Vnitrodruhové vztahy Reifová a Munclinger – Evoluční genetika (ZS)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Statistické metody pro testování asociace genů a nemocí
Advertisements

Genetické polymorfismy v kriminalistické historii
Fylogeografie Studuje geografickou strukturaci populací Navazuje na evoluční biologii, ochranu živ. prostř., taxonomii.
Mgr. Iva Martincová UBO AVČR v.v.i. Studenec Masarykova univerzita
Co je to genetika a proč je důležitá?
Polymorfismy DNA a jejich využití ve forenzní genetice
Genetické algoritmy. V průběhu výpočtu používají náhodné operace. Algoritmus není jednoznačný, může projít více cestami. Nezaručují nalezení řešení.
Získání dat Sběr vzorků Izolace DNA
MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE
Taxonomie x1, y1, z1 = plesiomofie
MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE Zkouška Součásti zkoušky: Písemná část (5 příkladů) – maximální zisk 10 bodů - k ruce můžete mít jakékoli materiály - kalkulačka.
Markery asistovaná selekce
Stránky o genetice Testy z genetiky
Genetika populací, rodokmen
Teoretické základy šlechtění lesních dřevin Milan Lstibůrek 2005.
Imunologické, mikrosatelity, SSCP, SINE
Stanovení genetické vzdálenosti
Projekt HUGO – milníky - I
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“
Genetická diverzita hospodářských zvířat
Genetické algoritmy [GA]. Historie:  1960: I. Rechenberg – první odborná práce na toto téma „Evolution strategies“  1975: John Holland – první genetický.
Markery asistovaná selekce - MAS
Populační genetika.
STRATEGIE MOLEKULÁRNÍ GENETIKY
Struktura lidského genu
Použití molekulárních znaků v systematice
BIOLOGIE ČLOVĚKA Tajemství genů (28).
GENETICKÁ A FENOTYPOVÁ
 VZNIK GENETICKÉ PROMĚNLIVOSTI = nejdůležitější mikroevoluční
Ochrana rostlinného a živočišného genofondu
Výpočty rizik monogenních chorob
Polymorfismus lidské DNA.
Nukleové kyseliny Přírodní látky
HW model: jedna zcela izolovaná populace  populace často rozděleny do subpopulací genetická výměna mezi lokálními populacemi = tok genů (gene flow) A.
Genový tok a evoluční tahy
Výzkum migrací Výzkum migrantních populací jde ruku v ruce s výzkumem etnogeneze jednotlivých národů a kolonizací různých oblastí světa v minulosti. Můžeme.
Analýza populační variability a struktury
„AFLP, amplified fragment length polymorphism“
Ziheng Yang Bill Pearson Aidan Budd Nick Goldman.
GENETIKA.
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Základní typy genetických chorob Marie Černá
GENETIKA.
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Ildikó Németh, Marek Motola, Tomáš Merta
Praktikum z genetiky rostlin JS Genetické mapování mutace lycopodioformis Arabidopsis thaliana Genetické mapování genu odolnosti k padlí.
Genetické poruchy - obecně
Exonové, intronové, promotorové mutace
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Úvod do genetiky – Mendelovská genetika Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10 /2 Šablona: III/2 Inovace.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Vazba genů – teoretický základ Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10/7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění.
MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE Zkouška Součásti zkoušky: Písemná část (5 příkladů) – maximální zisk 10 bodů - k ruce můžete mít jakékoli materiály - kalkulačka.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Genetika populací – teoretický základ Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10 /13 Šablona: III/2 Inovace.
Projekt HAPMAP Popis haplotypů
NEPOVINNÝ ESEJ Rozsah textu 2-3 strany, důraz na metodiku Prezentace 10 min. ( po přednášce) Proč ho psát? Získáte 4 body ke zkoušce Bodování.
Nepřímá DNA diagnostika
Exonové, intronové, promotorové mutace
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Genetika Přírodopis 9. r..
- váhy jednotlivých studií
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
genetika gen -základní jednotka genetické informace geny:
GENETICKÁ A FENOTYPOVÁ
Fylogenetická evoluční analýza
NEPOVINNÝ ESEJ Rozsah textu 2-3 strany, důraz na metodiku
Praktikum z genetiky rostlin
Genetická variabilita populací lipana podhorního a možné příčiny zkrácení skřelového víčka Ing. Vojtěch Kašpar, Ph.D
Dominika verešová Kateřina Sapáková
Jak získáváme znaky pomocí sekvenace unikátních lokusů
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
Transkript prezentace:

Vnitrodruhové vztahy Reifová a Munclinger – Evoluční genetika (ZS) Černý a Čížková – Evoluční genetika člověka (ZS)

MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE Zkouška Součásti zkoušky: Písemná část (5 příkladů) – maximální zisk 10 bodů - k ruce můžete mít jakékoli materiály - kalkulačka sebou Ústní část – maximální zisk 10 bodů Nepovinný esej (2-3 strany) a jeho 10 min. prezentace (12. 1. od 13:00) – 4 body Hodnocení: 11-13 bodů – dobře 14 – 17 bodů – velmi dobře 18 a více - výborně

Mikrosatelity

RESTRIKČNÍ ANALÝZY VNTR – Variable Number of Tantem Repeats Využívá polymorfismus v počtu kopií tandemových repetic – minisatelitů (10-60 nt). Tento polymorfismus je velmi variabilní i mezi jedinci téhož druhu. Celkovou DNA naštípeme restrikční endonukleázou, která neštěpí uvnitř minisatelitu. Naštípanou DNA přeblotujeme na membránu a hybridizujeme se značenou próbou proti minisatelitu, pokud chceme zviditelnit všechny lokusy (obrázek v pravo), nebo proti minisatelitu a unikátní sekvenci v sousedství, pokud chceme zviditelnit jen jeden lokus (obrázek dole).

FORENZNÍ GENETIKA

IDENTIFIKACE

URČOVÁNÍ RODIČOVSTVÍ Stejně jako v případě identifikace se používají obvykle mikrosatelity a VNTR (minisatelity). Po odečtení znaků pocházejících od matky (M) musí ostatní znaky pocházet od otce (Pα nebo Pβ). Pravděpodobnost otcovství se vypočte na základě těchto znaků stejně jako v případě identifikace jedince.

HUSICE SNĚŽNÁ

RUSKÁ CARSKÁ RODINA Car Mikuláš II a jeho rodina – carevna Alexandra a děti Olga, Tatiana, Maria, Anastasia a carevič Alexej.

MT DNA, CONTROLNÍ OBLAST Kontrolní oblast (D-loop) nejpolymorfnější objast mtDNA

HAPLOTYPY MT SE VZTAHUJÍ NA STANDARD „CAMBIDGE“ Rogaev 2008 PNAS

Frekvence obvyklejšího haplotypu D loop cara (C) = 0,08% Frekvence haplotypu D loop carevny = 0.05% Pravděpodobnost, že to nejsou Romanovci, ale náhodní lidé = 0,08 * 0,05 = 0,004 %

RUSKÁ CARSKÁ RODINA 4*1012 80*1012 Coble 2009 Pravděpodobnost, že vzorek je potomken cara a carveny / pravděpodobnost, že je nepříbuzný = 4*1012 80*1012 Coble 2009

RUSKÁ CARSKÁ RODINA 17 mikrosatelitních lokusů na Y chromozomu ukázalo příbuznost Cara Mikuláše, careviče Alexeje a Andreje Andrejeviče Romanova (Californie) ukázalo naprostou shodu. Mezi 10 243 haplotypy Y chromozomu v databázi YHDR nebyl ani jeden shodný s tímto haplotypem. Coble 2009

RUSKÁ CARSKÁ RODINA Coble 2009

Vnitrodruhové vztahy Reifová a Munclinger – Evoluční genetika (ZS) Černý a Čížková – Evoluční genetika člověka (ZS)

ANALÝZY VNITRODRUHOVÝCH VZTAHŮ VYŽADUJÍ JINÉ PŘEDPOKLADY U mezidruhových vztahů porovnáváme fixované substituce, u vnitrodruhových vztahů si všímáme mutací a jimi vzniklých polymorfismů Vnitrodruhové vztahy nejsou hierarchické Sledované markery jsou obvykle málo divergentní Ancestrální sekvence se stále vyskytují v populaci Vztahy obsahují multifurkace – jeden předek dá vznik více potomkům Časté spojování linií (rekombinace)

PŘÍSTUPY K ANALÝZE TĚCHTO VZTAHŮ JSOU RŮZNÉ HAPLOTYP: polymorfismy sdruženy na úseku DNA Posada a Crandal 2001

PŘÍSTUPY K ANALÝZE TĚCHTO VZTAHŮ JSOU RŮZNÉ Posada a Crandal 2001

Statistical parsimony Určíme pravděpodobnost P1, že haplotypy odlišné v jednom znaku vznikly jednou substitucí (není přítomná saturace). Pokud je P1> 95%, což je velmi pravděpodobné, spojím haplotypy lišící se v jednom nukleotidu do stromu/sítě. Pokusí se vyřešit anastomózy tím, že odhalí případné rekombinace Určíme pravděpodobnost P2, že haplotypy odlišné ve dvou znacích vznikly jednou substitucí (není přítomná saturace). Pokud je P2> 95%, spojím sítě z kroku 2 a nezařazené haplotypy lišící se ve dvou nukleotidech do stromu/sítě. Na spojkách bude vyznačený neexistující mezistupeň. Opakuji postup dokud je pravděpodobnost nepřítomnosti saturace > 95%. Pokud ji přesáhne nechám zbylé haplotypy či sítě nepřipojené nebo je spojím s vědomím, že mutací mohlo být více. Program TCS http://darwin.uvigo.es/software/tcs.html

TEORIE KOALESCENCE Rosenberg a Norgborg 2002

KOALESCENČNÍ BOD MRCA – most recent common ancestor Jedinec v minulosti, který nesl společného předka zkoumaných alel lokusu. Každý nerekombinující lokus má takový bod na různých místech v historii populace.

Gene tree vs. species tree Rosenberg a Norgborg 2002

MT DNA, CONTROLNÍ OBLAST Kontrolní oblast (D-loop) nejpolymorfnější objast mtDNA

ADAM A EVA Mitochondriální Eva = MRCA pro současnou mt DNA žila zhruba před 100-234 tis. lety ve východní Africe. Adam pro Y chromosom = žil tamtéž před zhruba před 100-156 tis. lety.

EVINY „DCERY“

EVINY „DCERY“ V EVROPĚ Statistical parsimony network

VNITRODRUHOVÁ FYLOGENEZE SEXUÁLNÍCH DRUHŮ – rekombinující lokus Jedinec má dva rodiče Díky segregaci a rekombinaci dochází k míchání alel Každý lokus je směsí úseků, které mají svoji unikátní historii Posada a Crandal 2001

VNITRODRUHOVÁ FYLOGENEZE SEXUÁLNÍCH DRUHŮ Na distribuci alel v populaci má vliv jednak náhodný mutační proces, ale také genealogie, kterou neznáme. Různé lokusy a jejich části mají různé genealogie a koalescenční body. Likelihoodovská funkce ve fylogenetice: L = P(D|T,μ) Likelihoodovská funkce při koalescenčním modelu. L se sčítá pro všechny možné genealogie a do hry vstupují i populačně genetické parametry α. Ty nás zajímají více než strom: Rosenberg a Norgborg 2002 L=Σ P(D|T,μ) P(T, α) T

PRO URČENÍ PŮVODNÍ POPULACE JE POTŘEBA ZJISTIT GENEALOGIE VÍCE LOKUSŮ Navíc je třeba brát v potaz další faktory ovlivňující šíření alel jako je migrace, různá velikost populací, vliv přírodního výběru atd. Rosenberg a Norgborg 2002

KONEC