  IMUNITA ZÍSKANÁ (specifická) VROZENÁ (nespecifická) HUMORÁLNÍ

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Radioimunoesej, enzymoimunoesej – princip, využití
Advertisements

Obranné vlastnosti krve
Boj s choroboplodnými zárodky- nakažlivými chorobami
Slizniční a kožní imunitní systém
Obranný imunitní systém
Selhání imunitní tolerance: alergie a autoimunita
Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů - mikroba a hostitele Mikroorganismy mají únikové.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Základní imunitní mechanismy
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Autor: Mgr. Kateřina Žáková Určení: Tercie
Lymfatický (mízní) systém
Imunita (c) Mgr. Martin Šmíd.
Funkce imunitního systému. Imunodefekty.
Mgr. Michaela Karafiátová
Mechanismy nespecifické imunity
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
OBĚHOVÁ SOUSTAVA Imunita Mgr. Jan Marek VY_32_INOVACE_Bi3r0215.
I. Imunoglobuliny Martin Liška.
Mízní soustava odvod mízy zpět do krve části:
Mechanismy specifické imunity
Obranný systém těla, krevní skupiny, mízní soustava
Složení a funkce krve Krev je červená tekutá tkáň
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY
VYPRACOVALA: Lucie Mansourová a Irena Svobodová
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Imunita Cholera, 19. století.
Protibakteriální imunita
Soustava oběhová Tělní tekutiny.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
CHEMIE IMUNITNÍCH REAKCÍ
Imunita, obranné mechanismy v těle, infekční nemoci
KREVNÍ DESTIČKY TROMBOCYTY
Morfologie lymfatické tkáně Tkáně a orgány imunitního systému
ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA Imunologie 1.
Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.
Mízní soustava Lymfatická.
Protiinfekční imunita 2
Fagocytóza = základní nástroj nespecifické imunity (společně s komplementem) fagocytující buňky proces fagocytózy.
Komplementový systém a nespecifická imunita
Nespecifické složky M. Průcha
Kožní a slizniční imunitní systém
T lymfocyty Jan Novák.
Laboratorní diagnostika
BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY
Protinádorová imunita Jiří Jelínek. Imunitní systém vs. nádor imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které.
Tělní tekutiny Autor: Eva Klabenešová
Nakažlivá /infekční/ nemoc Je přenosná z nemocného člověka (zvířete) na zdravého jedince Přenáší se přímým stykem, potravou, vdechnutím, poraněním, bodnutím.
Imunita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY.
Název školyZŠ Elementária s.r.o Adresa školyJesenická 11, Plzeň Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/ Číslo DUMu VY_32_INOVACE_ Předmět Přírodopis.
Základní příznaky onemocnění imunitního systému Doc.MUDr.Kateřina Štechová, Ph.D. Obrázky a další materiály potenc.problemtaické stran autorských.
Imunologie a alergologie
Základy imunologie.
VY_52_INOVACE_12_01_ oběhová soustava
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Infekční nemoci Bc. Veronika Halamová.
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
IMUNOTOXIKOLOGIE Primární imunitní reakce, zánět
Zánět mechanismy a projevy zánětlivé reakce Jaroslava Dušková
Lékařská mikrobiologie I Specifická imunita
Laboratorní diagnostika
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Poruchy mechanizmů imunity
KREV Funkce krve: transportní - přenos dýchacích plynů, živin odpadových látek homeostatická - udržení stálosti vnitřního prostředí (teploty, pH, koncentrace.
KREV Funkce krve: transportní - přenos dýchacích plynů, živin odpadových látek homeostatická - udržení stálosti vnitřního prostředí (teploty, pH, koncentrace.
BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY
Transkript prezentace:

  IMUNITA ZÍSKANÁ (specifická) VROZENÁ (nespecifická) HUMORÁLNÍ obrana organismu proti napadení škodlivých činitelů odstraňování nefunkčních nebo poškozených buněk organismu dozor nad odstraňováním heterologních (např. nádorových) buněk  ZÍSKANÁ (specifická) HUMORÁLNÍ VROZENÁ (nespecifická) BUNĚČNÁ 

POJMY IMUNOGEN - molekulární nebo nadmolekulární struktura, která může u příjemce vyvolat imunitní odpověď ANTIGEN - schopnost molekuly reagovat s produkty získané imunity - s protilátkami, - sloučeniny mohou reagovat s protilátkami, ale nemusí vyvolat imunitní odpověď - všechny imunogeny jsou antigeny, ale ne všechny antigeny jsou imunogeny xenogenní antigen - druhová rozdílnost alogenní antigen - rozdílnost mezi jedinci téhož druhu isogenní antigen - geny identických jednovaječných dvojčat

POJMY IMUNOGENICITA - vlastnost látky vpravené do organismu vyvolat imunitní odpověď HAPTEN - nízkomolekulární látka sama o sobě může vyvolat imunitní odpověď až po navázaní na jinou větší molekulu EPITOP - část molekuly, která se váže na protilátku ADJUVANS - látka zesilující imunitní odpověď

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY granulocyty agranulocyty neutrofil bazofil eozinofil lymfocyt monocyt lymfocyt T lymfocyt B lymfocyt NK

HLAVNÍ HISTOKOMPATIBILNÍ KOMPLEX (HLA) K úspěšné činnosti imunitního systému musí být tento systém schopný odlišit „cizí“ od „vlastního“. Toto rozlišení je dosáhnuto prostřednictvím molekul MHC v membráně buněk. I. třída - přítomný na všech jaderných buňkách - předkládá „cizí“ molekulu (virovou, nádorovou) cytotoxickým T lymfocytům - při transplantaci je molekula I.třídy na buňkách darovaných orgánů přímo rozpoznána leukocyty příjemce  odhojení štěpu II. třída - prezentují pouze lymfocyty B, makrofágy; po aktivaci buňky T, buňky štítné žlázy, endotelové buňky - předkládá cizí molekuly pomocným buňkám T - při transplantaci kostní dřeně vyvolají molekuly II.třídy s navázanými neznámými bílkovinami na buňkách příjemce odpověď leukocytů dárce  reakce štěpu proti hostiteli

LYMFOIDNÍ ORGÁNY Brzlík (thymus) - neúčastní se imunitních reakcí - poskytuje prostředí pro zrání T buněk Fabriciova burza a její ekvivalenty u savců (střevní lymfoidní tkáně, apendix) - vznik a zrání B buněk (u člověka v kostní dřeni) Lymfatické uzliny - filtr pro cizorodé částice a tkáňové zbytky Slezina Lymfoidní tkáň asociována se sliznicemi - difúzní lymfoidní tkáně slizničních povrchů (trávicí trakt, dýchací systém, ledvinový systém) Mandle (tonsily) - umístěny v místě s největším kontaktem antigenů, hluboké krypty usnadňují zachycení cizích částic, odkud jsou transportovány do lymfoidních folikulů

VROZENÁ (NESPECIFICKÁ) IMUNITA - schopnost normálního živočicha přebývat v prostředí bez poškození vyplývajícího z infekce určitými mikroorganismy - není vázaná na předchozí individuální zkušenost s patogenními mikroorganismy BUNĚČNÁ HUMORÁLNÍ MONOCYTY / MAKROFÁGY GRANULOCYTY -fagocytóza NK BUŇKY - přirozená toxicita KOMPLEMENT -alternativní cesta LEKTINY -C reaktivní protein INTERLEUKINY INTERFERONY

VROZENÁ (NESPECIFICKÁ) IMUNITA KOŽNÍ A SLIZNIČNÍ BARIÉRY KŮŽE - suchá, obsahuje baktericidní látky z potu a mazu - osídlení „cizími“ baktériemi je znesnadněno přítomností „vlastních“, symbiotických, baktérií (mikroflóra) TRÁVICÍ TRAKT dutina ústní - odlučování povrchových epiteliálních buněk - přítomnost baktericidních (baktérie zabíjející) látek ve slinách žaludek - přítomnost kyseliny chlorovodíkové (HCl) střevo - působí žlučové kyseliny - hlen na střevní sliznici - normální střevní mikroflóra - rychle se obnovující střevní sliznice - podslizniční fagocyty reflexy - zvracení, průjmy

VROZENÁ (NESPECIFICKÁ) IMUNITA KOŽNÍ A SLIZNIČNÍ BARIÉRY DÝCHACÍ SYSTÉM - řasinkový epitel odnáší hlen se zachycenými baktériemi a nečistotami do hltanu, následuje spolknutí a zničení HCl v žaludku - v hlenu jsou přítomny protilátky a inhibitory virů reflexy - kýchání, kašel, bronchokonstrikce (zúžení bronchů) MOČOVÉ CESTY- rychlý proud moči - hleny a lehce kyselé sekrety pochva ženy - „Döderleinův“ laktobacil - vytváří kyselinu mléčnou, která brání množení jiných baktérií OKO - mrkání a omývání slzami (baktericidní látky) ANATOMICKÉ STRUKTURY - druhotně vznikající opouzdření ložisek zánětu - krevně-orgánové bariéry

MONOCYTY A MAKROFÁGY Soubor buněk rozprostřených v celém organismu nadaných schopností fagocytózy MONOCYTY- několik hodin cirkulují v krvi a pak vycestovávají do tkání, kde se z nich stávají MAKROFÁGY (histiocyty ve vazivu, alveolární makrofágy, mikroglie v mozku, fixní makrofáy v lymfatickém systému a ve slezině), - schopny specificky (s pomocí protilátek) i nespecificky rozpoznat a pohltit baktérii, rozložit ji a její antigeny prezentovat na svém povrchu

LYMFOCYTY NK - přirození zabíječi - obrana proti virovým infekcím a nádorovým buňkám bez potřeby rozeznat HLA na cílové buňce - nemají antigenní specifitu, nemají imunologickou paměť - zabíječská aktivita je aktivována interleukiny - snadno zabíjí buňky „ochuceny“ protilátkou NEUTROFILY- mikrofágy - obrana těla proti pronikajícím mikroorganismům - v cytoplazmatických granulách jsou obsaženy trávicí enzymy (nitrobuněčné nebo mimobuněčné usmrcování a trávení mikroorganismů) BAZOFILY - v granulech je obsažen histamin EOZINOFILY - zabíjení parazitů - úloha při vzniku alergie (např. astmatu)

FAGOCYTOSA migrace adheze ingesce degradace Migrace - fagocyty cestují směrem k částicím, které mají být pohlceny. Při cestě z cév přilnou k endotelu (adherují) a protáhnou se mzi jednotlivými endotelovými buňkami (diapedéza). Fagocytóza - fágy sérií postupných kroků rozpoznají cizorodou částici, poznají ji, přilnou (adherují) a pohltí (ingesce). Následně uvolní obsah granul do fagocytárních vakuol (degranulace) a zintenzivní svůj oxidativní metabolismus (respirační vzplanutí). - fagocytóza může být usnadněna navázáním „ochucovadel“ - OPSONINŮ (protilátky nebo komplement) migrace adheze ingesce degradace

KOMPLEMENT - skupina faktorů přítomných v normálním séru aktivovaných kaskádovitým způsobem - komplement po vazbě na antigen v povrchu buněk vede k nezvratnému poškození buňky - cytolýze klasická cesta - komplement je aktivován komplexem antigen-protilátka alternativní cesta - komplement je aktivován povrchovými bakteriálními polysacharidy

konvertázovou aktivitou KLASICKÁ CESTA c 1 q Komplex s c5 konvertázovou aktivitou C3 konvertáza klasické dráhy c4b c4 c2a c2 c3b c3 c1r c1r c1s c1s c5b c5 c4a c2b c3a c5a c3b c6 c3b c7 c8

ZÍSKANÁ (SPECIFICKÁ) IMUNITA HUMORÁLNÍ – zprostředkována B lymfocyty Y Plazmatická buňka Lymfocyt B aktivace uvolnění Specifické protilátky Y Y IgG IgE IgM IgD IgA BUNĚČNÁ – zprostředkována T lymfocyty T lymfocyty vyzrávají v brzlíku (thymu), kde se školí k rozeznávaní vlastních antigenů a k ničení antigenů cizích pomocné buňky paměťové buňky tlumivé buňky cytotoxické buňky

LYMFOCYTY B Pre- B pre-B B B B pre-B plazmatická buňka přeskupení genů panenská B zralá B aktivovaná B BCGF buňka B paměťová buňka B CD4 BCDF TCR Ag proliferace buňka TH buňka B potomstvo MHC II plazma- tická buňka B diferenciace IL-2R buňka B Ig receptory pro Ag protilátka

IMUNOGLOBULINY - bílkoviny s protilátkovou aktivitou - vážou se s antigenem, který vyvolal jejich tvorbu IgG (75% z celkového množství) - prochází placentou a zajišťuje obranu novorozence v prvních měsících života - fixují komplement (aktivace klasické cesty) - OPSONIN - usnadňují pohlcení baktérie fágem IgA (15%) - dominantní třída slizničního imunitního systému IgM (10%) - prvá protilátka časné imunitní odpovědi IgD (0,2%) - nejasný význam IgE (0,004%) - obrana proti parazitárním baktériím - vazba na žírné buňky způsobuje uvolnění histaminu (alergie)

MODEL MOLEKULY IMUNOGLOBULINU sérová Ig A sekreční Ig A Ig M

LYMFOCYTY T - zahajují imunitní odpověď - vznik v kostní dřeni, dozrávání v thymu - zahajují imunitní odpověď - regulují činnost dalších leukocytů pomocí vylučovaných faktorů klasifikace dle CD: CD4+ - vážou se s HLA II.třídy CD8+ - vážou se s HLA I.třídy Pomocné T buňky (CD 4+)- zvyšují odpověď B buněk a cytotoxických T buněk, produkují interleukiny Cytotoxické T buňky (CD 8+) - zabíjejí buňky, které jsou vnímané jako cizí (buňky napadené virem nebo buňky transplantovaného orgánu) Supresorové (tlumivé) T buňky (CD 8+) - brání činnostem jiných buněk

Buňka Buňka T CD4 T CD8 TcR TcR CD 4 CD 8 HLA HLA II. třídy II. třídy se zpracovaným antigenem HLA I. třídy HLA I. Třídy se zpracovaným virovým antigenem buňka prezentující antigen buňka infikovaná virem

Zánět a opožděná přecitlivělost virus (imunogen) APC Makrofág APC (antigen předkládající buňka) HLA II. třídy Zpracování antigenu IL-1 APC pomocná buňka T Virový epitop TCR (receptor pro antigen na buňce T) aktivace Zánět a opožděná přecitlivělost pomocná buňka T buňka B aktivace TcR CD 4 cytotoxiny Cytotoxická buňka T CD 8 TcR paměťová buňka T proliferace diferenciace Smrt buňky Virový epitop paměťová buňka B Plazmatická buňka HLA I. třídy Paměťová buňka Tc protilátka Imunitní komplex ZÁNĚT

Změny chování vyvolané nemocí a imunita Nemocní lidé - pocity slabosti, únavy, omezení příjmu potravy, snížená schopnost duševně se koncentrovat, - jsou depresivní, letargičtí, ztrácejí zájem o okolí Aktivace imunitního systému -  cytokinu IL1 – horečka – termogeneze, změna chování (vyhledávání teplejšího prostředí,omezení tělesné aktivity) -  koncentrace železa (makrofágy pohlcují Fe + snížený příjem bílkovin v potravě) -  cytokiny – amygdala – snížení pohybové aktivity, omezení zájmu o prostředí jak sociální, tak životní, narušení schopnost učit se a zapamatovat si nové podněty

genetická dispozice  stresové prostředí DEPRESE a imunita genetická dispozice  stresové prostředí Oslabení fyzického zdraví (důsledek  příčina) Změny počtu a funkce buněk  tvorba imunoglobulínu  tvorba cytokinů (TNF, interleukin-6, interveron γ) Atheroskleróza → aktivace makrofágů v cévní stěně – uvolnění cytokinů – změna vlastností cévní stěny a destiček - tvorba plaku (atheromu) – ruptura plaku – TROMBUS - EMBOLUS  PSYCHOLOGICKÝ STRES

SCHIZOFRENIE a imunita narušení vývojových procesů v mozku temporální limbické oblasti Abnormální funkce imunitního systému → zánětová reakce mozku  propustnost krevně-mozkové bariéry  množství protilátek proti neurotropním virům (?), autoprotilátky (?)  tvorba cytokinů (interleukin-2, -6)  tvorba imunoglobulínu

Drogy a imunita Indické konopí – snížená schopnost fagocytózy makrofágů, funkce NK buněk, snížení proliferace T lymfocytů, aktivace B lymfocytů (IgG, IgM,IgA,  IgE) Kokain - tlumí proliferaci T lymfocytů, snížená funkce makrofágů a NK buněk (působením kokainu zesílená replikace viru HIV) Heroin – snížení aktivity NK buněk a CD4+ T lymfocytů

IMUNIZACE PORUCHY IMUNITY Pasivní imunizace - podání specifických protilátek (IgG) - okamžitá reakce s antigenem, omezená délka ochrany - neaktivuje se vlastní imunitní systém - nevznikají paměťové buňky Aktivní imunizace - podání antigenního materiálu (mrtvé/oslabené viry, bakterie nebo toxiny) - nutnost podání dlouho před stykem s antigenem - aktivace vlastního imunitního systému - vznikají paměťové buňky – dlouhodobá imunita PORUCHY IMUNITY ALERGIE – přehnaná, neúměrná reakce imunitního systému na běžný zevní podnět AIDS (syndrom získané imunodeficience) – infekční onemocnění, virus HIV napadá buňky imunitního systému (T pomocné lymfocyty a makrofágy), narušena schopnost obrany AUTOIMUNITNÍ ONEMOCNĚNÍ – narušená schopnost rozeznávat vlastní buňky od cizích, dochází k poškození vlastních tkání