Aktuální otázky rodinné politiky ETF – Pastorační a sociální práce VOŠ Jabok 2014 Mgr. Michael Martinek, Th.D.

Rodinná politika není sociální politika! Sociální politika: řeší situace potenciálního nebo reálného sociálního vyloučení – rodina žijící v chudobě, rodina s dítětem se zdravotním postižením, rodina s domácím násilím… Rodinná politika: chrání a podporuje rodinu – zajišťuje dostatečný příjem pro rodiče pečující o děti, pro nezaopatřené děti, nabízí možnosti pro předškolní výchovu, pro sloučení rodičovských a kariérních rolí… 10

Tematické oblasti Soukromoprávní oblast (Občanský zákoník, do roku 2013 Zákon o rodině): Právo na rodinu Manželství, rozvody, registrované partnerství… Veřejnoprávní oblast: Ochrana práv dítěte (sanace rodiny, náhradní rodinné prostředí) Pracovní podmínky ve prospěch rodiny (mateřská a rodičovská dovolená, pracovní volno…) Finanční podpora rodiny (dávky soc. zabezepečení, daňové slevy…) Slučitelnost profesních a rodinných rolí (služby pro předškolní děti, částečné úvazky…)

Právo na rodinu Základní občanské a sociální právo; nezadatelné, nepromlčitelné, neodnímatelné Upraveno rodinným právem – součást práva občanského (soukromoprávní sféra) – nový Občanský zákoník Právo zahrnuje: Svobodnou volbu partnera, s nímž chce člověk založit rodinu Výchovu vlastních a osvojených dětí podle své vůle Tato práva jsou podporována veřejnou rodinnou politikou: Podpora a pomoc při založení rodiny a výchově dětí Ochrana ženy jako rodičky a matky v zaměstnání Intervence ve prospěch dítěte, přestane-li rodina plnit své funkce

Právní rámec rodinné politiky Zákon o rodině (94/1963), od 1.1.2014 Občanský zákoník (89/2012, § 655 – 975): manželství, rodičovství, vyživovací povinnost, pěstounská péče, osvojení, poručenství, opatrovnictví atd. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999) ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny, zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině. Zákoník práce (262/2006): úprava pracovních podmínek pro těhotné ženy, kojící matky, ženy pečující o dítě.

Finanční pomoc rodinám s dětmi Zákon o daních z příjmů (586/1992): Daňová sleva na dítě (1117 Kč/měs) Od roku 2015: Daňová sleva na první dítě zůstane nezměněná, i nadále bude dosahovat 1117 korun měsíčně. Za druhé dítě by si rodiče nově měli odečítat z daní o dvě stě korun měsíčně víc (čili 1317 korun), na třetí a každé další dítě dokonce o tři sta korun víc (1417 korun).

Finanční pomoc rodinám s dětmi Zákon o nemocenském pojištění (187/2006): ochrana ženy v době těhotenství a mateřství, nárok na ošetřovné, na vyrovnávací příspěvek Zákon o důchodovém pojištění (155/1995): Vdovský/vdovecký důchod, sirotčí důchod Zákon o státní sociální podpoře (117/1995): Přídavek na dítě Rodičovský příspěvek (netestovaná dávka) Příspěvek na bydlení Porodné Pohřebné

ochrana ženy v době těhotenství a mateřství Zaměstnankyni (matce) přísluší v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň dvě nebo více dětí, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. Po tuto dobu nepřísluší zaměstnankyni/zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, má však nárok na dávky nemocenského pojištění Výše peněžité pomoci v mateřství (PPM) činí 70 % denního vyměřovacího základu (při vyšších příjmech dvě redukční hranice). Vrátí-li se zaměstnankyně do práce po skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen zařadit ji na její původní práci a pracoviště.

ochrana ženy v době těhotenství a mateřství Ženy nesmějí být zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství, přičemž Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány ženám, které kojí, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu. Zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství anebo mateřství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci přednostně v rámci pracovní smlouvy, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Pokud taková zaměstnankyně dosahuje při práci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění.

Služby péče pro děti do tří let věku Zdravotnická zařízení typu jesle: v průběhu 90. letech došlo k významnému poklesu počtu těchto zařízení z 1043 v roce 1991 na 46 zařízení v roce 2011 jde o tzv. zvláštní dětská zařízení léčebně preventivní péče, která pečují o všestranný rozvoj dětí ve věku do tří let jesle mohou být zřízeny jako územní, závodní nebo společné; zřizovateli jeslí jsou dnes nejčastěji obce vzhledem k tomu, že péče v jeslích je hrazena z rozpočtu zřizovatele, je zcela na něm, jaké stanoví za pobyt dětí v jeslích poplatky; zpravidla se pohybují ve výši 800 - 4.500 Kč za měsíc Podle nového zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách: jesle již nepatří mezi zdravotnická zařízení. Soukromá zařízení a Služby typu "baby- sitting"dle z.č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, poplatek za službu je stanoven na komerční bázi jejím poskytovatelem

Služby péče pro děti předškolního věku Mateřské školy zřízené státem, obcí, krajem, svazkem obcí dle zákona č. 561/2004, podrobnosti stanoveny vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání; posledním ročník zdarma Mateřské školy "soukromé", tj. zřízené církevními právnickými osobami či jinými právnickými osobami a firmami; podrobnosti stanoveny vyhláškou č. 14/2005 Sb.; vzdělávání za úplatu, její výši stanoví zřizovatel. Služby typu "baby-sitting" nebo soukromá zařízení dle z.č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Zákon zakotví do českého právního řádu nový typ služby péče o dítě od 1 roku do předškolního věku. Půjde o službu poskytovanou na nekomerčním základě a mimo systém předškolního vzdělávání.

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký o ni požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. (Nezáleží na tom, zda je otec současně manželem matky, ale zda je zapsaný jako otec v rodném listu dítěte). V době, kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, může zaměstnanec čerpat rodičovskou dovolenou. Rodičovskou dovolenou mohou otec i matka čerpat současně.Hmotné zabezpečení nebo dávky přísluší však jen jednomu z nich. Zaměstnankyně i zaměstnanec, kteří se vrací po rodičovské dovolené zpět do práce, musí být zařazeni podle pracovní smlouvy. Po dobu čerpání rodičovské dovolené nepřísluší zaměstnankyni / zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu. Poskytování rodičovského příspěvku není vázáno na čerpání rodičovské dovolené a naopak. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte. Rodič si může volit výši a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku: nejvýše 11500 Kč/měs.

Rodičovský příspěvek Rozmezí rodičovské (Kč) Délka čerpání (počet měsíců) Celková rodičovská (Kč) přibližná doba čerpání předpokládaný věk dítěte v měsících, kdy vám nárok na rodičovskou skončí 5 116 43 48 220 000 11 500 19 24 Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Dávka je testovaná: nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte. Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě v Kč měsíčně do 6 let 500 6 – 15 let 610 15 – 26 let 700

Výše příspěvku pro rodinu (EU 2004) Země Počet dětí 1 2 3 4 5 6 Belgie 71 euro 132 euro 197 euro1 Dánsko2 Finsko 90 euro 110,50 euro 131 euro 151,50 euro 172 euro Francie 0 euro 109 euro 250 euro 390 euro 530 euro 670 euro Irsko 118 euro 147 euro Itálie3 Lucembursko 168 euro 399 euro 727 euro4 Německo 154 euro 179 euro Nizozemí5 Rakousko 105 euro Řecko 6 euro 18 euro 40 euro 48 euro Španělsko6 Švédsko 102 euro 129 euro 184 euro 204 euro Velká Británie 107 euro 72 euro7

Vyplacené dávky státní sociální podpory v ČR (v mil. Kč) 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Dávky státní sociální podpory 31 855 32 954 34 042 48 532 41 883 41 082 40 791 36 007 35 543 v tom:   přídavek na dítě 12 748 11 195 11 033 10 236 6 232 4 736 3 862 3 497 3 342 sociální příplatek1) 6 199 4 779 4 419 4 607 3 174 2 962 3 100 786 52 příspěvek na bydlení 2 518 2 458 2 287 1 565 1 619 2 280 3 521 4 638 5 746 příspěvek na dopravu2) 1 045 -2 -1 - rodičovský příspěvek 7 691 12 627 13 526 28 690 28 294 28 586 27 722 25 706 25 032 zaopatřovací příspěvek3) 15 dávky pěstounské péče 339 467 585 771 844 923 1 005 1 072 1 213 porodné 581 895 1 591 2 097 1 647 1 579 292 144 pohřebné 540 533 513 509 71 17 16 příspěvek na teplo3) 106 příspěvek na nájemné4) 73 příspěvek na péči o dítě v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc6) 2 24 příspěvek na školní pomůcky7) 65 57

Příspěvek na bydlení Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Výplata příspěvku na bydlení je časově omezena na 84 měsíce v období posledních 10 kalendářních let. Toto omezení neplatí pro domácnosti sestávající výlučně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.

Porodné Touto dávkou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte musí být nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě. Narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, výše porodného činí 19 500 Kč. Od počátku roku 2015 se zvýší počet rodin, které budou mít nárok na porodné na své první dítě a nově bude zavedeno porodné i na druhé dítě. V současné době má nárok na porodné na prvně narozené dítě každá rodina, která má příjem nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Od nového roku se tento koeficient zvýší na 2,7násobek životního minima rodiny. Díky tomu na tuto dávku dosáhne větší počet rodin. Zároveň budou mít na tuto dávku nárok i rodiny, kterým se narodí druhé dítě.

Pohřebné Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč.

Vdovský a vdovecký důchod Vdova má nárok na vdovský důchod po zemřelém manželovi, který byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Vdovec má nárok na vdovecký důchod za stejných podmínek jako vdova na vdovský důchod. Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže pečuje o nezaopatřené dítě, dosáhla důchodového věku… Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy - 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení). Výše procentní výměry důchodu činí 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

Sirotčí důchod Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič (osvojitel), nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důchodů zajistit jeho rodiče, Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů. Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy – 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení); v případě oboustranného sirotka náleží základní výměra pouze jednou. Výše procentní výměry důchodu činí 40 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

Modelový příklad Manželé bez dětí: Manželé s dětmi 1 rok a 4 roky: HM otec 25.000, matka 15.000, ČM 19295 + 12405 = 31700 Manželé s dětmi 1 rok a 4 roky: ČM otec: 19295 + 2 x 1117 = 21529 MD: PPM 10380 (= 70% HM) + otec 21259 = 31909 (ŽM 9450 Kč x 2,4 = 22680: NENÍ NÁROK NA PŘÍDAVKY NA DĚTI) RD po MD, do 4 let druhého dítěte: 5116; ČM rodiny s dvěma dětmi: 21529 + 5116 = 26645 RD po MD, do 2 let druhého dítěte: 11500; ČM rodiny s dvěma dětmi: 21529 + 11500 = 33029

Modelový příklad Rodina ve vyloučené lokalitě, 7 dětí (1, 3, 5, 7, 9, 11 13 let) matka na rodičovské dovolené, otec nezaměstnaný Rodičovský příspěvek matka: 11.500 Příspěvek v nezaměstnanosti otec: 6.750 Životní minimum: 19.750 (x 2,4 = 47.400) Přídavek na dítě: 3 x 500 + 4 x 610 = 3.940 Příspěvek na bydlení: 6.500 CELKEM: 28.690

Problémy Jaké rodiny podporovat: všechny – univerzální princip, nebo nízkopříjmové – sociální princip? Jak řešit důchodovou krizi: zvyšováním porodnosti, posílením mezigenerační solidarity, zvyšováním důchodového věku, soukromým důchodovým spořením…? Jak zajistit rovnoprávnost profesionálních a rodičovských rolí: služby pro zaměstnané rodiče, možnost práce z domova…?