EPITELOVÁ TKÁŇ.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA – TKÁŇ – ORGÁN.
Advertisements

Epitelová tkáň Textus epithelialis.
Tkáň epitelová.
EPITHELY - 1 Obecná charakteristika, klasifikace, základní typy a jejich morfologické vlastnosti Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová,
OBECNÁ BIOLOGIE TKÁNĚ.
Kůže 2010.
DÝCHACÍ SYSTÉM.
Trávicí trakt II. Histologie a embryologie
Histologie a embryologie
Histologie a embryologie
DÝCHACÍ SYSTÉM.
DÝCHACÍ SYSTÉM.
Trávicí trakt II. Morfologie
Histologie a embryologie
Histologie a embryologie
EPITHELY - 2 Funkční klasifikace a charakteristika; žlázy- obecná stavba, klasifikace, typy sekrece a jejich cytologické projevy Ústav histologie a embryologie.
VY_32_INOVACE_9C3 TKÁNĚ.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Dýchací systém Dýchací cesty: - horní - dolní Respirační oddíl plic.
Ovarium- mikroskopická stavba
TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ.
TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
Součástí močopohlavního ústrojí, organa urogenitalis
Tělní pokryv Jana Machová.
Tkáně.
Trávicí soustava Příjem potravy Zpracování potravy Vstřebávání živin
TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ H I S T O L O G I E I. - epitely Alois Čelechovský
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Tkáně a orgány. Tkáň je soustava buněk a mezibuněčné hmoty, které mají společnou funkci a typické uspořádání. Orgány jsou složeny z různých tkání. Adhese.
Biologie člověka.
(C) Mgr. Martin Šmíd Obecná funkce vylučovací soustavy.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Název TKÁNĚ Předmět, ročník Biologie, 3. ročník Tematická oblast
Stavba a funkční třídění svalové a nervové tkáně
DÝCHACÍ SYSTÉM Morfologie II. část
MOČOVÝ SYSTÉM Ledvina Vývodní cesty - kalichy - pánvička.
Tkáně
Typy svalové tkáně Kontrakce růst a regenerace Rychlá, po poškození
BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA
2011 DÝCHACÍ SYSTÉM.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Klasifikace epitelů 133 Praktika, 2013.
Čich, chuť, kůže Jitka Riedlová.
Ženský pohlavní systém
MOČOVÝ SYSTÉM Ledvina Vývodní cesty - kalichy - pánvička.
Žlázy s vnitřní sekrecí (glandulae endocrinae)
Trávicí systém 2010.
Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2
1 5. cvičení EpitelyEpitely. 2 ektodermektoderm epitel pokožky a její deriváty (chlupy, vlasy, nehty, kopyta...) epitel pokožky a její deriváty (chlupy,
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Tkáně. Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Pokuste se vystihnout pojem tkáň soubor tvarově podobných buněk s určitou,
K ůže a kožní adnex a plocha 1,5 – 2,5 m 2 Hmotnost – 16% t.h. tloušťka 1 – 5 mm.
Název školy: Základní škola a Mateřská škola při dětské léčebně, Janské Lázně, Horní promenáda 268 Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_01_PŘ8_BO.
SOMATOLOGIE Mgr. Pavlína Krbcová.
Základní stavba lidského těla
TKÁNĚ - EPITELY.
Kůže  kožní adnexa.
Vylučovací soustava.
Epitely jednovrstevné
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost.
Buňka: životní projevy
Základy biologie dítěte – okruhy učiva ke studiu
Úvod do biologie člověka
Téma: Tkáně.
5. cvičení Epitely.
Výukový materiál VY_52_INOVACE_20_ OPAKOVANI_BUNKA
Tkáň soubor buněk stejného tvaru a funkce Tkáň v lidském těle:
6. cvičení Pojiva Budovací tkáně.
6. cvičení Žlázové epitely.
Transkript prezentace:

EPITELOVÁ TKÁŇ

Charakteristika Velmi buněčná tkáň s minimem mezibuněčné hmoty, lamina nebo membrana basalis odděluje epitel od ostatních tkání, bezcévná tkáň, polarizované buňky, adheze buněk – mezibuněčné spoje, modifikace povrchu buněk– mikroklky, cilie, interdigitace, cytokeratin – mikrofilamenta v cytoplazmě. Původ: všechny zárodečné listy

Epitelové buňky (- polarizované) Buněčný apex (mikrokly, řasinky) Laterální strana (mezibuněčné spoje) Buněčná baze (hemidesmosomy, bazální labyrint) …………………………… Organelová výbava odpovídá funkci buňky (žlázová, respirační, smyslová apod.)

Adheze (soudržnost) buněk

Rozdělení epitelů podle stavby epitely plošné (buňky uspořádány do plochy, jeden povrch nasedá na bazální laminu, opačný povrch volný – většina epitelů) epitely trámčité (buňky tvoří trámce – játra, endokrinní žlázy) epitely retikulární – rozvlákněné (buňky v kontaktu dlouhými výběžky, široké intercelulární štěrbiny – brzlík)

epitely plošné

epitel trámčitý

epitel retikulární

BAZÁLNÍ LAMINA BAZÁLNÍ MEMBRANE Bazální lamina (lamina basalis): lamina lucida lamina densa laminae lucida Bazální membrána (membrana basalis): lamina basalis + lamina reticularis (retikulární vlákna v amorfní hmotě s glykoproteinem fibronektinem).

Epitelové buňky Bazální lamina + Lamina fibroreticularis Bazální membrána Bazální lamina je a produkt epitelových buněk, lamina fibroreticularis je produkt fibroblastů ve vazivu pod epitelem

FUNKCE EPITELU (klasifikace podle funkce) Kryje (vystýlá) povrchy– krycí (povrchový) ep. Tvorba a vyloučení sekretu – žlázový ep. Vnímání podnětů – smyslový ep. vstřebávání – resorpční ep. Výměna dýchacích plynů – respirační ep. + myoepitelové buňky

Klasifikace epitelů: Krycí jednovrstevný plochý kubický cylindrický víceřadý cylindrický vrstevnatý dlaždicový rohovatějící cylindrický nerohovatějící přechodní Žlázový jednobuněčnný exokrinní exoepitel. mnohobuněčný endokrinní endoepitel. alveolarní serózní tubulózní mucinózní merokrinní tuboalveol. smíšený apokrinní holokrinní Respirační Resorpční morfologicky a funkčně specializovaný epitel Smyslový

Krycí (povrchový) epitel 1 nebo více vrstev buněk typ epitelu je označen podle tvaru buněk v povrchové vrstvě

Klasifikace jednovrstevných ep. 1vrst. plochý ep. – ploché buňky výskyt: tenký úsek Henleho kličky v ledvině 1vrst. kubický ep. – stejná výška a šířka buněk výskyt: tlustý úsek Henleho kličky v ledvině, malé vývody žláz

1 2 3 distal tubule proximal tubule renal corpuscle Ledvina: Bowman's capsule proximal tubule renal corpuscle Henle's loop 3 Ledvina: 1vrst. plochý ep. 1vrst. kubickýl ep. collecting ducts

bazální membrána 1vrst. plochý ep. Ledvina: lumen tenkého úseku Henleho kličky

1vrst. plochý ep. 1vrst. kubický ep. Dřeň ledviny

1vrst. cylindrický ep. – cylindrické buňky výskyt: žaludek, střevo, žlučník Víceřadý cylindrický ep. - cylindrické bb. - bazální bb. - vřetenovité a bb. Jádra ve 2-3 řadách výskyt: dýchací cesty

Vesica fellea (žlučník) – 1vrst. cylindrický ep.

Trachea – víceřadý cylindrický ep. s řasinkami a pohárkovýmí bb.

Klasifikace vrstevnatých ep. vrstevnatý dlaždicový ep. nerohovatějící výskyt: dutina ústní, jícen, vagina vrstevnatý dlaždicový ep. rohovatějící výskyt: epidermis (pokožka)

Jícen – vrstevnatý dlaždicový ep. nerohovatějící

Epidermis – vrstevnatý dlaždicový ep. nerohovatějící

vrstevnatý cylindrický ep. výskyt: spojivka, mužská močová trubice přechodní ep. výskyt: močové cesty (močovod, moč. měchýř)

Spojivka oka – vrstevnatý cylindrický ep.

Močový měchýř – přechodní ep.

Močové cesty Spojivka

Žlázový epitel specializované epitelové buňky – žlázové syntéza makromolekul (organelová výbava: gER, GA, sekreční granula) sekrece buňky většinou nasedají na bazální laminu

žlázová buňka

exokrinní exoepitelové mnohobuněčné endokrinní endoepitelové Klasifikace žláz: jednobuněčné exokrinní exoepitelové mnohobuněčné endokrinní endoepitelové alveolární serózní tubulózní mucinózní merokrinní tuboalveol. smíšená apokrinní holokrinní Jednoduchá rozvětvená složená

Jednobuněčné žlázy Jednotlivé žlázové buňky ve tkání př.: pohárkové bb., Panethovy bb., gastro-entero-endokrinní bb.

Panethovy bb. pohárkové bb.

Pohárkové buňky

Pohárkové bb. – hlen

exokrinní X endokrinní žlázy Exokrinní žlázy – uvolňují sekret do systému vývodů Endokrinní žlázy – nemají vývody; uvolňují sekret do krve v kapilárách, které tvoří hustou síť kolem skupin a trámců žlázových buněk

exoepitelové X endoepitelové žlázy Exoepitelové žlázy – ve vazivu, pod bazální membránou epitelu. Endoepitelové žlázy – ojediněle nebo ve skupinách jsou žlázové buňky součástí epitelu a s jeho buňkami nasedají na bazální membránu.

Mnohobuněčné žlázy (klasifikace podle sekrečního oddílu) Žlázové buňky jsou uspořádáné do sekrečních jednotek: acinus = alveolus (alveolární žláza), tubulus (tubulózní žláza), (tuboalveolární žláza)

3 1 1 – serózní acinus (alveolus) 2 – mucinózní tubulus 3 – serózní lunula 2

                                                                                                                                                                            Mucinózní tubulus Serózní acinus

Mnohobuněčné žlázy (klasifikace podle povahy sekretu) Serózní žlázy – řídký, vodnatý sekret (z alveolů s úzkým luminem) Mucinózní žlázy – viskózní sekret (z tubulů s širokým luminem) Smíšené žlázy (seromucinózní))

Mnohobuněčné žlázy (klasifikace podle uspořádání vývodů) Jednoduché (A) – rozvětvené (B) – složené (C) A B C

Příklady Jednoduchá tubulózní – malé potní žlázy Jednoduchá alvolární – není Rozvětvená – žlázky v děloze a v žaludku Rozvětvená alveolární – mazové žlázky Složená tubulózní – žlázky duodena Složená alvolární – gl. parotis Složená smíšená – gl. submandibularis, gl. sublingualis (are mixed)

dle způsobu sekrece: ekrinní – apokrinní – holokrinní žlázy

dle způsobu sekrece: ekrinní – apokrinní – holokrinní žlázy

dle způsobu sekrece: ekrinní – apokrinní – holokrinní žlázy

Senzitivní epitel Na bazální membráně: Podpůrné bb. Bazální bb. Senzitivní bb. (receptory) primární sekundární

Resorpční ep. Resorpční povrch epitelových buněk je zvětšen - mikroklky tvoří žíhaný nebo kartáčový lem Př.: střevo, kanálky ledvin

Respirační ep.