Prokaryotická buňka
Obecná charakteristika pro (před), karyon (jádro) pouze jednobuněčné organismy protoplast – živý obsah tvar: kulovitý, tyčinkovitý velikost: 1 – 2 µm rychlý metabolismus
Chemické složení Anorganická složka Organická složka Biogenní prvky: C, O, N H, P, S Voda Organická složka Bílkoviny (proteiny) Lipidy Polysacharidy Nukleová kyselina
Prokaryotické organismy Archea Bakterie Sinice + aktinomycety, mykoplazmata, rickettsie, chlamydie
Stavba jednodušší než u eukaryot neobsahuje mitochondrie a plastidy
Schéma prokaryotické buňky
A) BUNĚČNÝ POVRCH 1. BUNĚČNÁ STĚNA 2. CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA
Buněčná stěna = tuhý pórovitý obal složení: peptidy (peptidoglykan, murein, pseudomurein), bílkoviny, polysacharidy permeabilní (propustná) funkce: stálý tvar buňky, mechanická a chemická ochrana
Typy bakterií dle Gramova barvení buněčné stěny Grampozitivní (G+) b. stěna je silná, tzn. můžeme ji obarvit Gramnegativní (G-) b. stěna je tenká a na její vnější stranu přisedá ještě jedna lipoproteinová membrána, tzn. nemůžeme ji obarvit
Cytoplazmatická membrána = dvojitá vrstva fosfolipidů + bílkoviny polopropustná (semipermeabilní) jediný membránovitý útvar u bakterií je plastická funkce: izolace vnitřního prostředí buňky od vnějšího, transport látek
Detail cytoplazmatické membrány
B) BUNĚČNÝ OBSAH 1. CYTOPLAZMA 2. NUKLEOID 3. PLAZMIDY 4. RIBOZÓMY
Cytoplazma = viskózní, koncentrovaný roztok organických a anorganických látek vyplňuje prostor buňky zásobní látky = inkluze (glykogen) funkce: prostředí pro metabolické děje
Jaderná hmota – nukleoid - nepravé jádro = jedna cyklická dvoušroubovice DNA na bílkovinném nosiči haploidní (jeden chromozóm) neodděleno od cytoplazmy funkce: řízení, přenos genetických informací
Plazmidy = malé cyklické molekuly DNA roztroušené v cytoplazmě zdroj doplňkové genetické informace funkce: nese geny (např. rezistence vůči antibiotikům) využití: v genovém inženýrství
Ribozomy skládají se z RNA + z bílkovin funkce: proteosyntéza počet: několik set až tisíc složeny ze dvou podjednotek malé: 1 molekula RNA + 21 molekul bílkovin velké: 2 molekuly RNA + 34 molekul bílkovin neohraničeny membránou
C) DALŠÍ SOUČÁSTI jen u některých prokaryotických buněk 1. BIČÍK 2. KAPSULA 3. GLYKOKALIX 4. FIMBRIE 5. MESOZOM 6. THYLAKOIDY
Bičík počet: 1 a více tvořen bílkovinou flagelin dutý delší než buňka zakotven v cytoplazmatické membráně bazálním tělískem funkce: pohyb
Kapsula = slizovité pouzdro nad buněčnou stěnou stavba: hydratovaná vrstva polysacharidů, bílkovin, lipidů funkce: ochrana
Glykokalyx další vnější obal vlákno propletených polysacharidů funkce: přilnavost k povrchu
Fimbrie, pily = krátká nepohyblivá vlákna jen u gramnegativních bakterií fimbrie – větší počet pily (pilusy) – vzácně stavba: bílkoviny uspořádané do duté šroubovice funkce: zřejmě umožňuje přilnutí k povrchu (fimbrie) či konjugaci (pily) bakterií
Schéma buněčného povrchu
Mesozom = vchlípeniny cytoplazmatické membrány (klubíčkovitý útvar) funkce: zřejmě slouží při dělení buňky, aerobní respiraci
Thylakoidy = nepravé plastidy u fotosyntetizujích bakterií a sinic volně v cytoplazmě vznik: vchlípením a odškrcením cytoplazmatické membrány funkce: fotosyntéza
Rozmnožování Dělení: 1. replikace DNA 2. vytvoření cytoplazmatické přepážky 3. rozdělení buňky mateřské na dvě dceřiné
Porovnání Eukaryotická buňka Prokaryotická buňka větší, složitější pravé jádro (s histony) mitochondrie a plastidy menší, jednodušší nepravé jádro (bez histonů) bez mitochondrií a plastidů
Zdroje PhDr. Přemysl Štindl, Mgr. Vladimír Bádr, Ph.D. – Prokaryotická buňkahttps://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=9&cad=rja&uact=8&ved=0CEYQFjAI&url=http%3A%2F%2Fwww.zshk.cz%2Fvlab%2F3.%2520Prokaryotick%25C3%25A1%2520bu%25C5%2588ka%2F3.1.%2520Prokaryotick%25C3%25A1%2520bu%25C5%2588ka.ppt&ei=q9IhVLvmKIjXyQPx3 http://www.wikiskripta.eu/index.php/Srovn%C3%A1n%C3%AD_eukaryot_a_prokaryot http://www.wikiskripta.eu/index.php/U%C5%BEivatel:Katkel/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B3 http://cs.wikipedia.org/wiki/Prokaryotick%C3%A1_bu%C5%88ka Biologie v kostce 1
KATEŘINA MAZNOVÁ, 3. C