Dávky v nezaměstnanosti v ČR a v členských státech EU a EHP Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/

Prameny práva: Nařízení Rady 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a Nařízení Rady 574/72 stanovící postup jeho provádění jsou s účinností od 01. 05. 2010 nahrazeny novými předpisy: Nařízení Rady 883/2004 – od roku 2010 reviduje současné Nařízení 1408/71, Prováděcí nařízení 987/2009, 27. července 2009 bylo schváleno nové prováděcí nařízení ke koordinaci systémů sociálního zabezpečení jednotlivých členských států, které vstoupilo v účinnost dnem 1. května 2010 a spolu s ním i základní nařízení o koordinaci č. 883/04/ES. Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění - ČR

Doporučená literatura: Koldinská, K. , Pikorová, G. , Švec, L. , Tomeš, I. : Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU, Praha: C. H. BECK, 2007, ISBN 978-80-7179-622-0 Štefko, M. : Vysílání zaměstnanců do zahraničí, Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-110-9 Gola, P. : Podpora v nezaměstnanosti není ve světě samozřejmostí, Právo a zaměstnání, 11/2009, str. 47-49 Koordinace sociálního zabezpečení na úrovni EU: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=26&langId=cs Evropský portál služeb zaměstnanosti EURES (EURopean Employment Services): http://portal.mpsv.cz/eures/sit_eures

Dávky v nezaměstnanosti Sociální událostí je ztráta vhodného zaměstnání pro danou osobu. Osoba práci hledá a je k dispozici k přijetí vhodného zaměsntání. Dávky v nezaměstnanosti jsou součástí věcného rozsahu koordinace sociálního zabezpečení. Za dávky v nezaměstnanosti jsou považovány nejen peněžité dávky, které v případě nezaměstnanosti nahrazují ušlou mzdu, ale rovněž dávky věcné v podobě služeb jako je poradenství, zprostředkování práce, rekvalifikace apod.

Právo na informace Informace o tom, jaká jsou práva osob, které se rozhodly přestěhovat do jiného členského státu, poskytují úřady práce podle bydliště (pobytu) osoby. Styčným orgánem v ČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí – Správa služeb zaměstnanosti K tomu účelu je zřízen evropský informační portál EURES, http://portal.mpsv.cz/eures, základním posláním je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Službu EURES (EURopean Employment Services – Evropské služby zaměstnanosti) nabízí veřejné služby zaměstnanosti všech 27 členských států EU, dále Norska, Islandu a Lichtenštejnska, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP). Dohodu o účasti v síti EURES má i Švýcarsko.

Použijí se všechny základní principy koordinace Rovné zacházení a princip jediného pojištění Sčítání dob pojištění a export či import dávek Čl. 61 Nařízení 883/2004 – příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy podmiňují získání, zachování, obnovení nebo trvání nároku na dávky získáním buď dob pojištění, zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, přihlíží v nezbytné míře k dobám pojištění, zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti získaným podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu, jako by šlo o doby získané podle právních předpisů, které uplatňuje.

EXPORT DÁVEK  Export dávek v nezaměstnanosti podle nař. 1408/71 - jedná se o případy, kdy je Vám vyplácena podpora v nezaměstnanosti a Vy zamýšlíte odjet hledat si práci do jiného členského státu. Úřad práce může s ohledem na situaci na trhu práce transfer povolit. Vystaví Vám formulář E303, který má šest částí. E303/0  si ponechá úřad práce a založí do spisu E303/1-5 Vám úřad práce předá a Vy je předáte zahraničnímu pracovnímu úřadu E303/1  si ponechá zahraniční pracovní úřad E303/2  zahraniční pracovní úřad vyplní a zašle českému úřadu práce - potvrzení Vaší registrace E303/4  zahraniční pracovní úřad vyplní a zašle českému úřadu práce - potvrzení o výši vyplacených dávek E303/5  Vám zahraniční pracovní úřad předá pouze v případě, že se chystáte vrátit zpět do ČR před lhůtou, na kterou byl transfer dávek stanoven (standardně před uplynutím 3 měsíců). Toto potvrzení žádejte, protože po návratu máte nárok na doplacení podpory v nezaměstnanosti, pakliže podpůrčí doba již neuplynula. Český úřad práce na E303/5 vidí, kolik Vám bylo celkem v zahraničí vyplaceno a ví, kolik Vám má doplatit. Pokud se vrátíte bez potvrzení, výplata zbývající podpory bude moci býti realizována až po obdržení buď E303/5 nebo E303/4. Export dávek v nezaměstnanosti podle nař. 883/04 - pro občany EU migrující v rámci EU V případě, že odjíždíte hledat si práci do jiného státu EU, požádáte úřad práce, aby Vám vystavil formulář U2. Do 7 dnů ode dne, kdy opustíte ČR (na tomto dni se domluvíte s ÚP) se musíte zaregistrovat na zahraničním pracovním úřadu a plnit povinnosti tamějšího uchazeče o zaměstnání. Ten neprodleně informuje český úřad práce, že jste svou registrační povinnost splnil, a český úřad práce Vám bude vyplácet podporu v nezaměstnanosti. Maximální doba, po kterou je možno pobírat českou podporu v nezaměstnanosti a přitom si hledat práci v EU, je 6 měsíců, avšak za předpokladu, že nepřekračuje Vaší zbývající podpůrčí dobu. V praxi se nejčastěji bude jednat o 4 měsíce.

IMPORT DÁVEK  -Import dávek v nezaměstnanosti podle nař. 1408/71 - jedná se o případy, kdy jsou Vám vypláceny dávky v nezaměstnanosti jiným členským státem a hodláte odjet hledat si práci do České republiky. Zahraniční pracovní úřad Vám vystaví formulář E303 (který má 5 částí, viz export dávek v nezaměstnanosti) a Vy se s ním do 7 dnů dostavíte na úřad práce podle místa svého trvalého pobytu / místa bydliště. Od kdy Vám budou dávky vypláceny, je uvedeno v bodě 3. Pokud se zaregistrujete později, přijdete o dávky za tyto dny (tedy za rozdíl mezi skutečnou registrací a stanovenou nejzazší registrací). Úřad práce Vás eviduje ve zvláštní skupině a vyplácí Vám zahraniční dávky přepočtené na českou měnu. Musíte plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání a hlásit změny ovlivňující nárok na výplatu dávek (zahájení výdělečné činnosti atd.). Upozornění: po dobu importu podléháte předpisům jiného členského státu, nejste zdravotně ani sociálně pojištěn/a prostřednictvím českého úřadu práce. Zda, popř. do jaké míry jste pojištěn/a, Vám sdělí příslušná zahraniční instituce. Import dávek v nezaměstnanosti podle nař. 883/04 - pro občany EU migrující v rámci EU V případě, kdy přijíždíte do ČR jakožto uchazeč o zaměstnání s nárokem na dávky v nezaměstnanosti od zahraničního pracovního úřadu, zaregistrujete se na úřadu práce dle svého trvalého pobytu / místa bydliště a předložíte formulář U2. Český úřad práce informuje zahraniční pracovní úřad o Vaší registraci a ten pokračuje ve výplatě dávek v nezaměstnanosti. Upozornění: po dobu, kdy v ČR pobíráte zahraniční dávky v nezaměstnanosti, podléháte předpisům jiného členského státu, nejste zdravotně ani sociálně pojištěn/a prostřednictvím českého úřadu práce. Zda, popř. do jaké míry jste pojištěn/a, Vám sdělí příslušná zahraniční instituce.  

Prakticky: Export dávek – je možné realizovat pouze po omezenou dobu, maximálně 3 měsíce, následně se uchazeč o zaměstnání musí vrátit do státu, který mu dávky poskytuje, jinak mu jakýkoli nárok od tohoto státu zanikne. K zániku dojde i v případě, že vnitrostátní legislativa umožňuje delší výplatu. - čl. 69 odst. 2 Nařízení 1408/71 - čl. 65 odst. 6 Nařízení 883/2004, - nově čl. 65 odst. 7 umožňuje prodloužení doby na 5 měsíců, jestliže dotyčná osoba během předchozích 24 měsíců splnila 12 měsíční dobu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v členském státě, jehož právní předpisy se na ni naposledy vztahovaly, pokud by tyto doby představovali kvalifikaci pro účely vzniku nároku na dávky v nezaměstnanosti

Evropské formuláře potvrzení dob pojištění Od 1. května 2010 jsou v účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 a 987/2009, týkající se koordinace sociálního zabezpečení migrujících osob v rámci EU. Nahrazují nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a 574/72 pouze v těch případech, kdy občan EU a jeho rodinný příslušník migruje mezi státy EU. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2004:166:0001:01:CS:HTML http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:284:0001:01:CS:HTML Ustanovení nových nařízení se tedy nepoužijí ve vztahu k Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku, Švýcarsku, občanům těchto států a ve vztahu ke státním příslušníkům  tzv. třetích zemí. V takových případech se nadále postupuje podle nař. 1408/71 a 574/72. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:1971:149:0002:005:CS:HTML http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:1972:074:0001:003:CS:HTML Nová nařízení přinášejí několik novinek: Možnost zohlednit doby pojištění získané samostatně výdělečnou činností v členském státě EU. Nezaměstnaná osoba bude mít možnost hledat si zaměstnání v jiném členském státě EU po dobu až 6 měsíců a současně pobírat dávky v nezaměstnanosti, za předpokladu, že ještě nevyčerpala podpůrčí dobu. Od roku 2012 budou mezi sebou kompetentní instituce komunikovat elektronicky (pomocí tzv. SEDů = structured electronic documents). Stávající E - formuláře budou i nadále používány (po přechodnou dobu) spolu s novou podobou papírových formulářů, tzv. portable documents (přenositelné dokumenty) U1, U2,U3 a papírovými SEDy s označením U001 - U029. (U je zkratkou unemployment=nezaměstnanost).

Ve kterém státě mohu žádat o dávky v nezaměstnanosti? Obecným pravidlem (čl. 13 nař. 1408/71; čl. 11 nař. 883/04) je, že kompetentním státem k výplatě dávek v nezaměstnanosti je stát posledního zaměstnání/samostatné výdělečné činnosti (dále jen SVČ), ve specifických případech stát bydliště. Příklad: Pokud osoba naposledy pracoval/a ve Velké Británii, žádá o dávky v nezaměstnanosti na britském pracovním úřadu. Český úřad práce by rozhodoval o přiznání podpory v nezaměstnanosti pouze v případě, že posoudí, že Česká republika je a byla státem bydliště po dobu zaměstnání v zahraničí (neztotožňovat bydliště s trvalým pobytem). V praxi nastávají 3 základní typy situací: 1) Naposledy jste získal/a doby pojištění zaměstnáním/SVČ v ČR, ale nemáte požadovanou délku českého pojištění pro získání nároku na podporu v nezaměstnanosti (alespoň 12 měsíců pojištění v posledních třech letech). Úřad práce přihlédne k dobám pojištění získaným v jiném členském státě EU/EHP/Švýcarsku potvrzeným na formuláři E301. Výše podpory v nezaměstnanosti se bude odvíjet od posledního výdělku z ČR.

V praxi nastávají další typy základních situací: 2A) Naposledy jste pracoval/a v jiném členském státě a o podporu v nezaměstnanosti žádáte v ČR - ve státě bydliště. Pokud jste si v ČR zachoval/a bydliště - centrum zájmu i po dobu výkonu práce v zahraničí, úřad práce Vám zohlední doby pojištění získané v jiném členském státě, potvrzené na formuláři E301/U1/U002. Výše podpory v nezaměstnanosti se bude vypočítávat z čistého výdělku z posledního zaměstnání/SVČ (přepočteného na koruny). 2B) Naposledy jste pracoval/a v jiném členském státě a pobíráte zahraniční dávky v nezaměstnanosti. Máte možnost pobírat tyto dávky nadále a přitom si hledat zaměstnání v jiném členském státě (viz níže "K čemu slouží formulář E303/U2?"). Poté, kdy Vám skončí výplata zahraničních dávek v nezaměstnanosti, můžete žádat o podporu v nezaměstnanosti na českém úřadu práce - viz příklad 2A. Podpůrčí doba bude stanovena s ohledem na dobu a délku pobírání zahraničních dávek v nezaměstnanosti potvrzených na formuláři E301/U1/U002 (čl. 5 nař. 883/04; § 48 a § 49 zákona č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). Může se tedy stát, že Vám již nárok podporu v nezaměstnanosti nevznikne. 3) Naposledy jste nepracoval/a v ČR ani jste si po dobu výkonu práce v jiném členském státě EU nezachoval/a v ČR bydliště. Jestliže v době podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti máte v ČR bydliště ve smyslu nařízení, bude český úřad práce kompetentní k rozhodování o Vašem nároku na podporu v nezaměstnanosti. Doby odpracované v jiném státě EU se Vám nebudou pro tento účel zohledňovat. Jedná se např. o situaci, kdy jste poslední dva roky bydlel/a i pracoval/a v Německu, ale předtím jste pracoval/a v ČR. Případná podpora v nezaměstnanosti by se vypočítala na základě výdělku dosaženého v posledním zaměstnání/SVČ v ČR.

K čemu slouží formulář E301 / přenositelný dokument U1 / SED U002?  - potvrzení týkající se dob, které budou brány v úvahu pro poskytování dávek v nezaměstnanosti (čl. 67, 68 a 71 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71; čl. 80, 81, 82, 84 nařízení Rady (EHS) č. 574/72); (čl. 61, 62 nařízení EP a Rady č. 883/04; čl. 54 nařízení EP a Rady č. 987/09). - vystavují úřady práce příslušného státu Jestliže jste nezískal/a minimální stanovenou délku pojištění (zaměstnání), jež jsou zákonnou podmínkou pro přiznání dávek v nezaměstnanosti, podle právních předpisů státu, ve kterém žádáte o dávky v nezaměstnanosti, zohlední pracovní úřad, u kterého žádáte o dávky, doby pojištění (zaměstnání) získané dle předpisů jiného státu EU/EHP/Švýcarska. Např. § 39 zákona o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění, stanoví, že nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Pokud jste získal/a pouze 6 měsíců, úřad práce Vám uzná doby pojištění získané ve státech EU/EHP/Švýcarsku. Nemusí se jednat též o doby důchodového pojištění. Záleží na národní legislativě konkrétního státu. Tyto doby pojištění musíte úřadu práce doložit na formuláři E301/U1/U002. Žádost o formulář E301/U1 může podat žadatel sám; kompetentní instituce (úřad práce) nebo styčné místo žádá o formulář E301/U1/U002.

K čemu slouží formulář E303 / přenositelný dokument U2?  - potvrzení týkající se udržení nároku na dávky v nezaměstnanosti   (čl. 69 a 70 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71; čl. 83 a 84 nařízení Rady (EHS) č. 574/72)     (čl. 64 nařízení EP a Rady č. 883/04; čl. 55 nařízení EP a Rady č. 987/09) - vystavují úřady práce příslušného státu na základě žádosti uchazeče o zaměstnání při splnění všech podmínek Podstata transferu dávek v nezaměstnanosti spočívá v možnosti nezaměstnané osoby odejít hledat si práci do jiného členského státu EU/EHP/Švýcarska, zároveň si zachovat postavení uchazeče o zaměstnání a pobírat zde podporu v nezaměstnanosti, která mu byla přiznána ve státě, který opouští. Podmínky a rozsah transferu dávek v nezaměstnanosti - uchazeč o zaměstnání musí zůstat k dispozici úřadu práce před svým odjezdem po dobu nejméně čtyř týdnů poté, co se stal nezaměstnaným. Musí se registrovat do sedmi dnů po dni, kdy přestal být k dispozici úřadu práce ve státě, který opustil, jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce každého členského státu, do kterého přijede a podřídit se kontrolním procedurám, které tam existují. Maximální doba, po kterou je možno dávky exportovat, je tři /šest měsíců od doby, kdy dotyčná osoba přestala být k dispozici úřadu práce státu, který opustila (ovšem za předpokladu, že celková doba pobírání dávek nepřekročí podpůrčí dobu dle právních předpisů tohoto státu). Jestliže se dotyčná osoba vrátí do původního státu před uplynutím doby, po kterou má nárok na dávky, bude pokračovat její nárok na dávky podle předpisů tohoto státu. V opačném případě nárok ztrácí.

Koordinace dávek v nezaměstnanosti Nařízení a prováděcí nařízení na stránkách ČSSZ: http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/legislativa.htm Konsolidovaná verze Nařízení Rady a EP (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení http://www.mpsv.cz/cs/8189 Kapitola 6, článek 61 – 65 Nařízení 883/2004 Hlava III. Zvláštní ustanovení o různých druzích dávek, Kapitola V. dávky v nezaměstnanosti čl. 54 – 57 prováděcího nařízení 987/2009 Přílohy I. – XI. k oběma nařízením

Přehled příloh: Příloha 1 – Zálohy na výživné a zvláštní dávky při narození dítěte a při osvojení dítěte Příloha 2 – Ustanovení úmluv, které zůstávají v platnosti, a které se případně omezují na osoby, na něž se vztahují Příloha 3 – Omezení nároků na věcné dávky pro rodinné příslušníky příhraničních pracovníků Příloha 4 – Více nároků pro důchodce vracející se do příslušného členského státu Příloha 5 – Další nároky bývalých příhraničních pracovníků, kteří se vrátili do členského státu, ve kterém byli zaměstnáni nebo vykonávali samostatnou výdělečnou činnost Příloha 6 – Stanovení druhu právních předpisů, které mají podléhat zvláštní koordinaci Příloha 7 – Shoda mezi právními předpisy členských států v podmínkách vztahujících se ke stupni invalidity Příloha 8 – Případy, kdy se od poměrného výpočtu upouští nebo kdy se poměrný výpočet nepoužije Příloha 9 – Dávky a dohody umožňující použití článku 54 Příloha 10 – Zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky Příloha 11 – Zvláštní ustanovení o používání právních předpisů členských států

Změny v koordinaci dávek v důsledku Nařízení 883/2004 Sčítání dob pojištění se dotýká nejen dob pojištění ze zaměstnání, ale i činnosti osob samostatně výdělečně činných U přeshraničních pracovníků bude stát posledního zaměstnání kompenzovat státu bydliště náklady na dávky. Obvykle se jedná od dob 3 měsíců, ve výjimečných případech bude možné prodloužit až na 5 měsíců. Kompetentní instituce bude moci prodloužit dobu exportu dávky ze 3 měsíců až na 6 měsíců. Systém tzv. zprostředkované výplaty dávek institucí státem, kam nezaměstnaný odešel hledat práci, bude nahrazen výplatou dávky přímo oprávněné osobě a nikoli prostřednictvím instituce jiného členského státu.

Sociální politika v zemích EU Je na nejvyšší úrovni na světě Nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká za splnění podmínky potřebné doby pojištění a registrace na úřadu práce Za chudého se v EU považuje každý, jehož příjem je nižší než 60% částky odpovídající průměrné mzdy v zemi. Nejméně chudých je v ČR, Nizozemí a na Islandě, kde po obdržení všech státních dávek má příjem nižší než 60% mediánu pouze každý desátý člověk.

Švédsko – social welfare state Nejpropracovanější síť sociálních dávek je ve Švédsku. Úsilí o plnou zaměstnanosti a stát blahobytu Chudoba ve Švédsku klesá z 28% na 11%

Paušální nízké platby Nejméně aktivní v oblasti státních dávek jsou: Itálie, Španělsko, Řecko. Počet chudých se díky státním dávkám snižuje o 4% a chudý je po jejich obdržení každý pátý člověk. Nízké jsou dávky na Maltě, Kypru (většina státních plateb je stanovena v paušální výši, např. podpora v nezaměstnanosti, nemocenská)

Fixní podpora v nezaměstnanosti V některých členských zemích EU a OECD je podpora v nezaměstnanosti stejná pro všechny občany bez ohledu na to, jaké příjmy dosahovali před tím, než se stali nezaměstnanými. Fixní podpora v nezaměstnanosti je stanovena procentem z průměrného příjmu v národním hospodářství v daném roce. Př. Island, Irsko, Polsko, Velká Británie

Podpora v nezaměstnanosti v ČR Úprava je obsažena v zákoně o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění – text zákona na:http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx S účinností od 1. 1. 2009 došlo k výrazným změnám pro výplatu podpory v nezaměstnanosti, podpůrčí doba snížena o měsíc v každé kategorii Podpůrčí doba činí: 5 měsíců – osoby mladší 50 let 8 měsíců – osoby starší 50 let a mladší 55 let 11 měsíců – osoby starší 55 let

Podmínky nároku a výše podpory v ČR Základní podmínkou pro výplatu podpory v nezaměstnanosti je, že osoba musela být v době posledních 3 let před nárokem na výplatu podpory v nezaměstnanosti získat dobu sociálního pojištění v délce 12 měsíců Lze si vydělávat v zaměstnání, kde započitatelný příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tedy 4.000,- Kč Výše podpory je závislá na výši předchozího příjmu a délce pobírání podpory. Zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnancem, dle § 55 odst. 1b) zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění – podpora v nezaměstnanosti nenáleží

Výše podpory v ČR Výše: procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání. První 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2009 činí 13.307,- Kč, což je 56,5 % z průměrné mzdy za rok 2008 (která činila 23.542,- Kč).

Změny v podpoře v nezaměstnanosti pro rok 2011 - Vládní návrh zákona v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila dne 02. 11. 2010 sněmovní tisk č. 155 http://www.psp.cz/ Senát Parlamentu ČR schválil dne 12. 11. 2010 sněmovní tisk č. 363 http://www.senat.cz/ Po podpisu prezidenta změny budou účinné od 01. 01. 2011 Část pátá – změna zákona o zaměstnanosti: Vliv odstupného – podpora v nezaměstnanosti až po době odpovídající nároku na odstupné Vliv způsobu skončení pracovního poměru – výpověď ze strany zaměstnance či dohoda – jen 45 % průměrného výdělku (od 1.1. 2011) Nebude možné si přivydělávat, pokud uchazeč pobírá podporu v nezaměstnanosti.

Srovnání s dalšími zeměmi Podobně je tomu tak ve většině zemí EU. Starší občané mají při splnění zákonných podmínek nárok na podporu v nezaměstnanosti po delší dobu. Délka nároku pobírání podpory v nezaměstnanosti je odstupňována podle věku. Blíže viz příloha tabulka – srovnání zemí OECD. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace 33 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961 (zakládací dokument byl podepsán 14. prosince 1960) transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu. OECD koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. Mezi hlavní orgány OECD patří rada, složená z ministrů, coby zástupců členských zemí, dále výkonný výbor, sekretariát v čele s generálním tajemníkem a několik odborných komisí. Sídlem sekretariátu OECD je Château de la Muette v Paříži.

Další praktické případy: Pracoval/a jsem v zahraničí mimo EU/EHP/Švýcarsko. Bude úřad práce přihlížet k odpracovaným dobám při rozhodování o nároku na podporu, popř. co mám pro to udělat? Úřad práce zohlední tyto doby pojištění/zaměstnání pouze v případě, že bylo zaměstnání vykonáváno ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, která možnost započtení dob pojištění předpokládá. Jedná se o Ukrajinu, Chorvatsko, Srbsko, Černou Horu, Kosovo, Republiku Makedonie a Turecko. Předejte úřadu práce kopie dokumentů ze zaměstnání (pracovní smlouvu, doklad o ukončení zaměstnání, zahraniční číslo sociálního pojištění atd.) nebo je přímo zašlete na Ministerstvo práce a sociálních věcí, oddělení zahraniční zaměstnanosti, Na Poříčním právu 1, 128 01, Praha 2. MPSV pošle žádost o potvrzení dob pojištění na styčné místo příslušného státu. Odpověd bude posléze postoupena úřadu práce a ten potvrzené doby pojištění / zaměstnání při rozhodování o podpoře zohlední. http://www.mpsv.cz/cs/1304

Případy ve vazbě na důchodové pojištění: Bude se mi odpracovaná doba v jiném členském státě započítávat pro účely důchodového zabezpečení? Ve věcech důchodového pojištění se obracejte na Českou správu sociálního zabezpečení, http://www.cssz.cz/, +420 257 062 860 http://www.cssz.cz/templates/nejcastejsi-dotazy.aspx?NRMODE=Published&NRNODEGUID=%7b8ED70848-9A35-412A-B59C-084E76DE39A1%7d&NRORIGINALURL=%2fcz%2finformace%2fnejcastejsi-dotazy%2fnejcastejsi-dotazy-evropska-unie%2ehtm&NRCACHEHINT=Guest#eu07

Praktické případy ve vazbě na zdravotní pojištění: Musím se z českého zdravotního pojištění odhlásit ještě před odjezdem do jiného členského státu EU, kde budu teprve hledat práci? Ano, oznamte prosím ještě před odjezdem své zdravotní pojišťovně, že odjíždíte do zahraničí za prací. Pokud znáte datum zahájení výdělečné činnosti, sdělte toto datum Zdravotní pojišťovně/ZP. Pokud přesné datum ještě neznáte, domluvte se s pracovníky ZP, jakým způsobem ze zahraničí toto datum upřesníte. Po zahájení výdělečné činnosti vraťte Evropský průkaz zdravotního pojištění, který vám vystavila česká ZP. O vydání nového Evropského průkazu můžete požádat svou zahraniční pojišťovnu. Pro doložení výdělečné činnosti v zahraničí pak české zdravotní pojišťovně po návratu předložte formulář E104, který vám vystaví tamní pojišťovna. Pokud byste měl problém se zajištěním tohoto formuláře, předložte doklady, ze kterých budou vyplývat přesná data zahájení a ukončení výdělečné činnosti (výplatní pásky, potvrzení zaměstnavatele apod.) Centrum mezistátních úhrad / CMU, http://www.cmu.cz/, je styčným orgánem České republiky pro oblast zdravotní péče. Reprezentuje český systém zdravotní péče ve vztahu k celkem 35 státům. CMU http://www.cmu.cz/propojistence/castedotazy/48-obecneinformace/267-faq

Volný pohyb pracovních sil V současné době omezen, tzv. přechodné období 7 let Pracovníci z nově přijatých členských států EU nemohou volně žádat o práci v zemích dosavadní patnáctky (podobně tomu bylo i při přijetí Španělska a Portugalska) Omezení se týkají pouze přístupu na pracovní trh pro pracovníky Volné je poskytování služeb či svoboda usazování, studium, turismus

Další užitečné odkazy k sociálnímu zabezpečení v EU a daňovým záležitostem: Koordinace sociálního zabezpečení na úrovni EU:http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=26&langId=cs Přístup k právu EU – EUR-lex: http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm Zprávy o sociálním zabezpečení a praktické případy: http://www.tress-network.org/TRESSNEW/ Vracení daní a další užitečné informace o Velké Británii: http://www.britanie.co.uk/mkportal/modules/wiki/index.php/Vr%C3%A1cen%C3%AD_dan%C3%AD_v_Brit%C3%A1nii Vracení daní v ČR: http://www.vraceni-dani.cz/

Koordinace dávek ve specifických případech Přeshraniční pracovník – minimálně jednou týdně se vrací do členského státu bydliště, čl. 71 odst. 1 písm. i) a ii) Nařízení 1408/71, pouze ve státě bydliště může uplatňovat nárok na dávky v nezaměstnanosti, základem pro výpočet dávky je výdělek obdobný, tzn. výdělek jakého lze v obdobné profesi dosáhnou ve státě bydliště Atypický přeshraniční pracovník – po dobu svého posledního zaměstnání měl bydliště v jiném členském státě (čl. 1 Nařízení 1408/71 definuje bydliště jako středisko zájmů dané osoby, místo, kde má nejširší osobní a profesní vazby, rodinu, majetek, zajištěné bydlení apod.

Zcela nezaměstnané osoby, které nejsou přeshraničními pracovníky a které nebydlí ve státě posledního zaměstnání, mají právo volby -? Př. Osoba pracuje ve Velké Británii, bydlí v ČR. Přijde-li o práci, může si zvolit mezi VB a ČR. Zvolí-li si VB, musí se zaregistrovat u tamních služeb zaměstnanosti – regionální Job Centre, a splnit podmínky tamních právních předpisů. Pokud si to následně rozmyslí a bude chtít pobírat českou dávku, není možné ji pobírat ihned, ale až po 3 měsících, export britské dávky do ČR. Výše dávky – klasický přeshraniční pracovník čistě dle místa bydliště, atypický přeshraniční pracovník si volí místo, kde uplatní nárok a zároveň tím i určuje, podle čeho se určí výše dávky. Ve státě bydliště podle obdobného výdělku, ve státě posledního zaměstnání podle skutečných výdělků. Př. Atypický přeshraniční pracovník bydlí v ČR a pracuje v SRN, kde vydělává 1.000,- EUR měsíčně – dávka ve výši 50% předchozího výdělku, maximálně 500,- EUR, by mu tedy náležela v SRN. V ČR jako ve státě bydliště by mu náležela dávka určená podle obdobného výdělku za práci odpovídající druhu činnosti vykonávané v SRN, což je řekněme 15.000,- Kč. Výše podpory v nezaměstnanosti by tedy činila v ČR 50% z této částky, tedy 7.500,- Kč. Pokud si zvolí SRN, bude pobírat 500,- EUR, tedy asi 14.000,- Kč.

Běžný migrující pracovník -? Stabilní dlouhodobé zaměstnání i bydliště v jiném členském státě Dávky v nezaměstnanosti poskytuje stát posledního zaměstnání, který v případě potřeby vezme v úvahu doby zaměstnání/pojištění získané v jiném členském státě

Hledání zaměstnání v jiném členském státě - ? Osoba již nárok na dávky získala Musí existovat nárok na výplatu dávky Osoba musí být zaregistrována u služeb zaměstnanosti v členském státě po dobu nejméně 4 týdnů Osoba je povinna se do 7 dnů zaregistrovat u služeb zaměstnanosti v členském státě, kde hodlá hledat zaměstnání a podřídit se tamním pravidlům ohledně nezaměstnaných Výplatu dávek zprostředkovává stát, do kterého nezaměstnaná osoba odešla hledat práci, avšak ve výši, kterou uvedl kompetentní stát. Př. Osoba odcházející z ČR si hledat práci do Rakouska, se zaregistruje u rakouské instituce, která bude vyplácet dávku v české výši. Zprostředkovaná dávka vyplácená prostřednictvím subjektu v jiném státě. Lze maximálně po dobu 3 měsíců.

Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/ Děkuji za pozornost a přeji příjemný zbytek dnešního dne milí posluchači. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/