SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA ČASOVÝCH ŘAD

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA ČASOVÝCH ŘAD
Advertisements

© Institut biostatistiky a analýz SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA Č ASOVÝCH Ř AD prof. Ing. Jiří Holčík, CSc.
Kalkulace S tudent. Osnova výkladu 1.Kalkulace nákladů a způsoby jejího rozlišení 2.Kalkulační vzorec nákladů 3.Stanovení nákladů na kalkulační jednici.
Ekonomicko-matematické metody č. 11 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
© Institut biostatistiky a analýz SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA Č ASOVÝCH Ř AD prof. Ing. Jiří Holčík, CSc.
Základy zpracování geologických dat Rozdělení pravděpodobnosti R. Čopjaková.
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
NÁZEV ŠKOLY: S0Š Net Office, spol. s r.o, Orlová Lutyně AUTOR: Ing. Oldřich Vavříček NÁZEV: Podpora výuky v technických oborech TEMA: Základy elektrotechniky.
Náhodné signály Honza Černocký, ÚPGM. Signály ve škole a v reálném světě Deterministické Rovnice Obrázek Algoritmus Kus kódu 2 } Můžeme vypočítat Málo.
2.3 ROZKLAD VÝRAZŮ NA SOUČIN Mgr. Petra Toboříková.
VÝRAZY Matematické zápisy obsahující čísla (konstanty), písmena (proměnné) a početní operace ČÍSELNÉ S PROMĚNNOU √25 2.(4-7.8) 3x+7 4a3- 2a.
Interpolace funkčních závislostí
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Matematika 3 – Statistika Kapitola 4: Diskrétní náhodná veličina
15. Stavová rovnice ideálního plynu
Řešení nerovnic Lineární nerovnice
Základní pojmy v automatizační technice
ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/ ČÍSLO MATERIÁLU 1 – Množiny – teorie
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
„Svět se skládá z atomů“
Interference a difrakce
Základní vlastnosti antén
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Jedno-indexový model a určení podílů cenných papírů v portfoliu
MATEMATIKA Dělitel a násobek přirozeného čísla.
Fyzika kondenzovaného stavu
Soustava dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
SIMULAČNÍ MODELY.
Poměr v základním tvaru.
Základy statistické indukce
Molekulová fyzika 3. prezentace.
CW-057 LOGISTIKA 34. PŘEDNÁŠKA Lineární programování – 4/G Leden 2017
* Zlomky a smíšená čísla Matematika – 7. ročník *
Elektromagnetická slučitelnost
Parametry polohy Modus Medián
MATEMATIKA Soustavy dvou lineárních rovnic o dvou neznámých.
GENEROVÁNÍ HODNOT NÁHODNÝCH VELICIN PSEUDONÁHODNÁ ČÍSLA
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Kvadratické nerovnice
NÁZEV ŠKOLY: S0Š Net Office, spol. s r. o., Orlová Lutyně
MATEMATIKA Druhá písemná práce a její analýza.
Řešení nerovnic Lineární nerovnice
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
11 DĚLENÍ ZLOMKŮ.
Analogové násobičky.
XII. Binomické rozložení
3. přednáška Laplaceova transformace
ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA BIOSIGNÁLŮ
Úvod do praktické fyziky
Teorie chyb a vyrovnávací počet 1
Primitivní funkce Přednáška č.3.
Kvantová fyzika: Vlny a částice Atomy Pevné látky Jaderná fyzika.
Lineární regrese.
Cauchyho rozdělení spojité náhodné veličiny
Fyzika kondenzovaného stavu
Početní výkony s celými čísly: násobení
Poměr v základním tvaru.
Běžná pravděpodobnostní rozdělení
Rovnice s neznámou ve jmenovateli
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
Modely obnovy stárnoucího zařízení
Náhodný jev, náhodná proměnná
SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA ČASOVÝCH ŘAD
Centrální limitní věta
Více náhodných veličin
Fyzika kondenzovaného stavu
Průměr
Interference ze soustavu štěrbin Ohyb na štěrbině Optická mřížka
Pravděpodobnost a matematická statistika I.
Transkript prezentace:

SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA ČASOVÝCH ŘAD prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.muni.cz

II. PRINCIPY TOHO, JAK NA TO

závěry z minula časová řada = systematická (deterministická) složka + + nesystematická (nedeterministická, náhodná) složka (koncept Hermana Wolda (1938) - A Study in the Analysis of Stationary Time Series)  není konečná energie neexistuje Fourierův integrál výkonový koncept spektrální hustota výkonu – power spectral density (PSD)

Herman Ole Andreas Wold * 25.12.1908 – Skien, Norsko 16.2. 1992 – Gothenburg, Švédsko oblasti zájmů: matematická ekonomie, ekonometrie, statistika, analýza časových řad školitel: Harald Cramér na čem se podepsal: Cramérův-Woldův teorém, Woldova dekompozice časových řad, metoda parciálních nejmenších čtverců; teorie užitku, teorie spotřebitelské poptávky

SPOJITÝ SIGNÁL Fourierova transformace Parsevalova věta spektrální hustota energie

SPEKTRÁLNÍ HUSTOTA ENERGIE (VÝKONU) SPOJITÝ PŘÍPAD autokorelační funkce funkce xa(t) obě funkce tvoří Fourierovský pár

DISKRÉTNÍ POSLOUPNOST x(nTvz), definovaná na nekonečném intervalu n-;; je frekvenčně omezená na pásmo o šířce B  vzorkovací frekvence F = 1/Tvz > 2B x(nTvz) = xa(nTvz) = ? x(n)

energie energie spojitého signálu s(t) energie diskrétního signálu

energie energie spojitého signálu s(t) energie diskrétního signálu

DISKRÉTNÍ POSLOUPNOST Spektrální vyjádření diskrétního signálu Vztah spektra analogového a diskrétního signálu: spektrální periodicita

DISKRÉTNÍ POSLOUPNOST

rekonstrukce spojité funkce předpokládejme, že je

rekonstrukce spojité funkce

Rekonstrukce funkce

RAYleighova věta

John William Strutt, 3. baron Rayleigh An Unerring Leader in the Natural Knowledge * 12. 11.1842, Maldon, Essex, U.K.  30.6.1919, Witham, Essex, U.K. oblasti zájmu: fyzikální chemie, akustika, optický a elektromagnetický rozptyl světla,povrchové vlny; psychologie - telekineze na čem se podepsal: spolu s Williamem Ramsayem objevitel argonu (Nobelova cena 1904) a dalších vzácných plynů;

Wiener-khinchinova věta

Norbert Wiener * 26.11. 1894 - Columbia, Missouri,USA  18.3.1964 - Stockholm, Švédsko 1906 – graduoval na střední škole, 1909 - BA v matematice; poté rok zoologie na Harvardu, od 1910 – filosofie na Cornell Uni; 1912 – PhD na Harvardu – disertace na téma matematická logika profesor matematiky na MIT zakladatel kybernetiky (?) Cybernetics: Or Control and Communication in the Animal and the Machine. Paris, (Hermann & Cie) & Camb. Mass. (MIT Press) 1948 doktorandi : Amar Bose, Colin Cherry, Shikao Ikehara, Norman Levinson Wienerova rovnice – popis Brownova pohybu Wienerův optimální filtr, …

Александр Яковлевич Хинчин * 7.(19.)7.1894, село Кондрово, Медынский уезд, Калужская губерния, Россия  18.7.1959, Москва, СССР zájmy: teorie pravděpodobnosti, statistika, teorie funkcí reálné proměnné, teorie čísel, limitní věty, řetězové zlomky, … na čem se podepsal: Pollaczekova-Chinčinova formule (teorie fronty),Wienerův-Chinčinův teorém, Chinčinova nerovnost (statistika, komplexní čísla), Chinčinova-Lévyho konstanta (konvergence řetězových zlomků), Chinčinova věta o diofantických aproximacích (aproximace reálných čísel pomocí racionálních čísel) ocenění: 1939 – člen korespondent AV SSSR; 1941 – Stalinova cena, ? - Leninova cena

Wiener-khinchinova věta

Wienerova-khinchinova věta

Posloupnost S KONEČNOU ENERGIÍ - SHRNUTÍ z toho plyne, že spektrální hustotu energie neperiodické posloupnosti s konečnou energií lze spočítat dvěma způsoby: přímá metoda: Sxx(f) = |X(f)|2 = |Tvz.Σx(nTvz).exp(-2πjfnTvz)|2 nepřímá metoda: 1) Rxx(mTvz) = Tvz. Σx(nTvz). x(nTvz+mTvz); 2) Sxx(f) = ΣRxx(mTvz).exp(-2πjfmTvz)

Posloupnost S KONEČNOU ENERGIÍ - SHRNUTÍ PRAXE posloupnost konečné délky = tj. násobení posloupnosti obdélníkovým oknem, takže počítáme spektrum posloupnosti ve frekvenční oblasti

posloupnost S KONEČNOU ENERGIÍ - SHRNUTÍ Konvoluce funkce W(f) s X(f) vyhlazuje spektrum X(f) za předpokladu, že W(f) je relativně úzké ve srovnání s X(f)  okno w(nTvz) musí být dostatečně dlouhé Problémy: postranní laloky rozlišení dvou frekvenčních pásem

Frekvenční okna kde I0(•) je modifikovaná Besselova funkce 0. řádu 1. druhu; ωa je šířka hlavního laloku

Frekvenční okna

Frekvenční okna

Vyhlazování oknem spektrální konvoluce obdélníkového okna (spektrum) X(f) = 1 pro |f|  0,1; X(f) = 0 pro |f| > 0,1; obrazu obdélníka (N=61) a … Blackmanova okna N = 61

SIGNÁL S KONEČNOU ENERGIÍ - příklady

SIGNÁL S KONEČNOU ENERGIÍ - příklady

SIGNÁL S KONEČNOU ENERGIÍ - příklady