Září 2017 Sociální stát

Osnova Definice a význam sociálního státu Typy sociálního státu Vznik sociálního státu Sociální spravedlnost Funkce sociálního státu

Definice a význam sociálního státu stát, který usiluje o zajištění blahobytu typ společnosti, v níž vláda přebírá zodpovědnost za politickou, ekonomickou a sociální prosperitu svých občanů. anglický termín – „welware state“ (1939) Primární funkcí je ekonomické a sociální zabezpečení občanů, ekonomický růst a rozvoj státu, snížení příjmových rozdílů

Základní cíle prosperita snížení chudoby sociální rovnost sociální stabilita nezávislost občanů sociální integrace

Typy sociálního státu Titmussova typologie sociálních států (70. léta 20. století) Reziduální sociální stát – vychází z liberální koncepce, jedince je povinen se postarat o rodinu, sociální dávky kryjí jen existenční potřeby (v USA před velkou krizí) Institucionální sociální stát – opak reziduálního státu, zásadou je prevence sociálních událostí, cílem je sociální bezpečí a sociální rovnost; centrálně organizovaný systém sociálních služeb (Skandinávie, ČSSR, východní Evropa)

Pracovně výkonnostní sociální stát – potřeby jsou uspokojovány na základě merit (zásluh), pracovních výkonů a produktivity; dávání přednosti schopnějším. Stát garantuje uznaná minima sociální pomoci, velké množství nestátních organizací pro sociální služby (Rakousko, Německo, Francie)

Typologie podle Gosty Esping-Andersena Liberální sociální stát – sociální pomoc je chápána jako stigmatizující, zaměřuje se na nízkopříjmové skupiny obyvatel, skromné sociální pojištění (USA, Kanada, Austrálie, Švýcarsko) Korporativistický (konzervativní) sociální stát – vliv socialismu a církve, zabezpečení se odvíjí od předešlého výdělku a předchozí životní úrovně; sociální výdaje jsou vázány na sociální pojištění a daně (Rakousko, Německo, Belgie, Francie). Střední role státu, malá role trhu, velká role rodiny.

Sociálně demokratický sociální stát – zastává principy univerzality, sociální pomoc má být zajištěna všem bez rozdílů, dávky jsou odstupňovány podle výdělků. Cílem je odstranit chudobu a rozdílnost. Náklady na financování jsou vysoké. Stát zajišťuje nejvyšší standardy. (Skandinávie) – velká role státu, malá role trhu, malá role rodiny. Kritériem k obdržení dávek je občanství.

Typy sociálního státu Hledisko Typy sociálního státu Rozsah Univerzální x výběrový Kvalita Optimální x minimální Cílové zaměření Na prevenci x na následky Východisko dávek Dle příjmu x dle potřeby Míra redistribuce Progresivní x regresivní Způsob financování Z daní x z příspěvků Tendence vývoje Expanzivní x omezený Orientace spotřeby Veřejná spotřeba x sociální transfer

Vznik sociálního státu Podmínky pro vznik sociálního státu Proces industrializace Růst počtu obyvatelstva s měnící se sociální strukturou Nárůst významu národních států Růst politické demokracie a politického občanství Industrializace Urbanizace Institucionalizace Vnější a vnitřní faktory Faktor času Faktor prostoru

Rozvoj jednotlivých oblastí v dějinách Kompenzace pracovních úrazů Kompenzace nemocí z povolání Nemocenské přídavky Mateřské přídavky Starobní důchody Příspěvky pozůstalým Invalidní důchody Rodinné přídavky Podpora v nezaměstnanosti Dávky životního minima

Francouzská revoluce - první myšlenky sociálního státu 80. léta 19. století – 1930 – období experimentálních počátků – dobrovolnost, navazuje na chudinské zákony 1930 – 2. sv. válka – období konsolidace – integrace sociálních výdajů, unifikace sociálního zabezpečení Vznik sociálního státu je datován až od 40. let 20. století po 2. sv. válce – rozšíření soc. státu, rozsáhlé sociální reformy – období sociální přestavby

50. – 60. léta – zlatá éra sociálního státu (welfare state) – hospodářský růst, plná zaměstnanost, růst sociálního zabezpečení 70. léta – ropná krize, krize sociálního státu, změna struktury pracovního trhu – období stagnace – éra uskromnění, pomalý ekonomický růst, narůstá nezaměstnanost, stárnutí populace, zatěžování rozpočtu penzijním a zdravotnickým systémem 1980 – nyní – období rekonceptualizace (reformy sociálních činností)

Sociální spravedlnost Relativní pojem „model pevného dna a otevřeného stropu“ Základní princip: Každému stejně Každému podle potřeb Každému podle jeho zásluh Hlediska Zásluhy a výkon Rovnost Rovné příležitosti Sociální potřebnost Vstupy a výstupy a soulad mezi nimi

Funkce sociálního státu Ochranná funkce Rozdělovací a přerozdělovací funkce Homogenizační funkce Stimulační funkce Preventivní funkce