SPOLEČNÝ TRH ES A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU PREZENTACE VŠFS 2017

Článek 2 SES (1957) Základní cíle Společenství zahrnují Společný trh a hospodářskou a měnovou unii harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj hospodářských aktivit vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, rovnost mezi muži a ženami, udržitelný a neinflační růst, vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence ekonomických výkonů, sbližování právních předpisů členských států v rozsahu potřebném pro fungování vnitřního trhu; Zvyšování životní úrovně a kvality života a hospodářské a sociální soudržnosti a solidarity mezi členskými státy.

PŘEHLED VÝVOJE JVT PO VZNIKU EHS Rychlý počáteční pokrok v šedesátých let následovaný obdobím stagnace společného trhu v sedmdesátých a osmdesátých let. Oživení evropské ekonomické integrace – polovina 80. let Vydání Bílé knihy o opatřeních k dokončení vnitřního trhu 1985 přijetí Jednotného evropského aktu v roce 1986 po roce 1992, "dokončení" jednotného vnitřního trhu 2010: znovuoživení koncepce jednotného vnitřního trhu

Koncepce vnitřního (jednotného) trhu Podívejme se blíže na Bílou knihu o opatřeních k dokončení vnitřního trhu (1985) která byla předložena Komisí členským státům

Co předcházelo Bílé knize 1985 jmenována Evropská Komise vedená Jacquesem Delorsem hledá motto k dalšímu rozvoji EHS - hlavní cíl pro naplnění během příštích 4 až 8 let. Soustřeďuje se na zaměstnanost a hospodářskou prosperitu, ale potřebuje nový „velký“ impuls - měnovou unii nebo vnitřní trh

Co předcházelo Bílé knize Měnová unie - atraktivní cíl pět komisařů v Delorsově Komisi byli předtím ministry financí Členské státy však obávaly politických dopadů, finančních dopadů Odhadu časového plánu Volba proto padla na vnitřní trh

Co předcházelo Bílé knize Nebyl to nereálný cíl. Vůle k odstranění všech překážek volného pohybu uvnitř EHS Existovala rovněž politická vůle leaderů vlád Delors jde do Evropského parlamentu: oznamuje záměr nové Komise požádat Evropskou radu, aby ji pověřila dovršením jednotného vnitřního trhu do roku 1992. Evropská rada mohla de facto stěží odmítnout, jen požádala Komisi o stanovení časového plánu

Bílá kniha Výsledkem byla Bílá kniha Komise (také známá jako Cockfieldova zpráva) : dokončení vnitřního trhu. Specifikuje kolem 300 opatření, která vyžadují velké množství odborných znalostí. zahrnuty problémy spojené s regionální sociální Ekologickou Spotřebitelskou dopravní Soutěžní hospodářskou a měnovou politikou

Bílá kniha Dokončení vnitřního trhu bylo potvrzeno Jednotným evropským aktem (1986), jenž definuje vnitřní trh jako „Území bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu“ Vstoupil v platnost 1. července 1987 (po ratifikaci všemi státy) Stanoví dokončení vnitřního trhu k 31. prosinci 1992

JEDNOTNÝ EVROPSKÝ AKT JEA – hlavní změny: Definuje vnitřní trh zvýšení počtu oblastí, v nichž Rada ministrů rozhoduje kvalifikovanou většinou hlasů –zejména otázky týkající se vybudování vnitřního trhu s výjimkou úpravy harmonizace daní, volného pohybu osob a ochrany práv a zájmů zaměstnanců Zavedení procedury spolupráce mezi EP a Radou v rámci legislativního procesu Nová ustanovení týkající se měnové politiky, sociální politiky, výzkumu a vývoje, environmentální politiky

Překážky vybudování JVT Bilá kniha však nezachovávala rozlišování skupin opatření mezi zboží, osoby, služby a kapitál Sledovala druhy překážek, se kterými se trh v praxi setkával a rozdělila je na fyzické (administrativa, celní prohlídky, poplatky) Daňové (fiskální) technické (státní podpory, problematika veřejných zakázek)

Překážky vybudování JVT Daňové překážky – členské státy používají fiskální politiku vytvářející fyzické a technické bariéry; například prostřednictvím odlišného fungování daňového systému. Fyzické překážky – celní procedury, které postihují osoby, služby a kapitál, přicházející ze zahraničí. Technické překážky – vyplývající z předpisů členských států, které brání volnému pohybu; např výrobkové normy, požadovaná kvalifikace pracovníků, nebo lokalita pro finanční služby.

Bílá kniha Rozšíření omezení společného trhu prostřednictvím naplnění čtyř svobod - vnitřní trh. Bílá kniha 1985 stanoví určité cíle za účelem dokončení vnitřního trhu do konce roku 1992

Bílá kniha Dopad a účinnost vnitřního trhu : rozbor Komise stanoví, že právní předpisy Společenství v oblasti jednotného trhu, by měly - jako celek - vytvořit základní podmínky pro volný pohyb a ekonomickou efektivitu. Tato predikce byla v ostrém kontrastu s realitou v polovině 80 let minulého století

Bílá kniha Realita v polovině 80. let: Veškeré zboží bylo zadržováno ke kontrole na hranicích mezi ČS Většina výrobků musela odpovídat rozdílným předpisům v jednotlivých ČR Služby jako doprava, telekomunikace, bankovnictví a televizní vysílání nebyly vystaveny konkurenci; Občané bez práce mohli být podrobeni omezením pobytu a riskovat ztrátu práva na sociální zabezpečení v jiném členském státě

Bílá kniha proto NAPLNĚNÍ jednotného trhu zrušením kontroly na hranicích a zaručením čtyř svobod stanovených v Bílé knize bylo značně složité. To je vyjádřeno slovy: „velká práce při harmonizaci zákonů, předpisů a praxe, představující značnou zátěž pro politické a institucionální kapacity Společenství“

Politiky jednotného vnitřního trhu V ekonomické oblasti vnitřní trh je a zůstane jeho hlavní součástí a jeho hlavním přínosem. Pomohl odstranit tradiční, většinou staleté bariéry mezi trhy zúčastněných zemí Tvoří jej oblasti: Volný pohyb zboží Volný pohyb služeb Volný pohyb osob Volný pohyb kapitálu

Obsah vnitřního trhu Volný pohyb zboží Volný pohyb osob odstranění materiálních překážek: odstranění technických překážek (tarifní bariéry, netarifní bariéry, nový koncept odstraňování technických bariér obchodu); odstraňování daňových překážek (DPH, zvláštní spotřební daně). Volný pohyb osob odstranění materiálních překážek: žádné osobní kontroly; odstranění technických překážek (volný pohyb pracovníků, právo usazování pro řemeslníky, příslušníky svobodných povolání a obchodní společnosti); odstraňování daňových překážek u práva podnikání a práva pohybu osob.

Obsah vnitřního trhu-pokrač. Volné poskytování služeb poskytování služeb svobodných povolání i řemeslníků; finanční služby (bankovnictví, pojišťovnictví, obchod cennými papíry); - dopravní služby (silniční, železniční, lodní, letecká přeprava); nové technologie (telekomunikace, televize, elektronické platební služby); - zadávání veřejných zakázek. Volný pohyb kapitálu a plateb odstranění devizových omezení; opatření k zamezení vícerého zdanění; opatření proti praní špinavých peněz; zavedení společné měny..

Metody a prostředky k vytvoření vnitřního trhu harmonizace (sbližování) právních systémů členských států; sjednocování úpravy jednotným právem ES; vzájemné uznávání národních předpisů  Formální prostředky: primární právo EU (zakládající smlouvy a smlouvy pozměňující); Sekundární právo - nařízení; směrnice, rozhodnutí „soft law“ vydávané Komisí (pokyny sdělení…) „case law“ - judikatura ESD.

Doprovodné Politiky JVT vytvoření rozsáhlého hospodářského prostoru bez vnitřních hranic, na který mohou vstupovat subjekty z nejrůznějších členských zemí, si vyžádalo zavést společné postupy také v dalších oblastech –tzv. doprovodné politiky JVT sociální politika např. harmonizace zásad ochrany práce a zdraví pracovníků pracovního práva a pracovních podmínek) politika na ochranu životního prostředí ekologicky rozdílné standardy v členských zemích mohly nepříznivě ovlivňovat soutěžní prostředí regionální politika propojený trh s volným pohybem kapitálu může vést k dalšímu prohlubování rozdílů mezi členskými zeměmi a jejich regiony politika hospodářské a sociální soudržnosti

AKTIVITY „DOPROVÁZEJÍCÍ“ ROZVOJ VNITŘNÍHO TRHU politika na podporu výzkumu a technologického rozvoje - roku 2000 vznikl Evropský výzkumný prostor, politika na podporu zaměstnanosti - „koordinovaná strategie zaměstnanosti“ (zakotvená Amsterdamskou smlouvou 1997) Politika na ochranu spotřebitele politika na podporu malých a středních podniků tzv. právo společností- sblížení národních předpisů týkající se činnosti společností (rovná míra ochrany zájmů akcionářů, věřitelů, zaměstnanců, třetích osob uzavírajících se společností smlouvy)

VÝVOJ VNITŘNÍHO TRHU 1992 - doplnění programu JVT o hospodářskou a měnovou unii 1.1.1999 – EURO jako devizová (virtuální) měna 1.1.2002 – EURO jako oběživo 2000 – Lisabonská strategie - program komplexní reformy – dobudování vnitřního trhu 2006 zhodnocen jako nerealistický 2007 – „Vnitřní trh pro 21. století“ - nové podmínky Politické změny : konec rozdělení Evropy, Čína a Rusko jako obchodní partneři, Ekonomické změny : posun od zpracovatelského průmyslu ke službám, nástup ekonomik s nízkými náklady, přesun k ekonomice znalostí, Technologické : nové technologie, ICT, Sociální : stárnutí populace

JEDNOTNÝ TRH PRO EVROPU VE 21. STOLETÍ“ (LISTOPAD 2007) vnitřní trh v zásadě dokončený úkolem je zkvalitnění jeho fungování odstranění přetrvávajících bariér a bariér nových Důsledky rozšiřování EU posílení mechanismů administrativní spolupráce mezi členskými státy – elektronický komunikační systém Pomoc spotřebitelům přeshraniční uplatňování smluvních práv, úprava drobného podnikání (Small Business Act), zlepšení informovanosti spotřebitelů „balíček“ pro zlepšení telekomunikačních služeb Podpora znalostní ekonomiky zejména rozvoj vědeckého výzkumu a aplikace inovací v praxi

Konec prezentace