Indie Uč. str. 137 - 140
Učebnice str. 137
Přírodní podmínky a zemědělství téměř samostatný subkontinent Himálaj – ochrana před suchými větry, dostatek srážek řeky Ganga, Indus, Brahmaputra vhodné podmínky pro zemědělství (vzorem Mezopotámie) a říční dopravu pravidelné záplavy, obilí, sezam, bavlna, rýže, luštěniny chov koní, ovcí, hovězího dobytka, kráva se stane posvátnou
Státní útvary v Indii 3. tis. př.n.l. první vyspělá města podle jednotného plánu – pravoúhlé ulice, vyvýšený hrad nebo citadela, podhradí kolem 1500 př.n.l. nájezdy indoevropských árijských kmenů – podmanění indic. kmenů – vznik státu na SV podél Gangy žádný velký stát 4. stol. př.n.l. – vpád Alexandra Makedonského otevření obchodních cest na západ – bavlněné, lněné, vlněné látky, drahokamy
Říše krále Ašóky centralizovaná říše až po odchodu Makedonců 3. stol. př.nl. - modrý král Ašóka - vládl bez násilí, války zemi vyčerpávají dobročinná a prospěšná činnost – nemocnice, léčivé rostliny, stavební činnost královy výnosy tesány do kamenných sloupů zdobených lvy zánik indické říše až pod náporem Hunů v 6. stol.
Náboženství hinduimus – mnoho bohů Brahma (stvořitel) Višna(udržovatel) Šiva (ničitel a znovustvořitel) reinkarnace – narození duše v novém těle (podle toho, jak člověk žil) budhismus – snaha od dosažení nirvány – stavu úplné blaženosti pomocí meditace
Společnost příchod árijských kmenů - společenské vrstvy – varny, přísně oddělené po celý život původní obyv. – nejnižší varna Árijci – 3 varny: kněží a vzdělanci, velmožové náčelníci a válečníci, zemědělci obchodníci a řemeslníci
Jazyk, písmo a literatura Árjové = Indoevropané – indoevropské jazyky – např. hindština písmo – znalost již ve 3. tisíciletí – nebylo vyluštěno několik druhů písma védy – nejstarší literární památky – vědomost a pověsti sanskrt – nejstarší literární jazyk
Věda vysoká úroveň matematiky a astronomie desetinná soustava, nula přesný výpočet délky slunečního roku, Země se točí kolem osy, zatmění Měsíce