V Německu ale převažovalo přesvědčení, že nejprve musí získat zpět svá práva. Velká Británie – odtažitý přístup Nechtěla se v Evropě angažovat, prioritou byl Commonwealth a USA W. Churchill: „…Pokud jde o Anglii, jsme s Evropou, ale nejsme její součástí. Jsme s ní svázáni, ale nejsme do ní zahrnuti.“

Briandův návrh Evropské unie V r. 1930 bylo zveřejněno Briandovo memorandum, které znamenalo posun oproti původnímu návrhu Jiný kontext – hospodářská krize, státy inklinují k protekcionismu, spolupráce v hospodářské oblasti upozaděna Nový návrh se soustředil na politickou oblast, obavy, že ekonomickou spolupráci státy odmítnou Evropská konfederace, jejímiž členy by byli evropští členové SN Neměla být dotčena státní suverenita Nepříznivé reakce – vlády chtěly absolutní respekt ke státní suverenitě, nechtěly dublovat SN, kritika, že je upozaděna hospodářská sféra (VB), problém s koloniemi (Portugalsko, VB) Německo - rovnoprávné postavení s ostatními Skandinávie preferovala SN VB - nezájem Podpora naopak z Nizozemska, Československa, Polska, Jugoslávie – spojenci Francie USA pro, SSSR proti Výsledkem byl vznik komise, která měla studovat projekt Evropské unie, té předsedal Brit, který celou záležitost odsunul.

Hitler a sjednocení Evropy násilím Sjednotit Evropu pod nadvládou Němců Přesvědčení, že pouze Němci mohou Evropu organizovat Velkoněmecká říše a k ní připojené satelity Jeden řídící stát a kolem něj se měla Evropa organizovat, soudržnost měla být založena na jednotě režimů – nový fašistický řád Evropské státy měly být formálně nezávislé, ale s fašistickou vládou, která by se řídila pokyny z Berlína Východ ho měl zásobovat

Francouzsko-britská unie Návrhy britsko-francouzského spojení proti Německu Idea, která vznikla ve Velké Británii a navazovala na tradiční britský zájem o rovnováhu velmocí v Evropě Arnold Toynbee - návrh společné obrany, zahraničního obchodu, společné občanství apod. Ve Francii podpora u Jeana Monneta. 1940 - jednání britské vlády o návrhu unie Rozpolcená, ale rozhodnuto zahájit jednání – nabídka vytvořit unii se společnými orgány v oblasti obrany, zp, financí a hospodářství, občanství a další Nabídka Francii přišla pozdě: Demise vlády Paula Reynauda, sestavena Pétainova vláda (priorita příměří s Německem) 1945 – VB oznámila, že tento návrh stahuje zpět

Idea sjednocení za války Odbojové hnutí – rozšíření myšlenky evropské federace Altiero Spinelli a Ernesto Rossi - Manifest z Ventotene, zakladatelé Evropského federalistického hnutí (MFE) Pro – odbojáři v Itálii, v Belgii, Nizozemsku, silná podpora i ve Francii 7/1944 byla vydána Deklarace evropského odboje Federace - měla vzniknou evropská vláda nadřazená národním vládám, a to ihned a ve všech oblastech, měla existovat evropská armáda, evropský soudní dvůr

Idea sjednocení za války Vlády ovšem federativní ideji nakloněny nebyly, ale bylo jasné, že nějaká evropská organizace musí vzniknout Zatím vlády spolupracovaly separátně – např. Belgie a Nizozemsko, československo-polský Koordinační výbor Pouze vznikl Benelux 1944 Francie pod vedením de Gaulla (Francouzský výbor pro národní osvobození) Začíná se prosazovat Monnet – nutné vytvořit evropskou organizaci zejména v oblasti hospodářství (těžký průmysl) De Gaulle – respekt k národní suverenitě, ale byl pro spolupráci států v hospodářské oblasti SSSR – proti evropské spolupráci (pro de Gaulla SSSR významný aktér, nutný pro zabezpečení míru v Evropě)

Idea sjednocení za války Velká Británie Churchill Pro evropskou spolupráci, ale prioritou byl Commonwealth a vztahy s USA Evropská jednota nutná, obavy z mocenského vakua a postupu SSSR Návrh Rady Evropy spolu se soudním tělesem a evropskou armádou Přednesl návrhy i v rámci Velké trojky – proti SSSR Do snah o sjednocení Evropy vstoupila politická realita, zejména postup SSSR do střední Evropy a faktické rozdělení Evropy