Tělesná kultura antického Řecka

Antika Období od 1600 př.n.l. (mykénská kultura) do roku 395 n.l. (rozpad říše římské) Zahrnuje 2 civilizační okruhy: starověké Řecko Římskou říši

Starověké Řecko původ kultury přenesen z Kréty (Minojská civilizace) později svébytná Mykénská kultura (1600 – 1000 př.n.l.) kolem r. 1200 př.n.l. - stěhování národů vpád kmenů Dórů a Ionů Boje s konkurenční Persii sjednocují Řeky

Mykénská kultura původ kultury přenesen z Kréty (Minojská k.) později svébytná kultura (1600 – 1000 př.n.l.) vojenský ráz městské státy Mykény, Théby, Athény, Tírynth …. absolutní moc v rukou králů kolem r. 1200 př.n.l. - stěhování národů vpád kmenů Dórů a Ionů

Tělesná kultura v mykénském Řecku rituální lov běžnou součástí TK využívání bojových vozů určitá sociální rovnost nahrává pořádání soutěží hry k uctění zemřelých Homérova Iliada popisuje hry na počest zemřelého Partokla závody koňských spřežení, v boxu, zápasu, běhu hodu diskem a oštěpem a lukostřelbě pevná pravidla, myšlenka fair play

Řecká tělesná kultura v každém městském státě jiný přístup (Athény / Sparta) jednotný antický ideál KALOKAGATHIA vyváženost tělesné a duševní krásy mínojský kult býka je postupně vytlačován kultem koně

Spartská kultura založena na zemědělství a řemeslné výrobě nutnost vojenské expanze 3 sociální vrstvy - spartiaté (8000 – 700 osob) - perioikové (60 000) - heilóti (200 000)

Spartská tělesná kultura Chlapci od 7 let vychováváni státem - tvrdá disciplína (bičování, jeden oděv) - zaměřeno na fyzické zocelení Od 20 let se směli ženit Od 30 let plnoprávný občan Vojenská služba končila v 60 letech

Athénská tělesná kultura pouze svobodná mužská část populace kultivace pohybových dovedností zahrnuta do výchovy (gramatistova a kytharistova škola) alespoň 50% gymnastika Palaistra zápasiště, hry, plavání od 14ti let Gymnázium rozvoj tělesných schopností, ale i filosofie, politika, literatura, řečnictví a další

Hry antického Řecka běžná součást kultury (v každém městě) byly součástí náboženských obřadů soutěže ve sportu, tanci, hudbě, přednesu i tvorbě literárních děl součástí her byla i kulturní výměna ženám určeny Heráie nejslavnější v Heříně svatyni v Argu konaly se také v Olympii někde byly jejich součástí i sportovní soutěže

Panhelénské hry všeřecké určeny pouze mužům největším sportovním úspěchem bylo zvítězit během jedné olympiády na všech těchto hrách Istmické Nemejské Pýtijské Olympijské

Istmické hry v Istmu u Korintu na počest boha moří Poseidona dvouletý cyklus (2. a 4. rok olympiády) na jaře soutěže gymnické, hipické a múzické

Nemejské hry v Nemeji nejprve na počest boha později zasvěceny Diovi dvouletý cyklus (2. a 4. rok olympiády) v létě soutěže gymnické, hipické a múzické

Pýtijské hry v Delfách zasvěceny Apollonovi Zpočátku osmiletý cyklus, od r. 589 př.n.l. cyklus čtyřletý soutěže gymnické, hipické a múzické

Olympijské hry v posvátném okrsku v Olympii čtyřletý cyklus – 1 olympiáda zdaleka nejvýznamější řecký letopočet počítán od prvních her roku 776 př.n.l. dodatečně dopočítáno v 5. stol. př.n.l. zasvěceny Diovi pouze pro muže

Vznik olympijských her patrně předantický základ nejstarší nálezy chrámu již z 3. tis. př.n.l. mnoho legend o založení her na počest vítězství Peopla nad Oinomaeem založené Héraklem na počest vítěžství nad Augiášem, příp. na počest Dia obnoveny králem Ífitem kvůli zastavení bojů v řecku zaveden všeobecný posvátný mír - Ekecheiria

Význam Olympijských her posílení řecké sounáležitosti kultovní význam kulturní a technická výměna ekcheiria politický rozměr sportovní rozměr

Organizace olympijských her pouze vítěz dekorován olivovou ratolestí na soutěže dohlíželi sudí – Hellánodici soutěžící měli povinist se nejméně měsíc před zahájením her dostavit do gymnázie města Élis zde byli intenzivně připravováni na hry pod vedením hellánodiků na závěr soustředění proběhla kvalifikace na samotné hry První hry obsahovaly pouze běh na 1 stadion, později se přidávaly další soutěže a s tím se i prodlužovala doba konání her.

Sportovní disciplýny antických olympijských her

Dromos (stadiodromos) běh na 1 stadion (192,27 m) patrně v hlubokém písku 1. olympijský vítěz – Koroibos z Élidy na programu od počátku Diaulos 2 stádia tam a zpět zařazen na 14. OH

Dolichos Pentathlon vytrvalostní běh 7 – 24 stádií (1346 – 4615 m) od 15. OH Pentathlon pětiboj 1 stadion, skok daleký (trojskok), hod diskem, hod oštěpem a zápas od 18. OH

Palé Pygmé zápas ve stoje zápasníci namazaní olejem od 18. OH Milón z Krotónu – šestinásobný vítěz panhelénských her Pygmé Box původně s rukami ovázanými koženými řemínky, později s kovovými knoflíky od 23. OH

Pankration všeboj – kombinace boxu a zápasu (i s bojem na zemi) od 33. OH Hoplités Běh ozbrojenců od 65 OH

Hippické soutěže obsahovaly dostihy a závody spřežení vítězem byl majitel koní (mohly zvítězit i ženy, i když se samotných her nesměly účastnit) a jezdec výsada bohatých občanů soutěže probíhaly na hipodromu od 33. OH vítězem byl i římský císař Nero (posléze byl ze záznamů vymazán)

Průběh olympijských her 1. den slavnostní zahájení, přísaha sportovců stadion, diaulos, dolichos 2. den pentathlon 3. den palé, pygmé, pankration 4. den stadion, palé a pygmé chlapců 5.den hoplités, hippické soutěže, slavnostní zakončení

Úpadek starověkých olympijských her postupná profesionalizace sportovců bohatá města si najímají sportovce z důvodu prestiže diváci touží po „krvavé“ podívané pokusy o korupci a podvody (pokutové sochy) s úpadkem Řecka se začínají prosazovat sportovci z okolních zemí úpadek po dobití řecka římany (146 př.n.l.)