Poválečný vývoj, mírové smlouvy Cíle dohodových spojenců Mírová konference v Paříži 1918 Versailleská smlouva s Německem Další mírové smlouvy Vznik Společnosti národů Válka a ekonomický vývoj Odraz války v umění „Zlatá 20.léta“ První otřesy versailleského systému Poválečný vývoj v Rusku, Německu a Itálii Konec prosperity, 1929 začíná hospodářská krize

Cíle dohodových spojenců Formuloval ve svém poselství Kongresu USA prezident Wilson – „čtrnáct bodů prezidenta Wilsona“ Tato formulace obsahovala i požadavek samostatného vývoje národů Rakouska – Uherska Ústřední mocnosti (Německo, Rakousko – Uhersko a jejich spojenci) nejprve na tyto body nepřistoupili, po řadě porážek na frontách pak na tomto základě kapitulovali

Mírová konference v Paříži Zahájila činnost v lednu 1918 Konference se zúčastnily všechny vítězné státy (mimo sovětské Rusko) Rozdělení do několika skupin. Rozhodující slovo měla skupina států s tzv. všeobecnými zájmy (Francie, Velká Británie, USA, Itálie, Japonsko) Odlišné názory spojenců – Francie tvrdý postup proti Německu, USA a Velká Británie smířlivější postup. Zvítězil francouzský názor. Francie nejúspěšnější zemí na konferenci (ministerský předseda Georges Clemencau)

Versailleská smlouva Versailleská smlouva s Německem, podepsaná 28.června 1919 Jako místo jednání byl vybrán zámek ve Versailles. Německá armáda byla omezena na 100 000 mužů. Nesměla mít brannou povinnost, žádné tanky, žádné těžké dělostřelectvo a žádný generální štáb. Německé námořnictvo bylo omezeno na 15 000 mužů, a mohlo mít pouze šest bitevních lodí, šest křižníků a dvanáct torpédoborců. Ponorky byly výslovně zakázány. Letectvo bylo rovněž výslovně zakázáno. Levý břeh Rýna obsazen dohodovými mocnostmi. Pravý břeh Rýna demilitarizován Německo mělo platit reparace – válečné náhrady Německo rovněž ztrácí část svého předválečného území Tato mírová smlouva podstatně ovlivnila poválečné uspořádání v Evropě. Proto se označuje rovněž termínem versailleský systém

Další mírové smlouvy se spojenci Německa Saint-Germainská smlouva s Rakouskem, podepsaná 10. září 1919 Neuillyská smlouva s Bulharskem, podepsaná 27. listopadu1919 Trianonská smlouva s Maďarskem, podepsaná 4. června 1920 Sèvreská smlouva s Tureckem, podepsaná 10. srpna 1920

Vznik Společnosti národů Mírová konference neřešila pouze minulost – tedy válečná léta. Hledělo se i do budoucnosti a hledal se způsob, jak zabránit novým válečným konfliktům Nástrojem k řešení mezinárodních sporů se měla stát Společnost národů Návrh na její zřízení – americký prezident Wilson. Kongres USA však tento projekt neschválil, a tak Spojené státy se nestaly jejím členem Společnost národů zahájila činnost v lednu 1920. Jejím sídlem byla Ženeva. Snímek ze zahajovacího zasedání. Mimo Společnost národů bylo na čas Německo a delší dobu sovětské Rusko Společnost národů nesplnila své poslání. Měla malé možnosti a ve 30.letech po nástupu Hitlera k moci v Německu zcela selhala ve svém poslání – chránit světový mír

Válka a ekonomický vývoj Největší ekonomické ztráty přinesla válka Evropě. Tím se rovněž zvýšila ekonomická převaha USA V Evropě po válce panoval nedostatek doslova ve všem (potraviny, suroviny, pracovní síla, zařízení továren apod.) Částečné zlepšení po roce 1920. Předválečné úrovně výroby dosáhla Evropa až v roce 1925 a v letech 1926 – 1929 stoupla její produkce o dalších 30 %. Rozsáhlá industrializace probíhala od 2. poloviny 20. let v Rusku O ekonomický vzestup se zasloužila zejména nová technika a využití vědeckých objevů Úspěšný ekonomický vzestup měl vliv na rostoucí životní úroveň

Odraz války v umění Vznikaly nové umělecké směry, kterým se souhrnně říkalo avantgardní (dadaismus, surrealismus, futurismus atd.) Vznikaly rovněž silně protiválečné romány a divadelní hry – nejvýznamnější autoři: Henri Barbusse, Erich Maria Remarque, Romain Rolland, Bertold Brecht, Ernest Hemingway Nejznámějším českým protiválečným románem byly Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška

„Zlatá 20.léta“ Proměny životních návyků po americkém vzoru, bydlení ve velkých městech, vedle vlaku autobusy, tramvaje, automobily Biograf („továrna na sny“ – Hollywood) od r. 1929 udělováno nejslavnější filmové ocenění Oscar) Rozhlas, jazz (Josephine Bakerová – nejslavnější zpěvačka a tanečnice 20.let) Uplatnění technických novinek i v provozu domácnosti (různé automaty, mechanizovaná prádelna, vysavač, gramofon)

První otřesy versailleského systému Francie v polovině 20. let ztrácí na svém mezinárodním vlivu Locarno (Švýcarsko)1925 – mezinárodní konference.Na snímku závěrečné zasedání delegátů. Německo zde přestalo být považováno za poražený stát. Bylo přijato do Společnosti národů. Rýnský garanční pakt – Německo se zavázalo, že neporuší svou západní hranici. Na východě však podobný závazek nepřijalo. Tím princip bezpečnosti přestal být pro všechny státy stejný – viz východní sousedé Německa – ČSR, Polsko

Poválečný vývoj v Rusku, Německu a Itálii Rusko (od roku 1922 SSSR) - Lenin umírá 1924, nástupce J.V.Stalin. Éra stalinismu (nedemokratický režim, násilná cesta k společenským změnám, politické procesy) Německo – místo císařství vznik tzv. Výmarské republiky (ve Výmaru byla r. 1919 přijata německá ústava) Vnitřní vývoj – nejistota, politické a sociální bouře Itálie – nespokojenost obyvatelstva vedla k popularitě krajních politických skupin, především fašismu. 1922 pochod na Řím – fašisté se dostali k moci. Vůdce Benito Mussolini

Konec prosperity, 1929 začíná hospodářská krize 24.10.1929 krach akcií na newyorské burze. Pokles výroby v USA o 46 %, 17 milionů nezaměstnaných Podobný krach i na dalších světových burzách a v bankovních centrech Krize ekonomiky téměř v celém světě, včetně ČSR Ekonomika SSSR prakticky nezasažena, zde probíhá naopak industrializace Projevy krize – ochromení zahraničního obchodu, pokles výroby, nezaměstnanost, sociální napětí Jedním z důsledků krize byl nástup fašismu v Německu

Cesty k překonání krize - USA V roce 1932 zvítězil v prezidentských volbách Franklin Delano Roosewelt s programem k překonání hospodářské krize New Deal (Nový úděl) Body programu: Kontrola finančního a bankovního systému Organizace veřejných prací k zmírnění nezaměstnanosti Regulace zemědělské produkce s pomocí státních dotací

SSSR Krize se Sovětskému svazu vyhnula V roce 1928 zahájena 1. pětiletka – industrializace (zprůmyslnění) – 80 % veškerých investic V zemědělství probíhá kolektivizace (združstevňování) ale bez potřebných investic neúspěšné. Proto v letech 1929 – 1935 pro nedostatek potravin zaveden přídělový systém V čele SSSR stojí po smrti Lenina v letech 1924 – 1953 J.V.Stalin (blíže o něm později)

Německo Němečtí fašisté s pomocí krize porazili mladou demokracii Ztělesněním nacismu se stal Adolf Hitler Metody i cíle své politiky sepsal v knize Mein Kamf (Můj boj) – Nejprve ovládnout Německo a pak ho změnit v říši, která bude panovat nad jinými státy. Německý národ se považoval za rasově nadřazený všem ostatním. V roce 1933 se stal Hitler říšský kancléř, odstranil politické odpůrce a zlikvidoval instituce parlamentní demokracie a začal své plány uskutečňovat