Otáčení Země kolem své osy ZEMĚ V POHYBU dříve dvě teorie o středu vesmíru: a) geocentrický model vesmíru (středem vesmíru je Země) b) heliocentrický model vesmíru (středem vesmíru je Slunce) Otáčení Země kolem své osy od západu k východu (proti směru hodinových ručiček – pohyb kosmických těles (Slunce, Měsíc, hvězdy) v opačném směru (od východu k západu) obrázek

Střídání dne a noci Země se kolem své osy otočí za 1 den, tj. za 24 hodin – střídání „bílého dne“ a „noci“ (světlo a tma) ovlivňuje život na Zemi

Oběh Země kolem Slunce Oběžná dráha Země Země obíhá kolem Slunce po oběžné dráze ve tvaru elipsy (uzavřená křivka oválného tvaru) – někdy je Slunci blíže, někdy dále Střídání ročních období důsledek oběhu Země kolem Slunce a sklonu zemské osy na jižní polokouli vždy panují opačná roční období než na severní polokouli

Kde vychází a zapadá Slunce vychází na východě a zapadá na západě - !!! ale pouze ve dnech jarní a podzimní rovnodennosti – v létě posunutí směrem k severu a v zimě směrem k jihu ( v létě Slunce vychází na SV a zapadá na SZ, v zimě Slunce vychází na JV a zapadá na JZ) Dráha Slunce na obloze léto – dráha Slunce je až 2x delší než v zimě, Slunce vystupuje výše, zemský povrch více zahřívá zima – poloviční dráha Slunce než v létě, Slunce vystupuje nízko, zem. povrch ohřívá jen málo – zamrzlý, pokrytý sněhem nebo ledem

Slunce v nadhlavníku – v rovníkových oblastech Slunce vystoupí tak vysoko, že se nachází přímo „nad hlavou“ pozorovatele. Na jiných místech Země vrhá Slunce stín (délka se mění).

ČAS NA ZEMI Jednotky času na Zemi nejmenší a základní časovou jednotkou je 1 sekunda (s) 60 s = 1 min. 60 min. = 1 hod. 24 hod. = 1 den 1 měsíc má 30, 31, 28 (29) dní 12 měsíců = 1 rok

Den základem dne je otáčení Země kolem své osy sluneční den = doba, za kterou se Země otočí kolem své osy vzhledem k Slunci; trvá přesně 24 hodin Měsíc časové období 1 měsíc = doba, za kterou se vystřídají 4 měsíční fáze (přibližně 29,5 dne) 12 měsíců = 1 rok Rok = doba oběhu Země kolem Slunce trvá 365 dní 5 hod. 48 min. 46 s. jednou za čtyři roky obvykle rok přestupný má 366 dní (29. únor)

Kalendáře do roku 1582 kalendář juliánský (každý 4. rok přestupný) roku 1582 reforma kalendáře – gregoriánský kalendář (změněno pravidlo o přestupném roce) - dodnes

PROČ POSUNUJEME ČAS NA HODINKÁCH? Místní čas na každém poledníku platí jiný (odlišný) čas – místní čas časový rozdíl mezi dvěma poledníky je 4 minuty (směrem na východ je „vyšší“ místní čas, směrem na západ je „nižší“ místní čas) Pásmový čas vymezen průběhem nultého, patnáctého, třicátého… poledníku – na Zemi stanoveno 24 časových pásem (při překročení každého si posuneme hodinky o 1 hodinu) - každé časové pásmo se rozkládá na pásu 15-ti stupňů

středoevropské časové pásmo - v ČR (středoevropský čas) - jeho osou je 15. poledník (v ČR prochází Jindř. Hradcem) (7,5° na východ a 7,5° na západ od 15. poledníku) západoevropské časové pásmo - západně od středoevropského čas. pásma = světový čas - jeho osou je nultý poledník (7,5° na východ a 7,5° na západ od nultého poledníku) východoevropské časové pásmo - východně od středoevropského časového pásma - osou je 30. poledník (7,5° na východ a 7,5°na západ od 30. poledníku)

Mezinárodní datová hranice přes 180. poledník =) mezinárodní datová hranice překročení z východní polokoule na západní polokouli – odečteme 1 den překročení ze záp. pol. na vých. pol. – přičteme 1 den Letní čas v letním období se posouvá čas na hodinkách o 1 hodinu dopředu na podzim si vracíme čas o 1 hodinu nazpět