AUTOR: Ing. Helena Zapletalová Genetika - úvod VY-32-INOVACE-BIO-302 AUTOR: Ing. Helena Zapletalová ANOTACE: tento DUM je určen žákům 3. ročníku gymnázia pro předmět biologie a seminář z biologie KLÍČOVÁ SLOVA: gen, genetika, genom, DNA,

Genetika je věda zabývající se dědičností a proměnlivostí Sleduje variabilitu, rozdílnost a přenos druhových a dědičných znaků mezi rodiči a potomky Velký význam pro člověka má lékařská neboli klinická genetika. Zkoumá člověka, různé genetické choroby a jejich četnost a genetickou determinaci jistých lidských znaků.

Dnes se také již stále častěji můžeme setkat s genetickým poradenstvím, zejména při plánování potomků a prevenci vrozených vývojových vad. Genetika se uplatňuje při výzkumu rakovinného bujení, imunitního systému a imunitních reakcí a v mikrobiologickém výzkumu. Samostatnou kapitolou se pak stává klonování, kde vyvstávají ekologické a etické otázky. Úplnou revoluci v medicíně pak může přinést ovládnutí genové terapie.

Dnes již nelze ani opomenout význam genetiky ve forenzních metodách Dnes již nelze ani opomenout význam genetiky ve forenzních metodách. Genetické testy pomáhají při usvědčování zločinců, při identifikaci tělesných ostatků nebo ztracených osob při genetickém určování otcovství.

Mezi podobory genetiky patří například: molekulární genetika cytogenetika imunogenetika onkogenetika, populační genetika klasická (Mendelovská) genetika genetika rostlin (bakterií, virů...) evoluční genetika, lékařská (klinická) genetika.

Historie genetiky Genetika je vědou poměrně mladou. Za zakladatele genetiky je považován Johann Gregor Mendel (1822 - 1884). http://martinablog.txt.cz/obrazky/bbb.JPG

Tento augustiniánský mnich z brněnského kláštera se v 2. polovině 19 Tento augustiniánský mnich z brněnského kláštera se v 2. polovině 19. století zabýval hybridizačními pokusy u rostlin. Za své působiště si zvolil zahrádku kláštera a za objekt svého zájmu hrách. Při následném křížení sledoval 7 dědičných znaků (tvar semen a lusků, zbarvení děloh, květů a nezralých lusků, délku stonku a postavení květů). Po matematickém zhodnocení výsledků zjistil, že se nedědí přímo znaky, ale "vlohy" pro ně. Mendel tak dal za vznik klasické genetice a definoval tzv. Mendelovy zákony a mezialelární vztahy. Ve své době však neměla jeho práce vůbec žádný ohlas a byla dokonce zapomenuta.

Ke znovuobjevení Mendelovy práce a ke vzniku genetiky jako plnohodnotného vědního oboru tak dochází až na počátku 20. století. Mezi další významné vědce patří: anglický profesor William Bateson (1861 - 1926), který jako první použil termín genetika (1906), heterozygot a homozygot. Dán Wilhelm Johannsen (1857 - 1927) zase jako první zavádí pojmy gen, genotyp a fenotyp.

Američan Thomas Hunt Morgan (1866 - 1945) a jeho práce o chromosomech (Chromosomes and heredity). Jako modelový organismus používal octomilku (Drosophila melanogaster). Přinesla spoustu nových poznatků o genech a genové vazbě. Roku 1933 se stal prvním genetikem, který získal Nobelovu cenu. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Thomas_Hunt_Morgan.jpg/425px-

Roku 1962 se Watson, Crick a Wilkins dočkali Nobelovy ceny. navazují James D. Watson a Francis H. Crick, kteří roku 1953 předložili strukturní model dvoušroubovice DNA. Významným dílem k tomuto objevu přispěly i RTG studie DNA Maurice H. F. Wilkinse a Rosalindy Franklinové. Roku 1962 se Watson, Crick a Wilkins dočkali Nobelovy ceny. http://www.bbc.co.uk/history/historic_figures/images/crick_watson.jpg http://www.zemris.fer.hr/~golub/ga/studenti/seminari/2007_bradvica/untitled.jpg

Zanedlouho je potvrzen tripletový genetický kód. Japonec Reiji Okazaki (1930 - 1974) osvětluje diskontinuální syntézu opožděného řetězce při replikaci DNA. Roku 1966 jsou k jednotlivým tripletům přiřazeny aminokyseliny, které kódují. V roce 1956 je stanoven počet chromosomů v lidské buňce Roku 1959 Francouz Jerome Lejeune (1926 - 1994) odhaluje chromosomální podstatu Downova syndromu. Nastává rozvoj i na cytogenetické úrovni. Objev moderních sekvenovacích principů umožnil sekvenování genomů, což vyvrcholilo sekvenováním lidského genomu (draft roku 2001, kompletní sekvence roku 2003).

POUŽITÉ ZDROJE: www.glassschool.cz [online]. [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://genetika.wz.cz/historie.htm [online]. [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://kurzwww.webz.cz/pumprlova/index.htm [online]. [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://obrazky.cz/detail?q=genetika http://martinablog.txt.cz/obrazky/bbb.JPG http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Thomas_Hunt_Morgan.jpg/425px- http://www.bbc.co.uk/history/historic_figures/images/crick_watson.jpg http://www.zemris.fer.hr/~golub/ga/studenti/seminari/2007_bradvica/untitled.jpg www.glassschool.cz