Druhořadé volby SRN 6.4. 2017 pink@fss.muni.cz.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
I.5. Demokracie přímá a nepřímá
Advertisements

Druhořadé volby UK EU volby I přes pozdější vstup volí od r Volební systém poměrného zastoupení Jistá nedůvěra voličů v anglosaském světě.
Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/
Zajistí Euro prosperitu České republice? KONFERENCE ČESKÁ A SLOVENSKÁ REPUBLIKA – BUDOUCNOST EVROPSKÉ INTEGRACE doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc. děkan Národohospodářské.
Volby VY_32_INOVACE_29-12 volební systémy.
Deutschland Über alles Zpracovala: Mgr. Monika Vybíralová.
Volební systém České republiky
O. s. Fórum 50 % Usiluje o společnost s vyrovnaným zastoupením mužů a žen ve veřejném životě.
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO
POLITICKÝ SYSTÉM NĚMECKA
VOLEBNÍ SYSTÉMY.
Přehled volebních systémů Vojtěch Filipovský
Politický systém Německa
VY_32_INOVACE_SVF33360DUD Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Rozvoj.
Volební preference a jejich místo ve výzkumu veřejného mínění
RŮST OBYVATELSTVA NA ZEMI
Volební systémy Jan Šmíd.
Moc zákonodárná Pavel Šuranský. Přáli byste si v naší zemi něco změnit? Jakým způsobem by to bylo možné?
MOC ZÁKONODÁRNÁ Právní řád – není neměnný, lze jej měnit
Charakteristické rysy československé demokracie
1 VŠFS – KS MEI Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a ekonomická sladěnost ČR s Eurozónou.
Odpovědnost Accountability Problémy demokratického vládnutí.
Německo je hospodářsky a politicky předním státem Evropy.
„Konvergenční“ proces (několik postřehů) František Cvengroš Smilovice, listopad 2005.
Většinový systém (senát) Poměrný systém (PS)
Veřejná volba a volební systémy
Volby VY_32_INOVACE_ 15 Volby.
Michal Dosoudil Obsah prezentace  Úvodní info o Rumunsku  Situace na rumunské politické scéně r  Původní volební systém  Návrhy nových.
Česká republika a Evropská unie. ČR na cestě do EU n Dohoda o obchodu průmyslovými výrobky mezi ČSSR a EHS n Kooperační dohoda mezi ČSFR.
Modernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
NĚMECKO
Přednáška č. 8 Politická participace, voličské rozhodování
1 VŠFS – KS – LS 2005/06 mezinárodní ekonomická integrace Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a ekonomická sladěnost ČR s Eurozónou
1 VŠFS – KS – LS 2006/07 Mezinárodní ekonomická integrace Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a ekonomická sladěnost ČR s Eurozónou
Politické strany ČR NěmeckoFrancie Velká BritánieSpojené státy ODS ČSSD KDU – ČSL KSČM SZ CDU – CSU SPD FDP Zelení PDS RPR – Sdružení pro republiku UDF.
Číslo projektuOP VK Název projektuModerní škola Název školySoukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. PředmětObčanská nauka (klíčová.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr. PSP ČR, PS PČR, v Ústavě České republiky označovaná jen jako Poslanecká.
Název projektu: Moderní škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Škola: Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, p.o. Číslo klíčové aktivity:
Nástroje na podporu vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politice: zkušenost České republiky Radan Šafařík Odd. rovnosti žen a mužů Sekce pro lidská práva.
8 EKONOMICKÝ RŮST, VÝKYVY VÝKONU EKONOMIKY. Základy ekonomie 2 Produkce a růst Životní úroveň závisí na schopnosti země produkovat statky a služby Z hlediska.
Průvodní list Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Prezentace Určen pro: 2. ročník oborů Technické lyceum,
Volby a volební systém ČR. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně.
VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY Prvky volebního systému jsou: Volební obvody – jejich velikost = kolik mandátů lze získat a tvar Volební obvody – jejich velikost.
Volební právo VY_32_INOVACE_03-54 Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Občanská výchova Tematický okruh: Stát a právo Téma:
Jakub Charvát, Ph.D.; PhDr. Jan Outlý, Ph.D.
Druhořadé volby v Itálii
Abeceda a volby Peter Spáč
Druhořadé volby SRN
ZÁKONODÁRNÁ MOC Jana Karásková.
ANOTACE a) PRÁCE JE URČENA pro žáky 8
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Ernest Seifert Název materiálu:
Reálie německy mluvících zemí
Volební systémy na Ukrajině
Druhořadé volby ve Francii
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,
Volební geografie Itálie
Volební geografie USA POL
Druhořadé volby UK
Druhořadé volby v Itálii
Projekt: Moderní škola 2010 registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/
Volební geografie – Velká Británie
MOC ZÁKONODÁRNÁ Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Volební geografie SRN.
Politická geografie Volební systém ČR
Systém vodních staveb v Evropě
Volební geografie Itálie
POLITICKÝ PLURALISMUS
POLITICKÝ SYSTÉM NĚMECKA
Transkript prezentace:

Druhořadé volby SRN 6.4. 2017 pink@fss.muni.cz

EU volby I. Již mají více jak 30 let Vychází se z poměrného systému Celkem se nyní rozděluje 96 mandátů pomocí Sainte - Laguë dělitele Celá země je jeden obvod 5% klauzule protiústavní 2011 zavedena 3% 2014 – zrušena úplně

EU volby II. V roce 2004 se stalo hlavním tématem hlasování o vládních reformách, v roce 2009 se jednalo o „zahřívací“ kolo před volbami v září V roce 2004 získala SPD nejhorší výsledek v dobách SRN CDU-CSU jsou nejpočetnější „národní“ frakcí v EU parlamentu Dlouhodobě nízká účast pod 50%

EU volby III. Voliči se zde chovají podobně jak v okolních zemích EU volby jsou úspěšnou cestou pro etablování menších subjektů – Die Republikaner 1989 – 7,1% Před rokem 2004 bylo hlavním tématem především přijetí EURa a postupně různě kolísající aktuálnost vstupu Turecka do EU 2004 – dosti přítomné téma EU konstituce

EU volby – srovnání EU99 P02 EU04 P05 EU09 P09 CDU/CSU 39,3/ 9,4 38,5 44,5 35,2 37,2 27,3 SPD 30,7 21,5 34,2 20,78 23,0 Zeleni 6,4 8,6 11,9 8,1 12,13 10,7 FDP 3,0 7,4 6,1 9,8 10,97 14,6 Linke 5,8 4,0 8,7 7,48 účast 45,2 79,1 43,0 77,7 43,3 70,8

2009 strana EU09 Bun.09 CSU/CDU 37,9 33,8 SPD 20,8 23,0 FDP 11,0 14,6 Die Linke 7,6 11,9 Bündnis 90/Die Grünen 12,1 10,7 účast 43,3 70,8

2014 - 2013 strana EU14 Bundestag 2013 CSU/CDU 35,3 41,5 SPD 27,3 25,7 Die Grünen 10,7 8,4 Die Linke 7,4 8,6 AfD 7,1 4,7 FDP 3,4 4,8 Účast 48,1 71,5

Zemské volby SRN Volební systém vychází ze zásad poměrného zastoupení kandidátních listin Různá délka mandátu většinou 5 let, ale Hamburk, Brémy, Pomořany - Meklenbursko volí jen na 4 roky Různý dělitel, různé metody přepočtu hlasů na mandáty atd. Sporná role druhořadosti ve vazbě na horní komoru parlamentu a možné legislativní „obstrukce“

Brémy, Hamburk, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sársko Bundesrat Hlasy Obyvatelé Země 3 Méně jak 2 mil. Brémy, Hamburk, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sársko 4 2 – 5 mil. Berlín, Braniborsko, Porýní-Falc, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Šlesvicko-Holštýnsko, Durynsko 5 6 mil. Hesensko 6 Více jak 6 mil. Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko

Zemské volby v SRN Důležitá role času – volebního cyklu 4 fáze, první velice úspěšná většinou po ní následuje prudký pokles, v polovině volebního období se pomalu dostává poklesu i opozičním stranám a na konci cca 5 let - cyklu se již jedná o velice srovnatelné šance ANTI - vládní efekt

Schopnost vyhrát zemské volby

Nástroj měření A. Schakel NR - RR: výsledek celostátních voleb v regionu – regionální volby v regionu, „election congruence“, regionální elektorát se chová jinak, dle druhu voleb NN - NR: výsledek celostátních voleb - výsledek celostátních voleb v regionu, „electorate congruence“, odlišný region NN - RR: výsledek celostátních voleb - regionální volby v regionu, party system congruence

Dinkelův model 1977 Rainer Dinkel Sleduje pokles popularity vládních strana v rámci zemských voleb Sleduje cyklický vztah mezi výsledky federálních a zemských voleb Efekt celostátní úrovně může být patrný ve výsledku regionálních voleb vládních stran V zemských volbách se stranám daří vždy méně, než v předchozích federálních volbách Pracuje s předpokládaným podílem hlasů a relativním podílem hlasů

Dinkelův model Zemské volby se staly arénou, kde občané vynáší verdikt výkonu vládní koalice Zemské volby se staly podřízenými volbami soustavně ovlivňovanými parlamentní konstelací Volební výkon vládní strany závisí do značné míry na načasování volební soutěže a vzdálenosti k posledním volbám do Bundestagu

Dinkelův model EVS = (Sw1 + Sw2) : 2 (%) RV = (R : EVS)  100 (%) EVS – očekávaný podíl hlasů RV – relativní podíl hlasů

Po roce 1990 Dochází k proměně stranického systému Na západě existuje 5 stran Na východě jsou méně zastoupeni FDP a neexistence alternativy k CSU Zelení a jejich velice rozdílná přítomnost (Berlín a ostatní části ex DDR) Přítomnost PDS Jak koaličně-vládní, tak i opoziční strany po roce 1990 získávají v mezidobí méně hlasů Voliči jsou schopni rozlišovat i mezi arénami a volí mimoparlamentní strany

Závěrem Rozdílné vnímání voleb Krátce po parlamentních volbách – posilujíc účinek, Bavorsko – CSU získala o 5 p.b. více v následujících zemských volbách a podobně i SPD ztratila V posledním cca dvou desetiletích se sjednotily termíny voleb (Durynsko, Meklenbursko – Z. Pomořany) Voliči méně rozlišují (problém přítomnosti zemského premiéra na kandidátce do Bundestagu) Vstupní brána pro mimoparlamentní subjekty Vnitrostranické štěpení – viz. Společná práce pro Brémy Rozdílná hladina volební účasti – EU cca 43%, zemské volby 77,79, federální parl. 87,26 (ale snižuje se)