Oceány

Rozložení vody na Zemi 97 % světový oceán (slaná voda) 1,7 % ledovce (sladká voda) 90 % Antarktida 8 % Grónsko 1,4 horské ledovce 1,7 % podzemní voda (sladká) zbytek jezera, řeky, bažiny, nádrže, organismy, atmosféra, atd. celkem 1 400 000 000 km3 vody

Světový oceán Tichý, Atlantický, Indický, Severní ledový, Jižní moře vnitřní × okrajová morfologie oceánů: šelf, kontinentální svah, oceánské dno, příkopy pojmy: ostrov, souostroví, poloostrov, záliv, průliv, průplav

Vlastnosti mořské vody slanost (salinita) – průměrně 36 ‰ ovlivněna výparem, srážkami, táním ledovců, přítoky říční vody, oceánskými proudy největší (46 ‰) × nejmenší (6 ‰) teplota ovlivněna zem. šířkou, slaností (zamrzá až při -1,7 °C a max. do hloubky 2-2,5 m) a hloubkou (v 1000 m 0 °C) jižní polokoule chladnější (kvůli Antarktidě) barva (modrá, zelená až načervenalá)

Atlantický oceán druhý největší na světě (106 mil. km2) Středoatlantský hřbet šelfová moře oceánské proudy obrovská vytíženost námořní dopravy velké přístavy (Rotterdam, Hamburk, New York, Houston, ...) znečištění

Tichý oceán největší oceán na Zemi (170 mil. km2) spojení s Atlantikem skrze Panamský průplav nejhlubší oceán (viz Mariánský příkop – 11 034 m) mohutné oceánské proudy rybářské velmoci (Japonsko, Čína, Chile, Peru) obchod hlavně v severní části cestovní ruch (Havajské ostrovy, Velikonoční ostrovy, Tahiti apod.) problém znečištění

Indický oceán třetí největší oceán na Zemi (76 mil. km2) z větší části na jižní polokouli omývá Afriku, Asii, Austrálii a Antarktidu velmi malá členitost a málo ostrovů nejvyšší slanost oproti ostatním oceánům hospodářsky málo využit problém pirátů

Severní ledový oceán nejmenší oceán na Zemi (14 mil. km2) pouze na severní polokouli největší šelfy a největší členitost pobřeží obrovská část celoročně pod ledem nejnižší slanost ze všech oceánů důležitost Severní mořské cesty (viz ledoborce)

Jižní oceán stanoven r. 2000 cca kolem 60. rovnoběžky obklopen tzv. Západním příhonem nejchladnější oceán na Zemi problém ker => nebezpečí pro lodě extrémně silné vlny

Problémy oceánů znečištění (odpady, havárie, chemické odpady, jaderná paliva, plasty, …) vznik mořských pouští

Polární oblasti Místa věčné zimy

Arktida oblasti za severním polárním kruhem příp. oblasti, kde teplota nepřekročí 10 °C v letních měsících pevninská oblast cca 30 %, zbytek oceánská podnebí obecně teplejší než na Antarktidě využití – rybolov, těžba ner. surovin (uhlí, ropa, zlato), severní mořská cesta obyvatelstvo – Inuité, Laponci, Čukčové problémy – oteplování, znečištění, nároky zemí

Antarktida nejchladnější oblast světa vysoko položený kontinent (průměrná výška 2194 m n. m.) ve skutečnosti archipelag obrovské nerostné bohatství (uhlí, ropa, měď, žel. ruda, diamanty, ... a především voda) křehkost přírodní rovnováhy

Antarktida objevena až r. 1841 (James Clark Ross) dobytí jižního pólu r. 1911 (Amundsen vs Scott) r. 1959 smlouva o Antarktidě r. 1991 smlouva o těžbě