uspořádání Evropy po napoleonských válkách Vídeňský kongres uspořádání Evropy po napoleonských válkách
Co předcházelo? 1792 – 1815 = období napoleonských válek, tj. éra mezinárodních intervencí proti revoluční Francii a následně francouzská územní expanze Napoleon se stal pánem Evropy- nakreslil novou mapu, nové hranice Trůny rozdával svým bratrům a generálům 1810- oženil se s dcerou rakouského císaře Františka I. Marií Luisou- rakousko-francouzské spojenectví 2x udělal chybu: obsadil Španělsko, kde se setkal s celonárodním odporem, partyzánskou válkou 1812 vpadl do Ruska-výsledek: decimace francouzské armády Noví rekruti- nezkušení 1813- porážka Napoleona v „bitvě národů“ u Lipska Velká protifrancouzská koalice
Vítězové se sešli na summitu ve Vídni a jednali o uspořádání Evropy 1814-1815 Hlavní role: rakouský císař František I. Ruský car Alexandr I. Pruský král, bavorský král, dánský král, würtemberský král 200 knížat, ministři, generálové, aristokrati doprovod Alexandr I.
Režisérem: kníže Klement Wenzel Nepomuk Lothar METTERNICH (od r. 1810 kancléř rakouského císařství) Kongres doprovázely pompézní slavnosti, plesy, bankety, divadelní představení, ohňostroje Jednání sněmu urychlil útěk Napoleona z Elby a návrat do Francie- mocnosti se obávaly jeho návratu k moci-“100denní císařství“- definitivně poražen u Waterloo 1815
Nová mapa Evropy 1815
Základní politické doktríny: Udržet rovnováhu sil uzavřením aliancí – „Svatá aliance“ (sepsal ruský car,podepsali všichni kromě tureckého sultána a papeže) = společný postup evropských panovníků proti nebezpečí revolucí a národně osvobozeneckých hnutí, včetně vojenské intervence Návrat k předrevolučním poměrům Vojenská intervence proti všem projevům neposlušnosti poddaných V Evropě se skutečně udržel „skoro“ mír po 30 let
Po napoleonských válkách vzrostl význam Ruska a Rakouska Zisky: Rusko- získalo část Polska (včetně Varšavy) Prusko – získalo část Saska a část německého území Švédsko- získalo Norsko
Británie získala několik kolonií, zjm. Maltu Rakousko – vyspělý sever Itálie, Halič (jihovýchod Polska), část jadranského pobřeží Sjednocení dnešního Holandska a Belgie Potvrzena nezávislost Švýcarska Itálie a též Německo zůstaly rozdrobené
Období mezi 1815 až 1848 Obnovení předrevolučních a před napoleonských poměrů = restaurace Na trůny se vrátily původní dynastie Z velké části bývalé říše vznikl Německý spolek (rozhodující vliv mělo Rakousko, postupně se do popředí dostalo Prusko)
Německý spolek 1815-1866
Do Francie se vrátili Bourboni, ale narůstající nespokojenost s jejich snahou znovu zavést absolutismus vedla k nové revoluci- červenec 1830 – svržení Bourbonů (nástup vedlejší větve Orlean) (1832 červen- další povstání v Paříži)
Leopold I., německý princ, zakladatel královské dynastie v Belgii 1830 vypuklo povstání mezi katolickým obyvatelstvem jižního Nizozemí- odtrhlo se- 1831 vznikl nový stát- Belgické království Leopold I., německý princ, zakladatel královské dynastie v Belgii
Rusko- tuhý absolutismus= samoděržaví Rusko- tuhý absolutismus= samoděržaví. V prosinci (Декабрь) 1825 pokus důstojníků uskutečnit převrat a nastolit ústavu (děkabristé)- potlačeno. (popravy a deportace na Sibiř) V Rusku zůstal zpátečnický, reakční režim
1821-29 povstali Řekové proti útisku osmanské (turecké říše)- franc 1821-29 povstali Řekové proti útisku osmanské (turecké říše)- franc.-brits.ruská pomoc- 1830- vznik nezávislého Řecka Polsko od konce 18. stol. neexistovalo jako samostatný stát (rozděleno mezi Rakousko, Prusko a Rusko).V ruské části- 1830 ve Varšavě povstání- potlačeno. Polsko porušťováno a vnucováno pravoslaví. Itálie- národní hnutí za osvobození a sjednocení Itálie (tajné spolky)
1816- 1826- vlna národně osvobozeneckých hnutí ve španělských koloniích v Jižní Americe Nejvýznamnější postava- Simon Bolívar Z bývalých španělských a portugalských kolonií vzniklo 20 států (nevytvořily unii jako na severu USA)