4. Přednáška Plasty, lepidla a nátěrové hmoty Kaučuky a silikony 4. Přednáška Plasty, lepidla a nátěrové hmoty

Polyvinylformal PVF Polykondenzace PVAL s formaldehydem Speciální lepidlo REDUX lepí dřevo dobré mechanické vlastnosti, odolává teplotám do 150 °C , dobré elektroizolační vlastnosti

Polyvinylbutyral PVB obchodní název butafol Mv 30 000 až 270 000 Výrobky: Lepidla velmi houževnatá, kombinace s fenolformaldehydovými lepidly pro lepení překližek pro vlhké prostředí, impregnace nepromokavých látek Folie PVB měkčené pro lepení skel-bezpečnostní skla automobily, folie bezbarvé, dobře průhledné, houževnaté nemění se vlastnosti za mrazu, tepelná odolnost do 130°C rozpustný v organických rozpouštědlech, zpracovámí vytlačováním nad 150°C Technologie obrábění: Obrábění tradičními kovoobráběcími procesy [4][5]

Polyvinylpyrolidon PVP Čirá bezbarvá hmota, rozpustná v organických rozpouštědlech Použití: lepidla, lepící pásky, laky na vlasy, náhrada za krevní sérum, apretační prostředky[4][5]

Polyakrylonitril PAN (PAC) CH2=CHCN -CH2 –CHCN- Lineární polymery Tg 180 až 220°C, orientace s prodloužením 100% Vlákna do 120 °C dobře snášejí teplotu Sítě, lodní plachty, vydrží ohýbání, při teplotě nad 350°C se rozkládají, vznikají netavitelné černé produkty uhlíková vlákna [4][5]

Silikony Silikony (nebo také polysiloxany) jsou anorganicko-organické polymery s obecným vzorcem , [R2SiO]n kde R je organický substituent. Kostra je tvořena řetězcem, ve kterém se střídají atomy křemíku a kyslíku. Organické skupiny jsou navázány na atomy křemíku. -R/Si > 2 silikonové oleje -R/Si = 2 kaučuky -R/Si< 2 pryskyřice t

Výborná odolnost proti teplu Malá závislost fyzikálních veličin na teple Hydrofobní charakter Nesmáčivost s většinou jinou polymerů Elektroizolační vlastnosti výborné Velmi nízké povrchové napětí (odpěňovače, povrchové struktury Chemická i fyzikální indiferentnost Jejich tepelná odolnost se pohybuje v intervalu −60 až + 180 °C (ve speciálních případech až +350 °C). Jsou odolné vůči UV záření a povětrnostním podmínkám. Další významné vlastnosti jsou vodoodpudivost a paropropustnost. [4][5]

Využití silkonů oleje a pasty (zdravotně nezávadné, vykazující velmi dobré tepelně vodivé a zároveň elektroizolační vlastnosti) např. malé množství silikonové pasty se používá na lepší chlazení mezi procesorem počítače a chladičem. Je výhodou, pokud tato pasta je tepelně vodivá ovšem zlepšení výkonu nastane, již po pouhém vytěsnění vzduchu pastou zpod procesoru. Emulze silikonových olejů, impregnace stanů, bund…

Jednosložkové tmely vulkanizující vzdušnou vlhkostí za normální teploty - tzv. RTV silikony (Room temperature vulcanizing), inertní pružný materiál složený z polysiloxanového polymeru, silikonového plastifikátoru a různých plniv či barviv. Vyrábějí se dva různé vulkanizační systémy (adiční a kondenzační). Dvousložkové kaučuky vulkanizující po přídavku katalyzátoru, pro výrobu pružných forem a k zalévání součástek hydrofobizační přípravky (po aplikaci odpuzují vodu laky (vysoce tepelně odolné) odpěňovače. [4][5]

Kaučuky Kaučuk je polymerní materiál přírodního nebo syntetického původu, vyznačující se velkou pružností, tedy schopností účinkem vnější síly se výrazně deformovat a poté opět zaujmout původní tvar. Je to tedy tzv. elastomer. Kaučuky jsou základní surovinou pro výrobu pryží, nesprávně označovaných i jako guma. Pryž vzniká z kaučuku vulkanizací, což je teplem a/nebo katalyzátory (urychlovači) podporovaná reakce vulkanizačního činidla (např. síry nebo sirných sloučenin). Ta vede ke vzniku disulfidických můstků mezi makromolekulami kaučuku a k tvorbě řídké trojrozměrné polymerní sítě.

Čím déle vulkanizace probíhá, tím více můstků vzniká, a tím je výsledná pryž tvrdší. Vulkanizací se obvykle zásadně zlepší vlastnosti kaučuků, např. pevnost v tahu, vratnost

Přírodní kaučuk Z chemického hlediska jde o cis-1,4-polyisopren. Z tropického stromu kaučukovníku brazilského (Hevea brasiliensis) se nařezáváním jeho kůry získává surový kaučuk (latex). Ten se upravuje srážením např. kyselinou mravenčí, pere vodou a suší na materiál zvaný krepa. Jeho dalšími úpravami (přídavkem plniv, dalších aditiv a vulkanizací) se vyrábí "přírodní kaučuk" čili přírodní pryž.

Syntetický kaučuk Vyrábí se polymerací nebo kopolymerací některých nenasycených uhlovodíků, může mít různé složení. Mezi nejběžnější typy patří: polybutadienové kaučuky, kopolymerní butadien-styrenové kaučuky, ethylen-propylenové kaučuky isoprenové kaučuky (jejich monomerem je isopren, tedy jsou chemickou obdobou přírodního kaučuku). Mezi syntetické kaučuky patří silikonové kaučuky, což jsou zesíťované polysiloxany, polychloropren a další halogenované kaučuky.

Z kaučuků na bázi uhlovodíků se pryž vyrábí přídavkem plniv, antioxidantů, vulkanizačních činidel a následnou vulkanizací. Prvními synteticky připravenými kaučuky byl polyisopren (1909 v Německu) polybudatien (1910 v Rusku). Významný byl i vynález butadien-styrenového kaučuku, který učinili němečtí chemici v roce 1935.

silikonové kaučuky