Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Irena Svobodová Gymnázium Na Zatlance
Advertisements

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak,
ZÁKLADY DĚDIČNOSTI Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním.
GENETIKA MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ
Genetika eukaryotní buňky
Genetika člověka.
GENETIKA – VĚDA, KTERÁ SE ZABÝVÁ PROJEVY DĚDIČNOSTI A PROMĚNLIVOSTI
GENETIKA NUKLEOVÉ KYSELINY DNA, RNA
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
Co je to genetika a proč je důležitá?
Nukleové kyseliny AZ-kvíz
GENETIKA POHLAVNÍ CHROMOZÓMY
Stránky o genetice Testy z genetiky
Opakování 1. K čemu slouží DNA? 2. Kde jsou umístěny chromozomy?
GENETIKA EUKARYOTICKÉ BUŇKY
Základy genetiky Role nukleových kyselin DNA – A,T,C,G báze
1 Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_BIOLOGIE 2_20 Tematická.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Autor: ING. EVA ŠÍDOVÁ Název:VY_32_INOVACE_621_GENETIKA Téma:ZÁKLADNÍ GENETICKÉ POJMY Číslo.
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Dědičnost základní zákonitosti.
Genetika.
Chromozóm, gen eukaryot
Buněčné dělení.
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/ Autor: Mgr. Kateřina Čermáková Datum: Cílový ročník: 8.
Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Autor: Mgr. Tomáš Hasík Určení: Septima, III.G
 Biologie 19. století má dvě hvězdy první velikosti : Darwina a Mendela.
BIOLOGIE ČLOVĚKA Tajemství genů (28).
Genetika.
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Fyziologie reprodukce a základy dědičnosti FSS 2009 zimní semestr D. Brančíková.
Nukleové kyseliny Přírodní látky
GENETIKA.
TERCIE 2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
GENETIKA.
Autozomální dědičnost
Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková
PRIMA 2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
PROVĚRKY Převody jednotek času.
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Rozklad čísel 6 – 10 – doplňování varianta A
Dělení lomených výrazů
Genetické poruchy - obecně
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Úvod do genetiky – Mendelovská genetika Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10 /2 Šablona: III/2 Inovace.
VY_32_INOVACE_15_PR_ZÁKLADY GENETIKY Základní škola, Moravský Krumlov, náměstí Klášterní 134, okres Znojmo, příspěvková organizace.
Ch_060_Nukleové kyseliny Ch_060_Přírodní látky_Nukleové kyseliny Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Dědičnost vázaná na pohlaví – příklady k procvičování Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10/10 Šablona:
Vazba genů I Autor: Mgr. Jitka MaškováDatum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková organizace
Genetika Přírodopis 9. r..
3. Mendelovy zákony.
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
VY_32_INOVACE_19_28_Genetika
genetika gen -základní jednotka genetické informace geny:
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA
JAK LZE VYSVĚTLIT ELEKTROVÁNÍ TĚLES
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Výukový materiál VY_52_INOVACE_22_ Nukleové kyseliny
Genetické zákony.
VY_32_INOVACE_PŘČL.15 Autor: Mgr. Jitka Žejdlíková
Rozklad čísel od 1 do 10 Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným.
Genetika.
Genetika.
B a r v y Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Autor : Mgr. Terezie Nohýnková Vzdělávací oblast : Člověk a příroda
Procenta % Prezentace je zaměřená na procvičování procent užitím trojčlenky. Obsahuje celkem řešených 15 příkladů. Mgr. Eva Černá, Plzeň Autor © Eva Černá.
Tvary – přiřazování Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Genetika. Pojmy: dědičnost genetika proměnlivost DNA.
Transkript prezentace:

Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům? A jak k tomu vlastně může dojít? = ? X Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. obr. autor

GENETIKA – nauka o dědičnosti Zakladatelem nauky o dědičnosti byl moravský kněz, později opat - Johann Gregor Mendel (1824 – 1884). Ze svého studia křížení hrachu formuloval tři základní genetické zákony. Jeho práce však byla plně doceněna až po jeho smrti. http://cs.wikipedia.org/wiki/Gregor_Mendel http://openphoto.net/gallery/image.html?image_id=21860&hints=Flower__Flowers__Nature__Canon__Rebel_XS

Kyselina deoxyribonukleová, zkráceně DNA Kde je vlastně sídlo dědičnosti? buňka A T Stavební kameny DNA – nukleotidy, obsahující nukleové báze (adenin, tymin, cytosin, guanin a uracil) C G jádro buňky Kyselina deoxyribonukleová, zkráceně DNA chromozom Lidská buňka jich má 46 (23 párů) Tvar dvojité šroubovice obr. autor

DNA A B C DNA je složená z úseků (GENŮ), nesoucích informaci o určitém znaku (např. barva očí, tvar ušního lalůčku). Stejný gen (např. pro barvu očí) ale může mít různé varianty = ALELY (např. hnědá barva očí, modrá barva očí) Stejný GEN, určující barvu očí A a Různé ALELY stejného genu (A - hnědé oči, a - modré oči)

Naprostá většina buněk (kromě pohlavních) obsahuje ve svých jádrech páry (dvojice) chromozomů – jeden od otce, druhý od matky. Nesou stejné geny, které mohou mít různé alely těchto genů. O tom, která alela je aktivní (jakou skutečnou barvu očí má potomek), rozhoduje dominance alel. Dominantní alela (A) vždy převládne nad alelou recesivní – podřízenou (a). Kombinace alel AA a Aa znamenají hnědé oči u potomků. Chromozom od otce nese alelu pro hnědé oči. Tato alela je dominantní. A A A A a A a = Chromozom od matky nese alelu pro modré oči. Tato alela je recesivní. Modré oči mají pouze potomci s kombinací alel aa. a a a =

1) Jedinec, který má znak určený stejnými alelami (dominantními či recesivními), se nazývá HOMOZYGOT. a a A A 2) Jedinec, který má znak určený jednou dominantní a jednou recesivní alelou, se nazývá HETEROZYGOT. A a

Nepohlavní rozmnožování Jak ale ve skutečnosti dochází k přenosu genetické informace? Záleží na tom, o jaký typ rozmnožování se jedná. Nepohlavní rozmnožování Pokud se buňka množí nepohlavně (například dělením), je situace jednoduchá. Nově vzniklí jedinci jsou geneticky totožní s buňkou mateřskou, protože od ní dostali přesně ty samé dědičné informace, jaké měla ona.

Pohlavní rozmnožování Při pohlavním rozmnožování však nový jedinec nevzniká dělením buňky, ale naopak splynutím dvou pohlavních buněk (například vajíčka a spermie). Protože však musí zůstat zachován celkový počet chromozomů, obsahují pohlavní buňky jen jednu sadu chromozomů (z každého páru jen jeden). Splynutím dvou pohlavních buněk se pak obnoví původní počet chromozomů. Vznik pohlavních buněk Pohlavní buňky (v pohlavních orgánech) Tělní buňky Dělení - meióza

Schéma pohlavního rozmnožování Nový jedinec (oplozené vajíčko) meióza Tělní buňky samičí Pohlavní buňky samičí - vajíčka oplození meióza Tělní buňky samčí Pohlavní buňky samčí - spermie embryo dítě Dospělý jedinec

Závěr: Proč jsme tedy podobní rodičům? A jak k tomu může dojít? Protože celé naše tělo je vytvořeno podle stavebního plánu zakódovaného v molekule DNA, umístěné v chromozomech v jádře každé naší buňky. Chromozomů jsou v tělních buňkách dvě sady – jedna pochází od otce a druhá od matky. A jak k tomu může dojít? Pohlavní buňky našich rodičů (vajíčko a spermie) obsahují každá jednu sadu chromozomů s kompletní DNA. Při oplození vajíčka dojde ke zdvojení sad chromozómů a vzniku embrya, které se nadále vyvíjí s genetickou informací od obou rodičů.