Prokaryotická buňka.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Prokaryotická buňka VY-32-INOVACE-BIO-120
Advertisements

1.E Biologie.
MORFOLOGIE BAKTERIÍ.
STRUKTURA BUŇKY.
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
BUŇKA 1 Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
EUKARYOTA.
Systém organismů.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Prokaryota.
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Prokaryotická buňka.
Biologie E
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Buněčné organely.
Buňka.
Základy přírodních věd
Tamara Komárová, Kristýna Hajíčková
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
Eukaryotická buňka.
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_527.
ZÁKLAD VŠECH ORGANISMŮ
Prokaryota vs. Eukaryota
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_526.
Buňka.
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
EUKARYOTA.
B U Ň K A.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
POVRCHY ROSTLIN Stavba rostlinné buňky
Tematická oblast: laboratorní a terénní cvičení
Základní struktura živých organismů
BUŇKA.
Stavba Význam v přírodě a pro člověka
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
Základní struktura živých organismů
Semiautonomní organely a cytoskelet
Stavba lidského těla.
BUŇKA.
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Neboli BUNĚČNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE. Čím se zabývá cytologie? Druhy, tvar a velikost buněk = morfologie Vnitřní stavba, druhy organel = anatomie Pochody.
PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Zopakujte si z minulé hodiny: Co typické pro prokaryotickou buňku? Tvar oválný a stálý Velikost kolem1-2  m Vývojově starší Nemá.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA.
BUŇKA – základ všech živých organismů
Buňka JE ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKOU
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
Buňka  organismy Látkové složení.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Šárka Svobodová Název materiálu:
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Nukleové kyseliny Charakteristika: biopolymery
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje BUŇKA VY_32_INOVACE_23_461 Projekt.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov
Bakterie Nikola Klaclová.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Živočišná Buňka.
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
VY_52_INOVACE_24_Buňka rostlinná a živočišná
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky
4. Buňky.
Botanika Rostlinná Buňka.
Eukaryotní buňka Marcela Petrová 3.B
AUTOR: Mgr. Radoušová Marcela
Transkript prezentace:

Prokaryotická buňka

Obecná charakteristika pro (před), karyon (jádro) pouze jednobuněčné organismy protoplast – živý obsah tvar: kulovitý, tyčinkovitý velikost: 1 – 2 µm rychlý metabolismus

Chemické složení Anorganická složka Organická složka Biogenní prvky: C, O, N H, P, S Voda Organická složka Bílkoviny (proteiny) Lipidy Polysacharidy Nukleová kyselina

Prokaryotické organismy Archea Bakterie Sinice + aktinomycety, mykoplazmata, rickettsie, chlamydie

Stavba jednodušší než u eukaryot neobsahuje mitochondrie a plastidy

Schéma prokaryotické buňky

A) BUNĚČNÝ POVRCH 1. BUNĚČNÁ STĚNA 2. CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA

Buněčná stěna = tuhý pórovitý obal složení: peptidy (peptidoglykan, murein, pseudomurein), bílkoviny, polysacharidy permeabilní (propustná) funkce: stálý tvar buňky, mechanická a chemická ochrana

Typy bakterií dle Gramova barvení buněčné stěny Grampozitivní (G+) b. stěna je silná, tzn. můžeme ji obarvit Gramnegativní (G-) b. stěna je tenká a na její vnější stranu přisedá ještě jedna lipoproteinová membrána, tzn. nemůžeme ji obarvit

Cytoplazmatická membrána = dvojitá vrstva fosfolipidů + bílkoviny polopropustná (semipermeabilní) jediný membránovitý útvar u bakterií je plastická funkce: izolace vnitřního prostředí buňky od vnějšího, transport látek

Detail cytoplazmatické membrány

B) BUNĚČNÝ OBSAH 1. CYTOPLAZMA 2. NUKLEOID 3. PLAZMIDY 4. RIBOZÓMY

Cytoplazma = viskózní, koncentrovaný roztok organických a anorganických látek vyplňuje prostor buňky zásobní látky = inkluze (glykogen) funkce: prostředí pro metabolické děje

Jaderná hmota – nukleoid - nepravé jádro = jedna cyklická dvoušroubovice DNA na bílkovinném nosiči haploidní (jeden chromozóm) neodděleno od cytoplazmy funkce: řízení, přenos genetických informací

Plazmidy = malé cyklické molekuly DNA roztroušené v cytoplazmě zdroj doplňkové genetické informace funkce: nese geny (např. rezistence vůči antibiotikům) využití: v genovém inženýrství

Ribozomy skládají se z RNA + z bílkovin funkce: proteosyntéza počet: několik set až tisíc složeny ze dvou podjednotek malé: 1 molekula RNA + 21 molekul bílkovin velké: 2 molekuly RNA + 34 molekul bílkovin neohraničeny membránou

C) DALŠÍ SOUČÁSTI jen u některých prokaryotických buněk 1. BIČÍK 2. KAPSULA 3. GLYKOKALIX 4. FIMBRIE 5. MESOZOM 6. THYLAKOIDY

Bičík počet: 1 a více tvořen bílkovinou flagelin dutý delší než buňka zakotven v cytoplazmatické membráně bazálním tělískem funkce: pohyb

Kapsula = slizovité pouzdro nad buněčnou stěnou stavba: hydratovaná vrstva polysacharidů, bílkovin, lipidů funkce: ochrana

Glykokalyx další vnější obal vlákno propletených polysacharidů funkce: přilnavost k povrchu

Fimbrie, pily = krátká nepohyblivá vlákna jen u gramnegativních bakterií fimbrie – větší počet pily (pilusy) – vzácně stavba: bílkoviny uspořádané do duté šroubovice funkce: zřejmě umožňuje přilnutí k povrchu (fimbrie) či konjugaci (pily) bakterií

Schéma buněčného povrchu

Mesozom = vchlípeniny cytoplazmatické membrány (klubíčkovitý útvar) funkce: zřejmě slouží při dělení buňky, aerobní respiraci

Thylakoidy = nepravé plastidy u fotosyntetizujích bakterií a sinic volně v cytoplazmě vznik: vchlípením a odškrcením cytoplazmatické membrány funkce: fotosyntéza

Rozmnožování Dělení: 1. replikace DNA 2. vytvoření cytoplazmatické přepážky 3. rozdělení buňky mateřské na dvě dceřiné

Porovnání Eukaryotická buňka Prokaryotická buňka větší, složitější pravé jádro (s histony) mitochondrie a plastidy menší, jednodušší nepravé jádro (bez histonů) bez mitochondrií a plastidů

Zdroje PhDr. Přemysl Štindl, Mgr. Vladimír Bádr, Ph.D. – Prokaryotická buňkahttps://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=9&cad=rja&uact=8&ved=0CEYQFjAI&url=http%3A%2F%2Fwww.zshk.cz%2Fvlab%2F3.%2520Prokaryotick%25C3%25A1%2520bu%25C5%2588ka%2F3.1.%2520Prokaryotick%25C3%25A1%2520bu%25C5%2588ka.ppt&ei=q9IhVLvmKIjXyQPx3 http://www.wikiskripta.eu/index.php/Srovn%C3%A1n%C3%AD_eukaryot_a_prokaryot http://www.wikiskripta.eu/index.php/U%C5%BEivatel:Katkel/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B3 http://cs.wikipedia.org/wiki/Prokaryotick%C3%A1_bu%C5%88ka Biologie v kostce 1

KATEŘINA MAZNOVÁ, 3. C