Ptáci Původ Stavba těla

Původ ptáků první ptáci v druhohorách před (140 – 150 miliony let) vývojové pokračování plazů (ptakoještěři a drobní dinosauři)‏ prapták Archaeopteryx

Archaeopteryx velikost holuba, má znaky plazů i ptáků znaky plazů: ozubené čelisti, plné kosti, dlouhý „plazí“ ocas, na křídlech 3 volné prsty s drápy, sternum bez hřebenu pro uchycení létacích svalů znaky ptáků: peří, křídla, let ale jen na krátké vzdálenosti

Vnější stavba těla Suchá kůže, pokrytá peřím Jedinou kožní žlázou je KOSTRČNÍ žláza (k promašťování pokožky) Přední končetiny přeměněny v křídla Zadní končetiny jsou prodlouženy v BĚHÁK, pokrytý rohovinou, holeň a stehno jsou schované v peří

Mají 4 prsty opatřené DRÁPY: (3 prsty směřují dopředu, 1 dozadu) Někdy jsou prsty spojeny plovací blánou

Variabilita v utváření ptačích noh rybák plovací noha krahujec spár (dravci)‏ kormorán veslovací noha vrabec kráčivá noha

potápka lemovaná noha žluna šplhavá noha ledňáček závěsná noha syndaktylní noha rorýs

Zobák jsou protáhlé čelisti je krytý rohovinou nejsou v něm zuby Zobáky jsou různého tvaru, podle druhu potravy

Druhy peří (kožní deriváty)

PEŘÍ Obrysové peří – na povrchu těla (to, co vidíme)

Obrysová pera jsou Krycí (na hlavě a na těle) Letky (na křídlech) Rýdovací (ocasní)

2. Prachové peří – je pod obrysovým, zahřívá a pomáhá udržovat stálou tělesnou teplotu (42◦C)

PELICHÁNÍ (přepeřování) = vyměňování peří

Vnitřní stavba těla Kostra – je pevná, lehká (1/10 hmotnosti)

4 – kostra zadní končetiny 5 – běhák 6 – hrudní kost s hřebenem 1 – ocasní obratle 2, 3 – pánev 4 – kostra zadní končetiny 5 – běhák 6 – hrudní kost s hřebenem 7 – klíční kosti – sáňky 8 – lebka 9, 10 – kostra horní končetiny 11 – lopatky 12 – kost krkavčí

Srovnání kostry přední a zadní končetiny ptáka a horní a dolní končetiny člověka

Kostra – páteř z obratlů, kostra horní a dolní končetiny, lebka, bezzubý zobák Kost hrudní s vysokým hřebenem – upínají se na ni létací svaly Velké kosti jsou uvnitř duté

Křídlo je připojeno k tělu pomocí kostí klíčních (sáňky), kosti krkavčí a lopatky

Anatomie

Vnitřní stavba těla TS - ústní dutina – hltan – jícen (rozšířený = VOLE) - žláznatý žaludek (působí trávicí šťávy) - svalnatý žaludek (rozmělnění potravy) - střeva - kloaka (trus vylučuje společně s močí, protože nemá močový měchýř)

DS Nosní otvory v zobáku Hrtan Průdušnice, průdušky (mezi nimi hlasové ústrojí SYRINX) Plíce Vzdušné vaky

NS a smysly - Mají vyvinutý mozek - Ze smyslů je nejlepší zrak a sluch Tělesná teplota je stálá (kolem 40◦C i více)

VS - nemají močový měchýř - odpadní látka kyselina močová - kašovitá moč - bílé povlaky na trusu

Rozmnožování a chování ptáků

Zápis odděleného pohlaví Ptáci jsou odděleného pohlaví (u některých pohlavní dvoutvárnost) samec samice Zápis odděleného pohlaví

Oplození je vnitřní Samice kladou vejce do hnízda

Mláďata se vylíhnou po různě dlouhé době zahřívání Vyklubou se pomocí vaječného zubu na zobáku

Stavba ptačího vejce vápenatá skořápka papírovitá blána poutko bílek zárodečný terčík žloutek vzduchová komůrka klikni

Postup rozmnožování 1. Vznik hnízdních párů (dočasné nebo trvalé) Námluvy ptáků = TOK (tokání) Námluvy končí oplozením

2. Stavba hnízda – v různých místech (v keřích, v dutinách…) - snášení vajec - zahřívání

3. Líhnutí mláďat Ptáci se dělí na - krmiví (mláďata krmí) - nekrmiví (mláďata nekrmí)

Mláďata krmivých ptáků – líhnou se holá, neopeřená, neschopná samostatné výživy V koutcích zobáků mají pestré zbarvení Dospělí je krmí natrávenou potravou z volete Např. vlaštovky, jiřičky

Mláďata nekrmivých ptáků – líhnou se opeřená prachovým peřím, vidí, samostatně se krmí Např. husy, kačeny, labutě, slepice

Ptačí tahy Je to stěhování ptáků (podle délky dne a nedostatku potravy) Ptáci tažní – každoročně se stěhují na jih a zase se vracejí, hnízdí u nás Ptáci stálí – neopouští hnízdiště u nás Ptáci potulní – po skončení hnízdění se potulují v širším území

Hnízdní parazitismus kukačky obecné Klade vejce do cizích hnízd a sama se o ně nestará