BOUŘLIVÝ ROK 1848

POŽADAVKY REVOLUCE Snaha odstranit feudalismus = zrušit poddanství a robotu Rozvíjet tovární výrobu Vydání ústavy = zaručit lidem osobní svobodu Právo na budování národního ducha a samostatnost

REVOLUCE VE FRANCII 1848 Reformní bankety: protikrálovská shromáždění Cílem reforma volebního práva = snížit majetkový census 1848: král Ludvík Filip zakazuje banket, rušení národních dílen = povstání v Paříži a svržení krále Francie republikou Prosinec 1848 prezidentem zvolen Ludvík Bonaparte, populární synovec Napoleona

LUDVÍK NAPOLEON BONAPARTE 1851 Ludvík Bonaparte provedl státní převrat Plebiscit = nejprve rozšíření pravomocí, roku 1852 císařský titul 1852 – 1870 Ludvík vládne ve Francii jako císař Napoleon III. Francie opět monarchií

REVOLUCE V ITÁLII 1848 Italové proti Bourbonům na jihu a Habsburkům na severu Cíl: zbavit se cizích vládců a sjednotit Itálii pod nadvládou SARDINSKÉHO KRÁLOVSTVÍ KAREL ALBERT: král Sardinie, vydává ústavu Válka proti Rakousku: Karel Albert poražen, Habsburkové i Bourboni drží pozice v Itálii Viktor Emanuel II.: Syn Karla Alberta, směřuje k sjednocení Itálie

PSANÍ DO FRANKFURTU Který český historik napsal tento dopis? Kam byl tento člověk pozván a k jaké příležitosti? Jaký je jeho postoj k českému národu? Jaká je jeho reakce vůči pozvání a čím svůj postoj vysvětluje? Jak poukazuje na vztahy Čech a Německou říší v minulosti?

REVOLUCE V NĚMECKU 1848 SNĚM VE FRANKFURTU NAD MOHANEM: parlament řeší ústavu budoucí konstituční monarchie, cíl sjednocení Německa Velkoněmecká koncepce (všechny země Německého spolku – Rakousko a tedy i Čechy a Morava) Maloněmecká koncepce: pouze území německých států bez Rakouska a Čech

REVOLUCE V NĚMECKU Příklon k maloněmecké koncepci = Češi (Fr. Palacký) spojení s Německem odmítají, snaha Pruska omezit vliv Rakouska Koruna budoucího sjednoceného Německa nabídnuta pruskému králi Fridrichu Vilémovi IV. = ten odmítá korunu z rukou nižších vrstev Německo nesjednoceno, sněm rozehnán armádou = Posílen vliv Pruska

REVOLUCE V HABSBURSKÉ MONARCHII Rakouští Němci: lidé usilují o liberalizaci (zrušení cenzury a tajné policie) a o ústavu Čeští Němci: podpora Velkoněmecké koncepce připojení k Německu. Odmítají požadavky Čechů na zrovnoprávnění ČJ a NJ Maďaři: snaha o samostatnost Uher. Maďaři privilegovaná většina = Maďarizace ostatních národů (Slováci, Rusíni, Chorvaté, Srbové aj.) Národnostní požadavky ostatních odmítány

REVOLUCE V RAKOUSKU Březen 1848 povstání ve Vídni = odvolán Metternich, příslib ústavy a akceptování národnostních požadavků Čechů a Maďarů Uhry = velká autonomie, vydána neliberální ústava (vysoký volební census-volí pouze bohatí) další povstání a útěk císaře z Vídně Září 1848 zrušeno poddanství, robota a ostatní poddanské povinnosti

ABDIKACE FERDINANDA Císař chce ztlumit odpor v Uhrách = aby je ovládl, podporuje tamní nemaďarské národy Říjen 1848 poraženo krvavé povstání, císař utekl do Olomouce, ústavodárný sjezd do Kroměříže Ferdinand rodinou donucen abdikovat, nástup synovce Františka Josefa I. = ten chce revoluci potlačit

POSTOJ ČECHŮ 11. 3 1848 Svatováclavské lázně: petice císaři Více samosprávy pro české země Zrovnoprávnění češtiny s němčiny Zrušení poddanství a roboty Svoboda tisku, shromažďování a vyznání Červen 1848 slovanský sjezd = rakouská monarchie jako spolkový stát rovnoprávných národů: František Palacký chce více práv pro Čechy, ale v rámci Rakouské monarchie. Odmítá Německo

ZÁVĚR REVOLUCE František Josef I. chce revoluci potlačit 1849 Maďaři vyhlásili samostatnou republiku a 14. 4. 1849 sesadili Habsburky z uherského trůnu Srpen 1849 Maďaři poraženi, povstalci popraveni Březen 1849 rozehnán kroměřížský sněm = nová ústava neliberální, vysoký volební census