EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE A PROTIEPIDEMICKÁ OPATŘENÍ

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Virová hepatitida typu C, epidemiologie, genetická heterogenita a její využití při šetření zdroje Hana Tkadlecová, KHS ZK se sídlem ve Zlíně, Vratislav.
Advertisements

Očkování – pro a proti MUDr. Kateřina Bláhová.
Globální problémy lidstva
Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP
Důkazy & praxe Preuves & Pratiques multitématický kongres congrés multithématique Prague sobota 8. října 2005 samedi 8 octobre 2005.
PARATYFUS A KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA
OČKOVACÍ PROGRAMY V PRAXI
PROBLEMATIKA HIV a AIDS
Kalmetizace novorozenců a její komplikace
Jiné názvy: gonorea, tripl, kapela, gonorrhoea
Listerióza a nutriční toxikologie
Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc. , PhD
Primární prevence nemocí
Chřipka a ostatní respirační infekce
INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ.
Virová hepatitída typu E
Cholera Název onemocnění je odvozen z řeckého slova „kholera“, což označuje průjem. Další názvy: infekční cholera, asiatická cholera, epidemická cholera,
Je třeba se bát očkování ?
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Občanská výchova Ročník:
Můžeme eradikovat očkováním pneumokokové infekce?
Taxonomie Picornavirů
MUDr.Soňa Nečesánková MUDr.Miroslava Zavřelová Rok 2012
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Ing.Miroslava Rýparová
-morbili, measles Ivona Jurčová
Ošetřovatelská péče o nem. s infekční hepatitis
Virové hepatitidy A RNA virusPicornaviridae /Heparnavirus B DNA virusHeparnaviridae/Hepadnavirus C RNA virusFlaviviridae/Flavivirus D RNA virus HBV dependentní/Deltavirus?
Imunita, obranné mechanismy v těle, infekční nemoci
Preventivní programy v ordinaci PLDD
Haemophilus influenzae typu b
Očkovací centra Avenier (nejsou jen pro cestovatele) Mirka Kohoutková Obchodní a marketingová manažerka Praha Avenier, a.s., Bidláky 20, 639.
Očkování a imunomodulace
MVDr. Jana Houdková (SVS ČR)
MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
CHŘIPKA MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
CHŘIPKA MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství
CHŘIPKA MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví
OČKOVÁNÍ MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví
Syndrom získaného imunodeficitu
MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU
1 Problematika sezónní chřipky v ČR Problematika sezónní chřipky v ČR MUDr. Michael Vít, Ph.D. hlavní hygienik Ministerstvo zdravotnictví ČR.
KLINICKÝ OBRAZ KLÍŠŤOVÉ MENINGOENCEFALITIDY Václav Chmelík Nemocnice České Budějovice a.s.
Vilma Marešová I. infekční klinika 2.LF UK Katedra infekčního lékařství IPVZ NNB Praha.
Světový den zdraví 2014 Nemoci přenášené vektory - prevence MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. náměstek pro ochranu a podporu veřejného zdraví a hlavní hygienik.
Výskyt v ČR. Inkubační doba, tedy doba od nákazy člověka do rozvinutí příznaků onemocnění, je dní, nejčastěji 30 dní. Již koncem inkubační doby.
Základní škola a Mateřská škola Libáň, okres Jičín Moderní škola 2010 VY_32_INOVACE_E Péče o nemocné dítě.
Břišní tyfus / Paratyfus ● Bakterie Salmonella typhii.
Výsledky pilotní části projektu hospitalizovaných případů chřipky (GIHSN) v ČR v sezoně 2014 – 2015 J.Kynčl, Z.Manďáková, M.Havlíčková, L.Jurzykowská,
OČKOVAT PROTI PERTUSI V TĚHOTENSTVÍ NEBO PŘI KOJENÍ? Chlíbek R., Smetana J., Šošovičková R. Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzita obrany Hradec Králové.
Očkování proti pneumokokům v České republice Roman Prymula.
1 Očkování proti pneumokokovým nákazám MUDr. Hana Cabrnochová Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP.
Očkování dětí v ČR z pohledu PLDD MUDr. Ilona Hülleová SPLDD ČR PSP
Možnost změny očkovacího kalendáře v závislosti na změně
OČKOVÁNÍ PROTI MENINGOKOKOVÝM ONEMOCNĚNÍM NRL pro meningokokové nákazy Centrum epidemiologie a mikrobiologie Státní zdravotní ústav Praha VI. SLOVENSKÝ.
Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TÁBOR MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci.
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO PODÁNÍ VAKCÍNY INFANRIX HEXA Státní ústav pro kontrolu léčiv leden 2015 © 2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV Farmakovigilance.
Připravované změny v očkovacím kalendáři v České republice MUDr.Michael Vít, PhD.
Imunologie a alergologie
Virové hepatitidy - imunizace
Laboratorní diagnostika virových hepatitid
CHŘIPKA.
Okruhy činnosti práce sestry v ordinaci PL
AKTIVNÍ A PASIVNÍ IMUNIZACE (VAKCINACE)
Je nutné za očkování platit ?
MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Alimentární intoxikace
Mgr. Martina Dohnalová Hepatitis.
Transkript prezentace:

EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE A PROTIEPIDEMICKÁ OPATŘENÍ Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech adresa: Závodní 94, 360 21 Karlovy Vary tel: 355 328 311, e-mail: sekretariat@khskv.cz, ID: t3jai32 EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE A PROTIEPIDEMICKÁ OPATŘENÍ U VYBRANÝCH NÁKAZ

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech ZÁŠKRT (difterie) po epidemiích záškrtu v 90. letech 20. století (1995 bylo hlášeno v Evropě více jak 50 000 případů záškrtu) výskyt této infekce v Evropě poklesl, cirkulace však trvá v některých státech východní Evropy a sporadická onemocnění jsou hlášena v celé Evropě v Československu bylo v roce 1930 hlášeno 23 697 případů, z toho 2129 skončilo úmrtím, a to především u předškolních dětí v ČR se očkuje proti záškrtu od roku 1946 v ČR nebyl v posledních 40 letech zaznamenán žádný případ onemocnění, s výjimkou 2 importovaných případů v roce 1980 a 1995

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření u záškrtu: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic dítě po prožitém onemocnění je možné přijmout do kolektivu v klinicky dobrém stavu a po dvou negativních kultivačních vyšetřeních z nosu a krku LD po dobu 7 dnů od posledního kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene, na začátku a na konci období se provede výtěr z nosu a krku na mikrob. vyšetření do kolektivu se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované děti po dobu LD Specifická prevence záškrtu: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech TETANUS (tetanus) každoročně je ve světě hlášeno cca 1 milión případů, v rozvinutých zemích většinou u osob nad 60 let, neočkovaných či neúplně očkovaných imigrantů z rozvojových zemí a uživatelů drog zavedení povinného očkování proti tetanu v ČR v roce 1952 mělo zásadní efekt – do té doby onemocněly desítky lidí ročně, z nichž polovina (především děti do věku 1 roku) na něj zemřela v současné době se u nás tetanus prakticky nevyskytuje v roce 2001 byly hlášeny tři případy v letech 2002-2014 nulový výskyt v roce 2015 hlášen 1 případ z Jihočeského kraje v roce 2016 hlášen 1 případ z Olomouckého kraje Doporučená protiepidemická opatření u tetanu: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic   Specifická prevence tetanu: TETAVAX (od 9. týdne), řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech ČERNÝ KAŠEL/DÁVIVÝ KAŠEL (pertuse) odhaduje se, že každoročně ve světe onemocní > 50 milionů osob a 300 000 na tuto nemoc zemře v ČR byla hlášená nejvyšší nemocnost po 2. světové válce, v roce 1956 onemocnělo 49 144 osob (nemocnost 520,5/100 000 obyvatel) očkování zavedeno v roce 1958 od 70. let bylo hlášeno do 50 případů ročně i přes vysokou proočkovanost dětské populace narůstá v ČR od 90. let nemocnost (zejména mezi náctiletými) dospívající a dospělí s pertusí nejsou v ohrožení života, mohou být však významným zdrojem nákazy pro novorozence a kojence, u kterých probíhá jako závažné až fatální onemocnění v roce 2009 zavedeno do pravidelného očkování dětí přeočkování proti pertusi v 10. roce života „cocoon strategy“ – možnost ochranné vakcinace případných rizikových dospělých zdrojů nákazy pro novorozence a kojence pertuse 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 342 373 412 234 186 767 955 662 324 738 1233 2521 585 627 Karlovarský kraj 1 2 5 3 8 74 36 6 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Pertuse – ELISA: podíl pozitivních (anti-PT IgG ≥ 5IU/ml) a negativních (anti-PT IgG < 5) Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření u černého kašle: zajištění odběrů biologického materiálu od pacienta a kontaktů Optimální načasování pro diagnostiku pertuse: kultivace 0 – 2 týdny PCR 0 – 4 týdny sérologie 2 týdny a později Jakákoliv hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutního onemocnění! 1.vzorek nutné odebrat co nejdříve po vyslovení podezření na onemocnění 2. vzorek nejdříve 21 dní po 1. odběru Vyšetřovat vždy v téže laboratoři a stejnou metodou! izolace v akutním stádiu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti dítě po prodělaném onemocnění lze přijmout do kolektivu až po negativním kultivačním vyšetření provedeném za týden po léčbě v odstupu 4-5 dnů do kolektivu se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované předškolní děti po dobu maximální inkubační doby (21 dnů) Specifická prevence černého kašle: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech ZÁVAŽNÉ HAEMOPHILOVÉ INFEKCE nejčastěji u dětí 0-11 měsíců a nad 65 let věku (před zavedením očkování děti do 5 let věku) ročně bývalo v ČR nakaženo 100 až 150 dětí očkování v ČR zahájeno v polovině roku 2001 invazivní projevy v ČR 1999-2015 – meningitida (55 %), epiglotitida (32 %), sepse (8 %), pneumonie (4 %) a artritida (1 %) v Karlovarském kraji evidujeme cca 1 případ ročně 2013 meningitida u důchodkyně (potvrzen HI typ b) 2014 pneumonie u důchodkyně (potvrzen HI) 2015 pneumonie u dospělého muže (potvrzen HI NT) infekce Hib 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 52 23 20 12 6 19 22 16 10 29  Karlovarský kraj - 1 2 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Invazivní onemocnění způsobená Haemophilus influenzae typ b v ČR v letech 1999 – 2015 vakcinace Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření u Hib: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic do předškolních zařízení se nepřijímají vnímavé (neočkované) děti po dobu 4 dnů LD po dobu 4 dnů od posledního kontaktu s nemocným u dětí mladších 6 let Specifická prevence Hib: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HIBERIX (od 9. týdne), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let)

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech DĚTSKÁ OBRNA (poliomyelitida) v ČR očkování zahájeno 1960 do té doby každoročně onemocnělo několik stovek dětí, několik desítek na ni zemřelo a mnoho dalších ochrnulo od 1961 je úspěšnost očkování v ČR 100 % od 1992 je v ČR zaveden systém sledování akutních chabých paréz u dětí do 15 let věku od 2004 SZÚ ve spolupráci s KHS a ZÚ monitoruje odpadní vodu na záchyt enterovirů – odběrová síť zahrnuje 9 měst a 5 utečeneckých táborů od 2002 je evropský region SZO certifikován jako polio-free poliovirus se však vyskytuje v některých zemích – Pákistán, Afgánistán, Nigerie, Kamerun, Etiopie, Rovníková Guinea, Irák, Somálsko a Sýrie

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech DĚTSKÁ OBRNA v ČR rok počet onemocnění úmrtí smrtnost   (v %) 1939 1809 146 8,1 1943 906 98 10,8 1945 594 80 13,5 1948  2063 139 6,7 1953 1895 111 5,9 1956 388 20 5,2 1957 639 27 4,2 1958 231 11 4,8 1959 131 3 2,3 1. - 7.1960 33 1 8.1960 – dosud Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace „Očkování a jeho význam“

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace „Očkování a jeho význam“

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření u dětské obrny: zajištění odběru biologického materiálu (stolice) od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic očkování osob v úzkém kontaktu s nemocným bez ohledu zda v minulosti očkovány u vysoce podezřelého případu poliomyelitidy či akutní chabé parézy se provede očkování neočkovaných či neúplně očkovaných osob LD po dobu 35 dnů od posledního kontaktu s potvrzeným případem paralytické poliomyelitidy, u osob vykonávajících činnost epid. závažnou ZZD po dobu 6 týdnů Specifická prevence dětské obrny: IMOVAX POLIO, (od 2 měsíců), INFANRIX HEXA (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), INFANRIX POLIO (od 16 měsíců do 13 let), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let), BOOSTRIX POLIO (od 4 let)

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech AKUTNÍ Virová hepatitida typu A od velké epidemie v letech 1979-1980 vyrostly generace, které nejsou promořeny kromě importovaných nákaz byl v ČR zaznamenán v letech 2008-2010 epidemický výskyt VHA s rapidním poklesem v následujících letech a opětovný nárůst onemocnění v ČR je zaznamenáván od roku 2014 v Karlovarském kraji od září 2014 do června 2016 probíhala epidemie VHA – celkem onemocnělo 227 osob, z nichž 122 bylo aktivně vyhledáno, v anamnéze 94 nemocných byla pozitivní drogová anamnéza a 33 osob bylo bez přístřeší. V rámci protiepidemických opatření bylo vydáno 1782 rozhodnutí a byla zajištěna očkovací látka z MZ ČR pro 1179 kontaktů v rámci mimořádného očkování VHA 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 114 70 322 132 128 1648 1104 862 264 284 348 673 724 930 Karlovarský kraj 2 1 11 10 12 4 5 26 274 53 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech AKUTNÍ Virová hepatitida typu B odhaduje se, že ve světě VHB postiženo 350 miliónů osob, výskyt chronických forem se pohybuje od 0,1 do 15 % přechod do chronicity u „zdravé“ populace v 5 %, u imunosuprimovaných pacientů ve > 50 %, u novorozenců > 90 %, u dětí do 5 let věku v 25-50 % v ČR očkování od roku 1983 od roku 2001 byla v ČR zavedena preventivní vakcinace dětí – riziko nákazy především z náhodných poranění o jehlu a u adolescentů v důsledku rizikového chování vzestup onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2013 byl způsoben přenosem této infekce mezi 9 vězni akutní VHB 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 370 392 361 307 306 247 244 192 154 133 105 89 73 Karlovarský kraj 6 10 11 5 13 8 7 2 19 4 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech VHB – podíl pozitivních a negativních anti-HBs Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech AKUTNÍ Virová hepatitida typu C incidence se v průběhu posledních let příliš nemění většina případů je zjišťována u osob s rizikovým chováním a je zjišťována náhodně (aktivně vyhledána v rámci vyšetření kontaktů, či např. screeningu při nástupu do výkonu trestu) od roku 2008, kdy jsme v Karlovarském kraji zaznamenali největší výskyt, se počet případů snižoval, vzestup akutních onemocnění v roce 2013 a 2016 souvisel s přenosem této infekce mezi vězni akutní VHC 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 846 868 844 1022 980 974 836 709 812 794 873 867 956 1104 Karlovarský kraj 6 12 10 9 8 17 3 2 5 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech CHRONICKÁ Virová hepatitida typu B a C chronické formy hepatitidy typu B i C jsou zjišťovány zejména mezi odsouzenými či obviněnými v rámci vstupního screeningu, v roce 2014 to bylo 79,0 % z hlášených případů, v roce 2015 to bylo 77,2 % a v roce 2016 to bylo 53,8 % chronická VHB a VHC 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Karlovarský kraj 12 9 7 10 13 19 4 11 47 106 57 80 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech AKUTNÍ Virová hepatitida typu E onemocnění alimentárního původu, jehož zdrojem jsou především vepřové chovy a zvěřina nejčastěji konzumovanými potravinami byly nemocnými udávány zabíjačkové výrobky (tlačenka, jitrnice, jelita apod.) v ČR i Karlovarském kraji je zaznamenáván zvyšující se trend tohoto onemocnění s poklesem v roce 2016 VHE 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 21 36 37 35 43 65 99 72 163 258 218 299 412 339 Karlovarský kraj 1 3 4 8 5 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření u virových hepatitid: izolace nemocného na infekčním oddělení LD (u VHA 50 dnů, u VHB 180 dnů, u VHC 150 dnů a VHE 60 dnů) doporučená vyšetření u kontaktů s virovými hepatitidami: VHA - hladina anti-HAV IgM a IgG protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 50.dne po posl. kontaktu s nemocným VHB - povrchový antigen HBsAg, hladina anti-HBs protilátek, hladina anti-HBc IgM protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 90. a 180.dne po posl. kontaktu s nemocným VHC - VHC-RNA, event. hladina anti-HCV protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 90. dne po posl. kontaktu s nemocným VHE - VHE-RNA, event. hladina anti-VHE IgM a IgG protilátek a hodnoty jat. testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 60. den po posl. kontaktu s nemocným vyřazení osob z činnosti epidemiologicky závažné po dobu 50 dnů u kontaktu s VHA a po dobu 60 dnů u kontaktu s VHE

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Specifická prevence virových hepatitid: Doporučená preventivní vakcinace proti VHA: AVAXIM 160 U a HAVRIX 1440 (od 16 let), HAVRIX 720 Junior monodose (od 1 do 15 let)   Pravidelné očkování proti VHB: ENGERIX-B (10 μg do 15 let vč. novorozenců, 20 μg od 16 let), FENDRIX (od 15 let, zejména pro osoby s renální insuficiencí a dialýzované pacienty) V případě rizikové expozice biologickému materiálu se provádí aplikace tří dávek očkovací látky u fyzické osoby v rámci pravidelného očkování dle § 7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Očkování se neprovede, pokud fyzická osoba prokazatelně prožila onemocnění VHB nebo pokud hladina anti-Hbs protilátek bude po ověření stavu imunity vyšší než 10 IU/litr). Doporučené kombinované vakcíny proti VHA a VHB: TWINRIX Adult (od 16 let), TWINRIX Paediatric (od 1 do 15 let)

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech SPALNIČKY (morbilli) v roce 2011 epidemie v Evropě – hlášeny desítky tisíc případů, v evropském regionu WHO se zvýšil ze 7 499 případů v roce 2009 na 37 070 případů v roce 2011 (ČR jen 17 případů díky vysoké proočkovanosti 2 dávkami vakcíny) 2016-2017 zasažena Evropa – zejména Rumunsko, Itálie, SRN v ČR zavedeno očkování 1969 a od 1975 ve 2dávkovém schématu 2014 epidemie v Ústeckém kraji – hlášeno 186 potvrzených případů, zdrojem importované onemocnění z Indie, max. nemocných ve věku 35-44 let, onemocnělo 88 zdravotníků, vyhlášeno mimořádné očkování - očkováno 186 osob (Priorix) 2017 epidemie v Moravskoslezském kraji – hlášeno 130 potvrzených případů, nejvíce případů ve věku 0-14 let (21 dětí do 14 měsíců věku), prokázaná souvislost s případy v Rumunsku, 1600 kontaktů, vyhlášeno mimořádné očkování - očkováno 517 osob spalničky 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 30 17 7 2 5 22 15 221 9 Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc. , PhD Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace „Očkování a jeho význam“

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Spalničky – podíl pozitivních, hraničních a negativních protilátek proti viru spalniček Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření u spalniček: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta po dobu 7 dnů po objevení exantému dle klinického stavu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti podání normálního lidského imunoglobulinu dětem do 15 měsíců věku, osobám s trvalou kontraindikací, těhotným ženám a osobám s imunosupresí, které byly v kontaktu s onemocněním očkování vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od posledního styku s nemocným, expozice spalničkám není kontraindikací očkování LD po dobu 21 dnů u vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých uplynuly více než 3 dny od posledního styku s nemocným Specifická prevence spalniček: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R-VAXPRO (od 12. měsíce)

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech ZARDĚNKY (rubeola) získaná forma zarděnek probíhá většinou lehce, avšak při onemocnění těhotné ženy může dojít k závažnému poškození plodu, a to zejména onemocní-li v prvním trimestru gravidity (onemocní-li žena v 1. měsíci gravidity riziko poškození plodu je 50 %, v 2. měsíci gravidity 25 %, ve 3. měsíci gravidity 10 % a nízké riziko je i v dalších měsících), často dochází ke spontánnímu potratu v ČR zavedeno očkování 1982 u 12letých dívek a od 1986 se očkuje trivalentní vakcínou u všech dětí zarděnky 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 28 31 8 4 14 6 7 1 Karlovarský kraj 3 2 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření u zarděnek: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta v rámci domácnosti LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení zajištění poučení o ochraně fertilních a těhotných žen vnímavých k nákaze zarděnkami v kontaktu s nemocným Specifická prevence zarděnek: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R-VAXPRO (od 12. měsíce)

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech PŘÍUŠNICE (parotitis epidemica) bezpříznakový průběh se udává u cca 20 % nemocných, nejčastěji dospělých 40 % nemocných má nespecifické příznaky – respirační obtíže, bolest hlavy, teploty typické příznaky s manifestním průběhem má okolo 40 % nemocných (bolestivé zduření příušních žláz – jedno či oboustranné, může být i zduření podjazykové či podčelistní žlázy) komplikace u mužů – orchitida až v 50 % případů v ČR se očkuje od 1987 příušnice 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 753 244 1803 5172 1297 402 357 1068 2885 3902 1553 677 1616 5734 Karlovarský kraj 5 6 7 34 3 4 1 38 792 131 10 47 48 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Příušnice – podíl pozitivních, hraničních a negativních protilátek proti viru příušnic Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření u příušnic: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta po dobu 9 dnů – dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkovém oddělení nemocnic LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení dítě vnímavé (neočkované) k nákaze je vyřazeno z kolektivu od 8. dne do 21. dne po styku s nákazou Specifická prevence příušnic: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R-VAXPRO (od 12. měsíce)

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE nosičství v populaci ČR – 5-10 % dospělých, 20-40 % dětí celková nemocnost IPO v ČR v 2016 byla 3,1/100 000 obyvatel (2015 byla 3,9/100 000 obyvatel) celková smrtnost IPO v ČR v roce 2016 byla 20,4 % (2015 byla 16,0 %) z 323 případů IPO v ČR bylo očkováno proti PO 17 osob nejvnímavější senioři nad 65 let a lidé s oslabenou imunitou nemocnost IPO v ČR v roce 2016 do 1 roku – 0,9/100 000 obyv. (2015 byla 4,5/100 000 obyv.) 1-4 roky – 2,7/100 000 obyv. (2015 byla 3,6/100 000 obyv.) nad 65 let – 8,4/100 000 obyv. (2015 byla 10,0/100 000 obyv.) nejčastěji se vyskytující sérotyp Streptococcus pneumoniae – 3, 19A, 22F, 8 a 9N (všechny preventabilní očkováním) pneumokok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 IPO - ČR 299 345 356 343 385 335 424 337 413  323 IPO - Karlovarský kraj 24 25 21 PO - Karlovarský kraj - 7 10 4 18 16 35 33 42 29 IPO – invazivní pneumokoková onemocnění (pneumokok prokázán v hemokultuře či likvoru) PO – pneumokoková onemocnění Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Invazivní pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2016 počet IPO 2016 sérotypy Streptococcus pneumoniae počet dourčených z toho preventabilních očkováním dourčené sérotypy počet % 21 17 13 76,47 3x3, 2x4, 8, 2x9N, 10A, 15A, 17F, 2x19A, 22F, 23A, 31, 35F Červeně označené sérotypy nejsou součástí žádné očkovací látky. Očkování v anamnéze pneumokokových onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2016 okres pohlaví věk klinika Streptococcus pneumoniae očkování IPO laboratorně potvrzený sérotyp potvrzený sérotyp v očk. látce druh očkovací látky počet dávek KV M 4 pneumonie NE - Prevenar 13 2 SO 3 68 sepse ANO Pneumo 23 1 CH Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření u IPO: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta dle klinického stavu pacienta na lůžkových odděleních nemocnic Specifická prevence IPO: doporučené očkování malých dětí, osob se zdravotní indikací a seniorů pneumo vakcínou pravidelné očkování polysacharidovou očkovací látkou u osob umístěných v LDN a v domovech pro seniory, u osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem pravidelné očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou u dětí, které mají zdravotní indikace do dovršení pěti let věku dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, mohou od 01. 01. 2010 rodiče nechat své děti proti pneumokokům očkovat zdarma pokud stihnou dostat do sedmého měsíce věku tři dávky PNEUMO23 (od 2 let), PREVENAR (od 2 měsíců do 5 let), PREVENAR 13 (od 6 týdnů do 17 let), SYNFLORIX (od 6 týdnů do 5 let)

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech TUBERKULÓZA (TBC) postihuje řadu orgánů, nejčastěji plíce (cca 85-95 %) ve světě na její následky umírají ročně 3 miliony lidí v ČR zahájeno očkování 1948 (kdy na území Čech a Moravy hlášeno téměř 200 000 případů) ČR 2016 - celkem 517 případů, z toho 448 TBC plic, v 70 % u mužů, nejvíce nemocných ve věku 40-59 let, onemocnělo 10 dětí ve věku 0-4 roky, téměř 30 % u cizinců (Ukrajina, Slovensko, Vietnam a Rumunsko), 26 osob zemřelo na TBC Karlovarský kraj 2016 - celkem 15 případů TBC, z toho 9 TBC plic, v 87 % muži, 1 případ u 4letého chlapce, 4 případy u cizinců (Vietnam, Mongolsko, Bulharsko a Konžská republika), 2 osoby zemřely na TBC TBC 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 1162 1057 1007 973 871 879 710 680 609 611 502 514  518 517 Karlovarský kraj 53 48 49 37 18 24 20 22 12 16 14 10 15 Zdroj: UZIS ČR a KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Registr tuberkulózy, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření u TBC: anamnestické, klinické, rentgenologické vyšetření pacienta a kontaktů provedení dalších testů u kontaktů a podání chemoprofylaxe dle platných doporučení při epidemiologicky závažném výskytu se na šetření a stanovení opatření podílí KHS Karlovarského kraje Specifická prevence TBC: SZCZEPIONKA PRZECIWGRUZ´LICZA BCG (od novorozeneckého věku) Pravidelné očkování proti tuberkulóze se dnes provádí jen u dětí s indikacemi uvedenými v příloze č. 3 vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Indikace očkování proti tuberkulóze člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní TBC dítě nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem TBC než 40 případů na 100 000 obyvatel dítě bylo v kontaktu s nemocným s TBC

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy podle údajů WHO k  20.02.2017 V Evropě: Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Moldávie, Rumunsko, Rusko a Ukrajina V Asii: všechny asijské státy kromě Bahrajnu, Íránu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kataru, Kuvajtu, Libanonu, Ománu, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie a Turecka V Africe: všechny africké státy kromě Egypta, Komor, Libye, Mauricia, Seychel a Tuniska V Americe: Bolívie, Brazílie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guyana, Haiti, Honduras, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru a Salvador V Austrálii a Oceánii: Fidži, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Vanuatu

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech AKUTNÍ PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ v posledním desetiletí pozorujeme změnu spektra původců průjmových onemocnění zejména díky účinným veterinárním opatřením k tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže (očkování chovů nosnic) dochází k významnému poklesu počtu salmonelóz v lidské populaci výskyt ostatních bakteriálních střevní infekcí má v posledních letech mírně stoupající charakter a dominují sporadické nebo rodinné případy se společnou expozicí v ČR cca 85 % bakteriálních střevních infekcí tvoří kampylobakterióza, za zbytek nákaz jsou odpovědné zejména Clostridium difficile, Escherichia coli a Yersinia enterocolitica v Karlovarském kraji v roce 2016 byla původcem bakteriálních střevních infekcí v 28,9 % Salmonella spp., v 37,1 % Campylobacter spp., v 30,1 % Clostridium difficile, v 3,6 % Escherichia coli a v 0,3 % Yersinia enterocolitica, dále byla hlášena 1 infekce způsobená Plesiomonas shigelloides

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech AKUTNÍ PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ přestože diagnostika průjmů virové etiologie není jednoduchá, zaznamenáváme v posledních letech nárůst těchto onemocnění, nejčastějším původcem virových průjmových onemocnění jsou rotaviry většina virových průjmových onemocnění se neobejde bez hospitalizace v Karlovarském kraji byly v roce 2016 původcem virových střevních infekcí v 66,2 % rotaviry, v 15,2 % adenoviry a v 18,6 % noroviry (hospitalizaci si vyžádalo 85,2 % onemocnění) v Karlovarském kraji byly v roce 2016 řešeny 4 epidemie, při kterých onemocnělo celkem 173 osob dg. A09 – 38 nemocných osob z 46 exponovaných osob dg. A09 – 67 nemocných osob z 90 exponovaných osob dg. A09 – 39 nemocných osob z 82 exponovaných osob dg. A05 – 29 nemocných osob z 65 exponovaných osob v roce 2016 v Karlovarském kraji nebyl v 1 případě původce akutního průjmového onemocnění prokázán

bakteriální střevní infekce Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech salmonelóza 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 26899 30724 32927 25102 18204 11009 10805 8622 8752 10507 10280 13633 12739 11912 Karlovarský kraj 907 1053 1221 976 546 416 288 267 188 293 205 268 328 258 bakteriální střevní infekce 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 22417 28316 32972 25184 27085 23480 23549 24507 23418 23593 24202 27694 29268 31882 Karlovarský kraj 548 695 583 789 707 466 517 479 472 443 337 422 616 635 virové střevní infekce 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 2099 3590 3670 5597 6025 6639 6066 8517 9955 6877 7778 9438 18858 9491 Karlovarský kraj 49 122 111 131 115 288 94 296 170 202 145 190 302 210 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření APO: výtěr či odběr stolice pacienta a kontaktů (osoby vykonávající činnost epidemiologicky závažnou mohou zpět do provozu po prokázaných 3 negativních vyšetřeních) izolace pacienta po dobu obtíží dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkových odděleních nemocnic dítě předškolního věku může zpět do kolektivu po prodělaném onemocnění v klinicky dobrém stavu dítě mladší 5 let, bez klinických příznaků po prodělané rotavirové infekci lze přijmout do kolektivu nejdříve za 10 dnů od začátku onemocnění

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Specifická prevence u rotavirových infekcí: doporučené preventivní očkování rotavirovou vakcínou se provádí u dětí starších šesti týdnů, nejpozději do osmi měsíců (viz následující tabulka) ochranný efekt očkování a významné snížení hospitalizací z důvodu těžkých rotavirových gastroenteritid u očkovaných dětí je prokázáno studiemi: vakcína Rotateq – u 34 000 studijně očkovaných dětí redukce hospitalizace téměř o 96 % vakcína Rotarix – u 10 200 studijně očkovaných dětí redukce hospitalizace téměř o 85 % *) od 9. týdne; u BCG očkovaných dětí nejdříve ve věku 13 týdnů, v závislosti na zhojení jizvičky po BCG očkování **) maximální věk pro podání druhé dávky Rotarix je 24 týdnů, dle AAP až 8 měsíců; maximální věk pro podání třetí dávky Rotateq je 32 týdnů, dle AAP až 8 měsíců = 32 týdnů (AAP - American Academy of Pediatrics)

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA nákaza virem klíšťové encefalitidy byla až dosud prokázána u 18 druhů volně žijících savců (od drobných zemních savců až po vysokou lovnou zvěř), 8 druhů ptáků (z řádu pěvců), dále u pasených koz, ovcí, krav a také u psů u pasených laktujících zvířat infikovaných virem klíšťové encefalitidy může dojít k jeho vylučování mlékem a při konzumaci tepelně nezpracovaného mléka těchto zvířat nebo mléčných produktů může dojít k infekci člověka alimentární cestou – nejrizikovější je pití nesvařeného kozího a ovčího mléka a konzumace z nich podomácku připravených sýrů (nelze však vyloučit ani přenos tepelně neupraveným kravským mlékem) v roce 2016 byl v Karlovarském kraji proveden terénní odchyt klíšťat v 9 lokalitách – nebyla prokázána infekčnost klíšťat na KE v žádném z 27 směsných vzorků (celkem 416 klíšťat, z toho 73 samic, 96 samců a 247 nymf) Viz http://www.khskv.cz/odborna_cinnost/epi/Monitoring_infekcnosti_klistat_v_KVK_2016.pdf) KE 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 606 507 643 1029 546 631 816 589 861 573 625 410 355 565 Karlovarský kraj 4 5 7 13 10 6 12 14 16 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Klíšťová encefalitida podle okresu pravděpodobné infekce v roce 2013 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření u Klíšťové encefalitidy: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta, příp. všech exponovaných osob izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic informovat veřejnost o možném alimentárním přenosu (nepasterizované mléko a výrobky z něj), o nespecifických preventivních opatřeních, zvláště o možnosti očkování, zejména při opakovaném či dlouhodobém pobytu v ohniscích nákazy SZÚ s ČHMÚ provádí předpověď aktivity klíšťat – umístěno na webu MZ ČR, SZÚ a odkaz na webu KHS Karlovarského kraje ve spolupráci s veterináři vyšetření suspektních zdrojových zvířat a jejich mléka a příp. rezervoárových zvířat Specifická prevence Klíšťové encefalitidy: ENCEPUR pro děti (od 1 do 11 let), ENCEPUR pro dospělé (od 12 let), FSME-IMMUN 0,25 ml BAXTER (od 1 do 16 let), FSME-IMMUN 0,5 ml BAXTER (od 16 let)

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech INVAZIVNÍ MENINGOKOKOVÉ INFEKCE nosičství v populaci ČR – 10 % manifestace nejzávažnější sepse u ¼ případů (smrtnost až 25 %) meningitida u ¼ případů (smrtnost do 2 %) nejčastější smíšená forma u ½ případů (smrtnost až 10 %) nejčastěji u nemocných bývá potvrzena Neisseria meningitidis sérotyp B (v roce 2015 v 64,6 %), dále sérotyp C (v roce 2015 v 20,8 %) v Karlovarském kraji v roce 2015 onemocněla dívka (nar. 2013) a 2 dospělí muži (nar. 1962 a 1992), ve dvou případech byla potvrzena Neisseria meningitidis sérotyp B a v 1 případě sérotyp C v Karlovarském kraji v roce 2016 onemocněl chlapec (nar. 2015) a dívka (nar. 2010), v obou případech byla potvrzena Neisseria meningitidis sérotyp C MM 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČR 99 98 77 78 86 85 64 66 57 37 44 47 Karlovarský kraj 4 1 3 2 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Nemocnost invazivním meningokokovým onemocněním v ČR 1943 - 2015 Zdroj: Epidat, SZU Praha

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Invazivní meningokoková onemocnění v ČR v letech 1993 - 2015 Zdroj: Epidat, SZU Praha

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření u invazivních meningokokových onemocnění: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic LD u kontaktů po dobu 1 týdne od posledního kontaktu s pacientem omezení fyzické námahy profylaktické podání antibiotik u rizikových osob – osoby v úzkém kontaktu, děti do 1 roku věku, dospívající, osoby na d 65 let věku, osoby se známou imunodeficiencí či jiným oslabením, osoby s předchozím respiračním onemocněním profylaktická vakcinace v ohnisku není doporučována   Specifická prevence invazivních meningokokových onemocnění: NEISVAC C (C, od 2 měsíců), MENJUGATE (C, od 2 měsíců), BEXSERO (B, od 2 měsíců), MENINGOCOCCAL POLYSACCHARIDE A+C VACCINE (A a C, od 2 let), MENVEO (A, C, W135 a Y, od 11 let), NIMENRIX (A, C, W135 a Y, od 12 měsíců)

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech CHŘIPKA (influenza) může způsobovat závažný klinický průběh i s fatálními následky každoročně je chřipkou nakaženo 10 – 18 % světové populace, z toho závažný průběh má 5,5 miliónů populace a 700 000 osob zemře v ČR je velmi nízká proočkovanost proti chřipce, a to zejména díky nízkým obavám z onemocnění u lidí i negativnímu přístupu zdravotníků k očkování proti chřipce proočkovanost v ČR činí cca 8 – 10 % populace u osob starších 65 let je proočkovanost 20 – 23 % u osob ohrožených rizikovými faktory je proočkovanost 19 - 20 % v Karlovarském kraji je proočkovanost proti chřipce na nejnižší úrovni z celé ČR, v sezóně 2015/2016 činila pouhých 3,1 % proočkovanost ve světě: Kanada 36,4 % Jižní Korea 31,1 % USA 48 % Japonsko 23 % SRN 21 % Zdroj: http://www.ockovaniprotichripce.cz/strana/zobrazit/proockovanost

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech CHŘIPKA (influenza) v chřipkové sezóně 2015/2016 bylo v ČR hlášeno 321 klinicky závažných onemocnění chřipky, jímž 108 osob podlehlo, dominoval subtyp chřipky A(H3N2) v Karlovarském kraji jsou případy chřipky vykazovány do celorepublikového registru EPIDAT až od roku 2012 v roce 2016 v Karlovarském kraji nemocnělo chřipkou 52 osob, z toho u 3 osob s klinicky závažným průběhem a 1 osoba nákaze podlehla, chřipka typu A byla potvrzena v 29 případech a chřipka typu B v 23 případech chřipka 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Karlovarský kraj 1 6 2 74 41 52 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Doporučená protiepidemická opatření u chřipky: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta dle klinického stavu v případě objevení se nové varianty chřipkového viru se postupuje podle Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru uzavírání škol je v kompetenci jejich ředitelů, a to při náhlém, výrazném zvýšení nemocnosti ARI a chřipky, pokud chybí > 30 % žáků na dobu min. 7 dnů zákaz návštěv v lůžkových ZZ a v zařízeních sociálních služeb je v kompetenci poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb Prevence chřipky: vyhnout se kontaktu s nemocnými lidmi nechodit na místa s velkou koncentrací lidí časté a opakované mytí rukou, ev. dezinfekce rukou používání kapesníků při kašli a kýchání a jejich likvidace ihned po použití nedotýkání se obličeje a vyhnout se mnutí očí nepoužívání společných sklenic, příborů, hraček, mobilních telefonů apod. zvyšování obranyschopnosti pestrou stravou se zastoupením ovoce a zeleniny, otužováním, přiměřenou fyzickou aktivitu časté větrání kvalitní a dostatečný spánek

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Specifická prevence chřipky: FLUAD (od 65 let), FLUARIX (od 6. měsíců), FLUARIX TETRA (od 36. měsíců), IDflu (od 19 do 59 let), INFLUVAC (od 6. měsíců), OPTAFLU (od 19 let), VAXIGRIP (od 6. měsíců)

KONTROLY PROOČKOVANOSTI v Karlovarském kraji Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech KONTROLY PROOČKOVANOSTI v Karlovarském kraji

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Kontrola BCG vakcinace Zdroj: MZ ČR, porada ředitelů odborů protiepidemických KHS dně 29.03.2017

očkování hexavakcínou počet kontrolovaných dětí Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Kontrola proočkovanosti hexavakcínou v Karlovarském kraji 2012-2017 administrativní kontrola proočkovanosti hexavakcínou v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování hexavakcínou počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % proočkovanost v % nar.2010 a 2011 "Z" 62 96,77 43 83,72 nar.2011 a 2012 "D" 115 97,39 127 78,74 nar.2012 a 2013 "M" 148 94,59 190 92,63 nar.2013 a 2014 "B" 186 97,85 196 90,31 nar.2014 a 2015 "P" 184 93,48 198 93,43 hexavakcína – vakcína proti difterii/záškrtu (Di), tetanu (Te), pertusi/dávivému kašli (Pe), virové hepatitidě typu B (VHB), poliomyelitidě/dětské obrně (IPV) a infekcím způsobeným Haemophilus influenzae typu b (Hib) Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

očkování proti DiTePeIPV počet kontrolovaných dětí Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Kontrola proočkovanosti proti DiTePeIPV v Karlovarském kraji 2012-2017 administrativní kontrola proočkovanosti proti DiTePeIPV v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování proti DiTePeIPV počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % nar.2001 "Z" 60 100,0 nar.2002 "D" 108 99,07 nar.2003 "M" 182 98,90 nar.2004 "B" 200 99,50 nar.2005 "P" 206 99,03 DiTePeIPV – difterie/záškrt (Di), tetanus (Te), pertuse/dávivý kašel (Pe) a poliomyelitida/dětská obrna (IPV) Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

počet kontrolovaných dětí Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Kontrola proočkovanosti proti VHB v Karlovarském kraji 2012-2017 administrativní kontrola proočkovanosti proti VHB v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování proti VHB počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % nar.1998 "Z" 43 100,0 nar.1999 "D" 98 nar.2000 "M" 165 98,78 nar.2001 "B" 190 100,00 nar.2002 "P" 198 99,40 VHB – virová hepatitida typu B Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

počet kontrolovaných dětí Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Kontrola proočkovanosti proti MMR v Karlovarském kraji 2012-2017 administrativní kontrola proočkovanosti proti MMR v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování proti MMR počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % počet kontrolovaných dětí nar.2009 a 2010 "Z" 57 96,49 62 91,94 nar.2010 a 2011 "D" 123 95,12 115 85,22 nar.2011 a 2012 "M" 156 98,08 148 93,24 nar.2012 a 2013 "B" 198 95,45 186 89,25 nar.2013 a 2014 "P" 187 94,65 184 76,63 MMR – morbilli/measles/spalničky (M), parotitis/mumps/příušnice (M), rubeola/zarděnky (R) Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

očkování proti pneumokokovým onemocněním počet kontrolovaných dětí Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním v Karlovarském kraji 2015-2017 administrativní kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování proti pneumokokovým onemocněním počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % nar.2011, 2012 a 2013 "M" 156 89,10 148 79,73 190 83,68 nar.2012, 2013 a 2014 "B" 198 84,34 186 88,17 196 79,08 nar.2013, 2014 a 2015 "P" 187 84,49 184 71,74 67,68 Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

očkování proti pneumokokovým onemocněním indikovaných k očkování Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním v Karlovarském kraji 2012-2017 administrativní kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním v Karlovarském kraji je prováděna ve vybraných letech v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), domovech pro seniory (DpS), domovech pro osoby se zdravotním postižením (DZP) a domovech se zvláštním režimem (DZR) očkování proti pneumokokovým onemocněním počet klientů počet klientů indikovaných k očkování proočkovanost v % 2012 2089 1634 76,1 2013 2117 1649 82,1 2014 2133 1624 75,3 2017 2191 1814 61,4 Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

očkování proti chřipce počet očkujících lékařů Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Proočkovanost proti chřipce v Karlovarském kraji 2013-2017 proočkovanost proti chřipce v Karlovarském kraji je každoročně v chřipkové sezóně zjišťována u praktických lékařů a v očkovacích centrech očkování proti chřipce počet očkovaných osob proočkovanost v % očkující lékaři osob v riziku zdravých osob celkem počet lékařů počet očkujících lékařů % očkujících lékařů 2013/2014 8177 4043 12220 4,1 193 145 75,1 2014/2015 6730 2904 9634 3,2 196 127 64,8 2015/2016 7047 2075 9122 3,1 197 106 53,8 2016/2017 7400 2292 9692 3,3 113 58,6 Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

očkování proti chřipce indikovaných k očkování Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Proočkovanost proti chřipce v Karlovarském kraji 2016-2017 proočkovanost proti chřipce v Karlovarském kraji je sledována samostatně v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), domovech pro seniory (DpS), domovech pro osoby se zdravotním postižením (DZP) a domovech se zvláštním režimem (DZR) očkování proti chřipce počet klientů počet klientů indikovaných k očkování proočkovanost v % 2016 – DpS, DZP, DZR 1782 1743 66,5 2017 – LDN, DpS, DZP, DZR 2191 2150 66,1 Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

OČKOVACÍ LÁTKY ZAŘAZENÉ DO OČKOVACÍCH KALENDÁŘŮ ZEMÍ EU/EEA Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech OČKOVACÍ LÁTKY ZAŘAZENÉ DO OČKOVACÍCH KALENDÁŘŮ ZEMÍ EU/EEA Vysvětlivky:   DTP - vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli Hib - vakcína proti Haemophilus influenzae typu b IPV - inaktivovaná vakcína proti poliomyelitidě HepB - vakcína proti VHB PCV - vakcína proti pneumokokovým onemocněním RV - vakcína proti rotavirům MMR - vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám BCG - vakcína proti tuberkulóze Men - vakcína proti meningokokovým onemocněním HPV - vakcína proti lidskému papilomaviru VZV - vakcína proti planým neštovicím Zdroj: Vakcinologie, ročník 7/2013, číslo 3

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech Průběžné a výroční informace o epidemiologické situaci v Karlovarském kraji jsou k dispozici na: www.khskv.cz Kontakty: Ing. Martina Prokopová, MBA tel. č.: 355 328 367 mobil: 724 178 532 e-mail: martina.prokopova@khskv.cz Ing. Jiřina Vaňová, DiS. tel. č.: 355 328 361 mobil: 724 182 483 e-mail: jirina.vanova@khskv.cz Zdeňka Boháčová tel. č.: 355 328 262 mobil: 606 650 526 e-mail: zdenka.bohacova@khskv.cz Gabriela Boštíková, DiS. tel. č.: 355 328 464 mobil: 607 050 804 e-mail: gabriela.bostikova@khskv.cz Zpracovala: Ing. Martina Prokopová, MBA