Osnova 5.Přednáška Kvasinkový genom

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vítejte ve světě buněčného cyklu
Advertisements

NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života.
Milada Teplá, Helena Klímová
Transkripce (první krok genové exprese)
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
Omnis cellula e cellula (každá buňka je z buňky)
Transkripce a translace
Buněčný cyklus je cyklus, kterým prochází eukaryotická buňka od svého vzniku po další dělení doba trvání cyklu se nazývá generační doba buněčný cyklus.
YEAST AND CANCER Nobel Lecture, December 9, 2001 LELAND H. HARTWELL.
GENETIKA EUKARYOTICKÉ BUŇKY
Projekt HUGO – milníky - I
AV ČR, Mendelovo muzeum a Vereinigung zur Förderung der Genomforschung pořádají další ročník Mendel Lectures které se konají v Agustiniánském.
Chromozóm, gen eukaryot
Buněčné dělení.
RNDr.Radek Trojanec, Ph.D. Laboratoř experimentální medicíny (LEM)
Struktura lidského genu
Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)
CYCLIN DEPENDENT KINASES AND CELL CYCLE CONTROL Nobel Lecture, December 9, 2001 Paul M. Nurse.
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková
Test pro kvintu B 15. prosince 2006
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_533.
Rozmnožování buněk.
Definice, typy mutací, mechanizmy vzniku a oprav
Klinická cytogenetika - metody
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Osnova 2.Přednáška Kvasinka jako modelová buňka/organismus Srovnání S.cerevisiae a S. pombe Výhody Nomenklatura, auxotrofie Vektory Genetické manipulace.
GENETICKÁ INFORMACE je informace, která je primárně obsažena v nukleotidové sekvenci v nukleotidových sekvencích jsou obsaženy následující informace: o.
Fyziologie reprodukce a základy dědičnosti FSS 2009 zimní semestr D. Brančíková.
EXPRESE GENETICKÉ INFORMACE Transkripce
Buněčné dělení Základy biologie
Biologie a genetika I..
Párování/mating S. cerevisiae
Saccharomyces cerevisiae
Transkripce a translace
Vstupy centrálních regulátorů: checkpoints – reakce na poškození a zpětná vazba.
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Osnova předchozí přednášky
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Souhrn 4. přednášky Genetické metody Plasmidy Integrace
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Replikace genomu Mechanismus replikace Replikace u bakterií Replikace u eukaryotnich buněk.
Práce s kvasinkami v laboratoři
Herpetické viry-úvod RNDr K.Roubalová CSc..
Metabolismus bílkovin biosyntéza
Genetický kód – replikace
TRANSKRIPCE DNA.
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
EU peníze středním školám
Struktura lidského genu
Rozmnožování buněk - meióza
Mitóza, Meióza Test pro kvinty podzim 2006.
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Lokalizace + chromatin Replikace Mutace, reparace Rekombinace
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze.
Buňka: životní projevy
Od DNA k proteinu - v DNA informace – geny – zápis ve formě 4 písmen = nukleotidů = deoxyribóza, fosfátový zbytek, báze (A, T, C, G) - DNA = dvoušroubovice,
1. Regulace genové exprese:
Buněčný cyklus buněčný cyklus (generační doba) - doba mezi dvěma mitózami (rozdělení buňky na dvě dceřinné) - velmi variabilní, podle typu tkáně.
NUKLEOVÉ KYSELINY Dusíkaté báze Cukry Fosfát guanin adenin tymin
Souhrn předchozích přednášek (relevantní pro tuto přednášku)
BUNĚČNÝ CYKLUS = cyklus eukaryotické buňky od jednoho dělení buňky
Haploidní Diploidní Tetra- … polyploidní (pivovarské kmeny)
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
Molekulární biologie (c) Mgr. Martin Šmíd.
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
Zdvojování genetické paměti - Replikace DNA
Využití bakteriofágů jako modelových organismů
Mitóza Nepřímé dělení Mitóza Je nejčastější způsob, kterým se dělí jádra tělních (somatických) buněk Období života buňky od jejího vzniku až po zánik.
Transkript prezentace:

Osnova 5.Přednáška Kvasinkový genom Základní prvky kvasinkového chromosomu Centromery Buněčný cyklus - segregace Kohesin Poškození a oprava DNA 26.11.2009 v 10hod – Dr. Hašek (cytoskelet)

Saccharomyces cerevisiae Základní prvky kvasinkového chromosomu Genom 12 Mbp na 16-ti chromosomech (chrIII=0.24 – chrXII=3Mbp) Krátké centromery a ARS (100bp) až 200 kopii rRNA (9kbp, chrXII), 262 tRNA, 40 snRNA, Geny (cca 6500) reprezentují 75% celkové sekvence (kompaktní) Redundantní (2000 genů duplikováno) – cca30% genomu vzniklo duplikacemi <5% genů (220) obsahuje introny (0.5% genomu), 3% Ty1-5 transposony (46% u člověka) Kondenzovaný/tichý heterochromatin: centromery, telomery a HMR/HML

Chromosom III (nejmenší) CEN=centromera ARS=autosomal replicating sequence TEL=telomery tRNA Ty transposony MAT a HML/HMR lokusy Heterochromatin: centromera telomery HMR a HML (MAT je aktivní určuje haplotyp) Proc. Natl. Acad. Sci. USA 94:5213-5218.

YAC (yeast artificial chromosome) Studium kvasinkových elementů chromosomů definovalo nezbytné části a délku: CEN, ARS, TEL minimální délka 50kbp (až 500kbp insert např. lidská genová banka pro HuGO 80000 klonů YAC (270kbp)

Centromera S. cerevisiae Chan et al., Trends in Cell Biol, 2005

Centromera S. pombe - Pouze 3 chromozomy (13 Mbp = 3.5, 4.6, 5.7) kondenzované chromozomy - geny pro heterochromatin (S.c. nemá) velké repetitivní centromery (40-100kb) a 1kb počátky replikace

siRNA silencing Carroll a Straight, Trends in Cell Biol, 2006 Reinhardt a Bartel, Science, 2002

Pozorování DNA/chromosomů u kvasinek Chromosomy jsou u kvasinek malé a těžko pozorovatelné – barvení DNA na fixovaných preparátech pomocí DAPI (4 ,6-diamidino-2-phenylindole) Použití centromerických proteinů-GFP (green fluorescenc protein) pro studium dynamiky chromatinu TetR-GFP represor se váže na TetO sekvence (operon) zaintegrované v přesně definovaném lokusu ChIP (chromatin immune precipitation) – specifické sekvence nebo „ChIP on CHIP“ Saccharomyces cerevisiae Schizosaccharomyces pombe Pozadí = mtDNA

DNA v průběhu buněčného cyklu S.cerevisiae zahájení tvorby pupene a duplikace SPB – začátek S fáze tj. replikace rozchod jaderných plaků na opačné póly – přechod z S do G2 fáze jádro se protahuje – začátek M fáze (u kvasinek se jaderná membrána nerozpadá) na začátku anafáze dochází k oddělení sesterských chromatid a jejich segregaci SPB-GFP barvení

Separace a segregace chromosomů (centromera-kinetochora=Ndc80-GFP + SPB=Cdc11-CFP) Image courtesy of Jonathan Millar, Division of Yeast Genetics, National Institute for Medical Research, London

Model separace chromosomů APC=anaphase promoting complex Uhlmann et al., Nature, 1999 TetR-GFP TetO Použití TEV proteasy Separasa-securin Cohesin komplex (SMC=structure maintenance of chromosome) SMC1, SMC3, Scc1 a Scc3

Kohesin „objímá” DNA SMC1 Scc1/Rad21 SMC3 Scc3 Hearing et al, 2002, Mol Cell Použití fůzních proteinů při studiu kohese sesterských chromatid SMC3-Scc1-Frb + SMC1-FKBP12 (váží rapamycin) Gruber et al., Cell, 2006

Vstup DNA přes opačný konec než uvolnění Gruber et al., Cell, 2006 Uzamčení je pro buňku letální

Kohesin napomáhá při opravě dvou-řetězcových zlomů v G2/M fázi Lowdens a Toh, Current Biology, 2005

Poškození DNA V pondělí 23.11.2009 – J.E.Haber Studium kvasinek po ozáření … rad mutanty (např. RAD21, RAD50, RAD51) Ionizující záření generuje především DSB (double-strand break) UV záření modifikuje nukleotidy tzv. TT-dimery Chemická činidla/mutageny modifikuji nukleotidy – mají za následek změnu genetické informace MMS (methyl methan sulfonat) – (např. MMS21) Alkylační činidla (např. EMS = ethyl methan sulfonat), ROS (reactive oxygen species) HU (hydroxy urea) blokuje replikaci – v mutantách dochází ke kolapsům replikační vidlice (např. HUS1) => DSB

Opravné mechanismy Dvoj-řetězcové zlomy (DSB) homologní rekombinace (HR) – v přítomnosti homologů (tj. sesterské chromatidy v G2 fázi) nehomologní spojování konců (NHEJ) – v G1 fázi Jednořetězcové zlomy, modifikace nukleotidů Přímé opravy (specifické enzymy) Vystřihování poškozeného úseku (BER, NER – excision repair) Opravy chybného párování MMR – mismatch repair (MSH1-6, MLH1-3) Speciální polymerázy (TLS – translesion synthesis)

Lisby a Rothstein, DNA repair, 2009 Oprava DSB Lisby a Rothstein, DNA repair, 2009