Třídění podle chemického složení NEROSTY Třídění podle chemického složení

A) PRVKY Kovy např. • zlato Au – plíškové, vzácně krychlové krystaly ( rýžování zlata na Otavě) • stříbro Ag – drátkové

Stříbrné drátky Plíšky zlata

ZLATO Přírodní zlato je jen málokdy ryzí, většinou obsahuje příměs Ag (1 – 15 %) a jiných prvků. Odrůdy zlata s 20 – 50 % stříbra jsou označovány elektrum. Krystalizuje v krychlové soustavě. Zlato se nejčastěji vyskytuje v podobě nepravidelných plíšků, tvoří keříčky a valounky (nuggety). Nejdokonaleji kujný a tažný kovový nerost. Zlato je chemicky netečné (tj. inertní, rozpouští se pouze v lučavce královské). tvrdost: 2,5 - 3 hustota ryzího zlata: 19,37 g . cm-3, s příměsemi se snižuje Zlato bývá vtroušeno do křemenných žil a vrostlé do pyritu na zlatonosných žilách. Druhotně bývá v říčních náplavech (rýžování). U nás jsou dřívější naleziště Jílové u Prahy, Nový Knín, Mokrsko, Příbram, řeka Otava, Kašperské Hory. Poslední těžba zlata u nás skončila kolem roku 1990 ve Zlatých Horách u Jeseníku. Ze světových ložisek je nejznámější Aljaška (Klondike, Bonanza), Sibiř, Ural (Berezovsk), Západní Austrálie (Calgoorlie), Brazílie (Belo Horizonte), USA (Appalačské pohoří, Kalifornie, Nevada, Colorado, Aljaška), Kanada, největší světová ložiska jsou v Jihoafrické republice. Význam Podklad měny, mincovnictví, klenotnictví, lékařství, technika (slitiny), mikroelektronika, chemické náčiní aj.

STŘÍBRO Stříbro je dokonale kujné, vynikající vodič tepla a elektřiny. bod tání: 916 °C tvrdost: 2,5 - 3 hustota: 10,1 - 11,1 g . cm-3 V ČR těžba v minulosti v dolech v Kutné Hoře, Příbrami, Jáchymově, Jihlavě. Světová naleziště stříbra jsou v Německu (Freiberg), Rusku (Ural, Sibiř), Mexiku, Peru, Bolívii, Chile, množství stříbra má USA (Hořejší jezero), Kanada, Francie. Význam Mincovnictví a klenotnictví, elektrotechnika, fotografie, optika, lékařství. Značná část stříbra se získává jako vedlejší produkt při zpracování olovnato-zinkových, zlatých a měděných rud, kde je vázáno na samostatné minerály nebo na galenit.

A) PRVKY 2. nekovy • síra S - žlutá, měkká (T=1-2,) u sopek • grafit C , měkký (T=1),otírá se o papír • diamant C, nejtvrdší nerost (T=10), vysoký lesk – drahý kámen (šperky), Jihoafrická republika

Síra

Grafit = tuha

Grafit (tuha) je nejrozšířenější přírodní modifikací uhlíku. Jeví výtečnou štěpnost. Barva černá až ocelově šedá, je neprůhledný. Vryp černý až šedočerný, u čistých odrůd silný kovový lesk. Lupínky jsou ohebné, lom rovný. Výborný vodič tepla a elektřiny. taví se při 2 800 °C bod varu: 4 250 °C chemicky velmi odolný typická anizotropní tvrdost: 1 - 1,5 hustota: 2,1 - 2,3 g . cm-3 Význam Používá se k výrobě žáruvzdorných tavicích kelímků, k nátěrům slévárenských forem, výrobě barviv, leštidel, gumy, mazadel, tužek, suchých baterií, elektrod, brzdových a spojkových obložení, slouží jako moderátor (pohlcovač neutronů) v jaderných reaktorech, atd.

diamant briliant Diamant

DIAMANT Diamant vzniká krystalizací uhlíku při vysokém tlaku (6,3 - 9,5 GPa) a teplotě (> 300 °C). V čistém stavu je diamant většinou bezbarvý, nebo slabě zbarvený: žlutavě, do červena, do zelena, do hněda, do šeda a do modra. Unikátní barvy jsou sytě modrá a sytě červená . Existují i černé diamanty . Vzdoruje všem kyselinám a tavidlům, je dobrý vodič tepla, špatný vodič elektřiny. Ve tmě třením fosforeskuje. Zahřátím ve vakuu na teplotu přes 1 000 °C mění se v grafit. Při nejvyšší známé tvrdosti v přírodě (tlakem a tahem vniká do všech hmot) je však naopak velmi křehký, nesnese úder (krystal lze zničit úderem kladiva). Význam Necelých 25 % je drahokamový materiál (diamantové šperky), převážná část se zužitkovává průmyslově (vrtání, řezání, broušení, leštění).

1. halogenidy B) SLOUČENINY sloučeniny halogenů Cl, F, Br, I -průsvitné, bezbarvé nebo zbarvené, mají malou hustotu, slabý skelný lesk • halit = sůl kamenná NaCl – krychlové krystaly, většinou bezbarvý, lehký, měkký (T=2), rozpustný ve vodě • fluorit (kazivec) CaF2 – často zrnitý, zbarvený žlutě, zeleně, fialově, křehký, T=4, ve vodě obtížně rozpustný

Halit = sůl kamenná

Fluorit

2. sulfidy B) SLOUČENINY - sloučeniny se sírou, významné rudy • pyrit FeS2 – s. krychlová, „kočičí zlato“, černý vryp, ruda železa, T=6, rezavě zvětrává, časté rýhy na krystalech • galenit PbS – stříbrošedý těžký, měkký (T=2,5), s. krychlová – krystaly často se zaoblenými hranami a rohy, křehký, nejdůležitější ruda olova

Pyrit

Galenit

TŘÍDĚNÍ NEROSTŮ PODLE CHEMICKÉHO SLOŽENÍ A) PRVKY 1. kovy • zlato Au – plíškové ( rýžování zlata na Otavě) • stříbro Ag – drátkové 2. nekovy • síra S - žlutá, měkká (T=1-2), dobře hoří - využití na zápalky, u sopek • grafit = tuha C , velmi měkký (T=1), otírá se o papír (píše) • diamant C, nejtvrdší nerost (T=10), vysoký lesk – drahokam, největší naleziště- Jihoafrická republika B) SLOUČENINY 1. halogenidy sloučeniny halových prvků Cl – chlor, F – fluor, B (brom), I (jód) • halit = sůl kamenná NaCl – krychlové krystaly, většinou bezbarvý, T= 2, rozpustný ve vodě • fluorit (kazivec) CaF2 – často zrnitý, zbarvený žlutě, zeleně, fialově, křehký, T= 4

2. sulfidy sloučeniny se sírou, významné rudy • pyrit FeS2 – s. krychlová, „kočičí zlato“, černý vryp, ruda železa, tvrdý (T=6) • galenit PbS – stříbrošedý těžký nerost, s. krychlová, měkký (T=2,5), ruda olova • sfalerit ZnS – hnědý až černý, s. krychlová, ruda zinku