Klasické období

Perská říše Obrovská v 6. -4. stol.př.n.l. 5. stol.- expanze do Malé Asie Svobody řeckých osad omezovány Řekové povstali a požádali pevninské Řeky o pomoc Tato pomoc = záminka pro Persii k útoku proti evropskému Řecku

Řecko – perské války 492 – 449 př.n.l. Perský král Dareios vyslal do řeckých obcí poselstvo žádající půdu a vodu na důkaz poddanosti V Athénách je hodili do propasti Ve Spartě do studně „Ať si naberou, co hrdlo ráčí!“

Bitva u Marathonu r. 490 př.n.l.

Asi čtyřnásobná převaha Peršanů (Dareios Veliký) Μιλτιάδης Asi čtyřnásobná převaha Peršanů (Dareios Veliký) Athéňané, v čele vojevůdce “strategos“ Miltiadés Sparťané nedorazili včas athénský těžkooděnec „hoplíta“ Drtivá porážka Peršanů (padlo 6 400 Peršanů:192 Řeků ???)

A hoplite's main weapon was a double-ended spear called a doru. It was three metres long and was held in the right hand. The spear was used for stabbing rather than throwing and it had a sharp metal point at both ends. A hoplite's body armour was called the linothorax. Rich men had metal armour shaped to their chest. Other soldiers wore cheap armour made from hardened linen cloth. Underneath the armour, soldiers wore a tunic decorated in the military colours. A hoplite wore bronze shin guards called greaves to protect his legs. The greaves were well fitted and would wrap around the hoplite's shin. Did you know? Ancient Greek hoplites didn't wear boots. Instead they wore sandals on their feet, even in cold weather!

On his head, a hoplite wore a bronze helmet. This often had a crest made from horsehair which stuck up to make the soldier look taller and fiercer. Early Greek helmets covered most of the face, but later designs had bigger holes for the eyes and ears. This way soldiers could take in more of what was happening in battle. A Greek soldier carried a big round shield called an aspis or hoplon. This was made from wood and sometimes covered in a layer of bronze. A hoplite's shield was usually decorated with the symbol of his family or city. The scorpion on this shied is a Spartan design. A hoplite carried an iron sword called a xiphos. This was used if soldiers needed to break rank and fight man to man.

běžec Feidippidés- zpráva o výsledku bitvy- 40 km, zemřel vyčerpáním „Zvítězili jsme!“

The Battle of Marathon At the Battle of Marathon about 10,000 Greeks fought an army of 20,000 Persians led by King Darius. The Greeks surprised their enemies by charging downhill straight at the Persians. Marathon is remembered for the heroism of a Greek soldier named Pheidippides. Before the battle he ran for two days and nights, over 150 miles (240 km), from Athens to Sparta to fetch help. Then, after that long run, he fought at the Battle of Marathon!

Zbytek perského vojska se vrátil do Asie Řecký politik Themistokles přesvědčil athénské spoluobčany o potřebě vybudovat silné loďstvo a aby se vzdali práva na podíl ze stříbrných dolů 200 nových triér Prozíravé opatření- obrana Řecka při druhém perském útoku (Themistokles později ostrakizován, zemřel ve vyhnanství)

Bitva u Thermopyl r. 480 Dareiův nástupce Xerxes I.- Druhá výprava, lépe připravená Podle starověkých zdrojů přepravil po moři i souši 1.5 milionů vojáků V armádě zastoupeno mnoho národů: Féničané, Babyloňané, Židé, Asyřané, Egypťané Podle Herodota Xerxes stavěl pontonový most přes Helespont První pokus selhal, před druhým nechal vody Helespontu bičovat 300 ranami

Králova elitní garda „nesmrtelní“

Vrchní velení svěřeno Spartě Rozhodující bitva v soutěsce mezi mořem a horami- U Thermopyl Díky zradě obešli Peršané řecké pozice Řecká armáda se musela stáhnout

Battle of Thermopylae One of Sparta's proudest moments was the battle of Thermopylae in 480BC. A huge Persian army was trying to invade Greece and 300 Spartans led by King Leonidas stood in their way. The Spartans fought bravely and held back the larger Persian army for three whole days. One story says that after they broke their swords, the Spartans fought the Persians with their bare hands and teeth! In the end, Leonidas and his Spartans were defeated. The Persians marched on to capture Athens. But soon afterwards the Greeks defeated the Persian fleet at the sea battle of Salamis.

Čas k ústupu i k včasné evakuaci Athén zajistila legendární obrana soutěsky ( 15 m široké) spartským králem Leonidem a jeho (podle pověsti) 300 bojovníků Padli do posledního muže Peršané Athény zpustošili, ale…

jejich loďstvo rozdrceno v bitvě u ostrova Salamína r. 480 athénskou flotilou Peršané měli převahu v lodích 700:310, ale byli nalákáni do úžiny, kde nemohli převahy využít zvítězila řecká taktika Pozemní vojsko pak poraženo r. 479 v bitvě u Plataj

The Battle of Salamis The greatest sea battle in Greek history was at Salamis (an island not far from Athens). It was fought in 480BC between the Greeks and the Persians. A large Persian fleet of about 500 ships sailed into a narrow strait at Salamis. The Persian king Xerxes watched from a throne set up on the shore, expecting an easy victory. The Greek ships attacked when the Persian fleet were stuck in the narrow channel and 200 Persian ships were sunk. It was a huge victory for the Greeks. Greek warships had oars as well as sails. The largest warships had three banks of oars and were called ‘triremes’. A trireme needed 170 men to row it - one man to each oar. It was steered by long oars at the stern or back of the ship. Fixed to the front of the trireme was a sharp metal ram. In battle, the triremes tried to get close to the enemy ships, and if possible crash into them. When the trireme struck the side of an enemy ship, the ram smashed a hole in the wooden planks. Water flooded in and the damaged ship either sank or had to be beached on the nearest shore. The trireme's soldiers sometimes jumped onto a damaged ship to capture it.

Válka pokračovala do r. 449 př.n.l. Uzavřen mír Obrovská perská říše neporazila sjednocené řecké státy „Evropská civilizace zachráněna“ Jak by vypadala historie Evropy, kdyby Peršané zvítězili?

Falanga- obvykle 8 řad těžkooděnců (hoplítů), dlouhá kopí, krátké meče, kulaté štíty,falanga chráněna v týlu a na křídlech lehkooděnci, lučištníky a prakovníky

Periklova doba Po řecko-perských válkách- hospodářský a kulturní rozkvět Athén 5. stol. – nejvýznamnější politik – Perikles: Prohloubil demokracii, upravil ústavu Podporoval výstavbu města a umění

Athénská demokracie Všichni plnoprávní občané se podíleli na chodu státu Perikles zavedl vyplácení peněžních odměn za vykonávání úřadu V jiných poleis a v Athénách před Periklem mohli úřad zastávat jen bohatí, protože nedostávali plat Plnoprávní byli muži nad 20 let Neplnoprávní: ženy, otroci, cizinci

Vrcholný orgán:Lidové shromáždění Svoláváno 40x do roka Diskutovalo a hlasováním rozhodovalo o všech důležitých otázkách Mezi zasedáními lidového shromáždění řídila stát Rada pěti set – členové byli vybíráni losem ze všech athénských občanů nad 30 let V jiných úřadech byli členové losováni z odborníků, např. funkce stratéga (vojenský velitel) Porotní soudy- poroty též vybírány losem

Athénský námořní spolek K zvýšení obranyschopnosti, zjm. před dalším nebezpečím ze strany Persie vytvořily Athény spojenectví s více než 100 menších států: Athénský námořní spolek – spojenecké státy přispívaly penězi a spolková pokladna byla v Athénách ! Ze spolku se postupně stala „athénská říše“ =Athény se staly hegemonem a ostatní členy ovládaly

Peloponéská válka 431 – 404 př.n.l. Mocenský vzestup Athén rostlo napětí mezi Athénami a Spartou válka mezi dvěma spolky: Athénský námořní spolek (Athény) vs. Peloponéský spolek (Sparta)

růžová=Athény a spojenci/žlutá=Sparta a spojenci/ zelená= neutrálové

Válka probíhala se střídavými úspěchy Athény oslabeny epidemií moru (podlehl sám Perikles) 405 př.n.l. – námořní bitva u Aigistopomai- athénské loďstvo rozdrceno, Athény kapitulovaly Sparta se stala nejmocnějším řeckým státem (=hegemonie) V posledním období klasického Řecka= vzestup Théb – Théby vytvořily třetí námořní spolek (Boiótská liga) a Spartu porazily Žádnému řeckému státu se nepodařilo ovládnout celé Řecko a vytvořit jednotný stát